Vyhláška hlavního města Prahy
č. 5/1979
o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze
Související vyhlášky
| Datum vydání: |
14.06.79 |
Datum účinnosti: |
01.10.79 |
| Datum zrušení: |
|
Důvod zrušení: |
|
| Souvislost: |
1/1994; 3/1994; 35/1995; 25/1998 |
Publikována ve Sbírce hl.m.Prahy, částka: 03/1979
5/1979 Sb. NVP
VYHLÁŠKA
o obecných technických požadavcích
na výstavbu v hlavním městě Praze
*** od 1.2.1994
Viz č. 3/1994 Sb. HMP - Úplné znění vyhlášky č. 5/1979 Sb. NVP o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze se změnami a doplňky provedenými vyhláškou č.1/1994 Sb. hl. m. Prahy
*** od 1.2.1994
Změna č.1/1994
*****
*** od 1.11.1995
Změna č.35/1995
*****
*** od 1.7.1998
Změna č.25/1998
*****
od 1.2.1994
1) Pokud se v této vyhlášce používá pojmů "organizace a občané", rozumějí se tím právnické a fyzické osoby.
2) Pokud se v této vyhlášce používá pojmu "ČSSR", rozumí se tím Česká republika.
*****
Národní výbor hlavního města Prahy na svém 13. plenárním zasedání dne 14. června 1979 se podle § 39 odst. 2 písm. j) zákona o národních výborech usnesl vydat podle čl. 94 Ústavy ČSSR a k provedení § 143 odst. 5 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) toto obecně závazné nařízení:
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
1
Účel vyhlášky
Obecné technické požadavky na výstavbu v hlavním městě Praze (dále jen "obecné technické požadavky") upravují základní požadavky na územně technické a urbanistické řešení výstavby, účelové, architektonické a stavebně technické řešení staveb a na tvorbu a ochranu životního prostředí s cílem uplatňovat zásady jednotné státní technické politiky v hlavním městě Praze.
2
Rozsah působnosti
1) Podle této vyhlášky postupují orgány, organizace a občané zejména v územně plánovací přípravě, při navrhování, povolování a provádění staveb, při jejich kolaudaci a následném užívání, případně odstraňování staveb a při výkonu státního stavebního dohledu.
2)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
2) Při nástavbách, stavebních úpravách a udržovacích pracích na stavbách se postupuje podle této vyhlášky přiměřeně.
3) U existujících staveb lze uplatnit ustanovení části třetí postupně, zejména pokud je to z hlediska zájmů společnosti nezbytné a umožňují-li to technické a ekonomické podmínky.
4) Ustanovení části třetí této vyhlášky "Organizace území" se uplatní při výstavbě, dostavbě nebo přestavbě hlavního města Prahy, jeho jednotlivých ucelených částí (dále jen městských částí), zón a jejich funkčních ploch.
ČÁST DRUHÁ
Obecná ustanovení o stavbách
3
Stavby 2)
1) Stavby se navrhují, provádějí, upravují, užívají a udržují v souladu s požadavky na stanovený účel užívání a s požadavky na ochranu zájmů společnosti i právem chráněných zájmů organizací a občanů. Musí spoluvytvářet zdravé, bezpečné a kulturní životní prostředí.
2)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
2) Při umísťování, navrhování a provádění staveb se uplatňují zejména
a) zásady funkčního využití území
b) náročná architektonická řešení a urbanistické začleňování staveb, odpovídající společenskému a kulturnímu významu hl. m. Prahy
c) požadavky tvorby a ochrany životního prostředí
d) požadavky hygienické
e) požadavky památkové péče a ochrany přírody
f) požadavky na ochranu zemědělského a lesního půdního fondu
g) požadavky statické a konstrukční
h) požadavky požární bezpečnosti
i) požadavky civilní obrany a obrany státu
j) požadavky na ochranu před velkými vodami
k) požadavky bezpečnosti práce a technických zařízení
l) pokrokové směry v řešení a v použité technologii
m) vhodné výrobky a materiály
n) požadavky na ochranná pásma
o) energetická úspornost, standardy, normativy a ukazatele
p) požadavky na užívání staveb zdravotně postiženými osobami. 1)
4
Stavební pozemky 3)
1) Stavební pozemky musí svými vlastnostmi, zejména polohou, tvarem, velikostí a základovými poměry umožňovat účelnou i hospodárnou realizaci a bezpečné užívání staveb.
2) Jako stavební pozemek se neurčí takový pozemek, jehož zastavění by způsobilo nepřiměřenou újmu na zájmech společnosti, popřípadě na právem chráněných zájmech organizací nebo občanů (například porušení nebo ohrožení vodního hospodářství, porušení urbanistického a architektonického utváření města a krajiny, porušení životního prostředí, ohrožení zájmů obrany státu).
3) Zeleň na nezastavěných plochách stavebních pozemků se musí v nejvýše možné míře zachovat a při provádění staveb náležitě ochraňovat 4). Stávající zeleň na stavebních pozemcích se musí vyznačit v předepsané dokumentaci.
4) Nezastavěné plochy stavebních pozemků se v souladu s územně plánovací dokumentací nebo s územně plánovacím podkladem vhodně upraví, zejména doplní novou zelení. Nová zeleň se musí založit nejpozději do kolaudace stavby, výjimečně podle kolaudačního rozhodnutí před nejbližším vegetačním obdobím.
5) Ornice, popř. hlouběji uložená zúrodnění schopná zemina stavebních pozemků se z ploch určených k zastavění odborně sejme a použije v souladu s požadavky na ochranu zemědělského půdního fondu.
6) Stavební pozemky se mohou oplotit nebo ohradit je-li to žádoucí zejména z důvodů bezpečnosti a ochrany majetku, zvláštní povahy stavby nebo celkového uspořádání při začlenění stavby v území. Oplocení či ohrazení musí být řešeno v souladu s architektonickými požadavky urbanistického řešení. Neprůhledné oplocení lze provést pouze výjimečně, pokud je to nezbytné zejména z důvodů ochrany proti hluku apod.
7) Pro určení stavebních pozemků pro jednotlivé druhy staveb se použije ustanovení části třetí a čtvrté této vyhlášky.
5
Umísťování staveb na stavebních pozemcích
1) Odstupy staveb od hranic stavebních pozemků se určují podle konkrétní situace, polohy ve městě a okolní zástavby, pokud to není u některých druhů staveb touto vyhláškou závazně stanoveno. Tam, kde je stavba umístěna na hranici pozemku, je nutno dbát na to, aby nebylo omezeno použití a způsob zástavby sousedního pozemku a aby nebyla ztížena nebo znemožněna oprava průčelí na této hranici.
2) Výšková poloha a výška staveb musí umožňovat jejich napojení na veřejné energetické, vodovodní a kanalizační sítě a na veřejné pozemní komunikace, popřípadě veřejná prostranství.
3) Mimo stavební pozemky lze trvale umístit přípojky staveb na veřejné energetické, telekomunikační, vodovodní, kanalizační a dopravní sítě, popřípadě drobné stavby těchto inženýrských sítí.
6
Dopravní vybavení staveb
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.2.1994 do 1.11.1995
1) Všechny stavby musí mít zajištěn přístup z veřejné pozemní komunikace kapacitně vyhovující komunikační přípojkou, případně účelovou komunikací.
2) Všechny stavby musí být vybaveny dostatečně kapacitním zařízením pro dopravu v klidu pokud možno v rámci objektu, jinak především na vlastním pozemku stavby nebo na pozemku přilehlém ke stavbě, příp. v dostupné vzdálenosti.
3) Dopravní vybavení staveb podle odstavců 1 a 2 musí svými vlastnostmi a způsobem napojení na veřejné pozemní komunikace vyhovovat požadavkům bezpečného, plynulého a hygienického provozu a podle druhu a potřeby stavby také umožňovat nerušený přístup požární techniky. Podle potřeby se opatří vyhovujícím umělým osvětlením.
4) Dopravní vybavení staveb se musí dokončit nejpozději před kolaudací staveb.
Znění od 1.11.1995
1) Všechny stavby musí mít zajištěn přístup z veřejné pozemní komunikace kapacitně vyhovující komunikační přípojkou, případně účelovou komunikací.
2) Všechny stavby musí být vybaveny kapacitním zařízením pro dopravu v klidu (parkovací a odstavná stání) pokud možno v rámci objektu, jinak především na vlastním pozemku stavby nebo na pozemku přilehlém ke stavbě, příp. v dostupné vzdálenosti. Způsob výpočtu parkovacích a odstavných stání pro jednotlivé druhy staveb ve vymezených zónách je obsažen v příloze této vyhlášky. Způsob výpočtu podle přílohy se použije přiměřeně pro stavby s obdobným funkčním využitím v tabulce neuvedené.
3) Dopravní vybavení staveb podle odstavců 1 a 2 musí svými vlastnostmi a způsobem napojení na veřejné pozemní komunikace vyhovovat požadavkům bezpečného, plynulého a hygienického provozu a podle druhu a potřeby stavby také umožňovat nerušený přístup požární techniky. Podle potřeby se opatří vyhovujícím umělým osvětlením.
4) Dopravní vybavení staveb se musí dokončit nejpozději před kolaudací staveb.
7
Připojení staveb na rozvodné sítě a kanalizaci
1) Stavby podle druhu a potřeby se zajistí již před kolaudací pitnou, popřípadě požární nebo užitkovou vodou, energiemi a odpovídající kanalizací.
2) Stavby podle druhu a potřeby se napojí na místní veřejný vodovod, kanalizaci a rozvod elektřiny, jsou-li kapacity těchto sítí v místě dostatečné. Podle potřeby se stavby napojí popřípadě i na jiné energetické sítě. Způsob připojení se stanoví podle požadavků příslušné oprávněné organizace.
3) V místech, kde není veřejný vodovod nebo kde jeho kapacita nedostačuje, musí mít stavby dostatečný jiný zdroj pitné vody, podle potřeby požární, popřípadě i užitkové vody.
4)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
4) V místech, kde není veřejná kanalizace nebo její kapacita nedostačuje, musí mít stavby vlastní kapacitně a hygienicky vyhovující kanalizační zařízení. Odpadní vody vypouštěné do veřejné kanalizace musí splňovat vlastnosti odpadních vod podle kanalizačního řádu pro hlavní město Prahu. Vypouštění dešťových splachů do povrchových toků nesmí zhoršovat životní prostředí nad přípustnou míru stanovenou obecně závaznými právními předpisy.
Znění od 1.2.1994
4) V místech, kde není veřejná kanalizace nebo její kapacita nedostačuje, musí mít stavby vlastní zařízení na likvidaci nebo čištění odpadních vod odpovídající hygienickým požadavkům a funkčnímu využití recipientu. Odpadní vody vypouštěné do veřejné kanalizace musí splňovat vlastnosti odpadních vod podle kanalizačního řádu pro hlavní město Prahu. Vypouštění dešťových splachů do povrchových toků nesmí zhoršovat životní prostředí nad přípustnou míru stanovenou obecně závaznými právními předpisy.
5) Stavby podle druhů a potřeby se napojí na veřejné nebo zvláštní telekomunikační sítě,
popř. na samostatnou síť pro ohlašování požáru.
6) Každá přípojka na veřejný vodovod a energetické sítě musí být samostatně uzavíratelná nebo odpojitelná. Místa uzávěrů nebo odpojení musí být snadno přístupná, trvale označená a bezpečně vybavená.
8
Tvorba a ochrana životního prostředí
1) Při urbanistickém rozvoji města, navrhování, provádění, užívání i odstraňování staveb se musí zabezpečovat ochrana a tvorba životního prostředí a vytváření optimálních životních a estetických podmínek.
2) Stavby podle druhů musí zabezpečovat požadované podmínky pohody vlastního a okolního prostředí vytvářené zejména umístěním, prostorovým a funkčním řešením, vybavením a zařízením.
3), 4)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
3) Negativní účinky a vlivy staveb a jejich zařízení, zejména škodlivé exhalace, hluk, teplo, otřesy, vibrace, prach, zápach, znečišťování vod, oslňování a zastínění nesmí narušovat provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a zhoršovat životní prostředí ve stavbách a v okolí jejich dosahu nad přípustnou míru. Míra negativních účinků a vlivů a způsob jejich omezení musí být přiměřeně prokázány v přípravné a projektové dokumentaci a ověřeny po dokončení stavby měřením.
4) Stavby, při jejichž provozu nebo užívání vznikají odpady nebo odpadky, se musí vybavit zařízením pro jejich nezávadné zachycení, zneškodňování, odstraňování, popřípadě využívání. Musí se zamezit unikání škodlivých a hygienicky závadných látek do ovzduší, vody a půdy.
Znění od 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
3) Negativní účinky a vlivy staveb a jejich zařízení, zejména škodlivé exhalace, hluk, teplo, otřesy, vibrace, prach, zápach, znečišťování vod, oslňování a zastínění nesmí narušovat provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a zhoršovat životní prostředí ve stavbách a v okolí jejich dosahu nad přípustnou míru. Míra negativních účinků a vlivů a způsob jejich omezení musí být prokázány v územním a stavebním řízení a ověřeny po dokončení stavby měřením.
4) Stavby, při jejichž provozu nebo užívání vznikají odpady, se musí vybavit zařízením pro jejich nezávadné zachycení, zneškodňování, odstraňování, popřípadě využívání. Musí se zamezit unikání škodlivých a hygienicky závadných látek do ovzduší, vody a půdy.
5) Jednotlivé stavby a jejich prostory musí být osvětleny podle bezpečnostních, hygienických a estetických požadavků.
6) Zařízení staveb uvedená v odstavcích 2 až 5 musí být spolehlivá, účinná, bezpečná, hygienicky nezávadná a musí se dokončit nejpozději s uvedením stavby do provozu.
7) Stavby, u nichž je to z hlediska jejich užívání hygienicky a provozně přípustné, mohou být využity jako protihlukové bariéry.
9
Ochrana staveb
1) Stavby se navrhují, provádějí a udržují tak, aby se náležitě ochránily před škodlivými vlivy a účinky zejména:
a) klimatickými
b) podzemních vod a zemní vlhkosti
c) bludných proudů
d) výbojů statické elektřiny
e) elektromagnetického záření
f) půdních otřesů a deformací
g) otřesů nebo chvění zařízení
h) hluku
i) chemického i mechanického působení ovzduší.
od 1.2.1994
j) nebezpečného záření z podloží 2)
2) Stavby, při jejichž provozu mohou bludné proudy nebo eletromagnetické záření ohrozit jiné stavby a jejich zařízení, se vybaví zařízeními aktivní ochrany, vylučujícím, nebo omezujícím toto ohrožení.
3) Stavby se musí navrhovat, provádět, užívat a udržovat tak, aby se předcházelo vzniku a
šíření požáru a aby v případě požáru nebo jiného ohrožení staveb
a) umožňovaly bezpečnou evakuaci osob, popřípadě zvířat nebo věcí
b) zabraňovaly šíření požáru mezi jednotlivými požárními úseky a mimo stavbu
c) umožňovaly účinný zásad při likvidaci požáru a při záchranných pracích.
4) Stavby musí mít předepsané únikové cesty, popřípadě zvláštní vnitřní požární zařízení a vybavení.
5) Stavby, u nichž vzhledem k jejich poloze, konstrukci nebo způsobu užívání je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem, nebo u nichž zásah bleskem může vést k vážným následkům, se opatří proti blesku.
10
Chráněná území a ochranná pásma 5)
1) Podmínky ochrany musí být dodrženy při určování funkce ploch a umísťování i řešení staveb.
2) Zasahují-li stavební pozemky do ochranného pásma nebo chráněného území nebo jsou-li na stavebních pozemcích jinak chráněná zařízení, musí stavba dodržet podmínky ochranného pásma, chráněného území nebo ochrany těchto zařízení.
3) Zasahují-li stavební pozemky do ochranných pásem nebo chráněných území vzájemně se překrývajících, musí stavba splňovat podmínky všech dotčených ochranných pásem nebo chráněných území.
4) Technické podmínky ochranných pásem staveb, technické podmínky pro stavby v
ochranných pásmech a chráněných územích a zvláštní technické podmínky pro umísťování staveb na stavebních pozemcích v dosahu negativních účinků báňských těžeb nebo podzemních staveb se stanoví v územním rozhodnutí.
ČÁST TŘETÍ
Organizace území
11
Urbanistické uspořádání a výstavba hlavního města Prahy, vycházející ze společenské a hospodářské funkce politického, správního a kulturního centra ČSSR musí zabezpečovat vhodné životní prostředí pro obyvatele a podmínky pro rozvoj výrobních sil účelným využitím, uplatněním přírodních a civilizačních prvků a prostorovým, účelovým i technickým uspořádáním.
Díl první
Město
12
Vztahy města k aglomeraci
Rozvoj města musí zabezpečovat vztahy a závislostí k zájmovému území, tvořenému pražskou středočeskou aglomerací 6) tak, aby oba územní celky byly cílevědomě koordinovány zejména s ohledem na hospodářsko společenské cíle výstavby a její územně technické podmínky.
13
Struktura města
1) Město se skládá z jednotlivých městských částí, jejichž vzájemné vazby, rozložení a funkční náplň jsou určeny celkovou urbanistickou koncepcí města, vyjádřenou v územním plánu města.
2) Území města je podle svého určení tvořeno stavbami, plochami a zařízeními jednotlivých základních funkčních systémů (bydlení, občanské vybavení, výroba, rekreace, doprava, technické vybavení), přičemž v souladu s urbanistickou koncepcí se stavby, plochy a zařízení určité funkce seskupují do územně vymezených funkčních zón.
3) Při urbanistickém uspořádání města a jeho částí se musí v souladu s mimořádným
kulturně historickým významem města chránit a výrazně uplatňovat přírodní prvky, památkové objekty a soubory i archeologické památky a pražská památková rezervace jako celek 7).
14
Městské části
1) Vymezení a uspořádání městských částí musí respektovat jejich funkční určení, polohu ve městě, rozsah a stav současné zástavby a volných ploch, spádové vztahy, přírodní a technické podmínky. Zároveň musí sledovat zlepšování životního prostředí a účelné řešení vztahů mezi bydlišti, pracovišti, občanským vybavením, rekreačními příležitostmi, dopravní obsluhou a technickým vybavením.
2) Městské části zahrnují stavby a zařízení pro bydlení, výrobu, rekreaci a občanské i technické vybavení. Jejich uspořádání se řídí zejména celkovou urbanistickou koncepcí, velikostí,
společenským a hospodářským významem a dále terénními, geologickými, hydrologickými a klimatickými podmínkami. Jejich součástí musí být dopravní, energetická, telekomunikační, vodovodní a kanalizační zařízení, stavby i vedení, které současně zprostředkují obsluhu a vztahy uvnitř i vně městských částí a celého města.
3) V urbanistickém rozvoji a uspořádání městských částí je třeba respektovat jejich specifickou funkci, prostorový a architektonický výraz i logické vymezení s ohledem na přírodní a technické prvky města.
4) V městském centru se při jeho rozvoji a regeneraci umisťují přednostně stavby
celoměstského a nadměstského významu při zachování přiměřeného podílu staveb pro bydlení, ochraně všech rekreačních a zelených ploch a soustavném vymísťování hygienicky závadných a dopravně náročných výrobních a skladových zařízení. V historickém jádru, chráněném jako památková rezervace, se respektují přednostně památkové, urbanistické a architektonické hodnoty a nenavrhují se stavby a zařízení, které vyvolávají nadměrnou dopravu.
15
Funkční zóny
1) Při lokalizaci staveb a zařízení se zabezpečují účelné vztahy a vzájemná dostupnost základních funkčních systémů města - výroby, bydlení, občanského vybavení, rekreace, dopravy a technického vybavení. Funkční zóny se doplňují těmi druhy zařízení a staveb, které neruší funkci zón, ale vytvářejí vhodné podmínky pro bydlení, zaměstnání a rekreaci obyvatelstva tak, aby nevznikala jednoúčelová území.
2) Při přestavbě městských částí se zajišťuje zvýšený podíl ploch pro občanské vybavení, zeleň, tělovýchovu a dopravu. V nově zakládaných městských částech je nutno počítat kromě staveb pro bydlení s komplexním vybavením i s dalšími výhledovými potřebami a záměry.
3) Výrobní závody umístěné v obytných, případně rekreačních zónách a v památkové
rezervaci se mohou ponechat jen pokud neruší nad přípustnou míru jejich základní funkci a poslání.
4) Nadřazené komunikace a dálková nadzemní vedení nadřazených inženýrských sítí, nesmí procházet existující ani plánovanou souvislou zástavbou města.
5) Při výstavbě se důsledně dodržují a při přestavbě přiměřeně uplatňují ochranná pásma obytné zóny, která činí nejméně 50 m od výrobních zón a z hlukových podmínek vyplývající vzdálenost od dopravních tras. V ochranných pásmech obytné zóny se zřizuje ochranná zeleň a je možno v nich umisťovat v úměrné míře odstavné plochy pro osobní motorová vozidla, hřiště a rekreační zařízení, zahrady a zahrádkové osady tam, kde je to hygienicky a esteticky přípustné a nesnižuje se tím působení ochranného pásma.
6) V ochranných pásmech průmyslových závodů se zřizuje ochranná zeleň, případně ovocné sady a zahradnictví. Mohou se v nich umísťovat též odstavné plochy motorových vozidel, hřiště, místní komunikace a zařízení, stavby a podzemní vedení, avšak v rozsahu nepřesahujícím polovinu celkové plochy ochranného pásma, pokud tím není narušena jeho funkce. Stavby s jinými funkcemi, např. obytnými nebo nesouvisejícími přímo s výrobním provozem závodu, který ochranné pásmo vyvolal, se nepřipouští.
7) V ochranných pásmech staveb pro dopravu se zřizuje zejména ochranná zeleň, popřípadě jiné stavby s podmínkou, že nebudou bránit bezpečnosti provozu.
Díl druh
Bydlení a občanské vybavení
16
Obytná zóna
1) Obytné zóny zahrnují stavby pro bydlení, stavby občanského vybavení, stavby technického vybavení (trafostanice, regulační stanice, výměníkové stanice, blokové kotelny, telefonní ústředny, místní služebny apod.), stavby místních komunikací, stanic a zastávek městské hromadné dopravy, garáží, odstavných ploch pro osobní motorová vozidla, zeleň a případně i stavby pro výrobu s nezávadným provozem. Součástí obytné zóny mohou být stavby pro dočasné ubytování. Funkčně příbuzné stavby se sdružují do společných staveb případně do společenských center, pokud se nebudou svými účinky vzájemně rušit.
2) Územní a kapacitní uspořádání jednotlivých složek obytné zóny musí vycházet ze struktury a požadavků obytné části, zejména z hustoty a skladby osídlení, druhu staveb pro bydlení a jejich výškového uspořádání, docházkových vzdáleností a vhodné dopravní přístupnosti, z požadavků na vytváření klidných nebo společenských prostorů a snadné orientace.
3) Dostavba obytných částí města musí vhodně navazovat hloubkou a výškou zastavění na stávající stavby pro bydlení, občanské vybavení, na síť místních komunikací a na vedení a zařízení technického vybavení a zároveň je doplňovat a všestranně zlepšovat životní prostředí.
4) Docházkové vzdálenosti od staveb pro bydlení a zejména v soustředěných obytných zónách nemají pro převážnou část obyvatel přesahovat k:
| a) jeslím |
800 m |
| b) mateřským školám |
300 m |
| c) základním školám |
800 m |
| d) hřištím pro děti předškolního věku |
100 m |
| e) hřištím pro děti s povinnou školní docházkou |
500 m |
| f) hřištím pro dospělé |
1000 m |
| g) zdravotním střediskům |
600 m |
| h) obchodním střediskům |
600 m |
| i) kulturním střediskům |
1000 m |
| j) stanicím a zastávkám městské hromadné dopravy |
500 m |
| k) garážím a odstavným stáním pro osobní motorová vozidla |
500 m |
17
Obytná zástavba
1) Stavby musí odpovídat charakteru městské části a její prostorové skladbě, respektovat existující zeleň, vhodně reagovat na utváření terénu a zajišťovat zdravé bydlení a pohodu životního prostředí.
2) Hustota, členění a výška staveb pro bydlení musí umožňovat dodržení odstupů a vzdáleností nutných pro oslunění bytů, pro zachování pohody a soukromí bydlení, pro požární ochranu, civilní obranu a pro vytváření zeleně a hřišť.
3) Odstavné plochy a garáže pro osobní motorová vozidla se musí zřizovat jako součást obytné zóny v kapacitě odpovídající potřebám a výhledovému stupni motorizace.
4) V souladu s požadavky požární bezpečnosti staveb je třeba zřídit nástupní plochy pro požární vozidla.
18Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Občanské vybavení
(1) Občanské vybavení zahrnuje v souladu s významem a potřebami města a jeho částí stavby sloužící:
a) školství a výchově (základní, střední a vysoké školy, zvláštní školy, domovy mládeže, zařízení pro mimoškolní výchovu mládeže atd.),
b) vědě a výzkumu (Československá akademie věd, resortní výzkumné ústavy),
c) kultuře a zábavě (divadla, muzea, koncertní a výstavní síně, universální haly, kina, knihovny, památkové a církevní stavby, televize, rozhlas, film, kulturní a osvětová zařízení, parky kultury a oddechu, botanické zahrady, zoo, cirkusy atd.),
d) zdravotnictví a sociální péči (nemocnice, polikliniky, zdravotní střediska, ústavy léčebné a preventivní péče, jesle, kojenecké ústavy, zdravotní školy, stavby pro záchrannou službu, hygienické stanice, domovy důchodců, domy pečovatelských služeb, ústavy pro duševně a tělesně postiženou mládež a dospělé atd.),
e) veterinární péči,
f) obchodu, stravování a ubytování (obchodní domy, prodejny atd., veškeré typy stravovacích a ubytovacích zařízení),
g) správě a zařízení (stavby pro stranické, státní a městské a společenské orgány a organizace, soudnictví, peněžnictví, pošty, projektové organizace, podnikovou správu atd., pokud nejsou začleněny do příslušných staveb a ploch),
h) nevýrobním komunálním službám (domy a střediska služeb, sběrny, zakázkové kanceláře, půjčovny průmyslového zboží, očistné lázně, veřejné záchody atd.),
i) požárním účelům,
vždy včetně začleněné administrativy, zdravotních a sociálních služeb, vnitřních komunikací, garáží, odstavných ploch, technického vybavení, veřejné i vyhražené zeleně *), popřípadě hřišť.
(2) Občanské vybavení musí svým umístěním, skladbou a kapacitou odpovídat velikosti, funkci a spádovým vztahům území, kterému slouží, a některá občanská vybavení i potřebám širšího spádového území, pokud tato vybavení připouštějí přijatelnou koncentraci.
(3) V jednotlivých městských částech je žádoucí využívat občanské vybavení k architektonickému obohacení zástavby i jednotlivých prostorů, sdružovat jeho stavby ve vazbě na strukturu města do společenských center s pěšími prostory a podporovat vytváření integrovaných staveb. Pro občanské vybavení je možné používat též k tomu vhodné památkové stavby.
(4) Pro stavby občanského vybavení v obytné zóně se podle jejich druhů a potřeby zřizují ochranná pásma.
Znění od 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
18
Občanské vybavení
1) Občanské vybavení zahrnuje v souladu s významem a potřebami města a jeho částí stavby sloužící:
a) školství a výchově (základní, střední a vysoké školy, zvláštní školy, domovy mládeže, zařízení pro mimoškolní výchovu mládeže atd.),
b) vědě a výzkumu,
c) kultuře a zábavě (divadla, muzea, koncertní a výstavní síně, universální haly, kina, knihovny, památkové a církevní stavby, televize, rozhlas, film, kulturní a osvětová zařízení, parky kultury a oddechu, botanické zahrady, zoo, cirkusy atd.),
d) zdravotnictví a sociální péči (nemocnice, polikliniky, zdravotnická střediska, ústavy léčebné a preventivní péče, jesle, kojenecké ústavy, zdravotní školy, stavby pro záchrannou službu, hygienické stanice, domovy důchodců, domy pečovatelských služeb, ústavy pro duševně a tělesně postiženou mládež a dospělé atd.),
e) veterinární péči,
f) obchodu, stravování a ubytování (obchodní domy, prodejny atd., veškeré typy stravovacích a ubytovacích zařízení),
g) správě a zařízení (stavby pro státní a městské a společenské orgány a organizace, soudnictví, peněžnictví, pošty, stranické, projektové organizace, podnikovou správu atd., pokud nejsou začleněny do příslušných staveb a ploch),
h) nevýrobním komunálním službám (domy a střediska služeb, sběrny, zakázkové kanceláře, půjčovny průmyslového zboží, očistné lázně, veřejné záchodky atd.),
i) požárním účelům,
včetně začleněné administrativy, zdravotních a sociálních služeb, vnitřních komunikací, garáží, odstavných ploch, technického vybavení, veřejné a vyhražené zeleně, popř. hřišť, pokud jsou součástí staveb.
2) Občanské vybavení musí svým umístěním, skladbou a kapacitou odpovídat velikosti, funkci a spádovým vztahům území, kterému slouží, a některá občanská vybavení též i potřebám širšího spádového území, pokud tato vybavení připouštějí přijatelnou koncentraci.
3) Pro stavby občanského vybavení v obytné zóně se podle jejich druhů a potřeby zřizují ochranná pásma.
19Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
Díl třetí
Výroba
20
Zóna pro průmyslovou výrobu
1) Zóna pro průmyslovou výrobu zahrnuje stavby pro průmysl a výrobní družstva, trvalé stavby a zařízení stavebnictví, samostatné sklady a skladové areály včetně pomocných provozů, údržbářských dílen, navazující administrativy, projektových a konstrukčních složek, výzkumných složek, služeb, zdravotnictví a sociálních zařízení, skladů, vnitřních komunikací a odstavných ploch, technického vybavení a zeleně. Administrativu, služby a další pomocné provozy územně soustředěných výrobních staveb je žádoucí sdružovat do společných budov.
2) V zóně pro průmyslovou výrobu na straně přilehlé k obytné zóně umístit stavby s hygienicky nezávadným provozem. Přitom je nutno dbát na vyloučení případného vzájemného vlivu různých druhů výrob na hygienickou jakost produktů.
3) Plochy zeleně, které jsou součástí zóny, musí co nejúčinněji přispívat k ozdravění pracovního prostředí formou protihlukových a protiprašných clon a umožňovat odpočinek. Vhodná úprava volných ploch musí být provedena i v případě, že budou ve výhledu zastavěny.
21
Zóna pro zemědělskou výrobu
1) Zóna pro zemědělskou výrobu na území města zahrnuje:
a) zemědělskou půdu: orná půda (včetně zelinářských a zahradních ploch), zahrady (včetně školek ovocných stromů a školek okrasných dřevin), ovocné sady, louky a pastviny,
b) zemědělská střediska: stavby pro zemědělství, včetně navazujících skladů, sociálních zařízení, vnitřních komunikací a odstavných ploch, technického vybavení a ochranné zeleně.
2) Na území města nesmějí být umístěny stavby pro zemědělskou výrobu, při jejichž provozu nelze omezit na přípustnou míru vznik škodlivých účinků, zejména zápachu a hluku, hygienicky a veterinárně závadných odpadků.
3) Plochy kontaminované škodlivinami z ovzduší a dešťových splachů je přípustné zahrnovat do zóny pro zemědělskou výrobu, jen po důkladném prověření těchto negativních vlivů.
22
Zóna pro skladování
1) Sklady se pokud možno soustřeďují do samostatných okrsků, případně větších obvodů. Mohou být také součástí zóny pro průmyslovou výrobu.
2) Zóny pro skladování musí být využity s maximální efektivností a s použitím pokrokové technologie skladování a musí mít napojení na komunikační síť a pokud možno též na železnici a vodní cesty.
3) Sklady a skladovací plochy sloužící výlučně pro potřeby výrobních závodů nebo jiných organizací se zpravidla umísťují na pozemcích těchto organizací.
Díl čtvrtý
Rekreace
23
1) Rekreační zóna města, zabezpečující požadavky denní rekreace, zahrnuje:
a) parky, včetně drobnějších parkově upravených ploch, historické zahrady, botanické a zoologické zahrady
b) lesy zvláštního určení (rekreační a parkové lesy), souvislé areály i drobnější celky, včetně travnatých ploch a navazujících nebo včleněných areálů zdraví a rekreačních areálů
c) zařízení a plochy organizované a neorganizované tělovýchovy, dětská hřiště, střediska volného času, zařízení vodní rekreace (plovárny, veřejná koupaliště, plavecké bazény) a areály zdraví (pokud nejsou včleněny do parkových lesů), drobnější zařízení a plochy branné výchovy a dále samostatné tělovýchovné areály vysokých škol, vždy včetně vnitřních komunikací a odstavných ploch, nezbytných objektů hygienického a technického vybavení.
2) V rekreační zóně není přípustné zřizovat stavby pro průmysl a zemědělství, ani stavby dočasného charakteru. Stavby pro bydlení a dopravu se umísťují v rekreační zóně jen výjimečně, v případě, že je jich třeba k obsluze zařízení pro tělesnou výchovu, rekreaci a veřejné stravování umístěných v rekreační zóně a staveb sloužících lesnímu hospodářství (hájenky).
3) Při zřizování rekreační zóny města se musí využít stávající přírodní prvky. Přitom zejména tvar terénu, vodní toky a jiné vodní plochy a porosty trvalé zeleně musí být v nejvyšší míře zachovány.
4) Rekreační zóna má zpravidla plynule navazovat na přírodní areály, lesní porosty, vodní toky a plochy. Rekreační zóna má přiléhat především k obytným zónám, může být začleněna do obytné zóny, popřípadě i tvořit oddělené parky a sady, obklopené stavbami pro bydlení. Přitom velikost těchto oddělených celků zeleně musí zabezpečit podmínky pro každodenní rekreaci.
5) Plochy rekreační zóny musí být upraveny tak, aby umožňovaly maximální územní retenci srážkové vody.
6) Při přestavbě města je třeba rozšiřovat rekreační plochy a zařízení a zejména plochy pro zeleň a tělovýchovu a mají-li být zrušeny, zajistit v předstihu náhradu.
Díl pátý
Městská dopravní síťZnění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
25Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
26
Místní komunikace
1) Trasa místních komunikací musí umožnit napojení každé stavby komunikační přípojkou. Vzdálenost okraje vozovky místních komunikací od vstupu do jednotlivých staveb nebo od vstupu na stavební pozemek nesmí přesáhnout 20 m, pokud nejsou zřízeny neveřejné účelové komunikace pro dopravní obsluhu objektů.
2)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
4) Křížení místních komunikací pro pěší a pro motorová vozidla s celostátní dráhou musí být mimoúrovňové. Úrovňové křížení lze připustit pouze při křížení málo frekventované vedlejší místní komunikace s celostátní dráhou místního významu nebo s vlečkou.
27
Celostátní dráhy a letiště
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
xxxZnění od 1.2.1994
Díl šestý
Technické vybavení
28
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
Vodní toky
1) Vodní toky jsou významnou součástí životního prostředí a slouží zejména pro odběry vody pro zásobování města, bezpečné odvedení srážkových vod a vyčištění odpadních vod, vodní dopravu i akumulaci vody v nádržích a k rekreaci.
2) Vodní toky a nádrže musí být způsobem využití území v jejich okolí chráněny před
znečištěním. Zvláštní ochranu vyžadují zejména rekreační nádrže Hostivař a Džbán a vodárenský odběr na Vltavě v Podolí.
3)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
4) Při úpravách vodních toků může být navrhováno jejich zakrytí nebo odvedení jen ve
výjimečných případech. Mimo intenzívně zastavěné plochy je třeba maximálně zachovat jejich přírodní charakter. Podél vodních toků a nádrží se zřídí podle potřeby manipulační pruh.
5) V pražské památkové rezervaci je nutno chránit tok Vltavy včetně vodohospodářských zařízení, zejména ve vztahu k panoramatickým hodnotám a technickým památkám.
30
Odvádění odpadních vod
1) Kapacita kanalizace musí odpovídat plánovanému rozvoji města a jeho částí. Použití jednotné či oddílné kanalizační soustavy se řídí konkrétními vodohospodářskými podmínkami území a zástavby. Přečerpávání odpadních vod lze použít pouze v odůvodněných případech. Odvádění odpadních vod nesmí být vedeno otevřenou stokou.
2) Odpadní vody se odvádějí do ústřední čistící stanice města. Pouze v odůvodněných případech se mohou odpadní vody odvádět do lokální čistírny odpadních vod umístěné tak, aby její provoz negativně neovlivňoval životní prostředí města a umožňoval následné připojení na kanalizační soustavu města.
3)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
31
Zásobování vodou
1) Dodávka pitné vody pro město musí být zajištěna z centrálních zdrojů. Výjimky tvoří pouze zásobování na okraji města, kde je do doby připojení na centrální zdroje vody možné lokální zásobování studnami.
2)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
3) Umístění vodojemů musí zabezpečovat maximální rozsah oblastí zásobovaných gravitačně. Při vysokopodlažních stavbách musí být zřízeno zařízení pro dosažení potřebných tlaků.
4) Vodovodní síť na území města musí zabezpečovat požadavky požární ochrany z hlediska množství vody a jejího tlaku.
32
Zásobování elektrickou energií
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
33
Zásobování teplem
1) Stavby pro výrobu tepla a elektrické energie musí svou technologií odpovídat požadavkům
ochrany životního prostředí.
2) Při výstavbě nových centrálních zdrojů na výrobu tepla se připouští pouze použití
ušlechtilých paliv. Zařízení, která tomuto požadavku nevyhovují, je nutno postupně převádět na ušlechtilá paliva zejména tam, kde by mohlo dojít k nadměrnému obtěžování okolí.
3)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
4) Rozvody tepla se ukládají do země. Výjimka se připouští jen ve výrobní zóně.
5) Zdroje tepla umísťované na území města a zejména na ty, které jsou součástí
obytné zóny, musí odpovídat urbanistickému a architektonickému řešení prostorů, ve kterých jsou tato zařízení situována, při současném respektování požadavků na ochranu ovzduší.
34
Zásobování plynem
1) Rozvody plynu se ukládají pod zem. Výjimka se připouští jen ve výrobní zóně.
2)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
3) Zdroje plynu, plynojemy a jiná technologická zařízení spojná s výrobou plynu je nutno
umísťovat vždy mimo obytné zóny.
35
Telekomunikace
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
36
Odstraňování odpadků
1) Plochy a stavby pro shromažďování, ukládání, popřípadě zpracovávání nebo likvidaci městských odpadků musí být umístěny v dostatečném odstupu od souvisle zastavěných částí tak, aby se zamezilo jejich nadměrnému převážení napříč městem a zabezpečila efektivnost provozu těchto zařízení.
2)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
ČÁST ČTVRTÁ
Územně technické a užitné
vlastnosti staveb
37
1) Na území města se umísťují stavby a zařízení pro bydlení, přechodné ubytování, občanské vybavení, výrobu a skladování, rekreaci, dopravu, technické vybavení, bezpečnost a ochranu státu a civilní obranu.
2) Stavby se umísťují v souladu se současnou a výhledovou urbanistickou koncepcí města,
jeho částí a zón. Přitom se musí respektovat historické hodnoty staveb a prostranství.
3) Pozemky staveb se využívají v souladu s požadavky začlenění do prostředí, uchování
existujících přírodních a kulturních hodnot, účelného provozního uspořádání a úspory kvalitní zemědělské půdy. Dispoziční řešení a použití technologie musí směřovat k ekonomickému využití energií i území a minimalizaci ochranných pásem.
4) Při umísťování staveb se respektuje vhodná architektonická, disposiční a provozní vazba na existující nebo plánovaná veřejná prostranství, jejichž užívání nesmí být z hledisek estetických, funkčních a hygienických ohroženo, narušeno nebo omezeno.
5) Stavby je nutno podle potřeby vhodně napojit na veřejné komunikace a technické vybavení a zajistit bezpečný přístup, příjezd a popř. i evakuaci.
38
1) Architektonické ztvárnění, dispoziční, konstrukční a materiálové řešení staveb musí být v souladu s jejich významem a umístěním a s požadavky na jejich užívání a životnost.
2) Ve stavbách se doporučuje vhodně sdružovat různé užitné funkce, přičemž jednotlivé části stavby musí splňovat vlastnosti požadované pro jednotlivé funkce a tyto se nesmějí vzájemně rušit nad přípustnou míru.
3)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
39
Dočasné stavby 9)
1) Stavebně technické řešení dočasných staveb musí odpovídat určené době jejich trvání.
Nelze je zřizovat pro bydlení.
2) Dočasné stavby se nesmějí umísťovat v urbanisticky exponovaných polohách, na veřejných
plochách zeleně a v historických zahradách, na veřejných komunikacích a prostranstvích. Umísťování dočasných staveb nesmí vyvolávat kácení porostů a tyto stavby nesmějí ani jinak ohrožovat nebo narušovat životní prostředí a užívání sousedních staveb a pozemků.
3) Pro dočasné stavby platí podle jejich druhu příslušná ustanovení této vyhlášky přiměřeně.
4) Dočasné stavby, které zhoršují životní prostředí nebo jsou zřízeny v rozporu s ustanoveními
této vyhlášky, nesmějí být po skončení účelu užívání použity pro jiný účel a musí být odstraněny.
5)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
Díl první
Stavby pro bydlení
40Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Stavby pro bydlení musí plně uspokojovat základní biologické, hospodářské a psychické potřeby bydlení rodiny a jednotlivců ve zdravém, bezpečném, účelném a pohodlném prostředí.
2) Stavby pro bydlení se umísťují v obytných zónách tak, aby zajišťovaly dobrou pohodu
bydlení ve vyhovujícím životním prostředí. Umístění staveb pro bydlení musí odpovídat urbanistickému a architektonickému pojetí okolí v souladu se záměry výstavby a přestavby města a jeho částí.
3) V jiných zónách se mohou umístit jen v případech, že funkční potřeby těchto zón
nevyhnutelně vyžadují stavby pro bydlení a nebudou-li narušeny požadavky životního prostředí a hygieny.
4) Stavby pro bydlení kromě rodinných domků mohou být sdružovány se stavbami občanského vybavení, pokud jsou zachovány zejména hygienické, požární a bezpečnostní požadavky.
5) Vzájemné odstupy jednotlivých staveb pro bydlení musí splňovat požadavky hygienické,
požární ochrany, civilní obrany a na zachování soukromí bydlení. Jsou-li v některé z protilehlých částí stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roveň alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, nesmí však být menší než 20 m s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domků podle § 43. Tyto odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umisťované ve stavebních mezerách řadové zástavy. Obdobně se určují odstupy od staveb neobytných, při nichž je nutno přihlížet také k jejich výšce.
6) Vzdálenost mezi přilehlým okrajem vozovky silnice nebo místní komunikace a průčelím
nebo štítem staveb pro bydlení má být alespoň 6 m. Může se snížit v územním rozhodnutí při umísťování staveb ve stavebních mezerách.
Znění od 1.2.1994
1) Stavby pro bydlení jsou bytové domy, u nichž převažuje funkce bydlení a rodinné domy
2) Stavby pro bydlení se umísťují tak, aby zajišťovaly dobrou pohodu bydlení ve vyhovujícím životním prostředí. Umístění staveb pro bydlení musí odpovídat urbanistickému a architektonickému pojetí okolí v souladu se záměry výstavby a přestavby města a jeho částí.
3) Stavby pro bydlení mohou být sdružovány se stavbami občanského vybavení, pokud jsou zachovány zejména hygienické, požární a bezpečnostní požadavky.
4) Vzájemné odstupy jednotlivých staveb pro bydlení musí splňovat požadavky hygienické,
požární ochrany, civilní obrany a na zachování soukromí bydlení. Jsou-li v některé z protilehlých částí stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roveň alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, nesmí však být menší než 20 m s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domků podle § 43. Tyto odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umisťované ve stavebních mezerách řadové zástavy. Obdobně se určují odstupy od staveb neobytných, při nichž je nutno přihlížet také k jejich výšce.
5) Vzdálenost mezi přilehlým okrajem vozovky silnice nebo místní komunikace a průčelím
nebo štítem staveb pro bydlení má být alespoň 6 m. Může se snížit v územním rozhodnutí při umísťování staveb ve stavebních mezerách.
6) V rámci staveb pro bydlení lze povolit i jiné činnosti, které bydlení neruší a jsou ekologicky nezávadné.
41
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Obytné místnosti a kuchyně ve stavbách pro bydlení musí být způsobilé k celoročnímu užívání a svými výměrami, disposičním řešením a technickým vybavením splňovat požadavky na zdravé a bezpečné užívání a musí být přímo osvětlené denním světlem, přímo větratelné a vybavené přiměřeným zdrojem tepla.
2) Byt musí mít obytný prostor, vlastní uzavíratelný vstup, předsíň, prostor pro vaření, pro uskladnění potravin, pro tělesnou hygienu a pro umístění záchodové mísy. Rozsah a druh vybavení jednotlivých prostorů musí odpovídat velikosti bytu.
3) Podíl podlahových ploch obytných místností z celkové plochy bytu musí být přiměřený požadavkům na užívání bytu.
4) V blízkosti staveb pro bydlení se musí zřídit hřiště pro děti předškolního věku.
5) V obytných domech se mají zřídit i garáže pro osobní motorová vozidla.
6) Každá stavba pro bydlení musí být uzavíratelná. Přístupy a příjezdy musí být bezpečné jak pro osoby, tak pro vozidla obsluhy, zdravotní péče a požární ochrany. Alespoň jeden z přístupů z úrovně chodníku musí být bez schodů, např. s rampou.
7) Všechny přístupné prostory ve stavbách pro bydlení musí být vybaveny elektrickým
osvětlením.
8) Pro dostatečné zřizování podkrovních bytů nebo i místností jiného účelu (např. atelier, kancelář, prádelna apod.) lze používat bytových domů, u nichž pro tento účel jsou předpoklady z hlediska dispozičního řešení a technického vybavení. Změnou stavby se nesmí porušit architektonický vzhled stavby, hygienické a požární požadavky, stabilita stavby a nesmí se nepřiměřeně zhoršit životní prostředí. Při půdních vestavbách nutno zachovat přiměřený prostor pro sušení prádla, pokud není zajištěno jinak.
9) Nástavby jsou nepřípustné na stavbách s výjimečnou architekturou nebo památkově chráněných, kde by mohlo dojít navrhovanými úpravami k narušení původních architektonických hodnot, nebo na stavbách pohledově exponovaných či v uličních souborech a blocích, kde by se mohla narušit architektonická jednota celku.
Znění od 1.2.1994
1) Obytné místnosti a kuchyně ve stavbách pro bydlení musí dispozičním řešením a technickým vybavením splňovat požadavky na zdravé bydlení a bezpečné užívání. Ostatní prostory musí splňovat požadavky na bezpečné užívání.
2) Podíl podlahových ploch obytných místností z celkové plochy bytu musí odpovídat požadavkům na užívání bytů.
3) Byt je soubor místností a prostorů pod společným uzavřením, který svým stavebně technickým a funkčním uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení. Byt musí mít obytný prostor, vlastní uzavíratelný vstup, předsíň, prostor pro vaření, pro uskladnění potravin, pro tělesnou hygienu a pro umístění záchodové mísy. Rozsah a druh vybavení jednotlivých prostorů musí odpovídat velikosti bytu 4).
4) Obytná místnost je místnost, jež je vzhledem ke svému stavebně technickému uspořádání a vybavení určena k trvalému bydlení a která splňuje následující podmínky:
a) nejmenší podlahovou plochu 8 m2; pokud byt tvoří jediná obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 20 m2;
b) nejmenší světlou výšku 2,5 m včetně podkroví, nejmenší světlá výška podkroví rodinných domů může být snížena na 2,3 m; u místností se skosenými stropy musí být tyto minimální výšky dodrženy nejméně nad polovinou plochy místnosti;
c) dostatečné přímé denní osvětlení;
d) přímé nebo dostatečně účinné nepřímé větrání;
e) přímé nebo dostatečně účinné nepřímé vytápění;
f) dostatečnou tepelnou a zvukovou izolaci obklopujících konstrukcí.
5) V obytných domech se zřizují garáže pro osobní motorová vozidla odpovídající počtu bytových jednotek.
6) Každá stavba pro bydlení musí být uzavíratelná. Přístupy a příjezdy musí být bezpečné jak pro osoby, tak pro vozidla obsluhy, zdravotní péče a požární ochrany. Alespoň jeden z přístupů z úrovně chodníku musí být bez schodů, např. s rampou.
7) Všechny přístupné prostory ve stavbách pro bydlení musí být vybaveny elektrickým
osvětlením.
8) Pro dodatečné zřizování podkrovních bytů nebo i místností jiného účelu (např. atelier, kancelář, prádelna apod.) lze používat bytových domů, u nichž pro tento účel jsou předpoklady z hlediska dispozičního řešení a technického vybavení. Změnou stavby se nesmí porušit architektonický vzhled stavby, hygienické a požární požadavky, stabilita stavby a nesmí se nepřiměřeně zhoršit životní prostředí. Při půdních vestavbách nutno zachovat přiměřený prostor pro sušení prádla, pokud není zajištěno jinak.
9) Nástavby jsou nepřípustné na stavbách s výjimečnou architekturou nebo památkově chráněných, kde by mohlo dojít navrhovanými úpravami k narušení původních architektonických hodnot, nebo na stavbách pohledově exponovaných či v uličních souborech a blocích, kde by se mohla narušit architektonická jednota celku.
10) V blízkosti staveb pro bydlení se zřizují veřejná hřiště pro děti a mládež.
Oddíl první
Bytové domy
42
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Bytové domy musí umožňovat bezpečný pohyb uživatelů i při jejich evakuaci, transport ležících osob jakož i stěhování předmětů do velikosti 60 x 180 x 180 cm.
2) Dispoziční uspořádání a řešení přístupů musí respektovat specifiku jednotlivých druhů bytových domů (schodišťové, chodbové, pavlačové, terasové a jiné), jejich hmotnou konfiguraci (deskové, bodové atd.) a výšku.
3) Bytové domy mají mít domovní vybavení v rozsahu zajišťujícím plnění užitných funkcí. Domovní vybavení musí zahrnovat prostory pro uložení kočárků, sportovních potřeb, prostor pro shromažďování odpadků, listovní schránky, praní a sušení prádla, zařízení pro klepání a čištění koberců a prostory pro údržbu. Pro skupinu bytových domů charakteru jednoduchých staveb se domovní vybavení zpravidla slouží v jednom z bytových domů nebo v samostatné stavbě umístěné v přiměřené vzdálenosti, pokud se dokončí před kolaudací prvého bytového domu této skupiny. Totéž platí i pro vhodně upravená stanoviště sběrných nádob na odpadky (popelnice, kontejnery), k nimž je nutno zajistit přístup a příjezd.
4) Bytové domy pro staré občany a bytové domy pro invalidní osoby musí být v potřebné míře přizpůsobeny jejich tělesným disposicím. Byty řešené pro 2 osoby v těchto domech musí umožňovat i oddělené spaní.
Znění od 1.2.1994
1) Bytové domy musí umožňovat bezpečný pohyb uživatelů i při jejich evakuaci, transport ležících osob jakož i stěhování předmětů do velikosti 60 x 180 x 180 cm.
2) Dispoziční uspořádání a řešení přístupů musí respektovat specifiku jednotlivých druhů bytových domů (schodišťové, chodbové, pavlačové, terasové a jiné), jejich hmotnou konfiguraci (deskové, bodové atd.) a výšku.
3) Bytové domy mají mít domovní vybavení v rozsahu zajišťujícím plnění užitných funkcí. Domovní vybavení musí zahrnovat prostory pro uložení kočárků, sportovních potřeb, prostor pro shromažďování odpadků, listovní schránky, praní a sušení prádla, zařízení pro klepání a čištění koberců a prostory pro údržbu. Pro skupinu bytových domů charakteru jednoduchých staveb se domovní vybavení zpravidla slouží v jednom z bytových domů nebo v samostatné stavbě umístěné v přiměřené vzdálenosti, pokud se dokončí před kolaudací prvého bytového domu této skupiny. Totéž platí i pro vhodně upravená stanoviště sběrných nádob na odpadky (popelnice, kontejnery), k nimž je nutno zajistit přístup a příjezd.
4) Bytové domy pro staré občany a bytové domy pro zdravotně postižené osoby musí být v potřebné míře přizpůsobeny jejich tělesným disposicím. Byty řešené pro 2 osoby v těchto domech musí umožňovat i oddělené spaní.
5) Každý bytový dům musí mít z hygienického hlediska odpovídající prostory pro umístění nádob na odpadky v domě, nebo zařízení pro tento účel mimo dům v přiměřené vzdálenosti.
Oddíl druhý
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
44Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
45
1) Oplocení stavebních pozemků rodinných domů se zřizuje v souladu s architektonickým řešením prostředí. Jeho zřízení může být také s ohledem na způsob zástavby a způsob využívání pozemků zakázáno.
2)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
Díl druhý
Stavby občanského vybavení
46
1) Stavby občanského vybavení a jejich jednotlivé části a prostory se musí řešit tak, aby se plně zajišťovaly jejich funkce, vhodné prostředí pro uživatele, hygienu, požární bezpečnost, bezpečnost práce a technických zařízení. Jejich řešením a provozem nesmí být nad přípustnou míru narušováno životní prostředí v jejich okolí.
2)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
2) Tyto stavby musí mít na svém pozemku v přiměřeném rozsahu rozptylové plochy pro návštěvníky a plochy pro odstavování motorových vozidel v odpovídající kapacitě.
Znění od 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
2) Tyto stavby musí mít na svém pozemku v přiměřeném rozsahu rozptylové plochy pro návštěvníky a zařízení pro dopravu v klidu (parkování a odstavování vozidel) v rozsahu odpovídajícím kapacitě a způsobu užívání objektu občanského vybavení.
3) Pro stavby občanského vybavení a jejich jednotlivé prostory, v nichž se shromažďují diváci nebo návštěvníci, se stanoví nepřekročitelný limit kapacity, který se vyznačí před hlavním vstupem.
4) Veškeré prostory staveb občanského vybavení musí mít osvětlení, přívod vody a případně plynu, kanalizaci, vytápění a větrání odpovídající jejich účelu.
5) Architektonické řešení a materiálové provedení staveb občanského vybavení musí odpovídat jejich společenskému významu a poloze ve městě.
Oddíl první
Stavby pro školství a výchovu
47
1) Stavby pro školství a výchovu se zpravidla umísťují v obytných zónách.
2) Mimo obytnou zónu lze umísťovat stavby pro školství a výchovu v případě, kdy si to způsob výuky nezbytně vyžaduje, nebo když se jedná o plošně náročné stavby, např. vysokých škol apod.
3) Stavby pro školství a výchovu se umísťují ve zdravotně nezávadné poloze s příznivými klimatickými podmínkami. Musí splňovat požadavky oslunění, být chráněny proti vnějšímu hluku a začleněny do zeleně. Nesmějí být umísťovány v místech ohrožených hlukem nad přípustnou míru.
4) Při umísťování staveb pro školství jako jsou odborná učiliště a učňovská střediska, střední školy všeobecně vzdělávací a odborné, školy a jiná speciální školská zařízení, se musí zvlášť přihlížet ke společenskému významu stavby, stanovení velikosti pozemku, nezastavěné plochy apod.
48
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Dispoziční řešení staveb pro školství musí zabezpečit vhodné podmínky pro výuku, včetně požadavků na oslunění a osvětlení denním světlem v požadované době. Zastavěná plocha nemá přesahovat čtvrtinu stavebního pozemku. Na nezastavěných plochách se zřídí školní hřiště a zeleň 12).
2) Stavby pro školství se musí uspořádat do provozních celků podle pedagogicko provozních zásad a hygienických požadavků. Prostory učeben a odborných pracovišť musí odpovídat pedagogickým požadavkům a zabezpečovat vhodné mikroklimatické poměry.
3) Stavby pro školství se vybaví tělocvičnami a zařízeními pro podávání jídel a podle potřeby pro jejich přípravu. Stavebně technické řešení tělocvičen má umožňovat jejich víceúčelové využívání.
4) Vzdálenost průčelí staveb pro školství, v nichž jsou umístěny učebny a odborná pracoviště, od komunikací a od ostatních zdrojů hluku se stanoví na podkladě měření a výpočtu. Od obslužné komunikace určené pouze škole musí být vzdálenost nejméně 10 m. Pozemky zejména mateřských škol a škol všeobecně vzdělávacích, se oplotí nebo ohradí a místa pro pobyt dětí musí být odvrácena od silně dopravně zatížených komunikací.
5) Při stavbách pro školství se zřídí samostatné vstupy do hospodářských zařízení a příjezdy k nim.
Znění od 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
1) Dispoziční řešení staveb pro školství musí zabezpečit vhodné podmínky pro výuku, včetně požadavků na oslunění a osvětlení denním světlem v požadované době. Na nezastavěných plochách se zřídí školní hřiště a zeleň 12).
2) Stavby pro školství se musí uspořádat do provozních celků podle pedagogicko provozních zásad a hygienických požadavků. Prostory učeben a odborných pracovišť musí odpovídat pedagogickým požadavkům a zabezpečovat vhodné mikroklimatické poměry.
3) Stavby pro školství se vybaví tělocvičnami a zařízeními pro podávání jídel a podle potřeby pro jejich přípravu. Stavebně technické řešení tělocvičen má umožňovat jejich víceúčelové využívání.
4) Vzdálenost průčelí staveb pro školství, v nichž jsou umístěny učebny a odborná pracoviště, od komunikací a od ostatních zdrojů hluku se stanoví na podkladě měření a výpočtu, nejméně však musí být 10 m. Pozemky zejména mateřských škol a škol všeobecně vzdělávacích, se oplotí nebo ohradí a místa pro pobyt dětí musí být odvrácena od silně dopravně zatížených komunikací.
5) Při stavbách pro školství se zřídí samostatné vstupy do hospodářských zařízení a příjezdy k nim.
Oddíl druhý
Stavby pro vědu a výzkum
49
1) Stavby pro vědu a výzkum se buď přičleňují ke stavbám pro výrobu, školství, zdravotnictví apod., nebo se umísťují jako samostatné stavby na pozemcích v obytné nebo výrobní zóně města.
2) Přičlení-li se stavby pro vědu a výzkum k jiným stavbám, platí přiměřeně ustanovení této vyhlášky pro příslušné stavby.
3) Při umísťování staveb pro vědu a výzkum musí být dodržena případná hygienická a bezpečností ochranná pásma a omezeny rušivé účinky na okolí.
50
Uspořádání staveb pro vědu a výzkum musí vycházet z optimálních požadavků pracovišť a případně technologických procesů a vhodně umožňovat jejich inovace.
Oddíl třetí
Stavby pro kulturu
51Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Umístění staveb pro kulturu musí odpovídat jejich společenskému významu a mají být proto především včleňovány do společenských center s dobrou dostupností.
2) Dispoziční řešení staveb pro kulturu musí být podřízeno jejich základnímu poslání a vytvářet optimální podmínky pro kulturní a uměleckou činnost a jejich vnímání.
3) Osvětlení v hledištích, v nástupních a ostatních účelových prostorách musí zajišťovat dobrou viditelnost, větrání musí zajišťovat řádnou výměnu a kvalitu vzduchu odpovídající jejich účelu a hygienickým požadavkům. Prostory, u nichž se počítá s evakuací, musí být vybaveny nouzovým osvětlením.
4) Umístění pokladen, šaten, kuřáren, hygienických zařízení a dalších podobných prostorů musí být v souladu s požadavky plynulosti vnitřního provozu, včetně únikových cest.
Znění od 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
1) Umístění staveb pro kulturu a církevní stavby musí odpovídat jejich společenskému významu a mají být proto především včleňovány do společenských center s dobrou dostupností.
2) Dispoziční řešení těchto staveb musí vytvářet podmínky pro jejich činnost.
3) Osvětlení v shromažďovacích, nástupních a ostatních účelových prostorách musí zajišťovat dobrou viditelnost, větrání musí zajišťovat řádnou výměnu a kvalitu vzduchu odpovídající jejich účelu a hygienickým požadavkům. Prostory, u nichž se počítá s evakuací, musí být vybaveny nouzovým osvětlením.
4) Umístění pokladen, šaten, kuřáren, hygienických zařízení a dalších podobných prostorů musí být v souladu s požadavky plynulosti vnitřního provozu, včetně únikových cest.
52
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Pomníky, památníky a stavby podobného druhu se umísťují tak, aby se zvýraznil jejich společenský význam a aby vhodně doplňovaly architekturu okolí a působily esteticky.
od 1.2.1994 se vypouští
Oddíl čtvrtý
Stavby pro zdravotnictví a sociální péči
53
1) Stavby pro zdravotnictví a sociální péči se umísťují v obytných zónách nebo v samostatných pro ně určených areálech. Mimo obytnou zónu se umístí stavby pro zdravotní péči v případech, kde si to způsob zdravotní péče nezbytně vyžaduje.
2) Nemocnice, dětské domovy a ústavy sociální péče se umísťují ve zdravotně nezávadné poloze s příznivými klimatickými podmínkami a v dostatečném odstupu od silně dopravně zatížených komunikací. Musí být celodenně osluněny, chráněny proti vnějšímu hluku a začleněny do zeleně.
3) Zdravotnická střediska, polikliniky, ústavy sociální péče, jesle a dětské domovy se umísťují v klidových polohách obytných zón v dostatečném odstupu od komunikací s intenzívní dopravou.
4) Zdravotnická střediska uvnitř průmyslových závodů se musí umístit v nejpříznivější poloze. Hygienické požadavky uvnitř staveb se musí zabezpečit stavebně technickým řešením.
5) Jesle, dětské domovy a ústavy sociální péče pro mládež se musí umístit v dostatečné vzdálenosti od hranic stavebního pozemku, který musí být oplocen. K hranici mohou přiléhat jen prostory staveb, v nichž jsou umístěna správní a hospodářská zařízení. Od hranic nezastavěné části pozemku určeného pro pobyt dětí musí mít stěny sousedních staveb odstup nejméně 10 m. Na pozemcích jeslí nesmějí být bazény a brouzdaliště.
6)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
6) Napojení staveb pro zdravotnictví na síť místních komunikací a rozvodných sítí musí odpovídat funkci těchto staveb. Pro sanitní vozy se musí zajistit vyhovující napojení na dopravní síť.
Znění od 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
6) Napojení staveb pro zdravotnictví na síť místních komunikací a rozvodné sítě musí odpovídat funkci těchto staveb. Pro jízdu sanitních vozů se musí zajistit vyhovující napojení na síť místních komunikací.
54
1) Uspořádání staveb pro zdravotnictví a sociální péči musí zabezpečit dispoziční oddělení účelových provozů zdravotní a sociální péče, provozů hospodářské části a příslušné vybavení prostorů pro návštěvníky.
2) Stavební pozemky nemocnic, příp. jiných staveb pro zdravotnictví se musí oplotit. Stavební pozemky pro sociální péči se mohou oplotit. Na nezastavěných plochách se zřídí parková nebo sadová úprava s možnostmi pro odpočinek, ochranu proti slunci apod.
3) Pro nemocnice a polikliniky se zřídí v požadovaných vzdálenostech od provozních prostorů zařízení pro uskladňování, zneškodňování a odstraňování odpadů ze zdravotnických zákroků. Prostory infekčních oddělení musí být bezpečně odděleny od ostatních nemocničních prostorů i od sousedních staveb.
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
4) Stavby pro sociální péči určené pro invalidní nebo staré osoby se musí ve funkčních prostorech řešit a vybavit v souladu s potřebami těchto osob.
Znění od 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
4) Stavby pro sociální péči určené pro zdravotně postižené nebo staré osoby se musí ve funkčních prostorech řešit a vybavit v souladu s potřebami těchto osob.
5) Odpadní vody ze staveb pro zdravotnictví se smějí vypouštět přímo do veřejné kanalizace jen v případě, že odpovídají podmínkám kanalizačního řádu. Jinak musí být předčištěny v samostatných zařízeních.
6) Stavby pro zdravotnictví a sociální péči pokud vyžadují stálý příkon elektrické energie, musí mít vlastní náhradní zdroj umístěný tak, aby nadměrně nerušil jejich užívání a životní prostředí v okolí. Obdobně se zajišťuje bezpečné zásobování vodou z vlastního zdroje nebo se zabezpečí dostatečná akumulace vody.
7)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
7) Přes pozemky zdravotnických zařízení nesmí procházet veřejné sítě technického vybavení
od 1.2.1994
7) se vypouští
55
Stavby pro veterinární péči
1) Stavby pro veterinární péči (ošetřovny pro drobná zvířata) se umísťují tak, aby jejich provoz nezpůsoboval hygienické závady, byly dosažitelné veřejnými dopravními prostředky a začleněny do zeleně.
2) Napojení staveb na síť místních komunikací a rozvodných sítí musí odpovídat funkci těchto staveb. Pro vozidla návštěvníků je nutno zajistit dostatečné odstavné plochy.
3) Odpadní vody před vypuštěním do veřejné kanalizace musí odpovídat kanalizačnímu řádu.
Oddíl pátý
Stavby pro služby, obchod, veřejné stravování a pošty
56Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Stavby pro služby, obcod, veřejné stravování a pošty se umísťují především v obytných zónách. V jiných zónách se umístí jen pokud se jimi funkce zón vhodně doplňují. Je žádoucí je seskupovat ve společenských centrech.
2) Stavby pro služby, obchod, veřejné stravování a pošty se mají umísťovat v obytných zónách při hlavních a místních komunikacích. V jiných zónách se umísťují na místech koncentrované potřeby.
3) Zařízení pro kluby, obchod, veřejné stravování a pošty je žádoucí sdružovat ve víceúčelových stavbách a mohou být případně začleňovány do staveb bytových domů, pokud svými vlivy a účinky nenarušují životní prostředí a splňují požadavky požární bezpečnosti, hygieny, bezpečnosti práce a technických zařízení.
4) Provozovny služeb, zejména které mají výrobní charakter, obchodu, veřejného stravování, pošty a skladové prostory obchodu se mohou umístit v obytných zónách. V bytových domech se mohou umístit jen pokud svými vlivy a účinky nenarušují životní prostředí nad přípustnou míru a splňují požadavky požární bezpečnosti, hygieny, bezpečnosti práce a technických zařízení.
5) Obchody s prodejem ovoce a zeleniny musí být vybaveny pitnou vodou na očištění zakoupeného zboží.
6) Stavby pro služby, obchod, veřejné stravování a pošty s intenzívním přísunem zboží nebo výrobků musí mít samostatný vstup a zařízení pro zásobování včetně nezbytných manipulačních ploch. Tyto vstupy a zařízení mají být u vedlejších místních komunikací a nesmějí narušovat životní prostředí okolí.
7) Stavby pro stánkový prodej (obchod, stravování a Poštovní novinovou službu) se umísťují v návaznosti na frekvenci pěších, ale nesmějí narušovat architektonické kvality prostředí. Tyto stavby se podle potřeby napojí na elektrickou rozvodnou síť.
Znění od 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
1) Stavby pro služby, obchod, veřejné stravování a pošty se umísťují především v obytných zónách. V jiných zónách se umístí jen pokud se jimi funkce zón vhodně doplňují.
2) Stavby pro služby, obchod, veřejné stravování a pošty se mají umísťovat v obytných zónách při hlavních a místních komunikacích. V jiných zónách se umísťují na místech koncentrované potřeby.
3) Zařízení pro kluby, obchod, veřejné stravování a pošty je žádoucí sdružovat ve víceúčelových stavbách a mohou být začleňovány do staveb pro bydlení, pokud svými vlivy a účinky nenarušují životní prostředí a splňují požadavky požární bezpečnosti, hygieny, bezpečnosti práce a technických zařízení.
4) Provozovny služeb, zejména které mají výrobní charakter, obchodu, veřejného stravování, pošty a skladové prostory obchodu se mohou umístit v obytných zónách. V bytových domech se mohou umístit jen pokud svými vlivy a účinky nenarušují životní prostředí nad přípustnou míru a splňují požadavky požární bezpečnosti, hygieny, bezpečnosti práce a technických zařízení.
5) Obchody s prodejem ovoce a zeleniny musí být vybaveny pitnou vodou na očištění zakoupeného zboží.
6) Stavby pro služby, obchod, veřejné stravování a pošty s intenzívním přísunem zboží nebo výrobků musí mít samostatný vstup a zařízení pro zásobování včetně nezbytných manipulačních ploch. Tyto vstupy a zařízení mají být u vedlejších místních komunikací a nesmějí narušovat životní prostředí okolí.
7) Stavby pro stánkový prodej se umísťují v návaznosti na frekvenci pěších, ale nesmějí narušovat architektonické kvality prostředí a vytvářet překážku provozu na veřejném prostranství.
57
1) Uspořádání staveb pro služby, obchod a veřejné stravování a pošty musí zabezpečit dispoziční oddělení provozu od prostorů pro návštěvníky.
2) Stavby pro služby, obchod, veřejné stravování a pošty musí mít vlastní hygienická zařízení a podle povahy provozu samostatná hygienická zařízení také pro návštěvníky.
Oddíl šestý
Stavby pro dočasné ubytování
58
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Stavby pro dočasné ubytování (hotely, koleje, ubytovny, zotavovny, motoresty, autokempinky apod.) se umísťují v obytné nebo rekreační zóně s dobrou návazností na prostředky hromadné dopravy osob.
2) V průmyslové zóně se mohou umístit stavby pro dočasné ubytování jen výjimečně ve zdůvodněných případech.
3) Stavby pro dočasné ubytování s úplným vybavením a s nejvyšším stupněm služeb (hotely apod.) se umísťují v polohách urbanisticky významných.
Znění od 1.2.1994
1) Stavby pro dočasné ubytování (hotely, penziony, koleje, ubytovny, zotavovny, motoresty, autokempinky apod.) se zpravidla umísťují v obytné nebo rekreační zóně s dobrou návazností na prostředky hromadné dopravy osob.
2) V průmyslové zóně se mohou umístit stavby pro dočasné ubytování jen výjimečně ve zdůvodněných případech.
59
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Uspořádání staveb pro dočasné ubytování musí poskytovat potřebné pohodlí, klid a soukromí a jejich společenské a hygienické vybavení musí být v souladu s jejich kategorií. U staveb pro dočasné ubytování mládeže (koleje, internáty, domovy mládeže apod.) je nutno dimenzovat pozemky tak, aby na nich mohla být zřízena hřiště pro neorganizovanou zájmovou tělesnou výchovu.
2) Prostory pro ubytování a návštěvníky a provozní prostory obsluhy musí být od sebe dispozičně odděleny a vybaveny samostatnými vstupy a hygienickými zařízeními.
Znění od 1.2.1994
1) Uspořádání staveb pro dočasné ubytování musí poskytovat potřebné pohodlí, klid a soukromí a jejich společenské a hygienické vybavení musí být v souladu s jejich kategorií. U staveb pro dočasné ubytování mládeže (koleje, internáty, domovy mládeže apod.) je nutno dimenzovat pozemky tak, aby na nich mohla být zřízena hřiště pro neorganizovanou zájmovou tělesnou výchovu.
2) Prostory pro ubytování a návštěvníky a provozní prostory obsluhy musí být od sebe dispozičně odděleny a vybaveny samostatnými vstupy a hygienickými zařízeními.
3) Pro odstupy staveb dočasného ubytování od staveb pro bydlení platí ustanovení § 40
odst. (4).
Oddíl sedmý
Stavby pro správu a řízení
60
1) Stavby pro správu a řízení se umísťují v obytné a výrobní zóně.
2) Stavby pro správu se mají umísťovat na místech urbanisticky významných a dopravně
dobře dostupných. Svou architekturou a úpravou okolí musí odpovídat společenskému významu stavby.
3) Provozní uspořádání a vnitřní disposice těchto staveb musí v souladu s jejich účelem
zabezpečovat nerušený pracovní proces a dobrou orientaci a pohyb návštěvníků.
Oddíl osmý
Stavby a zařízení pro informace,
reklamu a propagaci
61Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.2.1994
1) Stavby a zařízení pro informace, reklamu a propagaci, zejména zařízení pro plakátování, vývěsní skříňky, informační tabule, pamětní desky, popř. poutače, které slouží společenským, kulturním, obchodním a jiným účelům, se mohou umístit na stavbách nebo pozemcích ve všech zónách. Na území rezervace uvnitř památkových areálů a v blízkosti památkových objektů musí umístění respektovat požadavky památkové péče.
2) Stavby a zařízení pro informace, reklamu a propagaci nesmějí svým provedením ani umístěním porušovat vzhled města nebo krajiny, ohrožovat veřejnou bezpečnost a pořádek, bránit rozhledu na silnicích a místních komunikacích a na úrovňových kříženích těchto komunikací s dráhami celostátními a vlečkami a nesmějí obtěžovat okolí a zejména obytné prostředí hlukem nebo světlem, obzvláště přerušovaným světlem.
3) Tyto stavby a zařízení se nesmějí umísťovat:
a) na národních kulturních památkách, na stavbách sloužících kultovním a pohřebním účelům, na pomnících, památnících a pamětních deskách a v nejbližším okolí těchto staveb, v přírodních chráněných územích a ve veřejných parcích5),
b) na mostech, pobřežních zdech a jiných pevných zařízeních vodních toků, silnic a celostátních drah, na sloupech a stožárech telekomunikačního a energetického vedení, na historických stožárech veřejného osvětlení a jejich replikách a na měřících bodech geodetických sítí,
c) v blízkosti značek a signálů optických a zvukových, které slouží pro řízení a regulaci silniční, železniční, vodní i letecké dopravy, od těchto značek a signálů se musí úpravou i barvou výrazně odlišovat.
4) V dosahu chráněných památek a chráněných míst přírody se smějí umístit po předchozím posouzení vlivu na okolí.
5) Pokud mají být stavby a zařízení pro informace, reklamu a propagaci umístěny nad inženýrskými sítěmi nebo v jejich těsné blízkosti, je k tomu třeba souhlasu příslušného správce inženýrské sítě.
6) Zařízení pro informace, reklamu a propagaci na domech musí být přizpůsobeno jejich architektuře a nesmí rušit základní členění průčelí nebo jeho důležité detaily. Výkladní skříně je třeba řešit pouze v rozsahu otvorů pro ně určených a nesmějí nevhodně předstupovat před líc zdiva domovních průčelí.
7) Uvedená ustanovení je nutno přiměřeně uplatňovat tam, kde se jedná např. o pamětní desky, informace o památkových objektech a areálech apod.
8) Reklamní, propagační a informační zařízení na střechách musí být tvořena z jednotlivých prvků (např. písmen, číslic, loga), nesmí přesahovat hřeben střechy a jejich celková výška nesmí přesáhnout 2m.
9) Informační, propagační a jiná zařízení zřizovaná přechodně pro výzdobu k památným nebo jinak významným dnům a celostátním oslavám se posuzují samostatně.
10) Velkoplošná zařízení - plakátovací panely (od 4 m2)
a) musí být v souladu s urbanistickým a architektonickým řešením okolí, při postupném umísťování většího počtu těchto zařízení musí být zajištěn i jejich vzájemný soulad;
b) nesmí být umístěna v k. ú. Staré Město, Malá Strana, Hradčany a Josefov; na území Nového Města je umístění těchto zařízení možné na ohradách stavenišť a štítových zdech při dodržení ustanovení odst. (4);
c) nesmí při umístění na oplocení přesahovat jeho výšku o více než 20 %.
11) Pro nosné konstrukce reklamních, propagačních a informačních zařízení, a to i nespojené s pozemkem nebo se stavbou, které nemají krátkodobý přenosný charakter, platí všechny požadavky pro umisťování těchto zařízení a přiměřeně jejich charakteru i ustanovení o stavbách.
Díl třetí
Stavby pro výrobu, skladování a stavby
pro těžební práce
62
1) Stavby pro výrobu a skladování se umísťují a řeší především v souladu s jejich funkčním určením a provozními potřebami při současném dodržení kvality pracovního prostředí, omezení nepříznivých účinků na okolí.
2) Dispoziční a stavebně technické řešení staveb musí usnadňovat technologický rozvoj a zároveň sledovat efektivní využití území a maximální úsporu ploch, např. využitím vícepodlažních staveb.
3) Stavby a jejich prostory i součásti musí splňovat požadavky hygienické, požární bezpečnosti, bezpečnosti práce a technických zařízení, civilní obrany. Z těchto hledisek musí mít odpovídající dispoziční, konstrukční a materiálové řešení a být zejména řádně osvětleny, vytápěny, větrány a případně klimatizovány. Tam, kde je to provozně a hygienicky nezbytné, mají mít náhradní zdroj enegetického zásobování.
4) Na nezastavěných a provozně nevyužitých plochách se zřídí zeleň zejména k tlumení nepříznivých účinků provozů.
5) U každé stavby pro výrobu, skladování a těžební práce se zřídí jako její součást hygienické zařízení, plochy pro odstavování motorových vozidel v odpovídající kapacitě a u soustředěných pracovišť zařízení pro závodní stravování.
6)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
6) Stavebním pozemkem nesmějí procházet veřejné pozemní komunikace, dálková energetická a telekomunikační vedení a přivaděče veřejného vodovodu.
od 1.2.1994
6) se vypouští
Oddíl první
Stavby pro průmysl
63Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Stavby pro průmysl se umísťují především ve výrobní zóně, popř. v obytné zóně.
2) Ve výrobní zóně se soustřeďují při respektování vzájemných vazeb a souvislostí ty stavby, jejichž rušivé účinky lze ochranným pásmem snížit na přípustnou míru.
3) V obytné zóně se mohou umístit nebo ponechat takové stavby, jejichž rušivé účinky nepřesáhnou míru přípustnou pro obytnou zónu, neohrožují kvalitu životního prostředí a jejichž nároky na přepravu zboží a surovin nevyvolávají nadměrnou dopravu.
4) Stavby, které k utlumení škodlivých účinků vyžadují tak rozsáhlé ochranné pásmo, že by rušilo urbanistické uspořádání města, se umísťují mimo zastavěné části města, pokud tím nebudou narušeny krajinné hodnoty.
Znění od 1.2.1994
1) Stavby pro průmysl se umísťují především ve výrobní zóně.
2) V obytné zóně se mohou umístit nebo ponechat takové stavby, jejichž rušivé účinky nepřesáhnou míru přípustnou pro obytnou zónu, neohrožují kvalitu životního prostředí a jejichž nároky na přepravu zboží a surovin nevyvolávají nadměrnou dopravu.
3) Stavby, které k utlumení škodlivých účinků vyžadují tak rozsáhlé ochranné pásmo, že by rušilo urbanistické uspořádání města, se umísťují mimo zastavěné části města, pokud tím nebudou narušeny krajinné hodnoty.
64
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Stavby s jaderně energetickým zařízením se mohou umístit jen mimo zastavěné části města a v plném souladu se stanoveným stupněm ochrany.
Znění od 1.2.1994
1) Stavby s jaderně energetickým zařízením se nesmí na území města umisťovat.
2) V ochranném pásmu jaderně energetického zařízení se mohou zřizovat jen stavby
nezbytné pro provoz tohoto zařízení a stavby dopravních a rozvodných sítí s výjimkou komunikací základního komunikačního systému, celostátních drah, veřejných vodovodů apod.
65
1) Uspořádání staveb pro průmysl musí splňovat požadavky výrobního procesu, mezioperační a závodové dopravy, přenosu energií, požadavkům požární ochrany a civilní ochrany, bezpečnosti práce a technických zařízení a hygienickým požadavkům.
2) Stavby pro průmysl se mají členit tak, aby se na samostatných plochách soustředily provozy hlavní výroby, provozy pomocných výrob, provozy a zařízení energetická, sklady zásob a sklady expediční, stavby pro správu a řízení, pro zdravotnická a energetická zařízení, pro společné stravování apod.
3)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
3) Na pozemcích staveb pro průmysl se nesmějí umístit stavby pro bydlení.
Znění od 1.2.1994
3) Na pozemcích staveb pro průmysl se mohou připustit byty služební a majitelů zařízení.
661)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Napojení staveb pro průmyl na síť silnic a místních komunikací musí zabezpečit plynulý a nerušený provoz závodové i veřejné dopravy. Napojení na základní komunikační systém se musí provést připojovacími pruhy.
Znění od 1.2.1994
1) Napojení staveb pro průmysl na síť silnic a místních komunikací musí zabezpečit plynulý a nerušený provoz závodové i veřejné dopravy.
2) Závodové komunikace musí zejména odpovídat potřebám výroby, požární bezpečnosti a civilní ochrany a tvořit přehlednou dopravní síť. Mají být odděleny od železničních vleček a od pozemních komunikací vyhrazených pro pěší.
3) Trasy nástupů pracovníků a hlavní trasy pohybu pracovníků uvnitř stavby nesmí křižovat trasy intenzívní nákladové dopravy ve stejné úrovni. Nevyhnutelné křižování hlavních tras musí být mimoúrovňové.
4) U každé stavby pro průmysl se zřídí jako její součást odstavné plochy pro osobní motorová vozidla. Její velikost se řídí počtem pracovníků nejsilnější směny a počtem návštěv. V případech, kdy dopravu surovin nebo výrobků zabezpečují nákladní motorová vozidla, musí se při stavbě zřídit jako její součást samostatné odstavné plochy také pro tato nákladní vozidla.
5) Každá stavba pro průmysl musí mít nejméně dva vjezdy napojené na síť závodových komunikací.
67
1) Odpadní a srážkové vody všech druhů se musí odvádět do vlastní, podle povahy odpadních vod oddílné, závodové kanalizace a před zaústěním do veřejné kanalizace musí odpovídat požadavkům kanalizačního řádu. Při zaústění do vodovodního toku musí odpadní vody odpovídat požadavkům na vody vypouštěné přímo do vodních toků. Odvodnění srážkových vod musí být řešeno s maximálním využitím retenčních a vsakovacích schopností pozemku.
2)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
2) Každá stavba pro průmysl musí mít pitnou vodu z veřejného vodovodu nebo dočasně z vlastního zdroje. Podle technologických potřeb a množství potřeby vody má mít samostatný zdroj užitkové vody.
Znění od 1.2.1994
2) Každá stavba pro průmysl musí být napojena na veřejný vodovod pitné vody. Jen výjimečně při splnění hygienických požadavků může být zásobována pitnou vodou z jiných zdrojů. Podle technologických potřeb je vhodné napojení na průmyslový vodovod nebo samostatný zdroj užitkové vody.
3) Pokud tyto vodovodní soustavy nestačí pokrýt potřebu vody pro požární účely, musí mít každá stavba pro průmysl zabezpečen další zdroj vody nebo potřebnou akumulaci.
4) Stavby pro průmysl, při jejichž provozu vznikají zužitkovatelné odpady, musí se vybavit prostory a zařízením pro hospodaření s těmito odpady. Odpady, které se nedají zužitkovat, se musí zneškodnit nebo bezpečně uložit. Ekonomická a technická způsobilost či nezpůsobilost využití odpadů jak tuhých tak tekutých a plynných se prokazuje v dokumentaci stavby.
5) Trasy nadzemních i podzemních vedení technologických a rozvodných sítí se mají sjednotit a umístit podél závodových komunikací. Souběžně nadzemní vedení se mají uložit na společných konstrukcích, souběžná podzemní vedení v kolektorech. Při technickém řešení kolektorových vedení je nutno bránit šíření hlodavců.
68
1) Všechny prostory pracovišť musí splňovat požadavky hygienické, požární bezpečnosti, bezpečnosti práce a technických zařízení. V provozech s velkým vývinem tepla, plynů, prachu apod. se musí zajistit účinné přirozené a případně též umělé větrání a světlá výška pracovišť se musí přiměřeně zvýšit.
2) Šířky, podchodové výšky a dovolená zatížení pracoviště a vnitřních komunikací a vzájemné odstupy mezi technologickými zařízeními a mezi stavebními konstrukcemi musí umožňovat bezpečný pohyb pracovníků, obsluhu, údržbu, opravy, popř. i výměnu strojů a zařízení.
3) Vnitřní povrchy konstrukcí staveb pro průmysl musí být snadno čistitelné zejména v provozech, které jsou zdrojem prachu nebo v provozech s jedovatými nebo jinak škodlivými látkami a v provozech s nároky na mikrobiologickou čistotu výrobního prostředí.
4)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
4) Pracoviště bez denního osvětlení nebo s uměle vytvářeným mikroklimatem se mohou zřizovat jen pokud to nezbytně vyžaduje technologie výroby a při dodržení zvláštních podmínek hygienických, požárních, podmínek bezpečnosti práce a technických zařízení.
Znění od 1.2.1994
4) Pracoviště bez denního osvětlení nebo s uměle vytvářeným mikroklimatem se mohou zřizovat, kde to vyžaduje technologie výroby a při dodržení zvláštních podmínek hygienických, požárních, podmínek bezpečnosti práce a technických zařízení.
69
1) Hygienická zařízení (šatny, umývárny, sprchy, záchody) aj. zařízení (ohřívárny, kuřárny, oddechové místnosti apod.) se musí zřídit v odpovídající kapacitě a vzdálenostech od pracovišť, v samostatných budovách nebo přímo v provozních prostorech. Mohou se umístit i v prostorech bez denního osvětlení a přímého větrání, je-li v dostatečné míře zabezpečeno umělé osvětlení a větrání.
2) Závodní zdravotnické zařízení a závodní stravovací zařízení se umísťují tak, aby nebyla ohrožována prachem, kouřem, chemickými škodlivinami, vlhkem, hlukem, otřesy, zářením apod.
3) Závodní požární stanice se umísťují v místech s vhodným napojením na síť závodových komunikací.
Oddíl druhý
Stavby pro zemědělství
70
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Stavby pro zemědělství se umísťují v ucelených výrobních souborech nebo jednotlivě a to výhradně mimo zastavěné části města při zachování hygienicky nezbytných odstupů tak, aby byly včetně zemědělské půdy dostatečně odděleny od obytné zóny a ochranná pásma zaručovala snížení rušivých účinků na přípustnou míru.
2) Stavby pro zemědělství se umísťují tak, aby při jejich provozu nevznikaly hygienické a bezpečnostní závady přesahující přípustnou míru. Zároveň je nezbytné je začlenit do krajiny a doplnit zelení.
3) Stavby pro rostlinnou a živočišnou výrobu umístěné v obytné zóně města se musí postupně zrušit.
4) Pokud se stavby pro zemědělství sdružují se stavbami pro navazující průmysl, musí sdružené stavby splňovat podmínky umístění a vnitřních uspořádání obou druhů staveb.
5) Stavby pro zemědělství podle svého druhu musí mít hygienické zařízení v odpovídající kapacitě. Karanténní a izolační zařízení staveb pro živočišnou výrobu musí mít hygienická zařízení samostatná.
Znění od 1.2.1994
1) Stavby pro zemědělství se umísťují výhradně mimo souvisle zastavěné části města.
2) Stavby pro zemědělství se umísťují tak, aby při jejich provozu nevznikaly hygienické a bezpečnostní závady. Zároveň je nezbytné je začlenit do krajiny a doplnit zelení.
3) Stavby pro rostlinnou a živočišnou výrobu umístěné v souvisle zastavěné části města se musí postupně zrušit.
4) Pokud se stavby pro zemědělství sdružují se stavbami pro navazující průmysl, musí sdružené stavby splňovat podmínky umístění a vnitřních uspořádání obou druhů staveb.
5) Stavby pro zemědělství podle svého druhu musí mít hygienické zařízení v odpovídající kapacitě. Karanténní a izolační zařízení staveb pro živočišnou výrobu musí mít hygienická zařízení samostatná.
71
1) Stavby pro zemědělství se musí uspořádat tak, aby se na samostatných plochách soustředily provozy zemědělské výroby, provozy pomocných výrob, sklady zásob a zemědělských výrobků, prostory pro odstavování zemědělských strojů a dopravních prostředků, popř. stavby pro správu a řízení, pro hygienická zařízení apod.
2) Všechny prostory pracovišť ve stavbách pro zemědělství musí splňovat požadavky hygienické a veterinární, požární bezpečnosti, civilní obrany, bezpečnosti práce a technických zařízení.
3) Šířky, podchodové výšky a dovolená zatížení pracovišť a vnitřních komunikací, vzájemné odstupy mezi technologickými zařízeními a stavebními konstrukcemi musí umožňovat bezpečný pohyb pracovníků, obsluhu, údržbu, opravy, popř. výměnu strojů a zařízení a podle druhu stavby i pohyb zvířat. Stanice požární ochrany se umístí tak, aby byly vhodně napojeny na síť závodových komunikací.
4) Na nezastavěných a provozně nevyužitých plochách staveb pro zemědělství se musí zřídit zeleň, keře a stromy mají tvořit ochranu uvnitř pozemku stavby. Keře a stromy se umísťují také v ochranných pásmech.
5)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
5) U zemědělských staveb, jejichž provoz to nezbytně vyžaduje, se mohou zřídit potřebné služební byty.
Znění od 1.2.1994
5) U zemědělských staveb, jejichž provoz to vyžaduje, se mohou zřídit potřebné byty.
72
Stavby pro zemědělství se musí napojit komunikační přípojkou nebo účelovou komunikací na síť silnic nebo místních komunikací. Nesmějí se napojit přímo na rychlostní komunikace.
73
1) Stavby pro zemědělství se podle potřeby zajistí pitnou vodou z veřejného vodovodu nebo z vlastního zdroje.
2) Při velké potřebě vody, zejména ve stavbách pro živočišnou výrobu, je žádoucí zřídit samostatný zdroj užitkové a případně veterinárně nezávadné vody.
3) Pokud vodovodní soustavy nestačí pokrýt potřebu požární vody, musí mít zemědělské stavby v souladu s požárními předpisy zabezpečen zdroj požární vody nebo potřebnou akumulaci.
4) Srážkové vody na pozemku staveb pro zemědělství se musí svádět do kanalizace, popř. odvádět upravenými povrchovými svody. Přitom se musí zabezpečit, aby srážkové vody nebyly znečišťovány močůvkou, hnojůvkou a výkaly, chemikáliemi používanými pro ochranu rostlin a pro hnojení, silážními šťávami, zbytky krmiv, ropnými produkty apod.
5) Močůvka, hnojůvka a výkaly, odpady živočišné výroby a odpadní látky ze silážování musí být svedeny do nepropustných jímek bez odpadu a přepadu tak, aby se zabránilo vnikání vod z těchto jímek do veřejných kanalizací, do vodotečí nebo do terénu.
6) Jímky, do nichž jsou ukládány nebo sváděny výkaly zápachem obtěžující okolí, musí být těsně zakryty a úpravou výkalů se musí zápach maximálně snížit.
7) Ve stavbách pro zemědělství musí být pouze rozvody elektrického proudu o nízkém napětí. Vzdušná vedení elektrického proudu se nesmějí vést nad závodovými komunikacemi a odstavnými plochami. Stavby pro zemědělství se napojí podle potřeby na telekomunikační síť.
Oddíl třetí
Stavby pro skladování
74
1) Stavby pro skladování se umísťují především ve výrobní zóně jako součást staveb pro průmysl nebo zemědělství, jako součást stavebních dvorů, staveb pro dopravu (přístavy, letiště, nákladová nádraží) nebo jako samostatné stavby pro skladování.
2) Pro umísťování, uspořádání a vybavení staveb pro skladování, které jsou součástí průmyslových nebo zemědělských závodů, platí ustanovení této vyhlášky pro stavby pro průmysl nebo stavby pro zemědělství.
3) Samostatné stavby pro skladování se mohou umísťovat ve výrobní zóně, jestliže lze škodlivé účinky skladování a manipulace snížit ochrannými pásmy nebo jinými opatřeními na přípustnou míru a pokud nebude provozem okolních staveb ohrožena kvalita skladovaných hmot a výrobků.
4) Stavby pro skladování, u nichž škodlivé účinky skladovaných hmot a výrobků nebo manipulace s nimi vyžadují ochranné pásmo, které by rušilo urbanistické uspořádání města, musí se vhodně umístit v dostatečném odstupu od ostatních staveb.
5)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
5) Stavby pro skladování hmot a výrobků, které tvoří rezervy pro krytí potřeb národního hospodářství, se umísťují za podmínek stanovených v odstavci 4.
od 1.2.1994 5) se vypouští
75
1) Samostatné stavby pro skladování se musí napojit na silnici nebo místní komunikaci, popř. na celostátní dráhu. Napojení na základní komunikační systém se musí provést připojovacími pruhy.
2) U staveb pro skladování napojených na pozemní komunikace se zřídí samostatné odstavné plochy pro motorová vozidla.
76
1) Každá samostatná stavba pro skladování se stálou obsluhou musí mít pitnou vodu z veřejného vodovodu nebo z vlastního zdroje.
2) Podle technologie skladování a manipulace, popř. podle požadavků požární ochrany musí mít samostatný zdroj užitkové vody.
77
1) Srážkové vody na pozemku samostatných staveb pro skladování se musí svést do kanalizace, popřípadě odvádět upravenými povrchovými svody. Odtok srážkových vod je třeba vhodně snížit terénními a ostatními úpravami ploch a odvodňovacích zařízení.
2) Odpadní vody vznikající při manipulaci se skladovanými hmotami nebo výrobky nebo při čištění skladovacích ploch a zařízení se musí podle povahy znečištění vyčistit před vypuštěním do veřejné kanalizace nebo vodoteče.
3) Při skladování hmot a výrobků zvláštní povahy, zejména ve vodě rozpustných chemikálií, ropných produktů a toxických látek, se musí zabránit jejich unikání do terénu, povrchových a podzemních vod i do veřejné kanalizační sítě.
78
1) Uspořádání staveb pro skladování musí umožnit na samostatných plochách soustředění skladišť, staveb pro správu a řízení, pro hygienická zařízení apod.
2) Jednotlivá skladiště se musí účelně napojit na závodové komunikace a vlečky.
3) Stavby pro skladování se musí bezpečně oplotit nebo ohradit a podle potřeby opatřit zařízením usnadňujícím střežení.
4) Pro stavby pro skladování se musí zřizovat podle druhu skladovaných hmot a výrobků ochranné pásmo. U staveb pro skladování hmot a výrobků, které mohou výbuchem ohrozit okolí, se musí zřídit odpovídající ochranný val nebo jiné odpovídající zařízení.
79
1) Všechny prostory staveb pro skladování musí splňovat požadavky hygienické, požární bezpečnosti, bezpečnost práce a technických zařízení.
2) Skladiště se musí vybavit mechanizačními zařízeními odpovídajícími druhu a obratu skladovaných hmot a výrobků.
80
Hygienická zařízení se musí zřídit v odpovídající kapacitě. Pouze výjimečně se mohou umístit i v prostorech bez denního osvětlení a přímého větrání, je-li v dostatečné míře zabezpečeno umělé osvětlení a větrání.
Oddíl čtvrtý
Stavby pro těžební práce
81
Stavbami pro těžební práce podle této vyhlášky se rozumějí stavby, těžební práce a zařízení pro těžbu nevyhrazených nerostů, jejichž ložiska nejsou vhodná k průmyslovému dobývání.
82
1) Uspořádání staveb pro těžební práce musí splňovat základní požadavky výrobního procesu, závodové dopravy, přenosu energií, požadavky požární ochrany a civilní obrany, bezpečnosti práce a technických zařízení a hygienické požadavky.
2) Vznikají-li při provozu staveb skrývkové, výsypkové neb odvalové hmoty, musí se pro jejich ukládání vyčlenit a upravit zvláštní plochy v prostoru těžebních prací, popř. v jejich blízkosti.
3) Působí-li těžební práce rušivými účinky na okolí, zřídí se ochranné pásmo, při porušení režimu podzemních vod, které ovlivní zdroje vody, musí se zajistit náhradní zdroj.
4) Stavby pro těžební práce se musí napojit komunikační přípojkou nebo účelovou komunikací na silniční síť. Nesmějí se napojit přímo na rychlostí silnice. Jako součást stavby se zřídí odstavné plochy. Před výjezdem na veřejnou komunikaci musí být zařízení k očištění vozidel.
5) Srážkové a odpadní vody se musí z prostoru staveb pro těžební práce vhodně a hygienicky odvádět. Zeleň na nezastavěných plochách neurčených k těžbě se musí ochraňovat a udržovat. Vyžaduje-li to bezpečnost, musí se prostory těžebních prací ohradit nebo oplotit.
6) Hygienická a jiná zařízení se zřídí v potřebné kapacitě a v přiměřené vzdálenosti od pracovišť.
Díl čtvrtý
Stavby pro rekreaci a tělesnou výchovu
83
1) Stavby a zařízení pro rekreační a tělesnou výchovu nebo jejich jednotlivé části musí být řešeny tak, aby odpovídaly svému základnímu poslání krátkodobé rekreace v letním a zimním období a vyhovovaly kolektivním a individuálním potřebám.
2)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
2) Architektonické řešení a stavební hmoty musí odpovídat účelu stavby a danému prostředí.
od 1.2.1994 2) se vypouští
Oddíl první
Stavby pro rekreaci
84
Zařízení krátkodobé rekreace ve městě, zahrnující rekreační areály a zahrádkové osady, musí maximálně využívat daných přírodních prvků a omezit zástavbu na nejnutnější vybavení.
85
1)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Výstavba rekreačních domků a chat se na území hlavního města Prahy nepřipouští. Na stavebních pozemcích existujících rekreačních chat a rekreačních domků se nepřipouštějí žádné drobné ani jiné doplňkové stavby.
Znění od 1.2.1994
1) Výstavba rekreačních domků a chat se na území hlavního města Prahy nepřipouští. Na stavebních pozemcích existujících rekreačních chat a rekreačních domků se mohou umísťovat drobné stavby, s tím, že celkově zastavěná plocha pozemku nesmí překročit 15 % z celkové výměry pozemku.
2) Na územích určených územně plánovací dokumentací nebo územně plánovacími podklady pro výstavbu rodinných domků mohou být stávající rekreační domky nebo chaty upravovány na rodinné domky.
86Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Zahrádkové osady se umísťují na plochách vyhražených tomuto účelu převážně u obytné zóny, v zóně pro zemědělskou výrobu a případně v izolační zeleni ochranných pásem. Musí vytvářet organizované a komponované celky.
2) V zahrádkové osadě se připouští maximální plocha jednotlivých zahrádek:
- 250 m2 se zahrádkářskými chatami
- 150 m2 bez zahrádkářských chat.
3) Zahrádkové osady mohou mít společný centrální objekt se sociálním zařízením a popřípadě klubovnou a bazénem o odpovídající kapacitě, umístění v přiměřené docházkové vzdálenosti. Jednotlivé pozemky zahrádkářských chat se mohou vybavit do země zapuštěnými nádržemi na vodu (bazény) do velikosti 5 m2. Jiné drobné stavby nebo garáže se v osadách nesmějí zřizovat.
4) Zahrádkářské chaty nesmějí mít zastavěnou plochu větší než 12 m2 včetně teras, verand a vstupů. Smějí mít jedno nadzemní podlaží bez podkroví a mohou být podsklepeny při podezdívce max. 45 cm nad terénem.
5) Hygienická zařízení se budují zpravidla jako společná. Jinak se musí vestavět do jednotlivých chat. Musí mít nepropustnou jímku bez přepadu (žumpa).
6) V zahrádkářské osadě musí být dodrženo jednotné řešení zahrádkářských chat tak, aby byl zajištěn estetický vzhled osady jako celku i jednotlivých chat i co do konstrukcí, materiálu a barevnosti.
7) Zahrádkové osady se mohou oplotit průhledným, popř. živým plotem. Oplocení jednotlivých zahrádek v areálu je nepřípustné s výjimkou živých plotů max. 1 m vysokých.
8) Pokud se zřizují zahrádkové osady na dobu kratší než 5 let, může se v nich v odpovídající míře vybudovat jen společné zařízení pro úschovu nářadí, hygienu, popř. úkryt před nepohodou.
9) Zahrádkové osady je třeba vybavit výtoky pitné vody.
10) Zahrádkové osady musí mít možnost napojení komunikační přípojkou na veřejnou pozemní komunikaci a musí u nich být zřízeny odstavné plochy pro automobily na zatravněných roštech.
Znění od 1.2.1994
1) Zahrádkové osady se umísťují na plochách vyhražených tomuto účelu v souladu s územně plánovací dokumentací. Musí vytvářet organizované a komponované celky v návaznosti na okolní krajinu a prostředí. Tomuto hledisku se musí podřídit parcelace, charakter a rozmístění zahrádkářských chat.
2) Zahrádkové osady mohou mít společný centrální objekt se sociálním zařízením a popřípadě klubovnou a bazénem o odpovídající kapacitě, umístění v přiměřené docházkové vzdálenosti. Jednotlivé zahrady se mohou vybavit do země zapuštěnými nádržemi na vodu (bazény) do velikosti 5 m2. Garáže se v osadách nesmějí zřizovat.
3) Zahrádkářské chaty nesmějí mít zastavěnou plochu větší než 16 m2 včetně teras, verand a vstupů. Smějí mít jedno nadzemní podlaží bez podkroví a mohou být podsklepeny při podezdívce max. 45 cm nad terénem.
4) Hygienická zařízení se budují zpravidla jako společná. Jinak se musí vestavět do jednotlivých chat. Musí mít nepropustnou jímku bez přepadu (žumpa).
5) V zahrádkářské osadě musí být dodrženo řešení zahrádkářských chat tak, aby byl zajištěn estetický vzhled osady jako celku i jednotlivých chat i co do konstrukcí, materiálu a barevnosti.
6) Zahrádkové osady se mohou oplotit průhledným, popř. živým plotem. Oplocení jednotlivých zahrádek v areálu je nepřípustné s výjimkou živých plotů max. 1 m vysokých.
7) Pokud se zřizují zahrádkové osady na dobu kratší než 5 let, může se v nich v odpovídající míře vybudovat jen společné zařízení pro úschovu nářadí, hygienu, popř. úkryt před nepohodou.
8) Stabilizované zahrádkové osady by měly být vybaveny zdrojem pitné vody
9) Zahrádkové osady musí mít možnost napojení komunikační přípojkou na veřejnou pozemní komunikaci a musí u nich být zřízeny odstavné plochy pro automobily.
87
1)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) V přírodních areálech rekreační zóny je nutno zřizovat pro krátkodobou rekreaci účelná a doplňující zařízení pro návštěvníky, avšak jen tak, aby neporušovala přírodní hodnoty území.
Znění od 1.2.1994
1) V přírodních areálech rekreační zóny se zřizují pro krátkodobou rekreaci účelná a doplňující zařízení pro návštěvníky, avšak jen tak, aby neporušovala přírodní hodnoty území.
2) Podle povahy areálu musí být zřízeny při hlavních nástupních směrech odstavné plochy pro motorová vozidla s hygienickým zařízením v odpovídající kapacitě a docházkové vzdálenosti.
3) Hygienická zařízení se musí napojit na veřejný vodovod a kanalizaci, popřípadě zabezpečit jiný zdroj vody a zneškodňování odpadů.
4) V rekreačních areálech je možno situovat drobná zařízení a stavby jako jsou kryté přístřešky, vyhlídková stanoviště, rozhledny, úpravy pramenišť, studánek, přemostění vodotečí a doplněním drobnou architekturou.
5) K provedení staveb musí být použito převážně přírodních materiálů.
Oddíl druhý
Stavby pro tělesnou výchovu
88
1) Stavby pro tělesnou výchovu se zřizují jako otevřené stavby nebo jako kryté stavby pro aktivní tělesnou výchovu a sport, i pro návštěvníky.
2) Umísťují se především v obytné nebo rekreační zóně. Mimo zastavěné území se umísťují jen v případech, když charakter tělesné výchovy vyžaduje specifické přírodní nebo klimatické podmínky, nebo by rušivě působily na okolí.
3) Otevřené stavby pro tělesnou výchovu se umísťují v obytné zóně v místech, kde nadměrný hluk nejméně obtěžuje okolí. Musí se zřídit ochranná pásma se zelení, popř. jiná opatření k účinnému tlumení hluku a negativních vlivů provozování některých sportů.
4) Při umísťování všech druhů staveb pro tělesnou výchovu se musí přihlížet k významu stavby, velikosti pozemku a rozsahu nezastavitelné plochy apod.
89
1) Plochy a prostory pro vlastní tělesnou výchovu musí stavebně odpovídat pravidlům pro jednotlivé druhy sportu včetně ochranných opatření (oplocení).
2) Prostory pro sportovce, prostory pro návštěvníky i prostory hospodářského a technického provozu musí být disposičně odděleny. Musí být vybaveny samostatnými hygienickými zařízeními v odpovídající kapacitě a s vhodným rozmístěním tak, aby bylo zabezpečeno pokrytí potřeb i při špičkové návštěvnosti.
3) Uspořádání prostorů pro návštěvníky musí umožňovat bezpečný přístup na všechna místa v hledišti, zabraňovat nežádoucímu shlukování a pohybu osob a umožňovat plynulý a bezpečný odchod.
4) Uspořádání východů a rozptylových ploch musí umožnit plynulý a bezpečný odchod návštěvníků i sportovců.
5) V přiměřené vzdálenosti od staveb pro tělesnou výchovu se musí zřídit odstavné plochy pro motorová vozidla jako součást stavby.
Oddíl třetí
Zeleň
90
1) Jednotlivé městské části se musí přiměřeně vybavit plochami zeleně.
2)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
2) Způsob úpravy ploch zeleně a náročnost její skladby se řídí účelovým posláním, přírodními podmínkami určitého území a jeho významem.
Znění od 1.2.1994
2) Způsob úpravy ploch zeleně a náročnost její skladby se řídí účelovým posláním, přírodními podmínkami určitého území a jeho významem v návaznosti na územní systém ekologické stability..
91Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Pro ochranu veřejné zeleně, zahrnující parky a lesy zvláštního určení (rekreační a parkové lesy), jsou rozhodující přírodní hodnoty daného území.
2) Ve veřejných parcích musí zeleň tvořit alespoň tři čtvrtiny celkové plochy pozemku.
3) Nepřipouští se zřizovat vegetační kryt z dřevin a bylin agresívních a zplevelňujících a neodpovídajících danému stanovišti.
4) Veřejné parky se vybavují sítí závlahového vodovodu s umělým osvětlením, hygienickým zařízením a výtoky (fontánami) s pitnou vodou ve vhodných místech plochy parku. Parkové plochy včetně pěších cest musí být upraveny tak, aby umožnily maximální vsakování a retenci srážkových vod. Dešťová kanalizace se zřizuje jen pokud je to nezbytně nutné. Pěší cesty musí mít zpevněný povrch.
5) Úpravy krajiny na veřejnou zeleň musí vycházet z ekologie krajiny a vytvářet přitom vhodné oddychové prostory.
6) V areálech zdraví je třeba vymezit vedle oddychových prostorů též prostory s jednoduchým tělocvičným zařízením. V areálech zdraví se mají zřídit základní hygienická zařízení.
7) Na plochách veřejné zeleně se má využít prvků drobné architektury a okrasných vodních ploch k umocnění pohody a estetického účinku.
Znění od 1.2.1994
1) Pro ochranu zeleně, zahrnující parky a lesy zvláštního určení (rekreační a parkové lesy), jsou rozhodující přírodní hodnoty daného území.
2) Ve veřejných parcích musí zeleň tvořit alespoň tři čtvrtiny celkové plochy pozemku.
3) Nepřipouští se zřizovat vegetační kryt z dřevin a bylin agresívních a zplevelňujících a neodpovídajících danému stanovišti.
4) Veřejné parky se vybavují sítí závlahového vodovodu s umělým osvětlením, hygienickým zařízením a výtoky (fontánami) s pitnou vodou ve vhodných místech plochy parku. Parkové plochy včetně pěších cest musí být upraveny tak, aby umožnily maximální vsakování a retenci srážkových vod. Dešťová kanalizace se zřizuje jen pokud je to nezbytně nutné. Pěší cesty musí mít zpevněný povrch.
5) Úpravy krajiny musí odpovídat systému ekologické stability a vytvářet přitom podmínky krátkodobé rekreace obyvatel města.
6) V areálech zdraví je třeba vymezit vedle oddychových prostorů též prostory s jednoduchým tělocvičným zařízením. V areálech zdraví se mají zřídit základní hygienická zařízení.
7) Na plochách veřejné zeleně se má využít prvků drobné architektury a okrasných vodních ploch k umocnění pohody a estetického účinku.
92
Plošný rozsah lesních porostů městských parků a historických zahrad nesmí být zmenšován ve prospěch jakékoliv jiné funkce města. Rozsah a ráz veřejné zeleně nesmí být znehodnoceny záborem pro potřeby výstavby, musí odpovídat charakteru prostředí a klimatickým podmínkám a působit při zabezpečování estetických ochranných a bioklimatických potřeb městských částí.
93
Pro vyhraženou 13), ochrannou a hospodářskou zeleň platí přiměřeně ustanovení tohoto oddílu.
Díl pátý
Stavby pro dopravu
941)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Stavby pro dopravu, umístěné v zastavěném území, musí být řešeny též architektonicky, vhodně umístěny do prostředí a řešeny s maximální úsporou území.
od 1.2.1994 1) se vypouští
2) Stavby pro dopravu nesmějí výrazně porušovat ráz krajiny, musí dodržovat podmínky ochrany vodních toků a podzemních vod, ochrany kulturních památek a přírodních výtvorů, nesmí svými vlastními ochrannými pásmy bránit předpokládanému rozvoji města a účinky dopravy (hlukem, výfukovými plyny a vibracemi) nadměrně zhoršovat životní prostředí. Pro zmírnění účinků, kterými stavby pro dopravu ruší ráz krajiny, se má podél nich zřizovat zeleň pokud to dovolují požadavky na bezpečnost provozu.
3) Ztvárnění dopravních staveb musí respektovat specifické vlastnosti jejich polohy ve městě a urbanistickou koncepci okolí.
4) Umístění a řešení staveb pro dopravu musí dodržovat podmínky ochrany obyvatel před hlukem, prachem a škodlivými exhalacemi a nesmí nadměrně zhoršovat životní prostředí.
Oddíl první
Stavby pro hromadnou dopravu osob
95
1) Stanice a zastávky hromadné dopravy musí být umísťovány v optimálních docházkových vzdálenostech při zachování požadavků na ochranu před hlukem a exhalacemi.
2) Umístění přestupních stanic mezi jednotlivými prostředky městské a ostatní hromadné dopravy musí zabraňovat zbytečným časovým ztrátám cestujících při přestupu a mají se soustřeďovat do technicky vybavených přestupních uzlů opatřených přístřešky a veřejnými telefony. Tento požadavek se uplatní i pro umísťování záchytných parkovišť ve vazbě na stanice městské hromadné dopravy.
3)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
3) Zastávky tramvajové dopravy v silně zatížených komunikacích základního a doplňkového komunikačního systému je nutno vybavit mimoúrovňovým přechodem pro pěší anebo světelně řízeným úrovňovým přechodem.
Znění od 1.2.1994
3) Zastávky prostředků hromadné dopravy v dopravně významných komunikacích je nutno vybavit mimoúrovňovým přechodem pro pěší anebo světelně řízeným úrovňovým přechodem.
4) Zastávky autobusové dopravy se zřizují v zálivech nebo ve vyhrazených částech zastavovacího pruhu. Zastávky v zastavěných částech města se umísťují tak, aby negativní důsledky provozu, zejména hluk a exhalace, co nejméně narušovaly životní prostředí.
5) Vedení tras městských komunikací musí zajišťovat bezpečný a plynulý provoz zejména městské hromadné dopravy.
Oddíl druhý
Stavby pozemních komunikací
96Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Komunikace základního komunikačního systému se zřizují z důvodů zajištění plynulého provozu zásadně s mimoúrovňovými křižovatkami. U vnitřního dopravního okruhu lze výjimečně připustiti úrovňové křížení.
2) Úprava a využití území podél komunikací základního komunikačního systému musí být vhodně upraveno a využito při respektování účinků a důsledků těchto komunikací.
3) Není-li možné zajistit dostatečné odstupy komunikací základního komunikačního systému od stávajících obytných i jiných staveb musí být komunikace vybaveny technicky tak, aby se omezila intenzita hluku pod přípustnou mez nebo se upraví existující stavby, případně změní jejich užívání.
4) Pozemní komunikace včetně chodníků a veřejných prostranství musí mít bezprašný povrch a musí umožňovat čištění mechanizačními prostředky.
5) Srážkové vody z vozovek komunikací a dopravních ploch v souvisle zastavěné části musí být odvedeny do kanalizace. V nezastavěné části území se mohou tyto vody odvádět otevřenými svody.
Znění od 1.2.1994
1) Na dopravně významných komunikacích musí být kromě bezpečnosti dopravního provozu zajištěna plynulost dopravního toku. Vnější expresní okruh musí být vybaven mimoúrovňovými křižovatkami.
2) Úprava a využití území podél hlavních komunikací musí být vhodně upraveno a využito při respektování účinků a důsledků těchto komunikací.
3) Není-li možné zajistit dostatečné odstupy hlavních komunikací od stávajících obytných i jiných staveb musí být komunikace vybaveny technicky tak, aby se omezila intenzita hluku pod přípustnou mez nebo se upraví existující stavby, případně změní jejich užívání.
4) Pozemní komunikace včetně chodníků a veřejných prostranství musí mít bezprašný povrch a musí umožňovat čištění mechanizačními prostředky.
5) Srážkové vody z vozovek komunikací a dopravních ploch v souvisle zastavěné části musí být odvedeny do kanalizace. Na ostatních částech území se mohou tyto vody odvádět otevřenými svody. Odstavná stání ze zatravňovacích tvárnic musí být provedena tak, aby se srážková voda vsakovala do terénu.
Oddíl třetí
Zařízení pro dopravu v klidu
97Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Rozsah ploch pro parkování a odstavování vozidel musí odpovídat výhledovému stupni automobilizace. Potřebný počet stání se řeší samostatnými nebo kombinovanými stavbami pro garážování a plošnými parkovišti.
2) Na pozemcích určených pro odstavné plochy nebo garáže nelze zřizovat ani dočasné stavby sloužící jinému účelu. Při řešení těchto staveb je třeba dbát optimálního využití území.
3) V obytné zóně města se mohou umístit všechny druhy garáží pro osobní automobily. Mohou se umístit i v ochranných pásmech obytných zón.
4) Garáže pro sanitní vozy, vozy Sboru národní bezpečnosti, Sboru nápravné výchovy a požární ochrany se mohou umístit v obytných zónách, popřípadě v jejich ochranných pásmech.
5) Stavby velkokapacitních garáží a odstavných ploch je vhodné vybavovat potřebnými zařízeními pro údržbu a mytí vozidel, případně i čerpací stanicí pohonných hmot.
6) Hromadné garáže se musí umístit v takové vzdálenosti od sousedních staveb a technicky vybavit tak, aby se v těchto stavbách nezhoršovalo prostředí nad přípustnou míru. Obdobně je třeba dbát na ochranu okolí, pokud to jeho funkce vyžaduje. Napojení hromadných garáží na veřejné pozemní komunikace nesmí rušit plynulost dopravního proudu.
Znění od 1.2.1994
1) Rozsah ploch pro parkování a odstavování vozidel musí odpovídat výhledovému stupni automobilizace. Potřebný počet stání se řeší samostatnými nebo kombinovanými stavbami pro garážování a plošnými parkovišti.
2) V obytné zóně města se mohou umístit všechny druhy garáží pro osobní a obytné automobily. Mohou se umístit i v ochranných pásmech obytných zón.
3) Garáže pro sanitní vozy, vozy Policie České republiky, Sboru nápravné výchovy a požární ochrany se mohou umístit v obytných zónách, popřípadě v jejich ochranných pásmech.
4) Stavby velkokapacitních garáží a odstavných ploch je vhodné vybavovat potřebnými zařízeními pro údržbu a mytí vozidel, případně i čerpací stanicí pohonných hmot.
5) Hromadné garáže se musí umístit v takové vzdálenosti od sousedních staveb a technicky vybavit tak, aby se v těchto stavbách nezhoršovalo prostředí nad přípustnou míru. Obdobně je třeba dbát na ochranu okolí, pokud to jeho funkce vyžaduje. Napojení hromadných garáží na veřejné pozemní komunikace nesmí rušit plynulost dopravního proudu.
Oddíl čtvrtý
Stavby pro motorismus
98Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Komunikační síť je nutno vybavit potřebným počtem čerpacích stanic pohonných hmot.
2) Čerpací stanice pohonných hmot se s výhodou umísťují zejména v návaznosti na komunikace základního komunikačního systému v nezastavěných oblastech.
3) Komunikační přípojky veřejných čerpacích stanic na veřejné pozemní komunikace nesmějí narušovat plynulost dopravního proudu.
4) Velké čerpací stanice pohonných hmot se mají vybavit i nutným servisním zařízením s mycími linkami.
5) Umístění, velikost a stavebně technické řešení čerpacích stanic pohonných hmot musí odpovídat požadavkům ochrany podzemních i povrchových vod a hygienické ochraně okolí.
6) Opravny motorových vozidel se umísťují v zónách pro průmysl. Menší opravny osobních vozidel a servisy se mohou umístit v obytné zóně.
Znění od 1.2.1994
1) Komunikační síť je nutno vybavit potřebným počtem čerpacích stanic pohonných hmot.
2) Čerpací stanice se umisťují zejména v návaznosti na hlavní komunikace.
3) Komunikační přípojky veřejných čerpacích stanic na veřejné pozemní komunikace nesmějí narušovat plynulost dopravního proudu.
4) Velké čerpací stanice pohonných hmot se mají vybavit i nutným servisním zařízením s mycími linkami.
5) Umístění, velikost a stavebně technické řešení čerpacích stanic pohonných hmot, servisů a opraven motorových vozidel musí odpovídat požadavkům ochrany podzemních i povrchových vod a hygienické ochraně okolí.
6) Garáže, odstavné plochy a opravny pro nákladní automobily a autobusy se umisťují do zón určených pro průmyslovou výrobu nebo skladování, v těžišti obsluhované oblasti.
7) V oblasti podél vnějšího automobilového okruhu, ale v dostatečně izolované, resp. chráněné poloze se umisťují motely s potřebnými parkovacími plochami pro tranzitní silniční nákladní vozidla, vybavené nejnutnějším servisem.
8) Opravny motorových vozidel se umísťují v zónách pro průmysl. Menší opravny osobních vozidel a servisy se mohou umístit v obytné zóně pouze výjimečně.
Oddíl pátý
Stavby pro nákladní dopravu
99
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Garáže, odstavné plochy a opravny pro nákladní automobily a autobusy se umísťují zásadně do zón určených pro průmyslovou výrobu nebo skladování, pokud možno v těžišti obsluhované oblasti.
2) V oblasti podél vnějšího automobilového okruhu, ale v dostatečné izolované, resp. chráněné poloze se umísťují motely s potřebnými odstavnými plochami pro tranzitní silniční nákladní vozidla, vybavené nejnutnějším servisem.
od 1.2.1994
Oddíl pátý
Stavby pro nákladní dopravu
99
včetně nadpisu se vypouští.
Díl šestý
Stavby technického vybavení
100
1) Do staveb technického vybavení se zahrnují stavby pro zásobování města vodou, energiemi, odvádění a čištění odpadních vod, telekomunikační zařízení i odstraňování nebo využití odpadků.
2) Stavby technického vybavení se umísťují v souladu s potřebami města a jeho urbanistickým rozvojem.
3) Stavby technického vybavení se podle jejich účelu a druhu sdružují do vhodných provozních celků. Podzemní, popřípadě i nadzemní vedení mají být soustředěna ve společných trasách (koridorech) vedených dle možností v ochranných pásmech pozemních komunikací nebo v kolektorech, případně jednoúčelových tunelových vedeních. Výškové umístění kolektorů musí odpovídat potřebám obsluhovaného území.
4) Stavební pozemky pro technické vybavení musí umožňovat předpokládaný rozvoj.
5) Architektonické a konstrukční řešení staveb technického vybavení musí odpovídat stávajícímu nebo předpokládanému charakteru okolí, do kterého jsou tyto stavby umísťovány a musí splňovat požadavky na ochranu životního prostředí.
Oddíl první
Stavby pro vodní hospodářství
101
1) Do staveb pro vodní hospodářství se zahrnují vodní nádrže, vodojemy, jímací zařízení, úpravny vody, čerpací stanice, čistírny odpadních vod, hydromeliorační stavby apod. Musí být v souladu s urbanistickým rozvojem města a s funkčními požadavky těchto staveb.
2) Jímací zařízení, vodojemy, úpravny vody, čerpací stanice, předčišťovací zařízení, čistírny odpadních vod musí být oploceny případně konstrukčně uzpůsobeny tak, aby byl zamezen přístup k těmto zařízením, zajištěna bezpečnost obyvatel a funkce zařízení. Nebrání-li tomu provozní důvody, je vhodné opatřit tyto stavby odpovídající zelení.
3) Vodní nádrže zajišťují regulaci odtoku srážkových vod ze zastavěného území nesmějí být upraveny pro rekreaci. Tyto nádrže je vhodné oddělení od souvislé zástavby pásy vysoké zeleně.
4) Předčišťovací nádrže srážkových vod a akumulační nádrže vod z oddělovačů jednotné kanalizace se oddělují od okolních staveb zelení. Pro tato zařízení se rezervují dostatečné plochy v případech, že se tato zařízení nebudují současně s výstavbou kanalizace.
5) Vodovody s umísťují ve společných trasách s jinými podzemními vedeními. Při křížení a souběhu vodovodu s kanalizací se umísťuje vodovod nad niveletu kanalizace.
102
1) Vodní toky se mohou zakrývat nebo odvádět do potrubí jen ve výjimečných případech. Úpravy vodních toků musí způsobem řešení odpovídat funkci toku a zejména u malých vodních toků se musí zachovat jejich přírodní charakter.
2) Při ukládání vodovodního a kanalizačního potrubí a při úpravách vodních toků se musí dodržovat požadované bezpečnostní vzdálenosti od základů staveb, vzájemné vzdálenosti od ostatních vedení, požadované krytí vodovodního potrubí a hloubka uložení kanalizačního potrubí umožňující odvodnění sklepů budov.
Oddíl druhý
Stavby pro energetiku
103Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Do staveb pro energetiku se zahrnují transformační stanice, rozvodny, měnírny, zdroje tepla, výrobny plynu, plynojemy, redukční stanice apod. a musí být v souladu s urbanistickým rozvojem města.
2) Tyto stavby a zařízení musí být oploceny nebo konstrukčně a disposičně uspořádány tak, aby k nim byl zamezen přístup nepovolaných osob a zajištěna bezpečnost obyvatel a funkce zařízení. Jejich pozemky je vhodné osázet zelení, pokud tomu nebrání provozní či bezpečnostní důvody.
3) Stavby energetických zařízení v obytných zónách a městských částech je účelné slučovat s dalšími stavbami vybavenosti, pokud to jejich povaha nevylučuje.
4) Umístění okrskových zdrojů tepla v obytné zóně musí umožňovat výhledové připojení na velké zdroje tepla umístěné mimo tuto zónu a přestavbu těchto zdrojů na výměníkové stanice.
5) Transformační stanice 110/22 kV a vysokotlaké redukční stanice plynu v souvisle zastavěných částech města musí být řešeny s ohledem na minimalizaci územních nároků a vhodné začlenění do okolí při dodržení hygienických a bezpečnostních požadavků.
6) Kabelová vedení, teplovody a plynovody se umísťují zpravidla do sdružených tras vedení technického vybavení a kolektorů.
7) Při ukládání energetických vedení se musí dodržovat požadavky na bezpečnostní vzdálenosti od základů staveb, předepsané vzájemné vzdálenosti od ostatních vedení, požadované krytí a požadavky ochranných pásem. Konstrukce vstupních šachet a poklopů a jejich osazení nesmějí narušovat bezpečnost a plynulost dopravy.
8) Konstrukce, materiály a stavebně technické provedení při výstavbě energetických vedení musí zajišťovat omezení nároků na prostor, dlouhodobou životnost, provozní bezpečnost, odolnost proti působení vnějšího prostředí, snadnost oprav a nízké náklady na údržbu.
9) Tepelné a energetické zdroje, spalovny a ostatní zařízení s plynnými exhalacemi musí být vybaveny zařízením pro účinné zachycování exhalátů a komíny dostatečné výšky pro účinný rozptyl přípustného zbytku spalin.
Znění od 1.2.1994
1) Do staveb pro energetiku se zahrnují transformační stanice, rozvodny, měnírny, zdroje tepla, regulační stanice apod., jejich umístění musí být v souladu s rozvojem města.
2) Tyto stavby a zařízení musí být oploceny nebo konstrukčně a disposičně uspořádány tak, aby k nim byl zamezen přístup nepovolaných osob a zajištěna bezpečnost obyvatel a funkce zařízení. Jejich pozemky je vhodné osázet zelení, pokud tomu nebrání provozní či bezpečnostní důvody.
3) Stavby energetických zařízení v obytných zónách a městských částech je účelné slučovat s dalšími stavbami vybavenosti, pokud to jejich povaha nevylučuje.
4) Umístění okrskových zdrojů tepla v obytné zóně musí umožňovat výhledové připojení na velké zdroje tepla umístěné mimo tuto zónu a přestavbu těchto zdrojů na výměníkové stanice.
5) Transformační stanice 110/22 kV a vysokotlaké regulační stanice plynu v souvisle zastavěných částech města musí být řešeny s ohledem na minimalizaci územních nároků a vhodné začlenění do okolí při dodržení hygienických a bezpečnostních požadavků.
6) Kabelová vedení, teplovody a plynovody se umísťují zpravidla do sdružených tras vedení technického vybavení a kolektorů.
7) Při ukládání energetických vedení se musí dodržovat požadavky na bezpečnostní vzdálenosti od základů staveb, předepsané vzájemné vzdálenosti od ostatních vedení, požadované krytí a požadavky ochranných pásem. Konstrukce vstupních šachet a poklopů a jejich osazení nesmějí narušovat bezpečnost a plynulost dopravy.
8) Konstrukce, materiály a stavebně technické provedení při výstavbě energetických vedení musí zajišťovat omezení nároků na prostor, dlouhodobou životnost, provozní bezpečnost, odolnost proti působení vnějšího prostředí, snadnost oprav a nízké náklady na údržbu.
9) Tepelné a energetické zdroje, spalovny a ostatní zařízení s plynnými exhalacemi musí být vybaveny zařízením pro účinné zachycování exhalátů a komíny dostatečné výšky pro účinný rozptyl přípustného zbytku spalin.
10) V době uvedení zdrojů a zařízení uvedených v odst. 9) do provozu, musí být vyřešeno ukládání a zneškodňování nespalitelného odpadu.
Oddíl třetí
Stavby pro telekomunikace
104
1) Do staveb pro telekomunikace se zahrnují telefonní ústředny, zesilovací stanice, rozhlasová a radioreléová zařízení apod. Musí být v souladu s urbanistickým rozvojem města a architektonickým pojetím prostorů, ve kterých se umístí.
2) Stavby pro telekomunikace je možno slučovat se stavbami pošt nebo jinými stavbami.
3) Stavby televizních vysílačů a retranslačních stanic se umístí a řeší tak, aby nezabraňovaly urbanistickému rozvoji města.
4) Telekomunikační vedení se umísťují zpravidla do sdružených tras technického vybavení, popřípadě kolektorů.
5) Při ukládání telekomunikačních vedení se musí dodržovat bezpečnostní vzdálenost od základů staveb, předepsané vzájemné vzdálenosti od ostatních vedení a požadavky ochranných pásem. Vstupní šachty nesmí ohrožovat bezpečnost a plynulost dopravy.
Oddíl čtvrtý
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Stavby pro hospodaření s odpadky
105
1) Umísťování staveb pro shromažďování, ukládání, popřípadě zpracování nebo likvidaci odpadků musí být v souladu s urbanistickým rozvojem města.
2) Překladiště odpadků, spalovny, kompostárny, řízené skládky a další zařízení pro zpracování odpadků musí být umísťovány, řešeny a provozovány tak, aby byly vyloučeny nadměrně nepříznivé vlivy na životní prostředí. Tyto stavby musí být oploceny.
3) Městské odpadky musí být likvidovány hygienicky nezávadným způsobem především ve spalovnách nebo v závodech a zařízeních na komplexní zpracování a využití odpadků. Řízené skládky se připouštějí do doby, než budou vybudovány dostačující kapacity spaloven nebo závodů na komplexní zpracování a využití odpadků.
4) Technické řešení těchto staveb musí odpovídat požadavkům provozního řádu.
Znění od 1.2.1994
Stavby pro hospodaření s odpady
105
1) Umísťování staveb pro shromažďování, ukládání, popřípadě zpracování nebo likvidaci odpadů musí být v souladu s urbanistickým rozvojem města.
2) Překladiště odpadů, třídírny, spalovny, kompostárny, řízené skládky a další zařízení pro zpracování odpadů musí být umísťovány, řešeny a provozovány tak, aby byly vyloučeny nadměrně nepříznivé vlivy na životní prostředí. Tyto stavby musí být oploceny.
3) Městské odpady musí být zneškodňovány hygienicky nezávadným způsobem především ve spalovnách nebo v závodech a zařízeních na komplexní zpracování a využití odpadů. Řízené skládky se připouštějí do doby, než budou vybudovány dostačující kapacity spaloven nebo závodů na komplexní zpracování a využití odpadů.
4) Technické řešení těchto staveb musí odpovídat požadavkům provozního řádu.
Díl sedmý
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Stavby pro vojenskou správu,
stavby pro správy ministerstev vnitra
a stavby a zařízení pro civilní obranu
106
1) Stavby pro vojenskou správu, stavby pro správy ministerstev vnitra a stavby a zařízení pro civilní obranu se zpravidla umísťují v obytných a výrobních zónách. Ve zvláštních případech se stavby a zařízení pro civilní obranu mohou umístit i v rekreační zóně.
Znění od 1.2.1994
Stavby pro vojenskou správu,
stavby pro správy ministerstva vnitra
a stavby a zařízení pro civilní obranu
106
1) Stavby pro vojenskou správu, stavby pro správy ministerstva vnitra a stavby a zařízení pro civilní obranu se zpravidla umísťují v obytných a výrobních zónách. Ve zvláštních případech se stavby a zařízení pro civilní obranu mohou umístit i v rekreační zóně.
107
1) Ve stavbách zřízených pro jiné účely a vybraných podle zvláštních předpisů se určené prostory přizpůsobí též pro ochranu a ukrytí v době branné pohotovosti státu nebo se v nich umísťují zařízení civilní obrany.
2) Rozsah a druh vybavení prostorů a zařízení vybraných podle zvláštních předpisů musí odpovídat požadavkům na bezpečné užívání a požadavkům stanoveným pro dobu branné pohotovosti státu.
3) Stavby a zařízení pro civilní obranu a jejich technická a technologická zařízení včetně pomocných zařízení a rozvodů se navrhují a provádějí podle zvláštních předpisů.
108
Docházkové vzdálenosti od staveb pro bydlení, staveb občanského vybavení a staveb pro výrobu a skladování k prostorům a zařízením civilní obrany ve vybraných stavbách nebo k samostatným stavbám civilní obrany určují zvláštní předpisy.
ČÁST PÁTÁ
Provádění a konstrukce staveb
Díl první
Staveniště
109
1)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Na staveništích 14) lze dočasně zřizovat zařízení staveniště a umísťovat základních prostředky dodavatele (maringotky, stany apod.) v rozsahu nezbytném pro provedení stavby a na dobu stanovenou schválenou dokumentací stavby. Zařízení pomocné stavební výroby, dále závodní kuchyně a ubytovny lze na staveništích umístit jen výjimečně, když není možno stavbu zásobovat hmotami a výrobky nebo poskytovat sociální služby z trvalých zařízení.
Znění od 1.2.1994
1) Na staveništích 14) lze dočasně zřizovat zařízení staveniště a umísťovat základních prostředky dodavatele v rozsahu nezbytném pro provedení stavby a na dobu stanovenou rozhodnutím stavebního úřadu. Zařízení pomocné stavební výroby, dále závodní kuchyně a ubytovny lze na staveništích umístit jen výjimečně, když není možno stavbu zásobovat hmotami a výrobky nebo poskytovat sociální služby z trvalých zařízení.
2) Na staveništích v památkové rezervaci hlavního města Prahy 15), v chráněné oblasti Pražského hradu 16) a v chráněných oblastech národních kulturních památek lze umísťovat zařízení podle odstavce 1, pokud jsou přenosná nebo pojízdná. Výjimky povoluje v odůvodněných případech stavební úřad.
110
1) Staveniště se musí zřídit, uspořádat a vybavit přísunovými cestami pro dopravu materiálu tak, aby se stavby mohly řádně a bezpečně provádět, upravovat nebo odstraňovat. Nesmí přitom docházet k ohrožování a nadměrnému nebo zbytečnému obtěžování okolí staveb, ohrožování bezpečnosti provozu na veřejných komunikacích, ke znečišťování komunikací, ovzduší a vod, k zamezování přístupu k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k zastávkám městských dopravních prostředků, k vodovodním sítím, požárním zařízením a k porušování podmínek ochranných pásem a chráněných území.
2) Zařízení staveniště, pomocné konstrukce a jiná technická zařízení musí být bezpečná.
3) Staveniště se vhodným způsobem oplotí nebo jinak zajistí, vyžadují-li to bezpečnost osob, ochrana majetku nebo jiné zájmy společnosti. Oplocení nesmí ohrožovat bezpečnost dopravy na veřejných komunikacích, jestliže oplocení zasahuje do veřejné komunikace, musí se označit také reflexními značkami a v zastavěné části města za snížené viditelnosti i osvětlit výstražnými světly.
4) Stavební hmoty a výrobky se musí na staveništích bezpečně ukládat. Jsou-li uloženy na volných prostranstvích, nesmí narušovat dobrý vzhled místa nebo jinak zhoršovat životní prostředí. Zásobníky sypkých hmot musí být vybaveny účinnými filtry.
5) Při přestavbě centrální části města a při změnách staveb i mimo centrální část města se musí odpadní hmoty stavění průběžně odstraňovat.
111
1) Odvádění srážkových vod ze staveniště musí být zabezpečeno tak, aby se zabránilo rozmáčení povrchů ploch staveniště, zejména vozovek.
2) Podzemní energetické, telekomunikační, vodovodní a kanalizační sítě v prostoru staveniště se vyznačí polohově a výškově nejpozději před předáním staveniště. Musí se včetně měřických značek v prostoru staveniště po dobu stavebních prací náležitě chránit a podle potřeby zpřístupnit.
3) Stavby, veřejná prostranství, komunikace a zeleň, které jsou v dosahu negativních účinků zařízení staveniště se musí po dobu provádění nebo odstraňování stavby bezpečně ochránit.
4) Veřejná prostranství a pozemní komunikace dočasně užívané pro staveniště, kdy bylo zachováno současné užívání veřejností (chodníky, podchody, přechody apod.) se musí po dobu společného užívání bezpečně ochraňovat a udržovat v náležitém stavu. Podle potřeby se oddělí vozovka od chodníků pevnými ochranami proti rozstřiku vody a bláta.
112
Veřejné komunikace, které budou sloužit pro dopravu na stavbu je nutno předem upravit, jestliže jejich stav by zvýšeným provozem nezajišťoval bezpečnost a plynulost dopravy.
113
Kácení vzrostlých porostů na plochách veřejné zeleně za účelem umístění zařízení staveniště je zakázáno.
114
1) Veřejná prostranství a pozemní komunikace se pro staveniště použijí jen ve stanoveném nezbytném rozsahu a době. Před ukončením jejich užívání se musí uvést do původního stavu, pokud příslušný orgán od tohoto požadavku neupustí. Jestliže se užíváním narušuje plynulost dopravy, musí se včas zabezpečit náhradní dopravní řešení.
2) Staveniště, staveništní zařízení, oplocení stavenišť, která jsou zcela nebo zčásti umístěna na veřejných pozemních komunikacích a veřejných prostranstvích, se musí zabezpečit, výrazně označit reflexními značkami a za snížené viditelnosti náležitě osvětlit a opatřit výstražnými světly.
3) Nebezpečná místa staveniště se podle potřeby zabezpečí nebo označí výstražnými nápisy a světly a zajistí proti přístupu nepovolaných osob.
115
1) Staveniště a všechny dočasné stavby a zařízení na staveništi musí být upraveny a udržovány, aby nenarušovaly špatným vzhledem pracovní a životní prostředí.
2) Staveništní zařízení v zastavěném území nesmí svými účinky, zejména exhalacemi, hlukem, otřesy, prachem, zápachem, oslňováním, zastíněním, působit na okolí nad přípustnou míru. Nelze-li účinky na okolí omezit na tuto míru, smí se tato zařízení provozovat jen ve vymezené době.
116Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Konstrukce a použité materiály pro zařízení staveniště musí odpovídat jejich dočasné funkci.
2) K mytí strojů a motorových vozidel a k čištění jejich součástí není dovoleno na staveništích používat naftu.
3) Vnitrostaveništní komunikace se mají budovat současně se zahájením stavby. Komunikace pro motorová vozidla se budují se zpevněným povrchem. Před výjezdem ze staveniště na veřejnou pozemní komunikaci musí být vnitrostaveništní komunikace opatřena vyhovujícím zařízením, na němž se vozidla očistí tak, aby nemohla znečistit veřejnou komunikaci. Použije-li se k tomu účelu mycích ramp, musí se vybavit odtokovým předčišťovacím zařízením a na stavbách s velkou technologickou dopravou, popřípadě i recirkulačním zařízením pro snížení spotřeby vody.
4) Vnitrostaveništní komunikace nutno trvale čistit a podle potřeby i postřikovat proti prášení.
Znění od 1.2.1994
1) Konstrukce a použité materiály pro zařízení staveniště musí odpovídat jejich dočasné funkci.
2) Mytí strojů a motorových vozidel je dovoleno pouze tehdy, je-li zajištěna ochrana prostředí podle příslušných předpisů.
3) Vnitrostaveništní komunikace se mají budovat současně se zahájením stavby. Komunikace pro motorová vozidla se budují se zpevněným povrchem. Před výjezdem ze staveniště na veřejnou pozemní komunikaci musí být vnitrostaveništní komunikace opatřena vyhovujícím zařízením, na němž se vozidla očistí tak, aby nemohla znečistit veřejnou komunikaci. Použije-li se k tomu účelu mycích ramp, musí se vybavit odtokovým předčišťovacím zařízením a na stavbách s velkou technologickou dopravou, popřípadě i recirkulačním zařízením pro snížení spotřeby vody. Vypouštěná voda z čistícího zařízení a mycí rampy do kanalizace nebo žumpy musí splňovat hodnoty určené kanalizačním řádem hl. m. Prahy.
4) Vnitrostaveništní komunikace nutno trvale čistit a podle potřeby i postřikovat proti prášení.
Díl druhý
Provádění staveb
117
1) Při provádění nebo odstraňování staveb nesmí docházet k ohrožování a nadměrnému nebo zbytečnému obtěžování okolí staveb, ke znečišťování komunikací ovzduší a vod, k zamezování přístupů k přilehlým stavbám nebo pozemkům a k porušování podmínek ochranných pásem nebo chráněných území.
2) Stavby, veřejná prostranství, komunikace a zeleň, které jsou v dosahu účinků provádění nebo odstraňování staveb se musí v nezbytné míře bezpečně ochránit (zejména nesmí být narušeny stromy a keře, stromové mísy musí zůstat volné apod.).
3) Při provádění nebo odstraňování staveb není dovoleno odchylovat se od pracovních postupů a technologií uvedených v ověřené dokumentaci stavby nebo od podmínek stavebního povolení.
4) Nelze-li účinky provádění nebo odstraňování staveb v zastavěném území, zejména hluk, prach, exhalace, otřesy, zápach, popř. oslňování omezit na přípustnou míru, lze tyto práce provádět pouze za podmínek stanovených ve stavebním povolení.
5) Spalovací motory stavebních strojů musí být řádně seřízeny a nesmí být v chodu v pracovních přestávkách.
6) Podzemní energetické, telekomunikační, vodovodní a kanalizační sítě, jejichž poškozením se může ohrozit bezpečnost při provádění zemních prací, nebo které mohou být zemními pracemi ohroženy, se musí náležitě zajistit.
118
1) Při provádění soustředěné bytové výstavby se postupuje soustavně tak, aby užívání již kolaudovaných staveb nebylo nadměrně rušeno prováděním dalších staveb a staveništní dopravou. Stavby není dovoleno zahajovat rozptýleně.
2) Pro stavby, kde není možné docílit vyrovnanou bilanci zeminy nebo sutě a přebytky bude nutno odvážet, musí se skládka určit předem.
119
Práce na veřejných komunikacích a veřejných prostranstvích
1) Zemní práce pro všechny stavby podzemních sítí prováděné ve stejném místě se musí vzájemně koordinovat tak, aby po skončení prací se po dobu 5 roků další výkopy pro podzemní sítě v otevřené rýze neprováděly, s výjimkou havárií.
2) Stavební práce, které vyžadují dopravní omezení na veřejných komunikacích se musí provádět nepřetržitě a co nejrychleji ukončit. Podle potřeby se nařídí provádění těchto prací částečně nebo výhradně v době pracovního klidu, popřípadě v noci.
3)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
3) V památkové rezervaci hlavního města Prahy, v chráněné oblasti Pražského hradu a v chráněných oblastech národních kulturních památek se výkopy provádějí po krátkých úsecích (podle charakteru ukládaných sítí) a výkop se po odzkoušení vedení ihned zasype a zhutní a povrch se uvede do předepsaného stavu.
Znění od 1.2.1994
3) V památkové rezervaci hl.m. Prahy a v chráněných oblastech národních kulturních památek se výkopy provádějí po předchozím zdokumentování povrchu chodníku a vozovky po krátkých úsecích (podle charakteru ukládaných sítí). Výkop se po odzkoušení vedení ihned zasype a zhutní a povrch se uvede do původního stavu nebo do stavu předepsaného rozhodnutím příslušného orgánu.
4) Výkopy a skládky nesmějí zabraňovat přístupu ke vchodům a vjezdům přilehlých staveb a pozemků i k zařízením, které z důvodů bezpečnostních nebo provozních musí být stále přístupné (uzávěry, vstupy inženýrských sítí apod.). Je nutno zamezit také ucpání a znečišťování uličních vpustí a kanálů.
5) Stavební mechanismy musí být na veřejných komunikacích označeny názvem provozovatele.
6) Při havarijních opravách podzemních sítí musí být pracoviště označeno informačním štítem "Havarijní oprava" a připojeným označením závodu a zodpovědného pracovníka.
7) Při havarijních opravách podzemních sítí, při nichž nelze vyloučit narušení jiných sítí, se výkopy provádějí pouze ručně a za přítomnosti zodpovědného pracovníka, správce ohrožené sítě.
8) Zjistí-li se při provádění zemních prací neoznačené podzemní sítě, musí se provádění prací ihned přerušit a další postup dohodnout se správcem sítě.
9) Neohražená staveniště liniových staveb se označí informačními tabulemi každých 250 m.
10) Výkopy na veřejných pozemních komunikacích a veřejných prostranstvích se přiměřeně vybaví bezpečnými a dostatečně širokými i kapacitně vyhovujícími přechody a přejezdy.
120
Změny staveb
1) Při provádění půdních vestaveb, přístaveb, nástaveb nebo stavebních úprav v obytných stavbách pro bydlení je třeba práce provádět tak, aby uživatelé bytů byli co nejméně a na co nejkratší dobu obtěžováni nepříznivými účinky těchto prací.
2) Řemeslné práce je nutno časově koordinovat tak, aby postupovaly bez přerušení souběžně nebo s přímou časovou návazností.
3) Obytné budovy je třeba chránit během provádění změn staveb před promáčením a společné prostory v domě je třeba denně udržovat v pořádku a čistotě.
121
Odstraňování staveb
1) Stavby nebo jejich části se bourají, demontují a popřípadě přemísťují tak, aby se tím neohrožovaly sousední stavby, užívání podzemních sítí a bezpečnost osob.
2) Odstraňování staveb se provádí podle předem stanoveného technologického postupu.
3) Při odstraňování staveb se musí evidovat, vhodně sejmout a bezpečně ukládat ty části staveb, které mají umělecké, popřípadě užitné hodnoty a mohou být využity (např. mříže, zábradlí, kamenické detaily, leptaná skla, domovní dveře, fasádní prvky atd.).
4) Přípojky staveb na energetické, telekomunikační, vodovodní a kanalizační sítě se před odstraňováním staveb odborně odpojí a místa odpojení bezpečně zajistí.
5) Při soustředěné přestavbě se stavby a zařízení odstraňují postupně tak, aby se nejméně ohrozilo užívání okolních staveb v asanované oblasti a nejméně narušilo životní prostředí.
6) Bourá-li se stavba za použití trhavin, musí být před odstřelem odstraněny ze stavby všechny její přístupné dřevěné konstrukce (především krovy) a skleněné části.
7) Při odstraňování staveb a při manipulaci se stavební sutí se musí učinit taková opatření, která zabrání nadměrnému prášení.
8) Suť a odpadový materiál z odstraňovaných staveb musí být z veřejných komunikací a dalších exponovaných míst (zejména v památkové rezervaci, chráněné oblasti Pražského hradu a chráněných oblastech národních kulturních památek) odstraňovány neprodleně a nepřetržitě tak, aby se nezabraňovalo dopravnímu provozu a nenarušovalo se životní prostředí.
Díl třetí
Základy a konstrukce staveb
122
Zakládání staveb
1) Stavby se zakládají způsobem odpovídajícím základovým poměrům.
2) Při zakládání staveb se musí dbát na to, aby se neohrozila stabilita okolních staveb a pozemků. Zejména se musí posoudit změny vyvolané zakládáním staveb na základové podmínky okolních pozemků určených k zastavění a na režim podzemních vod.
3) Stavby, jejichž stabilita by se mohla novou stavbou ohrozit, se musí zabezpečit již před zahájením stavebních prací. Jestliže se nepředvídaně ohrozí stabilita nebo způsobí poruchy některých částí existujících staveb nebo okolních pozemků, musí se neprodleně provést opatření k zajištění jejich stability.
4) Naruší-li se při zakládání staveb existující podzemní vedení nebo odvodňovací systém, musí se bezodkladně provést jejich opětné a řádné propojení, popřípadě přeložení tak, aby se zachovala jejich funkce.
123
Základy
1) Základy staveb musí bezpečně přenášet do podloží staveb zatížení vyvozované stavebními konstrukcemi a užitným zatížením.
2) Základová spára, pokud je to třeba pro zajištění stability staveb, musí se založit v nepromrzající hloubce.
124
Nosné konstrukce
1) Nosné konstrukce musí bezpečně odolávat zatížení vyvozovanému stavbou, užíváním stavby a vnějšími vlivy a tato zařízení přenášet do základů.
2) Stabilita staveb se prokazuje statickým výpočtem. U staticky nenáročných staveb se může zcela nebo zčásti upustit od tohoto průkazu, pokud vlastnosti základové půdy, způsob uložení, druh konstrukcí a technologie výstavby těchto staveb jsou obvyklé.
3) Stavby umísťované na pozemcích v dosahu účinků báňské těžby nebo podzemních staveb musí splňovat zvláštní podmínky kladené na zakládání a konstrukce.
4) Stavby musí odpovídat stupni seismicity v daném území.
125
Stěny, příčky, stropy
1) Stěny, příčky a stropy musí podle druhu staveb vykazovat potřebné izolační vlastnosti.
2) Obvodové stěny staveb musí odolávat vnějším klimatickým vlivům.
126
Střechy
1) Střechy staveb musí zachycovat a odvádět srážkové vody a zabraňovat jejich vnikání do konstrukcí staveb.
2) Střešní krytiny musí být odolné vůči klimatickým vlivům a účinkům.
127
Schodiště
1) Schodiště musí být provozně bezpečná a přiměřená druhu staveb.
2) Prostory schodišť se musí vybavit řádným osvětlením, větráním a zábradlím.
3) Počet schodišť ve stavbách musí odpovídat jejich provozním podmínkám.
128
Komíny
1) Komíny musí bezpečně odvádět plynné zplodiny do volného ovzduší a odolávat účinkům spalin.
2) Komíny se musí podle druhu a účelu vybavit potřebným zařízením, které v předepsané míře oddělí a zachytí tuhé a plynné škodliviny.
3) Komíny musí být upraveny tak, aby bylo možno provádět jejich čištění.
129
Vnitřní rozvody
Energetické a telekomunikační rozvody, vodovody a kanalizace ve stavbách musí být bezpečné a musí umožňovat užívání staveb podle jejich druhu a potřeby.
130
Výtahy
1) Stavby podle druhu a potřeby se musí vybavit osobními, případně nákladními výtahy v odpovídajícím počtu a kapacitě.
2) Výtahy musí být provozně bezpečné.
131
Společné antény
Stavby podle druhu, potřeby a jejich umístění se musí vybavit společnými přijímacími anténami nebo jinými zařízeními téhož účelu tak, aby byl zabezpečen kvalitní příjem signálu.
132
Technologická zařízení staveb
Technologická zařízení staveb včetně jejich pomocných technických zařízení a rozvodů se musí navrhovat, montovat a provozovat tak, aby plnila požadavky na technologický proces, bezpečnost práce a technických zařízení, požární bezpečnost, ochranu zdraví a ochranu životního prostředí.
ČÁST ŠESTÁZnění od 1.10.1979 do 1.2.1994
Závěrečná ustanovení
Znění od 1.2.1994
Ustanovení přechodná a závěrečná
133
1)
Znění od 1.10.1979 do 1.2.1994
1) Územně technické, urbanistické, architektonické, účelové a stavebně technické podmínky nestanovené touto vyhláškou, popřípadě jinými předpisy, zejména technickými normami, technicko-hospodářskými ukazateli, závaznými typizačními směrnicemi, předpisy hygienickými, vodohospodářskými, požární ochrany, civilní obrany, bezpečnosti práce a technických zařízení, může stanovit orgán územního plánování v územním či jiném rozhodnutí, popřípadě stavební úřad ve stavebním povolení nebo jiném rozhodnutí.
2) Ustanovení této vyhlášky stanovené odchylně od územně technických, urbanistických, architektonických a účelových požadavků v závazné části územně plánovací dokumentace schválené před účinností této vyhlášky nemusí být uplatněny.
3) Ustanovení této vyhlášky se nepoužijí pro umísťování staveb, u kterých bylo vydáno územní rozhodnutí a pro provádění staveb, u kterých bylo vydáno stavební povolení před účinností této vyhlášky.
4) V odůvodněných případech může Útvar hlavního architekta hlavního města Prahy udělit výjimku z územně technických ustanovení a odbor výstavby Národního výboru hlavního města Prahy ze stavebně technických ustanovení této vyhlášky.
5) Národní výbor hlavního města Prahy může postupně vydávat obecně závazná nařízení o podrobnější úpravě územně technických podmínek a užitných vlastnostech některých staveb, popřípadě požadavky pro provádění a konstrukce staveb (např. pro základní komunikační systém apod.).
Znění od 1.2.1994 do 1.7.1998
Znění od 1.2.1994 do 1.7.1998
1) Územně technické, urbanistické, architektonické, účelové a stavebně technické podmínky nestanovené touto vyhláškou, popřípadě jinými předpisy, zejména technickými normami, technicko-hospodářskými ukazateli, závaznými typizačními směrnicemi, předpisy hygienickými, vodohospodářskými, požární ochrany, civilní obrany, bezpečnosti práce a technických zařízení, může stanovit orgán územního plánování v územním či jiném rozhodnutí, popřípadě stavební úřad ve stavebním povolení nebo jiném rozhodnutí.
2) Ustanovení této vyhlášky stanovené odchylně od územně technických, urbanistických, architektonických a účelových požadavků v závazné části územně plánovací dokumentace schválené před účinností této vyhlášky nemusí být uplatněny.
3) Ustanovení této vyhlášky se nepoužijí pro umísťování staveb, u kterých bylo vydáno územní rozhodnutí a pro provádění staveb, u kterých bylo vydáno stavební povolení před účinností této vyhlášky.
4) V odůvodněných případech může Magistrát hlavního města Prahy udělit výjimku z ustanovení této vyhlášky. Výjimka se se uděluje rozhodnutím ve smyslu obecných předpisů o správním řízení. 6).
5) Řízení zahájená před 1.2.1994 se dokončí dle dosavadní právní úpravy. Řízení vedená podle ustanovení § 133 odst. (4) před 1.4.1994 Útvarem hlavního architekta hlavního města Prahy dokončí Magistrát hlavního města Prahy.
Znění od 1.7.1998
1) Územně technické, urbanistické, architektonické, účelové a stavebně technické podmínky nestanovené touto vyhláškou, popřípadě jinými předpisy, zejména technickými normami, technicko-hospodářskými ukazateli, závaznými typizačními směrnicemi, předpisy hygienickými, vodohospodářskými, požární ochrany, civilní obrany, bezpečnosti práce a technických zařízení, může stanovit orgán územního plánování v územním či jiném rozhodnutí, popřípadě stavební úřad ve stavebním povolení nebo jiném rozhodnutí.
2) Ustanovení této vyhlášky stanovené odchylně od územně technických, urbanistických, architektonických a účelových požadavků v závazné části územně plánovací dokumentace schválené před účinností této vyhlášky nemusí být uplatněny.
3) Ustanovení této vyhlášky se nepoužijí pro umísťování staveb, u kterých bylo vydáno územní rozhodnutí a pro provádění staveb, u kterých bylo vydáno stavební povolení před účinností této vyhlášky.
4) Za podmínek stanovených ve zvláštním právním předpisu 16a) lze v odůvodněných případech povolit výjimku z ustanovení § 6 odst. 2, § 30 odst. 3, § 39 odst. 2, § 40 odst. 4, § 41 odst. 4 písm. a) a b), § 43 odst. 2, 3 a 7 a § 44 odst. 1 písm. c) a e) této vyhlášky.
5) Řízení zahájená před 1.2.1994 se dokončí dle dosavadní právní úpravy. Řízení vedená podle ustanovení § 133 odst. (4) před 1.4.1994 Útvarem hlavního architekta hlavního města Prahy dokončí Magistrát hlavního města Prahy.
134
Dnem účinnosti této vyhlášky se ruší:
1. ustanovení § 10 odst. 5, 9, 12, 13 a § 16 odst. 1 vyhlášky č. 9/1965 Sb. NVP, o zřizování, údržbě a ochraně zeleně v hlavním městě Praze ve znění vyhlášky č. 7/1968 Sb.,
2. vyhláška č. 7/1973 Sb. NVP, o povolování výstavby objektů určených k dočasnému užívání na území hlavního města Prahy,
3. směrnice č. 8/1969 Sb. NVP, pro provádění stavebních prací v hlavním městě Praze.
135
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1979.
Primátor hlavního města Prahy
JUDr. RSDr. Zdeněk Zuska v. r.
Tajemník Národního výboru hlavního města Prahy
Jaroslav Blažíček v. r.
od 1.11.1995
Příl.1
Přehled vyhlášky č. 5/1979 Sb. NVP, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním města Praze
Část první
- Základní ustanovení § 1 - 2
- Účel vyhlášky § 1
- Rozsah působnosti § 2
Část druhá
- Obecná ustanovení o stavbách § 3 - 10
- Stavby § 3
- Stavební pozemky § 4
- Umísťování staveb na staveb. pozemcích § 5
- Dopravní vybavení staveb § 6
- Připojení staveb na rozvodné sítě a kanalizaci § 7
- Tvorba a ochrana živ. prostředí § 8
- Ochrana staveb § 9
- Chráněná území a ochranná pásma § 10
Část třetí
- Organizace území § 11 - 36
Díl první
- Město § 12 - 15
- Vztahy města k aglomeraci § 12
- Struktura města § 13
- Městské části § 14
- Funkční zóny § 15
Díl druhý
- Bydlení a občanské vybavení § 16 - 19
- Obytná zóna § 16
- Obytná zástavba § 17
- Občanské vybavení § 18
- Přestavba obytné zóny § 19
Díl třetí
- Výroba § 20 - 22
- Zóna pro průmyslovou výrobu § 20
- Zóna pro zemědělskou výrobu § 21
- Zóna pro skladování § 22
Díl čtvrtý
- Rekreace § 23
Díl pátý
- Doprava § 24 - 27
- Městská dopravní síť § 24 - 25
- Místní komunikace § 26
- Celostátní dráhy a letiště § 27
Díl šestý
- Technické vybavení § 28 - 36
- Vodní toky § 29
- Odvádění odpadních vod § 30
- Zásobování vodou § 31
- Zásobování elektr. energií § 32
- Zásobování teplem § 33
- Zásobování plynem § 34
- Telekomunikace § 35
- Odstraňování odpadků § 36
Část čtvrtá
- Územně technické a užitné vlastnosti staveb § 37 - 39
- Dočasné stavby § 39
Díl první
- Stavby pro bydlení § 40 - 45
Oddíl první
- Bytové domy § 42
Oddíl druhý
- Rodinné domky § 43 - 45
Díl druhý
- Stavby občanského vybavení § 46 - 61
Oddíl první
- Stavby pro školství a výchovu § 47 - 48
Oddíl druhý
- Stavby pro vědu a výzkum § 49 - 50
Oddíl třetí
- Stavby pro kulturu § 51 - 52
Oddíl čtvrtý
- Stavby pro zdravotnictví a sociální péči § 53 - 54
- Stavby pro veterinární péči § 55
Oddíl pátý
- Stavby pro služby, obchod, veřejné stravování
a pošty § 56 - 57
Oddíl šestý
- Stavby pro dočasné ubytování § 58 - 59
Oddíl sedmý
- Stavby pro správu a řízení § 60
Oddíl osmý
- Stavby a zařízení pro informace, reklamu
a propagaci § 61
Díl třetí
- Stavby pro výrobu, skladování a stavby pro
těžební práce § 62 - 82
Oddíl první
- Stavby pro průmysl § 63 - 69
Oddíl druhý
- Stavby pro zemědělství § 70 - 73
Oddíl třetí
- Stavby pro skladování § 74 - 80
Oddíl čtvrtý
- Stavby pro těžební práce § 81 - 82
Dílů čtvrtý
- Stavby pro rekreaci a tělesnou výchovu § 83 - 93
Oddíl první
- Stavby pro rekreaci § 84 - 87
Oddíl druhý
- Stavby pro tělesnou výchovu § 88 - 89
Oddíl třetí
- Zeleň § 90 - 93
Díl pátý
- Stavby pro dopravu § 94 - 99
Oddíl první
- Stavby pro hromadnou dopravu osob § 95
Oddíl druhý
- Stavby pozemních komunikací § 96
Oddíl třetí
- Zařízení pro dopravu v klidu § 97
Oddíl čtvrtý
- Stavby pro motorismus § 98
Oddíl pátý
- Stavby pro nákladní dopravu § 99
Díl šestý
- Stavby technického vybavení § 100 - 1O5
Oddíl první
- Stavby pro vodní hospodářství § 101 - 102
Oddíl druhý
- Stavby pro energetiku § 103
Oddíl třetí
- Stavby pro telekomunikace § 104
Oddíl čtvrtý
- Stavby pro hospodaření s odpadky § 105
Díl sedmý
- Stavby pro vojenskou správu, ministerstev
vnitra a stavby a zařízení pro civilní
obranu § 106 - 108
Část pátá
- Provádění a konstrukce staveb § 109 - 122
Díl první
- Staveniště § 109 - 116
Díl druhý
- Provádění staveb § 117 - 121
- Práce na veřejných komunikacích a veřejných
prostranstvích § 119
- Změny staveb § 120
- Odstraňování staveb § 121
Díl třetí
- Základy a konstrukce staveb § 122 - 132
- Zakládání staveb § 122
- Základy § 123
- Nosné konstrukce § 124
- Stěny, příčky, stropy § 125
- Střechy § 126
- Schodiště § 127
- Komíny § 128
- Vnitřní rozvody § 129
- Výtahy § 130
- Společné antény § 131
- Technologická zařízení staveb § 132
Část šestá
- Závěrečná ustanovení § 133 - 135
Odkazy :
1) § 1 odst. 3 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu.
2) § 1 až 5 vyhlášky č. 85/1976 Sb.
3) § 6 odst. 1 vyhlášky č. 85/1976 Sb.
4) Vyhláška č. 9/1965 Sb. NVP, ve znění vyhlášky č. 7/1968 Sb. NVP, o zřizování, údržbě a ochraně zeleně v hlavním městě Praze
5) § 11 vyhlášky č. 85/1976 Sb.
6) Usnesení vlády ČSR č. 155/1976
7) Vládní nařízení č. 66/1971 Sb.
8) Jedná se o členění hospodářsko-politické podle ČSN 736110
9) Tato ustanovení neplatí pro dočasné stavby zařízení staveniště, pro které platí samostatná ustanovení v části páté této vyhlášky
10) ČSN 734301
11) § 6 písm. b) vyhlášky č. 84/1976 Sb.
12) § 10 odst. 16 a 17 vyhlášky č. 9/1965 Sb. NVP
13) Zeleň omezeně přístupná, zejména bloková zeleň obytných zón, na pozemcích veřejných budov, mateřských škol, jeslí, nemocnic
14) § 6 odst. 2 vyhlášky č. 85/1976 Sb.
15) vládní nařízení č. 66/1971 Sb.
16) vládní nařízení č. 55/1954 Sb.
16a) § 138a zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
Příloha
k vyhlášce NVP č. 5/1979 Sb. NVP o obecných technických požadavcích na výstavbu v hl. m. Praze ve znění pozdějších předpisů
Způsob výpočtu parkovacích a odstavných stání
Pro účely výpočtu se rozumí
parkovacím stáním plocha, která slouží k parkování vozidla mimo jízdní pruhy komunikací např. po dobu nákupu, návštěvy, zaměstnání, naložení nebo vyložení nákladu,
odstavným stáním plocha, která slouží k odstavení vozidla mimo jízdní pruhy komunikací v místě bydliště nebo sídle provozovatele vozidla po dobu, kdy se vozidlo nepoužívá.
Pro stanovení počtu parkovacích a odstavných stání se území hl. m. Prahy rozděluje na 2 zóny:
- zóna 1 - území Pražské památkové rezervace (PPR)
- zóna 2 - ostatní území hl.m.Prahy
Zóny jsou vyznačeny v mapovém podkladu, který je součástí této přílohy. Mapový podklad v měřítku 1:10 000 je uložen na MHMP - odboru územního rozhodování a na stavebních úřadech městských částí Praha 1 - 10.
I.1. Celkový potřebný počet stání se určí součtem počtu parkovacích a odstavných stání, odpovídajících jednotlivým funkcím objektu. Pro každou funkci se potřebný počet stání stanoví jako součet dílčích hodnot vypočtených na základě všech jednotek ukazatelů, uvedených pro danou funkci objektu.
Ukazatele rozlišené pro zónu 1 a 2 jsou uvedeny v tabulce.
I.2.
2.1. Zóna 1 (PPR)
2.1.1. Parkovací stání
Pro území označené v mapovém podkladu 1R se bude realizovat 25 % z celkového potřebného počtu stání, vypočteného dle článku I.1. a tabulky sloupec 1.
Pro ostatní území zóny 1 (označeném v mapovém podkladu 1Z) se bude realizovat 4O % z celkového potřebného počtu stání, vypočteného dle článku I.1. a tabulky sloupec 1.
2.1.2. Odstavná stání
Odstavná stání se v celém území zóny 1 budou realizovat v počtu shodném s celkovým potřebným počtem stání vypočteným dle článku I.1. a tabulky sloupec 1.
2.2. Zóna 2
2.2.1. Parkovací stání
Pro území označené v mapovém podkladu 2R se bude realizovat 6O % z celkového potřebného počtu stání, vypočteného dle článku I.1. a tabulky sloupec 2.
Pro ostatní území zóny 2 se bude realizovat minimálně celkový potřebný počet stání, vypočtený dle článku I.1. a tabulky sloupec 2.
2.2.2. Odstavná stání
Odstavná stání se v celém území zóny 2 budou realizovat minimálně v počtu shodném s celkovým potřebným počtem stání vypočteným dle článku I.1. a tabulky sloupec 2.
Ukazatele potřebného počtu odstavných a parkovacích stání
| . |
. |
Jedno stání |
připadá na |
| Funkce objektu |
Jednotka |
zóna 1 |
zóna 2 |
| Odstavná stání : |
. |
. |
. |
| bydlení * |
obyvatel |
2,5 |
2 |
| ubytovna |
lůžko |
5 |
5 |
| Parkovací stání : |
. |
. |
. |
| bydlení, ubytovna |
obyvatel |
27 |
16 |
základní, střední
a odborná škola |
žák
zaměstnanec |
120
7 |
80
5 |
| vysoká škola |
student
zaměstnanec |
16
6 |
10
3,5 |
| domov mládeže |
lůžko
zaměstnanec |
80
9 |
50
6 |
| vysokoškolská kolej |
lůžko
zaměstnanec |
12
9 |
10
6 |
kino, kulturní a
církevní zařízení |
sedadlo
zaměstnanec |
10
7 |
6
4 |
divadlo,
koncertní síň |
místo v hledišti
účinkující
ost.zaměstnanec |
5
2
7 |
3,5
1,5
4 |
galerie, muzeum,
knihovna |
čistá užitková
plocha m2 |
70
|
40
|
klinika, nemocnice,
zdrav. středisko |
lůžko
ambul.ordinace
lékař
ost.zaměstnanec |
10
1
3
9 |
6
0,5
2
6 |
divácký sport
|
desátý nejvyšší
poč.návštěv.
v roce
zaměstnanec
(též sportovec) |
10
4
|
6
4
|
rekreační sport,
trénink,
koupaliště |
projekt.
kapacita
návštěvníků
zaměstnanec |
10
9
|
6
6
|
| obchod, služby |
odbytová
plocha m2
zaměstnanec |
60
8
|
40(20)***
5
|
| autoopravna |
pracovní stání |
0,2 |
0,2 |
banka, spořitelna,
pojišťovna |
odbav.přepážka
zaměstnanec |
2
8 |
1
5 |
krematorium,
obřadní síň |
projekt.kapacita
návštěvníků
zaměstnanec |
10
8
|
10
5
|
| hřbitov, zahrada |
plocha m2 |
700 |
500 |
| pohostinství |
místo **
zaměstnanec |
10
2 |
10
2 |
hotel, pension
|
lůžko
zaměstnanec
místo v rest.
nad lůž.kap. |
6
5
10 |
4
3
10 |
| kemp, motel |
pokoj, stan
zaměstnanec |
-
|
1
2 |
Administrativa se
stykem s veřejností: |
. |
. |
. |
| - nadměstský význam |
plocha
kanceláří m2 |
40
|
25
|
- městský
a oblastní význam |
plocha
kanceláří m2 |
30
|
20
|
| - místní význam |
plocha
kanceláří m2 |
45
|
30
|
ostatní instituce
(obchodní společnost,
projekce, ústav
a administrativa bez
styku s veřejností) |
plocha
kanceláří m2 |
50
|
30
|
| výroba, dopravní závod |
zaměstnanec |
8 |
6 |
| výzkum |
zaměstnanec |
7 |
4 |
| školící zařízení |
účastník škol.
zaměstnanec |
7
7 |
4
4 |
železniční a
autobusové nádraží |
cestující
za šp. hod.
zaměstnanec |
40
8
|
40
6
|
* rodinné domky musí být vybaveny minimálně garáží a odstavným stáním na každý byt (§ 44 odst. 1 písm. e) vyhl. č. 5/79 Sb.)
** minimálně však 1 stání na 20 m2 odbytové plochy
*** údaj v závorce platí pro obchodní střediska (supermarkety) určené zejména pro nákupy "do aut"