Monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k ŽP - Pitná voda
Informace z ročenky Praha životní prostředí 2006
(Informace z ročenky Praha životní prostředí 2006)
Obr. Expozice obyvatel Prahy vybraným kontaminantům z pitné vody, 2005
Zdroj: SZÚ
V rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva je i v Praze sledována kvalita pitné vody v distribučních sítích veřejných vodovodů včetně malých vodovodů v okrajových částech hlavního města. Jakost dodávané pitné vody je hodnocena podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 252/2004 Sb. V roce 2005 bylo získáno více než 57 000 hodnot ukazatelů jakosti pitné vody. Nedodržení nejvyšší mezní hodnoty (NMH) zdravotně závažného ukazatele bylo zjištěno pouze ve 12 případech. Jednalo se o 8 nálezů mikrobiologického ukazatele Escherichia coli, 2 případy překročení NMH chemického ukazatele vinylchorid, 1 nález benzo(a)pyrenu a 1 nález pesticidu desethylatrazin. Mezní hodnota (MH) organoleptických ukazatelů jakosti pitné vody nebyla dodržena ve 354 nálezech, nejčastěji šlo o nedodržení MH ukazatelů železo, počty kolonií při 36 °C a mikroskopický obraz-živé organismy.
U vybraných kontaminantů, které mají stanoveny expoziční limit (většinou ADI – přípustný denní přívod, pro mangan limit U.S. EPA referenční dávka RfD), bylo provedeno také hodnocení zátěže obyvatelstva z příjmu pitné vody. Při hodnocení se vycházelo z předpokladu, že každý občan vypije denně 1 l pitné vody ze sítě veřejného zásobování. Tento údaj vyplývá z Dotazníku zdravotního stavu Monitoringu. Výsledky čerpání přijatelného přívodu pro vybrané kontaminanty jsou uvedeny na obrázku. Je patrné, že i v roce 2005 jednoznačně dominovala expozice dusičnanům, která dosahuje 11 % expozičního limitu pro střední zátěž pražského obyvatele. Expozice ostatním škodlivinám je na velmi nízké úrovni. Hodnoty z let 1994 až 2004 vykazují velmi podobné výsledky bez výrazných změn, případné rozdíly je nutné připsat na vrub běžnému kolísání koncentrací.
Z rozboru epidemiologické situace vyplývá, že v žádném případě nebyl jednoznačně prokázán případ onemocnění, ve kterém pití vody z veřejných vodovodů bylo označeno jako příčina vzniku infekce. Z hodnocení zátěže chemickými látkami také vyplývá, že k přímému poškození zdraví obyvatelstva konzumací pitné vody z veřejného zásobování nemohlo dojít.
Kvalita pitné vody v pražské vodovodní síti zůstává v podstatě na stejné úrovni jako v minulých letech, k výrazným změnám v jakosti rozváděné pitné vody nedochází.