Rozvojové cíle OSN (a velká města v Evropě)

Na Summitu tisíciletí v roce 2000 se 191 členských států OSN společně zavázalo, že budou usilovat o zlepšení kvality života lidí (Millennium Declaration - Deklarace tisíciletí). Za priority přijaly koncepci udržitelného rozvoje a vymýcení chudoby. Letos v září budou na summitu v New Yorku světoví představitelé hodnotit pokrok, jehož bylo dosaženo od přijetí deklarace.

logo un millennium development goals

(článek byl připraven ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze /http://www.osn.cz/)

Na Summitu tisíciletí v roce 2000 se 191 členských států OSN společně zavázalo, že budou usilovat o zlepšení kvality života lidí (Millennium Declaration - Deklarace tisíciletí). Za priority přijaly koncepci udržitelného rozvoje a vymýcení chudoby. Do roku 2015 přitom musí být splněno osm konkrétních rozvojových cílů (Millennium Development Goals).

Letos v září (14. - 16.9. 2005) budou na summitu v New Yorku (The 2005 World Summit) světoví představitelé hodnotit pokrok, jehož bylo dosaženo od přijetí deklarace. Generální tajemník OSN v této souvislosti navrhuje konkrétní plán, jak postupovat, aby byl svět schopen naplnit do roku 2015 závazky plynoucí z rozvojových cílů tisíciletí. Jde o politická rozhodnutí a reformy, jichž lze dosáhnout, pokud nebude chybět nezbytná politická vůle.

Aktuální informace o průběhu summitu:

Jaký je současný stav naplňování cílů ve světě a v České republice, jak můžeme my v České republice (resp. jako občané hl.m. Prahy) napomoci k naplnění těchto cílů?
Odpovědi na tyto otázky můžete hledat v níže uvedených článcích (plná znění najdete na stránkách Informačního centra OSN v Praze /www.osn.cz/) a dalších uvedených odkazech.

  • Rozvojové cíle 2005: Pokrok v boji proti chudobě je patrný, problémy však přetrvávají
    (červen 2005)
    9. června 2005 OSN zveřejnila situační zprávu generálního tajemníka OSN o naplňování rozvojových cílů tisíciletí, známých pod anglickou zkratkou MDG (Millennium Development Goals). Především v Asii došlo ke značnému zlepšení v oblasti chudoby. Nadále však všude na světě umírají matky a jejich děti v důsledku příčin, jimž mohlo být zabráněno, nebo které mohly být léčeny. Dalším křiklavým problémem zůstává fakt, že celá polovina rozvojového světa má problémy se zajištěním bezpečné pitné vody a alespoň té nejjednodušší kanalizace.
    podrobné informace na stránkách Informačního centra OSN v Praze

  • Projekt tisíciletí: Boj s extrémní chudobou musí být naší prioritou
    (leden 2005)
    Pouhých 30 centů z každého dolaru mezinárodní pomoci se ve skutečnosti dostane do investičních programů, které se v chudých zemích zaměřují na boj proti chudobě, hladu a nemocem.
    Skupina 265 předních světových odborníků na otázky rozvoje navrhla soubor specifických a z hlediska nákladů efektivních opatření, která společně mohou do roku 2015 snížit na polovinu extrémní chudobu a radikálně zlepšit život nejméně jedné miliardy lidí. Dosud tak obsáhlá a vyčerpávající strategie boje proti chudobě na globální úrovni navržena nebyla.
    Doporučení předložená v Projektu tisíciletí byla publikována ve zprávě nazvané Investice do rozvoje: Praktický plán na dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Zpráva byla předána generálnímu tajemníkovi OSN Kofimu Annanovi. Podle něho se boj s extrémní chudobou musí stát prioritou světového společenství a systému OSN v roce 2005. „Až dosud jsme neměli pevný plán, jak rozvojových cílů tisíciletí dosáhnout“, prohlásil profesor Jeffrey D. Sachs, ekonom, který stojí v čele Projektu tisíciletí. „Odborníci, kteří k tomuto dílu přispěli, bezpochyby prokázali, že cíle ještě stále můžeme splnit, pokud začneme plán uskutečňovat okamžitě.“
    podrobné informace na stránkách Informačního centra OSN v Praze

  • Zodpovědný přístup k rozvojové pomoci (Jeffrey Sachs)
    (leden 2005)
    Nedávno zveřejněná zpráva Projekt tisíciletí OSN (Millennium Project), vytyčuje novou strategii, jejímž cílem je odstranění extrémní chudoby a nemocí v nejchudších zemích světa. Hlavní myšlenkou tohoto plánu je zvýšení investic do lidského rozvoje, životního prostředí a infrastruktury podle konkrétních potřeb jednotlivých zemí. Investiční plány by přitom měly být dostatečně ambiciózní, aby zajistily naplnění rozvojových cílů milénia (Millennium Development Goals, MDG).
    Je zřejmé, že soukromé trhy potřebné investice neposkytnou. Stejně tak nemohou vlády států s nízkými příjmy financovat investice výlučně z domácího rozpočtu. Tyto klíčové investice musejí tedy být spolufinancovány bohatými a chudými zeměmi. Vyspělé státy již dlouho takovou pomoc slibují, ale zatím velmi zaostávají za sliby, které učinily již v roce 1970: poskytnout na rozvojovou pomoc 0,7 procenta svého HDP.
    Časy se však mění. Evropa již začala ke zvyšování své rozvojové pomoci přistupovat vážně. Pět evropských zemí v současné době poskytuje rozvojovou pomoc ve výši 0,7 procenta HDP (Dánsko, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko a Švédsko) a šest dalších nedávno přislíbilo, že této úrovně dosáhnou do roku 2015 (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Španělsko a Velká Británie). Německo pravděpodobně již brzy oznámí své vlastní cílové datum, což bude představovat zásadní průlom v závazcích týkajících se celé Evropy. K těmto snahám by se následně mohly připojit i Spojené státy a Japonsko. Politická debata se tak přesunuje od otázky, zda rozvojovou pomoc zvýšit, k otázce, jak ji nejlépe rozdělit.
    podrobné informace na stránkách Informačního centra OSN v Praze

  • Zpráva o lidském rozvoji 2004: Kulturní svoboda v dnešním rozmanitém světě
    (červenec 2004)
    Nejlépe si žijí v Norsku, Česká republika 32. mezi 177 hodnocenými zeměmi
    Jedním ze základních znaků současného světa je rozmanitost. Ve více než dvou třetinách států tvoří menšiny více než deset procent obyvatelstva. Jinými slovy, téměř miliarda lidí patří ke skupinám, které více či méně podléhají určité formě diskriminace. Podle Zprávy o lidském rozvoji 2004 (Human Development Report 2004) je nezbytné, aby státy aktivně rozvíjely politiku multikulturní společnosti a podporovaly začleňování všech náboženských, etnických i jazykových skupin. Multikulturní společnost je produktem éry globalizace. Jediným dlouhodobě udržitelným způsobem zajištění stability, demokracie a lidského rozvoje je podpora a rozšiřování kulturních svobod, zdůrazňují autoři zprávy, kterou Rozvojový program OSN (UNDP) zveřejní zítra, 15. července 2004. "Rozmanitost neohrožuje státy, ani nevede k nevyhnutelnému 'střetu civilizací', uvádí Zpráva o lidském rozvoji 2004.
    podrobné informace na stránkách Informačního centra OSN v Praze

  • Rozvojové cíle tisíciletí: Jak v České republice?
    Jak si v naplňování rozvojových cílů tisíciletí vede Česká republika? Na tuto otázku se snaží odpovědět národní zpráva "Rozvojové cíle tisíciletí: Cesta ke snižování chudoby a sociálního vyloučení", kterou za podpory Rozvojového programu OSN (UNDP) vypracoval tým Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) při Univerzitě Karlově. Zpráva byla zveřejněna na začátku dubna 2004.
    Na první pohled se zdálo, že většinu globálních rozvojových cílů tisíciletí Česká republika již splnila a v některých oblastech se nachází dokonce na horní příčce v rámci zemí EU, konstatuje se v úvodu zprávy. Podrobnější analýza vývojových trendů však přivedla řešitelský tým Centra pro sociální a ekonomické strategie UK FSV k závěrům, že v rychle se měnícím světě ani uspokojivá aktuální situace nezaručuje, že nedojde ke stagnaci nebo i zhoršení. Analýza rovněž prokázala, že v české společnosti existují určité sociální skupiny, jejichž relativní situace se zhoršuje a jejichž ohrožení chudobou tedy roste.
    podrobné informace na stránkách Informačního centra OSN v Praze

Související odkazy:

14. září 2005
14. září 2005