čp.135, Mikulandská 7 a ppč.841, 842,843, nároží Mikulandská a Národní ulice, Praha 1, Nové Město

Identifikace objektu:
čp.135,  Mikulandská 7 a ppč.841, 842,843, nároží Mikulandská a Národní ulice, Praha 1, Nové Město

Předmět jednání: 
Rekonstrukce, rehabilitace a dostavba domu čp.135  a Novostavba objektu na ppč. 841,842,843

Číslo jednací: MHMP 464715/2006

Generální projektant:
Znamení čtyř – architekti s.r.o., U půjčovny 5, Praha 1, Nové Město

Dokumentace:
projekt pro územní řízení „Rekonstrukce, dostavba a novostavba hotelu Národní-Mikulandská“,  zpracoval Znamení čtyř – architekti s.r.o. v  11/2006 

 

---

 

Popis záměru

Záměrem vlastníka je rekonstrukcí – rehabilitací domu s dvorními křídly na čp.135/7 Mikulandská, dostavbou příčného křídla a novostavbou v sousední proluce Národní / Mikulandská, vytvořit komfortní hotelový areál nejvyšší kategorie. Filosofie je založena na atypickém rozdělení hotelového prostoru na moderní, representativní část (obsahující mj. universální společenský sál, konferenční centrum, relaxační centrum, restaurace) a na intimnější Club Hotel v dobových interiérech rekonstruovaného domu.

Zvolený návrh studia Znamení čtyř – architekti s.r.o. (autorů mj. Rekonstrukce a dostavby památky Smíchovská synagoga) vzešel z mezinárodně, prestižně obsazené vyzvané soutěže za účasti zástupců ÚR MHMP (arch. Králíček), památkářů, delegátů ČKA (arch. Šafer) a odborníků (arch. Lukeš, prof.Švácha).

 

Popis stávajícího stavu

dům čp. 135/II Mikulandská – řadový dům tzv. Schonkirchovský
1.  je objekt v památkové rezervaci v hl.m.Praze, a je kulturní památkou. Desítky let byl využívaný předchozím vlastníkem jako administrativní budova. Jeho stav byl zhodnocen v Stavebně historickém průzkumu SÚRPMO r.1966 (ing.Muk, Dr.Líbal), a aktualizován Dr. Vojtou r. 2006. 
proluka Národní / Mikulandská
2. na ppč. 842,843, je zbytkem / segmentem původní historické parcelace, která zasahovala hluboko do Národní třídy a v 60-tých letech byly dva domy, které zde stály, strženy jako dopravní závada. Stávající plocha tak vznikla jako průnik historické parcelace a novodobé regulace. Proto je extrémně mělká (z pohledu Národní třídy).
3. Funkční náplň – Hotel – městského významu a dále rozšíření areálu v proluce o sousední ppč. 841 a čp.135/7 Mikulandská, jsou významnými novými skutečnostmi, které ještě neobsahovaly zastavovací podmínky ÚR MHMP na ppč. 842,843, aktualizované r. 2002.

 

Vývoj návrhu  

Projekt má ve svých vývojových stupních specifikou genezi sledující :

1. Celkové snižovaní obestavěného objemu, representované poklesem počtu pokojových jednotek o třetinu.
2. Respekt k historické parcelaci tj,.respekt k památce - k hmotě barokního objektu. Zřetelnou urbanistickou, tvarovou césurou nového řešení bude zachována identita parcel.

 

Tato geneze vyústila nakonec ve zcela novou filosofii - rozdělení na dvě úlohy / dva objekty – novostavbu v proluce a ochranu Schonkirchovského domu.

 

---

část 1. - Návrh ochrany Schonkirchovského domu na čp.135/7

 

Historie vývoje domu z pohledu dnešního stavu

1)    Mezi lety 1726 – 34 byly dva původní středověké domy přestavěny na barokní palác dnešní podoby se schodišťovým rizalitem v zadním průčelí a krátkými křídly po stranách dvora. Podle závěrů SHP z roku 1966 jsou „křídla ve své přední části pokračováním organismu paláce, vytvářející jakýsi cou d“honour, a mají proto zásadní význam“.

2)    R. 1911 byla provedena neobarokní nástavba 3.p. podle plánů arch. Balabána.

 

Další stavební úpravy byly prováděny bez výraznějšího architektonického záměru a zahrnují technické přestavby a dostavby vyvolané potřebou prostorových a disposičních změn.

Patří sem

1)    Prodloužení a přestavba dvorních křídel v 19. stol. (1821-1875).
2)    Různé disposiční úpravy 1911-1960
3)    Půdní vestavby v 90-tých letech 20. stol.

 

 

Návrh - rehabilitace

Dům bude rehabilitován a obnoven s důrazem na jeho nejhodnotnější - barokní fázi. Řada stavebních úprav po barokní přestavbě 1726 – 34 zastřela původní koncept domu, především prostorovou a urbanistickou figuru dvora. Částečná eliminace novějších částí – tj. ubrání hmot dodatečně prodloužených křídel – umožní odhalení této cenné barokní urbanistické situace.

Resuscitace barokního stavu bude na základě průzkumů a průzkumů in situ a zahrnuje dále :

1)    rehabilitaci a zachování kompletního přízemí, včetně dvorní části
2)    rehabilitaci uliční části přízemí podle původní barokní dokumentace tj. odstranění komerčních výkladců obchodů z počátku 20.stol.
3)    rehabilitaci dvorní části krovu palácové budovy, zničenou půdní vestavbou z  90-tých let 20. stol.

 

Návrh – dvorová vestavba

Jediná nová hmota na ppč.841 je položena na stávající přízemí v zadní části dvora a má podobu s barokizovanými křídly intaktního / samostatného příčného křídla. Výškově je vestavba vymezena štíty sousedních objektů /palác Dunaj, dvorní křídlo školy/.

Dostavba je soudobá, ale analogicky se odkazuje k charakteru dvorních fasád, je klidná, se snahou a harmonii a dotvoření prostoru dvora. Materializace fasád – tektonické prvky, zábradlí/ dřevo /velko – formátové výplně, parapety, žaluzie, dřevo, litina, členění oken – vychází z tradičního konceptu lehké, jednoduché dvorní stavby. Celkově dostavba přináší oživení dvora spolu s pavlačemi v historické části. Propojení starého a nového tak, aby byly zdůrazněný kvality jednotlivých architektonických prvků a jejich celkové spolupůsobení. Vzájemné ovlivňování jako historický princip vývoje města.

 

část 2. - Novostavba na ppč. 842, 843

 

Ideová regulace – analýza situace

a) Lokalita se neprojevuje v dálkových pohledech, ani z centrální Prahy (Lávka Hrad, Staroměstská radnice), je stíněna.

b) Analýza městských funkcí

Z hlediska městských funkcí představuje HOTEL (konference, restaurace, kavárny, fittness, obchody, společenský sál tj. plesy atp) dominantu městského významu, podobně jako OBCHODNÍ DŮM (Tesco),  KOSTEL (sv. Voršily). Národní DIVADLO je dominantou významu státního.

Ostatní zástavba má pouze obchodní parter, podlaží mají privátní charakter bydlení x administrativa.

c) Analýza kompozice uličního prostoru

Z pohledu od řeky je proluka v místě zlomu Národní třídy. Stávající volný prostor, kde chybí pohledová osa, vyplňují zadní štíty domů ve Spálené. Je žádoucí vytvoření pohledové osy a odclonění těchto nepříznivých zadních štítů bloku Národní / Spálená.

Z pohledu od Perštýna je proluka téměř zakryta předsazeným Kaňkovým domem. Pohledovou osou je kostel resp. divadlo.

d) Analýza siluety městské fronty a  Anylýza výškových hladin Obr Proporce

1)    Palác Dunaj je objemově extrémní, osamoceně umístěnou stavbou, která sice výškově koresponduje s protější uliční frontou, ale svým rozsahem (atriovým, rohovým uspořádáním)  je zcela naddimenzována. Přísným výškovým zarovnáním novostavby s palácem Dunaje se tento objem dále rozšíří o cca třetinu.

2)    Výškovým zarovnáním novostavby s palácem Dunaje se zásadním způsobem exponuje pozůstatek nedokončené regulace – Kaňkův dům. Stane se z něj osamělý pozůstatek nedokončeného urbanistické procesu, vylomený zub v přísné kompaktní uliční frontě.

3)    Silueta uliční fronty od OD Tesco k Národnímu divadlu není liniová ale, je sinusoidou harmonicky vyrovnávající nižší a vyšší stavby. Tento princip je právě jedinečnou kvalitou celé lokality.

4)    Nerovnoměrnost vykazují i výšky uličních a korunních říms objektů fronty Národní třídy. Novostavba nezakláda novou výškovou hladinu. Významné je také osazení novostavby (uliční římsa) k Schonkirchovskému domu.

e) Uliční čára Obr Ortofoto

Uliční čára proluky, je součástí regulace, která nebude nikdy dokončena. Kaňkův dům je hluboko předsazený do uličního prostoru a tím se dále akcentuje jeho vliv na disharmonii celého prostoru. 

 

Závěr analýzy

Princip tvrdé regulace půdorysné i výškové (objemové) podle sousední stavby paláce Dunaj, jak jí předznamenává odborné vyjádření NPÚ ze zastavovacích podmínek ÚR MHMP r. 2002 je zjednodušující a naprosto nevystačí, protože parametry místa jsou složitější :

1)    Palác Dunaj

–    Je objemově naddimenzovaná, osamoceně stojící stavba s klasickým ustoupeným podlažím a štíty v Národní a Voršilské ulici, očekávající dostavbu bloku (která ale nebude již nikdy realizována). Výška stavby odkazuje k protější frontě Národní ul. respektive k nedokončenému bloku Národní / Spálená. Přísná regulace novostavby objem Dunaje dále nepříznivě prodlužuje / zvětšuje o další cca třetinu dnešního objemu.  Materializace fasád a jejich členění již neumožňuje dostatečnou diverzifikaci objemů.

–    K harmonickému napojení na palác Dunaj je žádoucí zachování stejné uliční římsy. Fasáda paláce do Národní tvoří cca přesně polovinu bloku a novostavba bude proto vždy mít charakter „protiváhy“. Z hlediska harmonie dvou polovin bloku se tak jeví příznivě princip „symetrie“ - analogické přizpůsobení novostavby paláci Dunaj z hlediska materiálů a členění fasády. To je ale v protikladu k výše uvedené nežádoucímu „zmonolitnění“ bloku. Řešením je na jedné straně harmonie materiálová, proporční a výšková (uliční římsa) a na straně druhé tvarová cesura koruny novostavby, případně hmotového členění v rámci jednotné uliční římsy.

2)    Kaňkův dům

–    Tvrdá regulace s tímto pozůstatkem středověké zástavby zcela nepočítá, ponechává ho jako osamocenou anomálii místa. Dnes ještě prázdná proluka zmírňuje vyčlenění domu z uliční fronty - uliční čára neexistuje a v Národní je přítomný štít příbuzného historického Schonkirchovského domu. Je přesto zřejmé, že kvalita uličního prostoru je poškozena / determinována právě atypem Kaňkova domu.

–    Je nezbytné promítnout do novostavby výkyvy, které Kaňkův dům do území vnáší, a tím tuto stavbu do soudobé podoby prostoru přijmout. Týká se to všech hledisek : výšky uliční římsy, uliční čáry, měřítka a proporcí (členění fasády).

3)    Schonkirchovský palác respektive Mikulandská ulice

–    Problém tvrdé regulace je navázání na oba sousední domy – palác Dunaj a Schonkirchovský dům, s odlišnými parametry. Komposice nárožní stavby s jednou výškou uliční římsy nelze použít. Schonkirchovský dům – který je stylově i parametricky blízký domu Kaňkovu - posiluje nutnost promítnutí rozkosílanosti parametrů místa do novostavby.

 

---

Návrh novostavby

Projekt má ve svých vývojových stupních specifikou genezi sledující :

1. Členění hmoty determinované místními vztahy 
2. Přizpůsobení měřítka a detailu
3. Závěry kompoziční a funkční analýzy, hierarchizaci návrhu v rámci městského prostoru

 

Tato geneze vyústila nakonec v novou koncepci.

1)    Objemový koncept

Stavba je tvořena vrstvením čtyř objemů, vzájemně posunutých pod vlivem rozkolísaných vlastností okolí (výška * uliční čára * měřítko * členění * proporce). Hmotovým členěním tak navazuje na  některé postupy historické i metropolitní architektury, solidní representativní hmota je členěna ve vrstvách (sokl,  tělo, koruna). Předsazení a ustoupení objemů v sobě promítá nestejné výškové parametry okolí, a harmonizuje uliční čáru. Koncept nevytváří sochařský monoblok, ale tvarovou cesurou vzájemně natáčí a posouvá roviny fasád čtyř objemů.

Potenciál historické parcelace (dvou domů) je pro návrh nulový. Vzhledem k tomu, že samotný pozemek je pouze segmentem této parcelace a vzhledem k monolitu paláce Dunaj.

2)    Návrh nezakládá novou výškovou hladinu.

    Uliční římsy navazují na sousední objekty.

3)    Koruna

Nejsložitějším vývojem prošla nejvyšší část - nad uliční římsou. Několik stádií ustoupeného objemu / podlaží přináší nežádoucí

• zmonolitnění novostavby s palácem Dunaj
• sekundárně exponování Kaňkova domu
• chybí zakončení pohledové exposice od Národního divadla
• hotel městského významu zaniká ve frontě bytových a administrativních staveb

Zcela nový přístup představuje posun od principu „ustoupeného podlaží“ k „nárožní dominantně“.  Nejvyšší objem – Koruna – se zcela uvolňuje ze sevření okolními stavbami, stavba se tak po vrstvách osvobozuje od vlivů okolí a ve své representativní nástavbě přináší místu svébytné komposiční vyvrcholení. Koruna

• přináší komposiční řád do lokality
• nepokračuje ve zvětšování objemu paláce Dunaj
• vytváří v siluetě fronty typickou sinusoidu, vyrovnává propad nad Kaňkovým domem
• je důstojným prvkem representace stavby – významného hotelu
• její výška odkazuje na protější frontu a blok ul. Spálená / Národní

 

4)    Architektonický koncept

Koncept vychází ze dvou motivů – z vrstvení objemů a analogie tradiční palácové fasády (materiálizace a členění). Jednotlivé objemy položené na sobě a vzájemně lehce posunuté, mají podobné členění fasád, ale liší se použitým materiálem respektive povrchovým zpracováním. Tím se návrh odkazuje ke stylu art deco – stylu representativních městských staveb, založeném na potenciálu zpracování povrchů, vzorů atp.

Proporce a rozmístění oken přejímá pod uliční římsou Národní třídy metropolitní horizontální a čtvercovou komposici, zatímco koruna a fasáda v Mikulandské mají historické, vertikální proporce.

Materiály jsou tradiční – kámen, mosaz, litina.