PP Opukový lom u Přední Kopaniny

Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka

Zřizovací předpis: Vyhláška č. 5/1988 Sb. NVP

Katastrální území: Přední Kopanina (Praha 6)

Rozloha:  4,13 ha

Důvod ochrany: Geologický profil křídových sedimentů (stratotyp korycanského a bělohorského souvrství), paleontologické naleziště a fragmenty stepní vegetace.

Předmětem a základním motivem ochrany je geologický profil křídovými sedimenty (stratotyp korycanského a bělohorského souvrství - profil hranic cenoman - spodní turon) odkrytý v opukovém lomu. Jedná se v současnosti o  jediný větší odkryv bělohorských opuk na pražském území.

Zásadní lidskou činností, která umožnila vznik této přírodní památky, je těžba opuky. Mezi pražskými opukami a jejich lomy má zdejší ložisko a lom výjimečné postavení,  obsahuje totiž 80-120 cm mocnou polohu nazlátlé (až načervenalé) opuky, které se říkalo zlatá opuka a která byla a je oblíbeným sochařským a dekoračním kamenem. Navíc její lom je již dlouhou dobu prakticky nepřetržitě těženým jediným opukovým lomem na pražském území.

Kdy se opuka u Přední Kopaniny začala lámat, není doloženo. Muselo to být ale už v 1. polovině 12. století, kdy z ní byla postavena zdejší rotunda sv. Maří Magdaleny.

K prvnímu významnému a doloženému využití kopaninské opuky došlo až v 2. polovině 19. století, kdy z ní byly vytvořeny oltáře pro nový kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně (1863) a pro obnovovaný chrám sv. Víta (1868-1873). Od té doby byla kopaninská opuka použita k mnoha sochařským, architektonickým i stavebním dílům a hlavně k obnově památek (V. Rybařík 1994), naposledy (2001-2004) k obnově věží baziliky sv. Jiří na Pražském hradě.

Činná část lomu je území bez botanického významu. Cenné stepní enklávy zasahují do území jen okrajově. Existence těchto cenných stepních společenstev je dána podložím tvořeným původními vápnitými minerálně silnými opukami, na nichž jsou vytvořeny dobré podmínky pro rozvoj plnohodnotných stepních rostlinných společenstev.

Prosíme, chovejte se k přírodě ohleduplně !