Pracovní pobyt v hlavním městě Brusel

Účastníci

Mgr. Karel Holub
Mgr. Lada Králová

Termín: 31. března – 15. dubna 2005

Cíl: Brusel

Účel: Účast na mezinárodní konferenci sdružení Les Rencontres – „City features at night – quels visages pour la nuit Urbaine?“

Pracovní stáž Mgr. Lady Králová v Pražském domě v Bruselu

Komunikace: francouzština, angličtina (bez tlumočníka)

Úhrada: MHMP

Zprávu zpracovala: Mgr. Lada Králová - oddělení koncepce, koordinace projektů, kultury a cestovního ruchu MHMP-OKP

Dne: 20. 4. 2005

Časový průběh cesty:

čtvrtek 31. 3. 2005

12:00 odlet z Prahy do Bruselu

14:30 ubytování v Pražském domě v Bruselu, Palmerston 16

15:00 seznámení s pracovníky Pražského domu v Bruselu

18:30 setkání s účastníky konference sdružení Les Rencontres v Hotel Saint Nicolas

19:00 vernisáž výstavy Trash People at the Grand-Place

20:30 setkání s představiteli městských municipalit a účastníky konference v Restaurant „Les petits oignons“

pátek 1. 4. 2005

8:30–10:00 zahájení konference, přednesení diskusních otázek k tématu „night-time“

10:00–16:00 účast na workshopech v rámci konference, prezentace příspěvků účastníků

Hlavní témata pracovních jednání konference:

Are there limits to night-time in a city?
Night-time economy – should companies be developing night-time activities?
Night-time transport – getting about during the night?
Policies for the citizen in an urban environment?

Někteří významní účastníci konference:

Evelyne Huytebroeck – minister in charge of tourism, Brussels
Luc Gwiazdzinski – geographer, researcher at Laboratoire Image et Ville (ULP-CNRS) and director of la Maison du Temps et de la Mobilité, Belfort-Montbéliard
Roger Tropéano – chairman of Les Rencontres, Paris
Johan Moritz – lightning director, Malmö, Sweden

16:30 – 17:30 setkání s vedoucím Pražského domu v Bruselu, projednání služební cesty a pracovní stáže Mgr. Lady Králové, seznámení se s uloženými úkoly

20:00 – 24:00 noční program konference – možnost výběru jednoho z témat:

Culture and night (setkání s řediteli městských divadel, návštěva koncertních místností, diskuse na téma kultura večer a v noci);
Night mobility (problémy s dopravou, systém noční dopravy v Bruselu);
Clubbing (noční život v klubech, seznámení s nočními podniky a problémy s provozováním nočních klubů v Bruselu);
Social night (život v noci některých sociálních zařízeních, nemocnicích, život problémových sociálních skupin, bezdomovců apod.).

sobota 2. 4. 2005

10:00–11:00 návštěva radnice, prohlídka historických částí s výkladem Henryho Simonse (Premiér échevin – náměstek pro urbanismus, kulturu a památkovou péči města Brusel) – navázání spolupráce a domluvení schůzky s pracovníky odboru, kteří mají na starost památkovou péči v hlavním městě Bruselu

11:00–13:00 pokračování pracovních jednání konference – workshopů na témata:

Art-does the night-time encourage art?
Night festivals and thein development

13:00–13:30 uzavření konference a shrnutí na téma: Are we moving towards a 24 hours city?

14:00 -15:00 ukončení konference, předání materiálů a vzájemných kontaktů

Závěry z konference:

Noční život se stává reálnou součástí v životě čím dál většího počtu lidí. Z tohoto důvodu by bylo vhodné začít řešit tento fenomén také na municipální úrovni. Na „noc“ jako takovou se zapomíná, není nijak organizována z pohledu správy města/obce. Nočnímu životu, který „prožívá“ čím dál větší část obyvatel nejsou přizpůsobovány veřejné služby, doprava atd. Lze jej také vhodně využívat v rámci turistického ruchu, při organizaci velkých festivalů apod. Otázkou je, jak jej vhodně ovlivňovat a přizpůsobit co nejvíce občanům.

neděle 3. 4. 2005

14:40 odlet Mgr. Karla Holuba z Bruselu do Prahy

Pokračování pracovní stáže Mgr. Lady Králové

Stáž v Pražské domě v Bruselu do 15. 4. 2005

Řešené úkoly:

Příprava podkladů, studium dostupným materiálů z různých zdrojů ( ČR, mezinárodní organizace UNESCO apod.) a pravidel pro získávání finančních prostředků z EU z programu INTERREG IIIB CADSES. Příprava výzvy k projektu „Dokumentace kulturního dědictví“ v rámci programu Evropské unie INTERREG IIIB CADSES, kterou budou vyzváni další evropské regiony k trans-regionální spolupráci. (4. 4. – 8. 4. 2005)
Pomoc pracovníkům Pražského domu v Bruselu při organizaci setkání evropských regionů (za ČR zástupci z Hradce Králové, Libereckého a Pardubického kraje). Pomoc a spolupráce s pracovníky Pražského domu při příjezdu primátora HMP. (12. 4. – 15. 4. 2005)
Kontaktování a navázání spolupráce s odbornými pracovníky v oboru památkové péče z radnice města Brusel a regionu hlavního města Brusel. (7. 4. 2005, 11. 4. 2005)

Realizovaná jednání:

7. 4. 2005 10:00 – 13:30

Radnice hlavního města Brusel, Blv. Anspach 6, Bruxelles

Cellule Patrimoine Historique – Ville de Bruxelles

Jednání s Vincentem Heymansem a Paulou Cordeiro

11. 4. 2005 10:00 – 13:00

Region hlavního města Brusel, C.C.N, rue du Progrès, 80, 1035 Bruxelles

Direction des Monuments et Sites – Ministere de la Region de Bruxelles-Capitale

wwww.monument.irisnet.be

Jednání zprostředkované Caroline Mancel (Attaché – Direction des Relations Extérieures), která byla přítomna téměř po celou dobu jednání s pracovníky :

Guido Van Cauwelaert (Directeur)

Oda Goossens (Attachée)

The Co-ordination Office - Réseau Art Nouveau Network, Service des Monuments et Sites

http://www.artnouveau-net.com/

Elisabeth Horth

Christina Gens

Předmět jednání:

Památková péče v Praze a v Bruselu, klasifikace památek, legislativní úprava památkové péče v Bruselu, historický vývoj památkové péče v Bruselu, nejvážnější problémy při ochraně památek v Bruselu, úspěšné realizace při obnově památek v Bruselu.

Podklad pro jednání - seznam otázek, které byly před jednáním zaslány emailem (viz Příloha).

Obecné informace o správním členění Belgie

Belgie je z územního hlediska rozčleněná do tří Regionů: Vlámského, Valonského a Bruselského, a dále do 10 provincií. Země čítá 589 obcí. Z hlediska národnostního a ekonomického je však členění Belgie poměrně složité, prolínají se v něm kompetence federace, regionů a společenství. Společenství jsou tři, a sice Francouzské, Vlámské a Germanofonní, podle jazyka a kultury svých obyvatel. Regiony i společenství mají své vlastní legislativní orgány - parlamenty (či rady) a vlastní exekutivy, tedy vlády. Vlámský region i Vlámské společenství mají jak parlament, tak vládu společnou. Valonský region má vlastní parlament i vládu, stejně tak i Francouzské společenství. Vlastní parlament (radu) a vládu má i Germanofonní společenství a Region Brusel. V Belgii tak zároveň působí 6 vlád - federální, vlámská, Valonského regionu, Regionu Brusel, Francouzského společenství a Germanofonního společenství. Stejně tak 6 parlamentů - Federální parlament Belgie, Vlámský parlament, Valonského regionu, Regionu Brusel, Francouzského společenství a Germanofonního společenství.(Zdroj: www.export.cz)

Památková péče v Bruselu

Památková péče v hlavním městě Belgie je prováděna na různých úrovních administrativní správy. V Belgii existují tři správní regiony: vlámský, valonský a region hlavního města Brusel. Každá regionální správa památkové péče se řídí jinými pravidly, má jiné právní předpisy. Zároveň ovšem také probíhá péče o památky na městské úrovni, tedy v případě regionu hlavního města, který byl kontaktován, i na radnici města Brusel.

Schůzka 7. 4. 2005 proběhla s pracovníky Radnice, tedy pracovníky, kteří se zabývají péčí o památky v městském vlastnictví a také správou nemovitých památek. O movité památky a památky „classement“, tedy prohlášené památky, se stará naopak regionální správa hlavního města Brusel, s jejichž pracovníky a ředitelem odboru proběhla schůzka 11. 4. 2005. Vzájemné vztahy a odlišné kompetence těchto dvou administrativních úřadů, které se starají o kulturní dědictví v Bruselu, není jednoduché rozšlišit. Kompetence jsou rozděleny dle typu vlastníka památky a dle druhu památky.

V případě, že se jedná o velmi významnou památku typu katedrály, královského paláce, které jsou většinou ve vlastnictví státu, kompetentním orgánem pro jejich správu je region (Direction des Monuments et des Sites Ministere de la Région de Buxelles-Capitale). V případě, že se jedná o památku „classement“, ekvivalent české prohlášené kulturní památce, opět je kompetentním orgánem region. Radnice města Brusel, tedy město Brusel, má řadu úkolů dotýkajících se péče o památky, navíc se stará o své nemovité památky (všechny movité památky má na starost „region“) a slouží jako poradní orgán pro „region“.

Mimo tyto dva administrativní úřady působí v Bruselu také Královská komise pro ochranu památek (La Commission royale des Monuments et des Sites), která je poradním orgánem v případě péče o památky. Tato královská komise má navíc právo veta v jakéhokoli fázi řízení týkající se obnovy památky. Dalšími komisemi, jejichž činnost se dotýká památkové péče jsou Les Commissions de Concertation v níž jsou zastoupeni představitelé z komuny a z různých dalších regionálních institucí. Délka řízení týkající se obnovy památky je stanovena na 20 dnů v případě obdržení všech potřebných dokumentů. Jelikož v případě obnovy památky se mohou vyjádřit různé komise, kterým se předkládají také kompletní dokumentace k navrhovaným projektům obnovy, délka řízení je často prodloužena
až na několik měsíců.

Klasifikace památek v Belgii

Na začátku byly pracovníci úřadů stručně seznámeni s klasifikací památek v České republice. Obzvláště zajímavou informací pro kolegy v Bruselu byla ochrana památkově hodnotného území v ČR, jelikož takovou kategorii Belgie sice využívá, ale ne v takovém rozsahu.

V regionu hlavního města Brusel jsou tzv. prohlášené památky („classement“) a dále památky zapsané na seznam objektů, které jsou hodny ochrany („inscription sur la liste de sauvegarde“). Při obnově prohlášených památek („classement“) může vlastník požádat region o finanční příspěvek, stejně tak při realizaci restaurátorských prací na jakékoliv historicky významné budově.

Druhou úrovní klasifikace památek, která se prolíná s výše uvedenými kategoriemi, je rozlišení na:a) památky, významné budovy, b) významné celky, c) významná místa a d) zóny. Jedna z nejvýznamnějších zón v Bruselu je zóna kolem náměstí Grand-Place s radnicí v historické jádru města, která byla vytyčena z důvodu zápisu na seznam UNESCO v roce 1998.

Chráněny jsou celé nemovitosti z historického, architektonického, uměleckého či estetického hlediska nebo také pouze části nemovitostí, například pouze střecha a fasáda. V těchto případech si vlastník může upravit interiér budovy dle svých přání a potřeb.

Legislativní úprava

V současnosti nejvýznamnějším právním dokumentem v oblasti památkové péče v regionu hlavního města Brusel je tzv. C.O.B.A.T. (Le Code Bruxellois de l’Aménagement du Territoire) z roku 2004. Obnova historicky významných domů se řídí také pravidly Direction de l´Urbanisme, Région de Bruxelles-Capitale/Ministère de la Région de Bruxelles-Capitale. Tento „odbor“ má na starosti například vše co se týká regulace reklamy na památkově hodnotných budovách.

V určitých zónách - prohlášených územích lze regulovat dle stanovených pravidel využití budov. Například v blízkosti evropských institucí se nachází historicky a architektonicky významné území. Na tomto území musí být v jednotlivých stavbách zachován stanovený poměr obytné, komerční a kancelářské plochy. Nelze na tomto území vytvořit v jedné budově pouze kancelářské či komerční prostory.

Historický vývoj památkové péče v Bruselu

Kompetence týkající se památkové péče připadaly před rokem 1989 na federální administrativu. V roce 1989 vznikl Region hlavního města Brusel a kompetence postupně z městské a federální administrativy přecházely na region.

K nejvážnějšímu narušení kulturního dědictví města došlo během šedesátých a sedmdesátých let, kde byla realizována moderní funkcionalistická výstavba v centru města. Bylo navrženo dopravní propojení severního a jižního vlakového nádraží, došlo k výstavbě nových výškových budov v centru města. Během tohoto období se změnil významně historický vzhled města a došlo ke ztrátě mnoha archeologických nálezů v historickém jádru města (více mapka).

Nejvážnější problémy při ochraně památek v Bruselu

Nejasně definované kompetence regionální a městské administrativní správy způsobuje řadu problémů při ochraně nemovitého kulturního dědictví.

Zdlouhavý administrativní proces při obnově památkově hodnotných budov, řada poradních komisí a orgánů, které se mohou vyjádřit k předkládané dokumentaci. Řada majitelů památek z těchto důvodů zamýšlené změny provádí bez vědomí příslušných úřadů a tedy bez oficiálního povolení a vyjádření.

Složitá právní vymahatelnost a ukládání sankcí za porušení povinností vlastníka památky.

Nedostatečná dokumentace kulturního dědictví na celém území hlavního města Bruselu. Doposud bylo zdokumentováno především jádro města, území tzv. pentagonu. Dokumentace k jednotlivým památkově významným budovám se navíc nachází na různých místech, v archivech různých institucí apod.

Úspěšné realizace při obnově památek v Bruselu

Velice úspěšná byla obnova fasád historicky a architektonicky významných domů na hlavním náměstí Grand-Place. V rámci zachování vzhledu náměstí zapsaného na seznam UNESCO bylo přistoupeno k nabídce na obnovu fasád památek. Majitelé domů přistoupili ke vzájemné dohodě, kde region financoval opravu fasád domů a majitelé jsou naopak povinni zachovávat získaný vzhled, tedy nesmí vyvěšovat žádné plachty, reklamy apod.

Region hlavního města Brusel poskytuje vlastníkům památky na obnovu registrované památky („classement“) a restaurování historicky významných budov finanční pomoc. Vlastník nemovitosti klasifikované jako památka („classement“) je osvobozen také od placení daní z nemovitosti.

Sdružení secesních měst:

Jednání s pověřenými odbornými pracovníky regionu pracujících ve Sdružení secesních měst. Byla navázána komunikace a spolupráce se sdružením. Sdružení secesních měst informovalo o své činnosti a o připravovaném projektu v rámci programu Culture 2000. Diskutovalo se také o putovní výstavě tohoto sdružení, která bude na podzim umístěna v Budapešti.

ZÁVĚR:

Byla úspěšně zahájena komunikace na různých úrovních správy památkové péče v Bruselu, získány zajímavé informace o ochraně památek v Belgii a také řada kontaktů pro další spolupráci hlavního města Prahy a Bruselu.

PŘÍLOHA: