Pražské studánky - Pod Matějem

Další z aktualizovaných popisů v rámci vytvářené internetové aplikace Pražské studánky.

[ Úvodní stránkaAbecední seznam a rejstřík | Seznam v členění podle městských částí | Mapka ]

Pražské studánky - Pod Matějem - fotogalerie

Popis, zajímavosti:

Klenutá kobka z červených cihel, dlouhá 115 cm, vysoká 67 cm od hladiny vody, široká cca 80 cm (vchod se směrem dolů zužuje). Hloubka v zadní části 20 cm, dopředu se snižuje. Silně zaneseno bahnem a listím.
Název též Mlýnek.

POLOHA:

orientační mapka Prahy - studánka Pod Matějem

Odkaz do dynamické mapy

Městská část Praha 6
Katastrální území:
Dejvice
Upřesnění polohy: V rokli, klesající z ul. Natanaelka ke skupině stavení „Na Mlýnku“ (120 m pod ulicí). Nad studánkou prochází po zpevněné cestě modrá turistická značka.

 


Zajímavosti v okolí (chráněná území, naučné stezky, cyklistické trasy aj.):

Součást přírodního parku Šárka-Lysolaje. Nedaleko přírodní památky Nad mlýnem a Dolní Šárka.
Kolem studánky prochází modrá turistická značka od Matěje do Houslí.

 

Další informace:

MHMP, Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství, e-mail: mzo@praha.eu, Tel.: 23600 5822.

Literatura:
Veger Jaromír: Prameny a vodovodní štoly na území Prahy - VÚV T.G.Masaryka, Praha 1993 (str. 23)

Kvalita podzemní vody ve studánce:

Podzemní voda v této studánce je pravděpodobně chemického typu vápenato –hořečnato – uhličitano – síranového typu s neutrálním pH a vysokou mineralizací. Dosud však nebyl proveden úplný chemický rozbor podzemní vody na hlavní kationy a anionty.

Obsahy chloridů jsou vyšší, než připouští vyhláška č. 252/2004 Sb. o pitné vodě, a to o více než 100 %. Chloridy pravděpodobně pocházejí ze zimního solení vozovek.
Zároveň byly v podzemní vodě z této studánky naměřeny zvýšené počty koliformních bakterií, Enterokoků a bakterií Escherischia coli, což  prokazuje kontaminaci fekálním znečištěním, které v okolí tohoto pramene prosakuje (např. z kanalizace) do horninového prostředí a podzemních vod. Také byly v podzemní vodě naměřeny zvýšené počty psychrofilních bakterií, což dokládá průsak povrchové vody do této studánky.
Ostatní možné antropogenní kontaminanty (těžké a toxické kovy, ropné látky a chlorované uhlovodíky) zatím nebyly v této studánce sledovány.

Vydatnost tohoto pramene je přibližně do 0,1 l/s. Vzhledem ke sníženým ovzdušným srážkám v posledních letech však tato vydatnost postupně klesá.

Trendy: obsahy chloridů mírně klesají, ale počty fekálních i psychrofilních bakterií stoupají, takže lze konstatovat, že dochází k přítoku znečištěné vody do studánky.

 

16. října 2009
16. října 2009