Hlavní město Praha zmapovalo stav vybraných vesnických lokalit na svém území, který představuje v nové reprezentativní publikaci

Hlavní město Praha - odbor památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy připravilo publikaci s názvem Vesnice a osady na území Velké Prahy s památkami slohové a lidové architektury. Hlavním cílem byla aktualizace současného stavu vybraných vesnických sídel na území hlavního města. Průzkum zahrnoval dvacet lokalit se snahou prezentovat maximální šíři problematiky na příkladu sídel různého původu a vývoje, stupně zachování, památkové ochrany a rovněž polohy v rámci dnešní Prahy: Bohnice, Buďánka, Dolní Počernice, Ďáblice, Hloubětín, Hostivař, Chabry Dolní a Horní, Chaby a okolí, Klukovice, Královice, Malá Chuchle, Miškovice, Ruzyně, Rybáře a okolí, Slivenec, Sobín, Stodůlky, Střešovičky, Třebonice a Zličín.

Základní metodou projektu, kterého se zúčastnili odborníci na etnografii, lidové stavitelství a historii mimo jiné z Národního památkového ústavu, Muzea hl. m. Prahy a Archivu hl. m. Prahy, se stal plošný terénní průzkum, doplněný studiem historických map stabilního katastru a dalších průzkumů. Po obsahové stránce je publikace rozdělena do několika kapitol zahrnujících základní identifikační údaje, charakteristiku krajiny a osídlení, urbanistický vývoj sídelního útvaru, charakteristiku stavebního fondu, se zaměřením na celkové zhodnocení včetně památkové ochrany a vymezení limitů rozvoje jednotlivých území.

„Získané nebo aktualizované poznatky mohou sloužit odborným pracovníkům památkové péče, Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, příslušným městským částem pro potřeby koordinace územně plánovací činnosti v řešeném území“, uvedl radní Jan Wolf.

Přestože se každé z hodnocených vesnických sídel vyznačuje rozdílným stavebně historickým vývojem a stupněm zachování či naopak znehodnocení, bylo možné vyvodit i některé obecnější poznatky. Bohužel většinu individuálních změn lze označit za ryze negativní a nevratné. Jedná se přitom zejména o demolice staveb včetně vjezdových bran a výstavbu nových objektů nevhodného umístění a forem. K tomuto často došlo přímo v jádrech některých obcí, tedy v pohledově nejvíce exponovaném veřejném prostranství. Z hlediska širšího sídelního území je problematická rovněž plošně rozsáhlá výstavba různé formy hned za humny usedlostí.

U jednotlivých staveb se jako problematické jeví četné přístavby a nástavby i zánik náročné výzdoby průčelí, autoři konstatovali značné ubývání starších dřevěných vrat a výplní okenních nebo dveřních otvorů, nahrazovaných osazením plastových výrobků nevhodného členění. Špatným stavebně technickým stavem se přitom vyznačují i velké hospodářské dvory jednotlivých usedlostí.

Navzdory poměrně kritickému zhodnocení vycházejícího ze srovnání se starším stavem prohlášených nebo k prohlášení doporučovaných vesnických sídel bylo možné téměř ve všech i nadále identifikovat výrazné urbanistické hodnoty a řadu architektonicky hodnotných staveb, které lze ve většině případů chápat a evidovat jako památky místního významu.

Výsledky projektu podle radního Wolfa svědčí ve prospěch trvale udržitelného rozvoje specifické situace staveb lidové architektury na území velkých měst, který nebude probíhat na úkor urbanistických a architektonických hodnot minulosti a naopak využije jejich potenciál ve prospěch budoucnosti hlavního města Prahy.

Publikace je neprodejná, odborné a laické veřejnosti bude k dispozici především prostřednictvím knihoven. Pro vážné zájemce je k vyzvednutí v kanceláři 273 u Mgr. Žižkové, budova Magistrátu, Jungmannova 35/29, 2. patro.

V současné době odbor památkové péče MHMP vybírá vesnické lokality pro připravovaný druhý díl.