PP Opatřilka - Červený lom
Zvláště chráněné území, přírodní památka Opatřilka - Červený lom, jedno 88 ZCHÚ v hl. m. Praze. Nachází se v dolní části Dalejského údolí, je součástí přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Významná přírodovědná i krajinná lokalita
Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka |
||||||||
Zřizovací předpis: Vyhláška č. 3/1982 Sb. NVP |
||||||||
Katastrální území: Jinonice, Hlubočepy (Praha 5) |
||||||||
Rozloha: 8,20 ha
Důvod ochrany: Svahy na levém břehu Dalejského potoka, klasický geologický profil s vrchním silurem až spodním devonem, s řadou mezinárodně významných geologických profilů a nalezišť zkamenělin, významná společenstva teplomilných pastvin s výskytem chráněných a ohrožených druhů. Území převzalo název nedaleké usedlosti Opatřilka. Jeho horní část tvoří společenstva teplomilných trávníků – historicky pastvin. Spodní část - skalní profily a odkryvy vznikaly v souvislosti s těžbou vápence od 19. století. Těžba v lomech byla ukončena ve 40. letech minulého století. Skalní profily odkrývají sled svrchnosilurských a spodnodevonských hornin. V nejzápadnější části u Opatřilky je odkryt blok se sledem od svrchních poloh přídolského souvrství až do lochkovského souvrství. V opuštěném lomu je odkryt opěrný profil k mezinárodnímu stratotypu hranice silur - devon. Dál pokračuje vrstevní sled spodním devonem (pražské souvrství a zlíchovské souvrství) odkrytým zejména v Červeném lomu. Zde je dobře odkryta facie biodetritických sliveneckých vápenců a řeporyjských vápenců. V dalším, nejvýchodnějším bloku je odkryt sled kopaninského a přídolského souvrství, který je tektonicky postižen. Nejvýchodnější cíp území je již tvořen hranicí zlíchovského souvrství a dalejských břidlic. V území je celá řada odkryvů s dříve významnými nálezy zkamenělin. Můžeme uvést graptolita Monograptus bouceki, brachiopody Dubaria latisinuata a Daya bohemica a především jednoho z nejdůležitějších druhů trilobitů Warburgella rugulosa rugulosa, jehož první výskyt označuje začátek vrstev devonu. Značné geomorfologické členitosti odpovídá pestrá skladba rostlinných společenstev. Na vápencových svazích neporušených těžební činností se vyskytují teplomilná společenstva skalních štěrbin, skalních stepí a teplomilných pastvin. Na skalních stěnách společenstvo seselu sivého a kostřavy sivé, na mírnějších sklonech trýzelu škardolistého a kostřavy waliské, v zazemněných úžlabinách společenstvo hlaváče bledožlutého a válečky prapořité. Z významných druhů můžeme uvést bělozářku liliovitou, sasankovku lesní, chrpu chlumní, koniklec luční český, kavyl sličný a černýš rolní. Také zdejší fauna je přirodovědecky hodnotná a je typická pro teplomilné stepi. Z brouků můžeme uvést střevlíkovité Ophonus puncticollis a Harpalus vernalis, z mandelinkovitých Coptocephala rubicunda a Timarcha goettingensis, z dřepčíků Aphtona pygmaea, Longitarsus membranaceus a Apion elongatulum a krytonosce Phrydiuchus topiarius. Z plžů patří k zajímavým druhům Chondrina avenacea a Pupilla sterri. Z plazů zde žije nejen slepýš křehký a ještěrka obecná, ale i ještěrka zelená. Z ptáků tu hnízdí např. střízlík obecný, budníček větší i menší, pěnice slavíková a pěvuška modrá. Savci jsou zastoupeni 15 druhy, běžný je norník rudý a myšice křovinná. Probíhá zde pravidelná péče, louky jsou podle potřeby koseny a částečně vypásány řízenou pastvou stáda ovcí a koz, aby se citlivě napodobila dřívější historická zemědělská údržba krajiny probíhající zde po staletí. Nepůvodní a agresivní dřeviny, zejména světlomilná trnka obecná a trnovník akát, jsou v území postupně redukovány. Území je ukázkou takzvané kulturní krajiny, kde spolu s přírodou ovlivňoval složení vegetace svou zemědělskou činností přímo či nepřímo člověk. Proto se zde vytvořila společenstva rostlin i živočichů do určité míry vázaných na tento způsob údržby. Také odkryvy geologických vrstev jsou dílem člověka. Tato místa byla cílem výletů Pražanů již od 19. století. Na železniční trati v údolí pod Opatřilkou byla dokonce z počátku zřízena železniční zastávka „Klukovice“, pro přílišný sklon trati v těchto místech a technické problémy však byla později zrušena. U Klukovického mlýna se nacházel hostinec pro výletníky. Vegetace v území je velmi citlivá na zvýšený sešlap a poškozování zemního povrchu, zvláště na příkrých svazích, které jsou pak navíc ohroženy erozí. Pozor, vstupovat na okraje skalních stěn je nebezpečné. Proto prosíme, choďte zde jen po stávajících pěšinkách, nevjíždějte sem na koních ani na kolech a držte své psi na vodítkách. Prosíme, chovejte se k přírodě ohleduplně !
|