Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí - Ovzduší

(Informace z ročenky Praha životní prostředí 2007)

Ovzduší

Údaje o znečištění ovzduší hodnocené v rámci Systému monitorování pocházejí z 22 pražských měřících stanic¹ (provozovaných hygienickou službou a ČHMÚ), kde jsou v antropogenní vrstvě atmosféry sledovány koncentrace škodlivin ve venkovním ovzduší. Pro možnost srovnání výsledků měření za rok 2006 s předešlými roky bylo zachováno starší dělení pražských obvodů na 1–10.
____________
¹ Na všech automatických stanicích sítě AIM provozované ČHMÚ jsou sledovány koncentrace oxidu siřičitého, sumy oxidů dusíku, oxidu dusnatého, na 14 stanicích jsou měřeny koncentrace oxidu uhelnatého a na osmi stanicích koncentrace ozónu. Suspendované částice frakce PM₁₀ jsou měřeny na 19 měřicích místech, na pěti pražských stanicích bylo měření suspendovaných částic doplněno o sledování frakce PM_2,5. Na 9 stanicích je sledován obsah vybraných prvků v odebraných vzorcích prašného aerosolu frakce PM₁₀ (Pb, Cd, Cr, Ni, Mn a As) a na 3 stanicích vybrané polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). Do monitoringu těkavých organických látek (TOL) jsou do zpracování zahrnuty mimo stanice č. 457 v Praze 10 provozované hygienickou službou i výsledky ze čtyř stanic ČHMÚ (jednou z těchto stanic je dopravně významně zatížená stanice v Legerově ulici v Praze 2) využívajících analyzátory BTX.

Hodnoty ročních aritmetických průměrů oxidu siřičitého se pohybovaly v rozmezí od meze stanovitelnosti (2 µg.m^-3) do 9,6 µg.m^-3. Hodnota 125 µg.m^-3 denního aritmetického průměru nebyla v roce 2006 překročena (viz limity viz nařízení vlády č. 350/2002 Sb. ve znění novely 597/2006 Sb.), i když denní průměry na stanicích v okrajových částech Prahy (Suchdol, Stodůlky), sice výjimečně, ale překročily 50 µg.m^-3.

Hodnoty ročních aritmetických průměrů oxidu dusičitého NO₂ se na pražských stanicích pohybovaly v rozmezí od 26,3 do 74 µg.m^-3. V nejvíce dopravou zatížených proměřovaných lokalitách (Praha 2 - Legerova, Praha 5 - Svornosti) hodnota ročního průměru přesáhla 70 µg.m^-3; v ostatních stanicích umístěných v dopravně exponovaných místech (Praha 1 - Muzeum a nám. Republiky, Praha 8 - Sokolovská) překročil roční průměr 50 µg.m^-3. Hodnota ročního imisního limitu (40 µg.m^-3) NO₂ byla v roce 2006 překročena celkem na 14 měřicích stanicích v Praze (více než polovina stanic), na ostatních byl imisní limit naplněn minimálně z 50 %.

Roční aritmetický průměr koncentrací suspendovaných částic frakce PM₁₀ se pohyboval v rozpětí od 23,7 do 61,1 µg.m^-3 – kritérium překročení ročního imisního limitu (více než 40 µg.m^-3 nebo více než 35 překročení 24 hodinových koncentrací nad 50 µg.m^-3) bylo naplněno na 16 stanicích ve všech pražských obvodech pokrytých měřením. Trendy hodnot jsou neklesající a měřené hodnoty proti roku 2005 spíše mírně vzrostly. Dlouhodobý vývoj plnění ročního imisního limitu v procentech pro suspendované částice frakce PM₁₀ v jednotlivých pražských obvodech je znázorněn na obrázku.

Koncentrace oxidu uhelnatého zvolna klesají, dlouhodobě jsou však v dopravně exponovaných místech v Praze („hot spots“) měřeny hodnoty mezi 1 až 2 mg.m^-3.

Imisní koncentrace vybraných polycyklických aromatických uhlovodíků PAU (rozsah US EPA TO 13) byly v roce 2006 měřeny na třech pražských stanicích (stanice č. 457 v Praze 10, v areálu SZÚ, č. 774 v Praze 4 v Libuši – ČHMÚ a č. 1459 v Praze 5 u Smíchovského tunelu). Monitorovány byly uhlovodíky významné z hlediska potenciálního zdravotního rizika benzo[a]antracen, benzo[b]fluoranten, benzo[k]fluoranten, benzo[g,h,i]perylen, benzo[a]pyren, chrysen, dibenz[a,h]antracen, fenantren, antracen, fluoranten, pyren a indeno[c,d]pyren. Roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu proti roku 2005 mírně vzrostly (aritmetický průměr 1,86 až 2,47 ng.m^-3), na všech třech stanicích byla překročena hodnota cílového imisního limitu 1 ng.m^-3, dle NV č. 350/2002 Sb., ve znění novely 597/2006 Sb., o více jak 100 %. Referenční koncentrace stanovená SZÚ pro benzo[a]antracen (10 ng.m^-3) byla naplněna v rozsahu 26 až 33 %.

Směs PAU tvoří řada sloučenin s rozdílnou zdravotní závažností, mezi které patří sloučeniny klasifikované jako prokázané nebo pravděpodobné karcinogeny pro člověka (IARC, WHO). Porovnáním potenciálního karcinogenního účinku zjištěných koncentrací různých zástupců polycyklických aromatických uhlovodíků se zdravotní závažností jednoho z nejtoxičtějších a nejlépe prozkoumaných karcinogenních PAU – benzo[a]pyrenu (BaP), lze vyjádřit karcinogenní potenciál směsi v ovzduší pomocí toxického ekvivalentu benzo[a]pyrenu (TEQ BaP). Ze srovnání hodnoty karcinogenního potenciálu směsi PAU v ovzduší, zjištěného na stanici v Praze 10 a měřících místech v ostatních městech ČR vyplývá, že karcinogenní potenciál PAU spočtený pro pražské stanice je tři až pětkrát nižší než na stanicích v Ostravsko-karvinské oblasti a je srovnatelný s hodnotami zjištěnými na měřicích stanicích v Hradci Králové, v Plzni a v Ústí n. Labem. Průběh koncentrací polyaromatických uhlovodíků v jednotlivých měsících roku 2006 na stanici v Praze 10, Šrobárova je znázorněn na obrázku.

Na obrázku jsou prezentovány koncentrace benzo[a]pyrenu, benzo[a]antracenu, sumy PAU a toxického ekvivalentu BaP na třech pražských měřících stanicích.

Těkavé organické látky byly v roce 2006 monitorovány na 5 měřicích stanicích; v Praze 10 v areálu SZÚ, a dále na automatických stanicích ČHMÚ v Praze 1 (nám. Republiky), Praze 2 (dopravní „Hot spot“ Legerova ulice), Praze 4 (stanice Libuš) a v Praze 5 (stanice u Strahovského tunelu). Mezi nejdůležitější sledované látky patří aromatické uhlovodíky (zejména benzen, toluen, xyleny, styren, trimetylbenzeny), dále chlorované alifatické i aromatické uhlovodíky (trichlormetan, tetrachlormetan, trichloreten, tetrachloreten, chlorbenzen, dichlorbenzeny) a freony. Hodnota ročního imisního limitu pro benzen ve venkovním ovzduší 5 µg.m^-3 (dle NV č. 350/2002 Sb., ve znění novely 597/2006 Sb.) nebyla v roce 2006 překročena na žádné pražské stanici, maximální roční průměr byl zjištěn na stanici v Praze 10, Šrobárova (3,17 µg.m^-3).

Úroveň znečištění ovzduší těžkými kovy měřená ve vzorcích suspendovaných částic frakce PM₁₀ na stanicích provozovaných hygienickou službou za období 1995 až 2006 je již víceméně stabilní bez významnějších výkyvů. Dobrá shoda hodnot ročního aritmetického a geometrického průměru ve většině oblastí svědčí o relativní stabilitě a homogenitě měřených imisních hodnot bez velkých sezónních, klimatických či jiných výkyvů. Imisní a cílové imisní limity stanovené (dle NV č. 350/2002 Sb., ve znění novely 597/2006 Sb.) pro arsen, kadmium, olovo a nikl nebyly v roce 2006 překročeny ani na jedné stanici. Zajímavým trendem je plnění ročního imisního limitu pro arzen znázorněný na obrázku, který indikuje nárůst spalování fosilních paliv v domácích topeništích v jednotlivých pražských obvodech.

Mimo oxidu siřičitého a kovů, kde je vývoj úrovně znečištění ovzduší dlouhodobě příznivý, byla kvalita ovzduší v Praze v roce 2006 proti roku 2005 mírně zhoršená; tento vývoj již nelze připsat pouze vlivům meteorologických faktorů.

Přetrvávajícím problémem jsou nadále látky, jejichž emise do ovzduší jsou přímo svázány s dopravní zátěží – dosvědčují to hodnoty měřené nejenom v dopravně exponovaných stanicích (Legerova, Strahovský tunel, Svornosti, Sokolovská, Muzeum). Mezi tyto látky patří především suspendované částice frakce PM₁₀, NO₂ a benzo[a]pyren, u kterých byly na pražských stanicích překročeny imisní limity, a benzen. U těchto látek dochází k nejvýznamnějšímu čerpání imisního (potenciálně expozičního) limitu a jedná se o zdravotně nejzávažnější sledované polutanty ve venkovním ovzduší.

Je prokázáno, že krátkodobě zvýšené denní koncentrace suspendovaných částic PM₁₀ způsobují nárůst celkové nemocnosti i úmrtnosti, zejména na onemocnění srdce a cév, zvýšení kojenecké úmrtnosti, zvýšení výskytu kašle a ztíženého dýchání, zejména u astmatiků. Mezi prokázané účinky dlouhodobě zvýšených koncentrací patří snížení plicních funkcí u dětí i dospělých, zvýšení nemocnosti na onemocnění dýchacího ústrojí a výskytu symptomů chronického zánětu průdušek, zkrácení délky života zejména z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév, a pravděpodobně i na rakovinu plic. Na základě hodnocení vlivu znečištěného ovzduší na zdraví obyvatel Prahy lze odhadovat, že znečištění suspendovanými částicemi frakce PM₁₀ přispívá ke zvýšení výskytu příznaků zánětu průdušek a dalších respiračních symptomů u dětí z hodnoty 3 % v tzv. neovlivněné populaci na 5,9 % až 14,9 % dětí. Znečištění ovzduší PM₁₀ tedy zapříčiňuje dvoj- až pětinásobné zvýšení výskytu respiračních obtíží u pražských dětí oproti čistému prostředí. Odhad počtu předčasně zemřelých v důsledku znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM₁₀ při celkovém počtu 12 274 zemřelých v Praze v roce 2006 činil 200 až 2300 osob.

Teoretické zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorového onemocnění v důsledku expozice karcinogenním látkám v pražském ovzduší (arzen, nikl, benzen, polyaromatické uhlovodíky) bylo hodnoceno pro celoživotní (70ti letou) expozici. Odhad zvýšení karcinogenního rizika v důsledku znečištění ovzduší v pražské aglomeraci se pohybuje v rozpětí 3,5 případů až 260 případů z jednoho milionu obyvatel, největší příspěvek k riziku představuje expozice benzo[a]pyrenu. Pro celkový počet obyvatel Prahy 1 214 174, to v roce 2006 znamenalo pravděpodobné zvýšení počtu nádorových onemocnění v důsledku znečištění ovzduší 0,4 až 26,6 případů.

Obrázek porovnává rozpětí teoretického odhadu zvýšení počtu nádorových onemocnění v důsledku znečištění pražského ovzduší arzenem, niklem, benzenem a benzo[a]pyrenem v roce 2006.

 

Obr. Plnění ročního imisního limitu (40 µg.m^-3) pro suspendované částice frakce PM₁₀ v letech 1997–2006

 

Zdroj: SZÚ

 

Obr. Polycyklické aromatické uhlovodíky v ovzduší, stanice SZÚ Praha 10, č. 457, 2006

 

Zdroj: SZÚ

 

Obr. Polyaromatické uhlovodíky v ovzduší, stanice SZÚ Praha 10, 2006

 

Zdroj: SZÚ

 

Obr. Plnění cílového ročního imisního limitu (0,006 µg.m^-3) pro arzen v letech 1997–2006

 

Zdroj: SZÚ

 

Obr. Srovnání rozpětí teoretického odhadu pravděpodobnosti zvýšení počtu nádorových onemocnění z příjmu As, Ni, BaP a benzenu z venkovního ovzduší v Praze, 2006

 

Zdroj: SZÚ