Projekt Pražská nádraží ne/využitá ukáže, jak díky železničním budovám oživit celé městské čtvrti

Některá se rozvíjejí a modernizují, jiná skomírají. Některá nabízejí nezaměnitelnou a hodnotnou architekturu, jiná dobový průměr. Spojuje je však vynikající umístění, na které závisel rozvoj a urbanistické řešení celých městských čtvrtí. Nádraží a železnice… Zatímco v západní Evropě vidíme bezpočet konverzí železničních objektů, jež vyhovují současným nárokům návštěvníků či zákazníků, v České republice jsou tyto objekty, často celé rozsáhlé areály, vnímané v mnoha případech jako přítěž. Minimálně ve vztahu k jejich historické funkci a architektuře.

 

Jak v dlouhodobém časovém horizontu udržet nenahraditelné nádražní budovy, přestože ztratily svou dopravní funkci? Jaká náplň je vhodná pro smíchovské, bubenské a žižkovské nádraží či Masarykovo nádraží? A jakou úlohu mají železniční nemovitosti v rozvoji Prahy? Zdaleka nejen na tyto otázky odpoví akce začleněné do projektu Pražská nádraží ne/využitá – zejména pak výstava v Galerii Jaroslava Fragnera (7. – 13. 3.) věnovaná mimo jiné možnostem využití Nákladového nádraží Žižkov a mezinárodní odborná konference na pražském Magistrátu (8. 3.). Ta je po registraci na e-mailu zuzana@gjf.cz přístupná zdarma i široké veřejnosti.

 

„Jsme velmi rádi, že se do akce vedle Magistrátu hlavního města Prahy zapojilo rovněž Ministerstvo dopravy ČR i České dráhy. Je to pro nás důkazem, že přítomnost a budoucnost nádražních nemovitostí jsou v popředí zájmu zástupců státní správy i samosprávy. Také z těchto míst slyšíme hlasy volající po velmi uvážlivém řešení, a to i ve vztahu k organismu městských čtvrtí i celé metropole,“ říká Dan Merta, šéf Galerie Jaroslava Fragnera, která je společně s Výzkumným centrem průmyslového dědictví ČVUT a občanským sdružením Tady není developerovo hlavním organizátorem projektu Pražská nádraží ne/využitá. Více informací o výstavě, jejíž vernisáž proběhne 6. března od 19.00, i konferenci na www.gjf.cz. Nad oběma akcemi převzal záštitu ministr dopravy ČR Pavel Dobeš, nad konferencí i pražský primátor Bohuslav Svoboda.

 

Mezinárodní konference je považována za zahájení mezioborového dialogu o dalším využití nádražních a industriálních lokalit podobného typu na území Prahy. Stane se tak na půdě Magistrátu hlavního města Prahy za účasti domácích i zahraničních odborníků. O zahájení se postarají ministr dopravy ČR Pavel Dobeš a pražský primátor Bohuslav Svoboda. Následovat budou příspěvky Benjamina Fragnera (Výzkumné centrum průmyslového dědictví), Richarda Biegela (FF UK), Tomáše Hudečka (1. náměstka primátora hl. města Prahy), architektů Jiřího Stříteckého (A 8000), Jana Sedláka (FA ČVUT) či Pavla Kaliny (FA ČVUT). O své zkušenosti se ze zahraničí přijedou podělit Christoph Hrncir (Stadt Wien - Rakousko), Vanessa Miriam Carlow (COBE - Dánsko), Dieter Polkowski (BSU Hamburg - Německo), Carlos Baztan Lacasa (Ayuntamiento de Madrid – Španělsko) a Jeroen Dirckx (KCAP - Nizozemí).

Konferenci bude předcházet vernisáž výstavy v Galerii Jaroslava Fragnera, přístupná veřejnosti pouze do 13. března. Vystaveny budou projekty proměny významných pražských drážních areálů, pocházející od předních architektonických ateliérů, i výsledky studentského workshopu na téma nového využití ohroženého Nákladového nádraží. Workshop se uskutečnil v minulém roce pod vedením Výzkumného centra průmyslového dědictví FA ČVUT, a to v rámci 6. bienále Industriální stopy.

„Naše hlavní město v současnosti prochází velmi dynamickým, ale z urbanistického i architektonického hlediska často sporným vývojem. Ohrožený objekt Nákladového nádraží Žižkov je jedním z příkladů. Konference a výstava si kladou společný cíl, a to usilovat o revitalizaci těchto lokalit a jejich zachování v rámci kulturního dědictví. Naší snahou je najít řešení, jak maximálně efektivně využít potenciál těchto historických ploch ku prospěchu široké veřejnosti namísto jejich likvidace,“ komentuje důvody vzniku obou projektů Benjamin Fragner z Výzkumného centra průmyslového dědictví a dodává: „Během konference budeme mít možnost se inspirovat mimo jiné úspěšnými revitalizacemi dopravních a industriálních areálů také v partnerských městech Prahy a předních evropských metropolích jako Hamburk, Kodaň, Madrid, Rotterdam či Vídeň, což považuji za jedinečnou příležitost.“

Nevyužité nádražní plochy mohou posloužit jako příležitost dalšího možného rozvoje města, pro vznik moderních čtvrtí s občanskou vybaveností, zelení, šetrnou dopravou a nápaditou architekturou vzešlou na základě veřejné diskuse z urbanistických a architektonických soutěží. Rizikem se však stává jejich další možný osud pouze v rukou developerských společností.

Rozpor mezi těmito dvěma aspekty vyjadřuje nejen samotný název výstavy a konference, ale také jejich stěžejní téma. Protože v Česku je využití podobných objektů v drtivé většině podřízeno právě soukromým zájmům investorů, je důležité rovněž otevírat diskusi o nové podobě významných městských lokalit širší odborné i laické veřejnosti. V situaci, kdy u nás existuje tak málo následováníhodných řešení, může být takovým zdrojem inspirace úspěšná zkušenost ze zahraničí, zvláště z partnerských evropských měst Prahy.

Jako příklad se nabízí právě fenomén Nákladového nádraží Žižkov, jehož další osud je v tuto chvíli nejistý. Budova je ukázkou významné funkcionalistické stavby ze třicátých let minulého století, což si uvědomuje i Ministerstvo kultury. To by mělo v nejbližších dnech rozhodnout o tom, zda stavbu (znovu) prohlásí za chráněnou památku či nikoliv. Tento akt by měl být zásadní ve sporu mezi památkáři, architekty a vlastníkem a rozhodnout o dalším směřování.

Někteří označují budovu za jedinečnou ukázku meziválečné industriální architektury, jiní poukazují na její obrovské rozměry, které jsou ve statutu památkové péče nevyužitelné, neudržitelné a v podstatě ochranu vylučují. V případě, že nedojde ze strany ministerstva k prohlášení nádraží za kulturní památku, je jeho demolice a možnost, že na jeho místě povede nová komunikace, více než pravděpodobná.

V rámci zachování Nákladového nádraží Žižkov již bylo nemalé úsilí vyvinuto v minulém roce za účasti veřejnosti, která přinesla řešení jeho integrace do rozsáhlého revitalizačního projektu žižkovského nádraží. Kromě prohlídky areálu vyhlásily Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT a Galerie Jaroslava Fragnera workshop na téma nového využití nádraží jako reflexi veřejné diskuze o možné demolici nádraží. Jeho výsledky budou právě předmětem zmíněné výstavy. Rovněž se uskutečnila konference za účasti tuzemských odborníků, zástupců investora, vlastníka (České dráhy) i občanských sdružení, které přihlíželo více než pět set zájemců. Téma pražského urbanismu a rozvoje metropole, mimo jiné i ve vztahu k nádražním nemovitostem, se následně stalo daleko více sledovaným a diskutovaným.

Březnová konference a výstava znamenají další nezbytný krok k záchraně nádražních objektů, potažmo industriálních památek, a definování jejich udržitelného rozvoje. Jedním z cílů projektu Pražská nádraží ne/využitá je ukázat, že nejvhodnější cestou pro nalezení nových využití pro velká území je mezinárodní architektonická (urbanistická) soutěž s jasným a zároveň nesvazujícím zadáním, její transparentní vyhodnocení a kvalitní realizace.

 

PROGRAM KONFERENCE 8. 3. 2012 / HLAVNÍ SÁL MAGISTRÁTU HL. MĚSTA PRAHY (Mariánské náměstí 2, Praha 1)

 

PRAŽSKÁ NÁDRAŽÍ NE/VYUŽITÁ

7. března 2012 - 13. března 2012

Otevřeno denně 11 - 19 hodin (13. 3. pouze do 17.00 !)

GALERIE JAROSLAVA FRAGNERA

Betlémské náměstí 5a, Praha 1

t. 222 222 157, t./f. 222 221 746

e-mail: gjf@gjf.cz

http://www.gjf.cz

Facebook: Galerie Jaroslava Fragnera

 

Pořadatelé:

Galerie Jaroslava Fragnera

Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT

Tady není developerovo o.s.

 

Za podpory:

Ministerstvo dopravy ČR, Hlavní město Praha, České dráhy, a.s.

Partneři galerie:

AED, Cegra, Halla, Schüco

Mediální partneři:

Industriální stopy, A2, Architekt, Archiweb, ArtMap, Design Cabinet, DesignMagazin, Earch.cz, Era 21, Estate, Euro, MaxiDesign, Radio 1, Stavební fórum

Více informací:

Jiří Hlinka - SMART Communication s.r.o.
Direct: +420 283 882 082, M: +420 602 226 913
E: hlinka@s-m-art.com