Pražské studánky - Karlova studánka
Aktualizovaný popis kvality vody ve studánce (stav 2012)
[ Úvodní stránka | Abecední seznam a rejstřík | Seznam v členění podle městských částí | Mapka ]
Popis:Obezděná jímka na půdorysu nepravidelného čtvrtkruhu cca 125 x 110 cm. Čelní stěna betonová s plechovým přepadem, ostatní kamenné (v nejvyšším místě proti svahu vysoká 75 cm).Na dně roste mech. Odtok 40 cm širokým a 15 cm hlubokým vybetonovaným žlábkem. V pravé části studánky kovový červený sloupek (dříve na něm bývala informační tabulka). Zajímavosti: Aktualizace popisu - březen 2010 |
Odkaz do dynamické mapy Městská část Praha-Řeporyje |
Zajímavosti v okolí (chráněná území, naučné stezky, cyklistické trasy aj.):
Součást CHKO Český kras, přírodního parku Radotínsko-Chuchelský háj, regionálního biocentra, navržené evropsky významné lokality a přírodní rezervace Radotínské údolí.
V těsném sousedství leží pramen Pod Zubákem, v nedaleké Zadní Kopanině pak V Chaloupkách, U rybníka a Nad rybníkem.
Cca 0,5 km jižně prochází červeně značená turistická stezka z Lochkova do Chotče.
Další informace:
MHMP, Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství, e-mail: mzo@praha.eu, Tel.: 23600 5822.
Literatura:
Filip Bedřich: Podzemní vody a prameny v okolí Kladna - Vodopis čsl. republiky, řada VII, seš. 8, sv. 168 – VÚV, Praha 1957 (str. 40)
Kadlecová Renáta, Žák Karel: Krasové prameny Českého krasu - In: Český kras XXIV - Muzeum Českého krasu, Beroun 1998 (str. 26 – „Zadní Kopanina – pramen ČHMÚ“)
Kovařík Petr: Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezska - Nakladatelství LN, Praha 1998 (str. 152-153)
Tesař O., Součková M.: Inventarizace zdrojů podzemních vod využitelných jako voda užitková ve Velké Praze (+ Seznam registrovaných zdrojů) - IKE s.r.o., Praha 1995
Ureš Eduard: Studánky Velké Prahy - Portál č. 32, Praha 1987 (str. 19, foto)
Veger Jaromír: Prameny a vodovodní štoly na území Prahy - VÚV T.G.Masaryka, Praha 1993 (str. 21, 33)
Kvalita podzemní vody ve studánce
Podzemní voda v této studánce je pravděpodobně chemického typu vápenato – uhličitano – síranového typu s neutrálním pH a zvýšenou mineralizací.
Obsahy dusičnanů jsou nárazově nepatrně vyšší, než připouští vyhláška č. 252/2004 Sb. o pitné vodě, a to max. o jednotky %. Ostatní analyzované chemické složky vody této vyhlášce vyhovují. Upozorňujeme ovšem na skutečnost, že podzemní voda nebyla analyzována na všechny limitované ukazatele! Je patrný dlouhodobý trend zvyšování obsahu síranů a dusitanů.
Ze sledovaných antropogenních kontaminantů (těžké a toxické kovy, ropné látky, aromatické a chlorované uhlovodíky) zde byly v roce 1994 naměřeny zvýšené obsahy trichlorethenu (TCE) a tetrachlorethenu (PCE), od roku 2008 již pouze PCE. Koncentrace PCE naměřená v roce 2012 překračovala limit pro pitnou vodu. Tento kontaminant je typickou součástí odmašťovacích přípravků, používá se v prádelnách při suchém čištění apod. Je toxický v nízkých koncentracích, považuje se za karcinogenní látku.
Vydatnost tohoto pramene je přibližně 0,3 – 0,4 l/s. Na odtoku je instalován „Ponceletův“ přeliv pro měření průtoku. Vydatnost výrazně klesá, během dvaceti let je přibližně poloviční.
Trendy: koncentrace dusičnanů i chloridů stagnuje, roste obsah síranů a dusitanů, trvá znečištění PCE. Vzhledem k tomuto není voda pitná.
Rozbory vody v pražských studánkách provádí