Pouliční umělecké veřejné produkce
Informace k problematice provozování pouliční umělecké veřejné produkce (buskingu) v Praze.
Právní úprava
- obecně závazná vyhláška hl. m. Prahy č. 1/2016 Sb. hl. m. Prahy, o omezujících opatřeních k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku v souvislosti s provozováním pouliční umělecké veřejné produkce na veřejně přístupných místech, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 13/2019 Sb. hl. m. Prahy a obecně závazné vyhlášky č. 16/2024 Sb. hl. m. Prahy (účinnost od 13. 11. 2024).
- provozovatel pouliční umělecké veřejné produkce je povinen dodržovat i ostatní platné právní předpisy (např. zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů).
1) Co je pouliční umělecká veřejná produkce (busking)?
Za pouliční uměleckou veřejnou produkci se považuje živé umělecké vystoupení, tzn. musí se jednat o vystoupení umělecké povahy, produkované na místě přímo pouličním umělcem, nikoliv reprodukované ze záznamového zařízení. Pouliční umělec by měl prezentovat nějakou svou dovednost (hru na hudební nástroj, zpěv, pantomimu atd.), přičemž vystoupení by mělo mít určitou úroveň. Slovo „vystoupení“ pak evokuje, že se jedná o určitou činnost, nikoli pouhé postávání a nabízení se jako objekt zajímavý pro fotografování.
2) Považují se tzv. živé sochy za pouliční umění ve smyslu vyhlášky?
S ohledem na ustanovení § 2 vyhlášky, vymezující pojem „pouliční umělecká veřejná produkce“, se takováto činnost nepovažuje za živé vystoupení umělecké povahy, tudíž je mimo režim vyhlášky a osoby, které se takto prezentují, by měly mít povolení k záboru veřejného prostranství, jelikož se nejedná o užívání pozemní komunikace běžným způsobem.
3) Je pouliční uměleckou veřejnou produkcí vytváření bublin?
Není, jelikož vytváření bublin není uměleckým vystoupením ve smyslu § 2 vyhlášky. Vyhláška zakazuje vytvářet bubliny i v rámci vystoupení, která svou povahou pouliční uměleckou veřejnou produkcí jsou (§ 9a), jako např. pantomimické či divadelní vystoupení.
4) Je pouliční uměleckou veřejnou produkcí předvádění zvířat?
Veřejná vystoupení zvířat se za pouliční uměleckou veřejnou produkci nepovažují, podléhají režimu zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Fyzická nebo právnická osoba, která pořádá nebo provádí se zvířetem veřejné vystoupení, má zákonem stanovené povinnosti, mezi které např. náleží oznámit nejméně 14 dnů přede dnem konání veřejného vystoupení krajské veterinární správě a příslušné obci místo a datum konání, druh a počet zvířat, která se mají veřejného vystoupení zúčastnit, údaje umožňující identifikaci pořádající osoby.
Informace k problematice:
Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Praha, Praha 6, Wolkerova 40/11, tel.: 233 066 111, datová schránka ID 4dkdzty;
Státní veterinární správa, Městská veterinární správa v Praze, Praha 2, Na Kozačce 3, tel.: 222 522 126, datová schránka ID d2vairv.
5) Může být umělecká veřejná produkce provozována za přítomnosti zvířete?
Pouliční uměleckou veřejnou produkci je zakázáno provozovat jak s aktivní, tak i pasívní účasti zvířete. Jinými slovy, zvíře se nemůže do umělecké produkce nikterak zapojovat a nemůže jí být ani přítomno.
6) Kde je možno pouliční uměleckou veřejnou produkci provozovat?
Na veřejně přístupných místech pod širým nebem (nikoli např. v podloubí, vestibulech metra, pasážích, atd.), na kterých není zakázána.
7) Musí mít busker k provozování pouliční umělecké veřejné produkce povolení?
Ne, žádná povolení se (pro činnosti vykonávané v režimu vyhlášky) nevydávají.
8) Musí busker požádat o povolení ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace?
Pokud bude pozemní komunikaci užívat obvyklým způsobem (ve většině případů pouličního umění se jedná o obvyklé užívání pozemní komunikace) a výkonem pouliční umělecké veřejné produkce nebude ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, povolení mít nemusí.
Informace k problematice:
V případě pochybností, zda je zapotřebí v konkrétním případě povolení ke zvláštnímu užívání komunikace je třeba se obrátit na příslušný silniční správní úřad (tím je např. pro území Městské části Praha 1, Úřad městské části Praha 1, Praha 1, Vodičkova 18, tel.: 221 097 111, e-mail: posta@praha1.cz, v rámci úřadu je příslušný k vydání povolení odbor dopravy, oddělení komerčních záborů).
9) Omezení platná pro území památkové rezervace
- akustické (zvukové) produkce lze provozovat výhradně bez použití přídavných zesilovacích zařízení,
- zákaz používání hlasitých hudebních nástrojů (např. bicích nástrojů), hlasitých etnických nástrojů či předmětů, které jsou použity namísto hudebních nástrojů,
- zákaz používání nástrojů vydávajících vysoké tóny, zejména skotských dud,
- žesťové a jiné hlasité nástroje, které to umožňují, lze používat výhradně s dusítkem,
- zákaz provozování produkcí způsobem, který narušuje estetický vzhled města. Estetický vzhled města narušují zejména:
a) vystoupení v převlecích za zvířata či postavy z filmů, televizních pořadů nebo počítačových her,
b) vystoupení v převlecích svými rozměry zjevně přesahujícími proporce dospělého člověka.
Akustická produkce – každá zvuková produkce, nejčastěji hudební, ale též samotný zpěv bez doprovodu, hlasitá řeč, stepování, pískání, atd.
Hlasitý hudební nástroj – hlasitost je třeba posuzovat vždy individuálně. Jinak bude vnímána intenzita zvuku hudebního nástroje v místech, kde je silný okolní ruch, jinak v klidnějších lokalitách města.
Etnický nástroj – nástroj, který se běžně na našem území nepoužívá a je spojen s určitým etnikem (např. egyptské darbuky, australská didgeridoo, indonéské bubny djembe, tibetské zvonkové činely, africká vuvuzela, atd.).
Předmět použitý namísto hudebního nástroje – popelnice, barel, kanystr, atd.
Estetický vzhled města – způsoby narušení estetického vzhledu města jsou ve vyhlášce uvedeny demonstrativním způsobem, což znamená, že k němu může dojít i jinak, než je v ní uvedeno. K narušení estetického vzhledu města dochází tehdy, jestliže se na veřejném prostranství nacházejí věci anebo jsou na něm prováděny činnosti, které je vizuálně znehodnocují. Za věc narušující estetický vzhled města v souvislosti s pouličním uměním se považují i postavy zvířat nadměrných rozměrů či různé nafukovací figuríny. Ustanovení § 3 odst. 2 písm. e) vyhlášky je koncipováno tak, že obsáhne nejen neestetické postavy běžné velikosti, ale i postavy nadměrné, svými rozměry zjevně přesahující proporce dospělého člověka.
10) Na kterých místech je provozování pouliční veřejné umělecké produkce zakázáno?
- na dětských hřištích,
- u kostelů nebo jiných modliteben v době bohoslužeb a bezprostředně před a po jejich konání,
- u škol (mimo sobot, nedělí, státních svátků a školních prázdnin),
- u zdravotnických zařízení,
- v prostoru nástupních ostrůvků nebo samostatných nástupišť veřejné dopravy, s výjimkou míst nacházejících se na dráze nebo v obvodu dráhy (činnosti na dráze nebo v jejím obvodu upravuje zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů),
- Na území Městské části Praha 1:
Křižovnické náměstí,
Nerudova,
Spálená (v prostoru mezi křižovatkou s ulicí Purkyňova a křižovatkou s ulicí Národní),
Staroměstské náměstí,
Velkopřevorské náměstí,
- Na území Městské části Praha 2:
Jugoslávská (v prostoru mezi křižovatkou s ulicí Legerova a křižovatkou s ulicí Bělehradská),
náměstí I. P. Pavlova,
náměstí Míru,
Tylovo náměstí,
- Na území Městské části Praha 7:
Letenské náměstí,
park v ulici Tusarova, č. parc. 2316/1,2 a 2316/5,6, kat. území Holešovice.
11) Na kterých místech je zakázáno provozování pouliční veřejné umělecké produkce v akustické (zvukové) formě?
Na území Městské části Praha 1:
- Celetná,
- Hradčanské náměstí (prostor mezi I. nádvořím Pražského hradu, Arcibiskupským palácem a vyústěním ulic Ke Hradu a Zámecké schody),
- Husova,
- Jilská,
- Jindřišská,
- Jungmannovo náměstí,
- Karlova,
- Kožná,
- Malé náměstí,
- Melantrichova,
- Mostecká,
- náměstí Republiky (v prostoru vymezeném na severní straně budovou domu č. p. 2090, spojnicí mezi domy č. p. 2090 a č. p. 1090, na západní straně průčelím domu č. p. 1090 a jeho spojnicí s Prašnou bránou, na jižní straně ústím ulice Na příkopě, budovami domů č. p. 3, 1037, domem bez č. p. a č. e. přiléhajícím k ulici Hybernská a na východní straně domem č. p. 1031 a ústím ulice V celnici (mimo sobot a nedělí),
- Národní,
- Na Perštýně,
- Na příkopě,
- Na můstku,
- Ovocný trh,
- Vodičkova,
- Týnská,
- Týnská ulička,
- Václavské náměstí (v prostoru mezi vyústěními ulic Na příkopě a 28. října),
- Zámecké schody (v horní polovině od vyústění do Hradčanského náměstí po dům Zámecké schody č. or. 10),
- Železná,
- 28. října.
Dále je zakázáno provozovat pouliční veřejnou uměleckou produkci v akustické formě do vzdálenosti 25 m od míst, na kterých se pouliční umělecká veřejná produkce v této formě provozovat nesmí.
12) Je možno provozovat pouliční veřejnou uměleckou produkci na místě, kde se konají trhy?
Není, provozování pouliční veřejné produkce na místech, kde se konají jiné akce, např. shromáždění ve smyslu zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, velikonoční či vánoční trhy, je zakázáno.
13) V jakém časovém rozpětí je možno pouliční veřejnou uměleckou produkci provozovat?
Denně od 9:00 do 21:00 hodin.
Akustickou formu produkce je možno provozovat:
- na místech nacházejících se na levém břehu Vltavy v časech 9:00-10:00, 11:00-12:00, 13:00-14:00, 15:00-16:00, 17:00-18:00, 19:00-20:00 hod.,
- na místech nacházejících se na pravém břehu Vltavy v časech 10:00-11:00, 12:00-13:00, 14:00-15:00, 16:00-17:00, 18:00-19:00, 20:00-21:00 hod.,
- na mostech přes Vltavu a ostrovech ve stejnou dobu jako na místech na levém břehu.
14) Který břeh Vltavy je levý a který je pravý?
Levý a pravý břeh Vltavy je určen směrem jejího toku - po proudu. Mnemotechnickou pomůckou pro rozlišení levého a pravého břehu Vltavy může být využití názvů obecně známých míst či objektů na tom kterém břehu řeky, např. - pravý břeh: Pařížská, Podolí, Palladium, levý břeh: Letenské sady, lanovka (na Petřín), Loreta.
15) Jakou plochu je možno při provozování pouliční veřejné umělecké produkci zabrat?
- jeden provozovatel - plochu ne větší než 2 m2,
- více provozovatelů současně - plochu ne větší než 12 m2,
- provozovatel pouliční umělecké veřejné produkce nesmí omezovat průchod chodců, vstup do budov a vstup ke vchodům do metra,
- pokud by chtěl provozovatel zabrat plochu větší, než je stanoveno, měl by se obrátit na příslušný silniční správní úřad (viz bod 8).
16) Jak postupovat v případě příliš hlučné nebo jiným způsobem obtěžující umělecké veřejné produkce?
Jsou zakázány produkce nad míru přiměřenou poměrům rušící práva jiných osob, k čemuž může docházet nejčastěji hlasitou hudbou, zápachem, ale i znečišťováním okolí. Za zjevně nepřiměřené vyhláška přímo považuje zejména hlasitá vystoupení, vystoupení zahrnující vytváření bublin nebo výtvarná vystoupení s použitím aerosolových rozprašovačů. Posouzení, zda je pouliční umění provozováno v tom konkrétním případě již nad míru přiměřenou poměrům a rušivě pro okolí, bude v rukách strážníků Městské policie hlavního města Prahy či Policie ČR.
- Telefonní číslo na Městskou polici hlavního města Prahy: 156
- Telefonní číslo na Policii ČR: 158
17) Jaký je postih za porušení vyhlášky?
Porušení vyhlášky může založit odpovědnost za přestupek proti pořádku v územní samosprávě podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění zákona č. 178/2018 Sb., za nějž je možno fyzické, právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit pokutu až do výše 100 000 Kč, přičemž fyzické osobě i omezující opatření ve smyslu ustanovení § 52 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů.