PP Obora Hvězda

přírodní památka

Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka

Zřizovací předpis: Vyhláška č. 5/1988 Sb. NVP

Katastrální území: Dolní Liboc (Praha 6)

Rozloha: 84,15 ha

Hvězda_tabule_letec_snímek_06   Hvězda_tabule_mapa

Důvod ochrany: Lesní porosty přirozeného charakteru (habrové doubravy, bikové doubravy, bikové bučiny), významná ornitologická lokalita a významné fytocenózy a zoocenózy na ploše přírodní památky.

Toto zvláště chráněné území vzniklo vlastně zcela uměle, historicky jako obora pro lovnou zvěř. Proto současné hospodaření respektuje několik hledisek. Předně přírodní podmínky vytvořené z velké části skladbou dřevin, které do daných podmínek stanoviště patří, resp.  „jsou zde doma“. Parková úprava, která má historii i tradici mnoha desetiletí a také jako národní kulturní památka, místo spojené s řadou důležitých událostí v souvislosti s historií státu. Následující text se proto soustředí především na to, jak bylo ovlivněno přírodní prostředí obory historickými událostmi v průběhu staletí.

Zvláště chráněné území, přírodní památka „Obora Hvězda„ a zároveň národní kulturní památka leží na západním okraji hlavního města na území městské části Praha 6. Je to území, které sehrálo v historii českého národa významnou a často velmi pohnutou historii.

Oboru založil král Ferdinand I na území lesa „Malejova“ patřícímu nedalekému benediktinskému klášteru v Břevnově ve třicátých letech 16. století jako „Novou oboru“. „Starou oborou“ byla dnešní Stromovka, založená králem Přemyslem Otakarem II 1268 v Bubenči.

Známa stavba letohrádku na půdorysu hvězdy byla vybudována synem zakladatele obory, arcivévodou Ferdinandem Tyrolským, tehdejší českým místokrálem. Stavba byla dokončena v roce 1556. Kolem celé obory byla postupně zbudována ohradní zeď dostavěná v roce 1563, tehdy se dvěma branami. V dobovém dokumentu se uvádí, že bylo třeba vyklučit 11 000 stromů na místo pro stavbu letohrádku a zahrady, k jejímuž zřízení však nedošlo.
Hvězda sloužila nejen loveckým účelům, ale také dvorským slavnostem, pořádaným při korunovacích a návštěvách vznešených hostů na Pražském hradě. 
V 17. A 18. století byla Hvězda dějištěm řady vojenských událostí. V roce 1608 zde tábořilo vojsko povolané Rudolfem II  proti Matyášovi.

Nešťastné zakončení bitvy na Bílé Hoře 8. listopadu 1620 se odehrálo v údolí pod Hvězdou, v úžlabině oborní zdi, kde v bitvě zahynulo několik set moravských mušketýrů a kopiníků hraběte Šlika.

V roce 1632 tudy táhlo vojsko Albrechta u Valdštejna, v roce 1639 je celá obora pod palbou císařských děl při obléhání Prahy Švédy. V roce 1648 švédská vojska oboru a letohrádek zcela zpustošila, podobný osud ji potkal 1742 od procházejících francouzských a bavorských vojsk. Při obléhání Prahy v roce 1757 zde měl svůj hlavní stan pruský král Bedřich Veliký.

Na příkaz Josefa II byl letohrádek změněn na prachárnu a z důvodu bezpečnosti vykáceny všechny stromy do vzdálenosti 60 kroků, v roce 1848 až do vzdálenosti 300 kroků.

Ze stručného výčtu událostí je vidět, že válečnými událostmi těžce trpěla jak stavba letohrádku, tak i lesní porosty, poškozené devastací tábořících vojsk nebo i přímo dělostřeleckou palbou.

V roce 1862 se celé území dostalo pod správu zámeckého hejtmanství pražského, tím i do kompetence nejvyššího hejtmana vídeňského a začala se projevovat snaha o budování přírodního parku.. Při zalesňování obory byly preferovány javory a jasany. Teprve v roce 1874 došlo k definitivnímu zrušení prachárny a ke snahám o obnovu stavby letohrádku i jeho výzdoby. Poslední důsledná rekonstrukce letohrádku byla dokončena v roce 2000.  Hospodaření 2. poloviny 19 stol. bylo spíše lesnické a hospodářské než parkové. Pod tlakem veřejnosti však docházelo postupně ke změnám. Po roce 1900 konstatuje přední český lesník A. Bohutínský velký význam lesních porostů ve Hvězdě a doporučuje více parkových úprav. Snahy i různé realizace směřující k parkové úpravě lze zaznamenat po roce 1918.  Na architektonickém řešení vzhledu obory (zejména průhledů, cest apod.) spolupracovali významní odborníci své doby. J. Plečnik, P. Janák, K. Fiala. O realizaci řady návrhů a údržbu Obory se zasloužil významný zahradník  a správce J. Němeček, který zde působil od r. 1923 až do 50. let. Při mobilizaci v roce 1938 a krátce i v r. 1939 využívala Hvězdu Československá armáda. Za okupace sloužila Obora částečně německým vojskům SS. V roce 1945 tábořila ve Hvězdě sovětská vojska i s koňmi a dobytkem pro zásobování armády, později zde byla Svobodova armáda. Hvězda byla zdevastována, postupně se však prováděla údržba. V roce 1962 byla vyhlášena národní kulturní památkou, v roce 1988 přírodní památkou. Chronologický vývoj areálu Obory Hvězda najdete zde.

Zachování a zlepšování přírodních podmínek obory v současnosti

V dnešní době se velká část lesních porostů blíží přirozené skladbě, která odpovídá přírodním podmínkám klimatickým a stanovištním (složení půdy). Najdeme zde z listnatých dřevin duby, buky, javory, jasany, břízy, habry, lípy a pod.; z běžných jehličnatých dřevin například smrk a modřín. Vzhledem k válečným událostem a absolutní devastaci Obory pruským vojskem se nezachovaly žádné staré porosty resp. stromy z doby před rokem 1757. Území obory se nachází na propustných půdách a často trpí suchem. To se odráží i na stavu některých zvláště starých stromů, které jsou postiženy tracheomykózou, tedy určitým druhem houbového onemocnění. Právě takto onemocnělé ojedinělé jedince je třeba čas od času z porostů odstranit, aby se omezilo šíření choroby. Zároveň se však uvolní místo pro přirozené zmlazení porostů, které je přednostním cílem hospodaření v oboře. Vybrané suché stromy nebo jejich pahýly jsou však ponechány na místě, aby sloužily jako „doupné stromy“ k hnízdění ptáků a rozmnožování mnohých druhů hmyzu. Některé usychající  stromy či suché větve živých stromů je však nutno odstranit z bezpečnostních důvodů vzhledem k vysoké návštěvnosti obory.

V oboře velmi trpí houbovými chorobami zbytky smrkových porostů a do určité míry i modřín, které jsou zde nepůvodní a biologicky nejsou jako dřeviny pro podmínky stanoviště v Oboře Hvězda vhodné.
Jsme přesvědčeni, že veřejnost pochopí nutnost občasných zásahů v lesních porostech, jehož účel je především snaha podpořit jejich trvalý přirozený vývoj.

Věříme, že toto přírodní území s významnou historií pro český národ zůstane zachováno pro všechny návštěvníky i pro budoucí generace.

Oborou návštěvníky provede také naučná stezka Oborou Hvězda, jejíž internetovou podobu si můžete prohlédnout zde.


Hvězda_tabule_naučná stezka zastávky   
Zastávky naučné stezky Oborou Hvězda

Prosíme, chovejte se k přírodě ohleduplně a držte své psy na vodítkách.

Hvězda_letohrádek_tabule_05

 

 


 


 

 

9. července 2004
9. července 2004