Naučná stezka Oborou Hvězda, informační tab..č. 10 - Geologie Obory Hvězda

I když byla Obora u letohrádku Hvězda vyhlášena za zvláště chráněné území především z lesnického a botanického hlediska, vyskytují se místy přirozené a místy umělé výchozy křídových hornin. Nejvíce výchozů je v jižní a západní části obory, v samé blízkosti ohradní zdi. V této části obory je tvoří především horniny cenomanu, pískovce, jejichž stáří se odhaduje přibližně na 100 milionů let.

Ve spodní části jsou to rezavě žluté až žlutošedé, hrubozrnné, kaolinitické pískovce peruckých vrstev. Obsahují silnou příměs rezavého vodnatého oxidu železitého – limonitu a o tom, že vznikaly v neklidném prostředí nedaleko mořského břehu, svědčí jejich výrazné křížové zvrstvení. Právě v těchto pískovcích se vyskytuje tzv. zvodeň – zvodnělá vrstva, která byla využita jako jímací místo vody při stavbě vodovodu pro Pražský hrad v době vlády Rudolfa II.

V nadloží se už vyskytují typické mořské uloženiny vrstev korycanských. Spodní hrubozrnné pískovce jsou překryty rázem žlutošedým, středně zrnitým pískovcem, který už vznikal v mořském prostředí, byť břeh tehdejšího moře nebyl příliš vzdálen. V pískovci se nacházejí stopy po lezení i nevelká doupata mořských organismů, nejspíše mlžů, jejichž neurčitelné zbytky se v pískovci rovněž vyskytují.

Třetí vrstvou, se kterou se v tomto prostoru setkáme jsou nazelenalé až tmavě zelené, středně zrnité až jemnozrnné pískovce s glaukonitem. Právě glaukonit, minerál z třídy křemičitanů s dvojmocným železem zelenošedé barvy, zbarvuje pískovce do zelena. V pískovcích jsou četné stopy po lezení mlžů a poměrně často se najdou i jejich zkameněliny, hlavně mlžů Protocardia hillana (SOWERBY), Lopha diluviana LAMARCK a Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK).

Nad vrstvou se setkáme i s úlomky opuk nejmladšího souvrství, bělohorského, které v Oboře Hvězda je dobře odkryto v bývalém lomu u samotného letohrádku. Ty byly odkryty okolo lůmku vedle letohrádku. Opuky bělohorského souvrství byly  stavebním kamenem středověké Prahy.

Dnes je to polozarostlý lůmek a nevznikl v těchto místech náhodou. V minulosti se v něm lámaly opuky, patřící čtvrté vrstvě našeho profilu, které sloužily jako výborný stavební kámen, ze kterého je postavena značná část středověké Prahy a byly také použity při stavbě letohrádku Hvězda. I dnes se na některých místech u Prahy a Rakovníka těží, ale slouží většinou pro opravy středověkých kulturních památek.

Opuka je vžitý termín pro písčité slínovce s hojnou příměsí oxidu křemičitého (hlavně ve formě chalcedonu nebo opálu, méně křemene), který tvořil hlavně kostry živočišných mořských hub (Porifera). Opuky jsou bělavé až žluté barvy a při těžbě se z nich vyrábí malé kvádry, které jsou potom užívány při stavbě jako materiál zdiva.

Zdejší opuky náleží bělohorskému souvrství české křídy a jejich stáří je odhadováno asi na 90 milionů let. Během usazování opuk bělohorského souvrství došlo k prohloubení a rozšíření českého křídového moře. Opuky se usazovaly dále od pobřeží a dosáhly v Čechách značného rozšíření. Jsou to usazeniny jemnozrnné se silnou prachovou příměsí a to je činí pevnými i odolnými i stovky let proti nepřízni počasí. Nejen ve Hvězdě, ale na Strahově, v Břevnově a v okolí Bílé Hory se těžila opuka jako stavební kámen. Dnes jsou téměř všechny lomy a lůmky na opuku zasypané a malý, polozarostlý lom u Hvězdy se stal vzácnou raritou.

I v opukách byla nalezena řada zkamenělin, dokládajících život v tehdejším moři. Význační jsou mlži druhu Mytiloides labiatus (SCHLOTHEIM) a Mytiloides hercynicus (PETRASCHEK), další mlži Lima aspera MANTELL, Spondylus spinosus (SOWERBY) či Exogyra lateralis REUSS, plži Leptomaria seriatogranulata (GOLDFUSS), Turritella multistriata REUSS či Rostellaria reussi GEINITZ, hlavonožci amoniti jako Mammites nodosoides (SCHLOTHEIM) nebo Collignoniceras woollgari (MANTELL). Kromě nich se našly i pozůstatky raků, ryb či zuby žraloků a dokonce i části čelisti a obratle mořského plaza plesiosaura.

Protože v minulosti probíhala těžba opuk ručně, lépe se při ní objevovaly zkameněliny. Jejich studiem dnes víme o českém křídovém moři mnohé a také mnohé zdejší zkameněliny jsou dnes vystaveny v Národním muzeu v Praze, které pro ně získal profesor paleontologie a kustod paleontologických sbírek Národního muzea Antonín Frič. Ten také sestavil první ideální profil bělohorskými a „malnickými“ vrstvami podle poznatků, které získal z výzkumů na Bílé Hoře, u Dřínova a Vehlovic. Na profilu tvoří bělohorské souvrství vrstvy 2 až 9, vyšší vrstvy náleží k přechodním polohám k souvrství jizerskému.

Nature trail "Oborou Hvězda":

1. The History of the Game-Preserve
2. Old Oak Growths
3. Hvězda and its Surroundings
4. Birds in the Game-Preserve
5. The Pleasure House
6. Personalities in the History of Hvězda
7. Natura 2000 and wetland
8. Beech-Wood under the Pleasure House
9. Water in the Game-Preserve
10. The Geology of Hvězda Game-Preserve
11. The Battle of Bílá Hora
12. Hvězda Game-Preserve and Hunting
13. Animals in the Game-Preserve
14. Forest Renewal