Monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k ŽP - Ovzduší
informace z RŽP 2004
(informace z ročenky Praha ŽP 2004)
Obr. - Plnění ročního imisního limitu (40 µg.m -3) pro polétavý prach, frakci PM10 v jednotlivých pražských obvodech v letech 1996–2003
Zdroj: SZÚ
Obr. - Plnění ročního imisního limitu (0,006 µg.m-3) pro arzen v polétavém prachu v jednotlivých pražských obvodech v letech 1996–2003
Zdroj: SZÚ
Obr. - Polyaromatické uhlovodíky v ovzduší, stanice SZÚ, Praha 10, 2003
Zdroj: SZÚ
Obr. - Mutagenita suspendovaných částic frakce PM10 v ovzduší, medián hodnot, zimní období 2003/2004
Zdroj: SZÚ
Údaje o znečištění ovzduší hodnocené v rámci Systému monitorování pocházejí z 22 pražských měřicích stanic (provozovaných v Praze hygienickou službou a ČHMÚ), kde jsou v antropogenní vrstvě atmosféry sledovány koncentrace oxidu siřičitého, sumy oxidů dusíku, oxidu dusnatého, oxidu dusičitého a suspendovaných částic (frakce TSP a frakce PM10). V pěti pražských obvodech jsou měřeny koncentrace oxidu uhelnatého a ozónu. Hygienická služba sleduje dále na 10 stanicích obsah vybraných prvků v prašném aerosolu (Pb, Cd, Cr, Ni, Mn a As) a na stanici č. 457 v Praze 10 vybrané polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) a těkavé organické látky (TOL). V části monitoringu těkavých organických látek (TOL) jsou do zpracování zahrnuty i výsledky ze tří stanic ČHMÚ. Pro možnost srovnání výsledků měření za rok 2003 s předcházejícími roky bylo zachováno původní rozdělení na jednotlivé pražské obvody 1–10.
- Hodnoty ročních aritmetických průměrů oxidu siřičitého se pohybovaly v rozmezí od 6 do 10 µg/m3, tj. do jedné pětiny hodnoty platného ročního imisního limitu (50 µg/m3). Hodnota 125 µg/m3 denního aritmetického průměru byla překročena pouze v jediném případě. (Limity viz nařízení vlády č. 350/2002 Sb. ve znění novely č. 60/2004 Sb.)
- Hodnoty ročních aritmetických průměrů oxidu dusičitého NO2 se pohybovaly v rozmezí od 32 do 50 µg/m3. Hodnota ročního imisního limitu (40 µg/m3) NO2 byla v roce 2003 překročena na měřicích stanicích v Praze 1, 5, 9 a 10, v ostatních obvodech byl imisní limit naplněn maximálně z 80 %.
- Hodnoty ročních aritmetických průměrů na stanicích měřících suspendované částice frakce TSP se pohybovaly v rozmezí od 27 do 120 µg/m3 (maximální hodnota byla nalezena shodně s rokem 2002 na silně exponované stanici č. 446 na Sokolovské ulici v Praze 8).
- Roční aritmetický průměr koncentrací suspendovaných částic frakce PM10 se pohyboval v rozpětí od 37 do 50 µg/m3 – kritérium překročení ročního imisního limitu (více jak 40 µg/m3 nebo více jak 35 překročení 24 hodinové koncentrace 50 µg/m3) bylo naplněno na všech pražských stanicích. Hodnoty ročního průměru ve všech sledovaných pražských obvodech přesáhly cílovou limitní koncentraci 20 µg/m3 (rok 2010).
- Koncentrace oxidu uhelnatého v dopravně exponovaných místech v Praze (Hot spots) zvolna klesají, dlouhodobě však vykazují vysoké hodnoty (2784 µg/m3 roční průměr na stanici č. 446 v Praze 8).
Dlouhodobý vývoj plnění ročního imisního limitu v procentech pro suspendované částice frakce PM10 v jednotlivých pražských obvodech je znázorněn na obrázku.
Měření imisních koncentrací vybraných polycyklických aromatických uhlovodíků PAU (rozsah US EPA TO-13) pokračovalo na stanici v Praze 10, v areálu Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Monitorovány byly uhlovodíky významné z hlediska potenciálního zdravotního rizika benzo(a)antracen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(g,h,i)perylen, benzo(a)pyren, chrysen, dibenz(a,h)antracen, fenantren, antracen, fluoranten, pyren a indeno(c,d)pyren.
Roční imisní limit stanovený nařízením vlády č. 350/2002 Sb. ve znění novely č. 60/2004 Sb. pro benzo(a)pyren (1 ng/m3) byl v roce 2003 více než dvojnásobně překročen, referenční koncentrace stanovená SZÚ pro benzo(a)antracen (10 ng/m3) byla naplněna přibližně ze 30 %.
Směs PAU tvoří řada sloučenin s rozdílnou zdravotní závažností, mezi které patří sloučeniny klasifikované jako prokázané nebo pravděpodobné karcinogeny pro člověka (IARC, WHO). Porovnáním potenciálního karcinogenního účinku zjištěných koncentrací různých zástupců polycyklických aromatických uhlovodíků se zdravotní závažností jednoho z nejtoxičtějších a nejlépe prozkoumaných karcinogenních PAU – benzo(a)pyrenu, lze vyjádřit karcinogenní potenciál směsi v ovzduší pomocí toxického ekvivalentu benzo(a)pyrenu (TEQ BaP). Ze srovnání hodnoty karcinogenního potenciálu směsi PAU v ovzduší, zjištěného na stanici v Praze 10 a měřicích místech v ostatních sledovaných městech vyplývá, že karcinogenní potenciál PAU je v Praze třikrát nižší než v Ostravě a je srovnatelný s Hradcem Králové a s Ústí n. Labem. Průběh koncentrací v jednotlivých měsících roku 2003 je znázorněn na obrázku.
V roce 2003 pokračoval rutinní monitoring těkavých organických látek. Na stanici v areálu SZÚ je sledováno 42 organických sloučenin, které uvádí metoda US EPA TO-14, do vyhodnocení byly zařazeny i hodnoty z automatických stanic provozovaných ČHMÚ v Praze 1, Praze 4 (stanice Libuš) a v Praze 5 (stanice u Strahovského tunelu). Mezi nejdůležitější sledované látky patří aromatické uhlovodíky, nejvýznamnějším je benzen (v nařízení vlády č. 350/2002 Sb. ve znění novely č. 60/2004 Sb., je stanoven roční imisní limit 5 µg/m3), toluen, xyleny, styren, trimetylbenzeny, dále chlorované alifatické i aromatické uhlovodíky (trichlormetan, tetrachlormetan, trichloreten, tetrachloreten, chlorbenzen, dichlorbenzeny) a freony. Hodnota ročního imisního limitu pro benzen ve venkovním ovzduší nebyla v roce 2003 na žádné pražské stanici překročena.
Úroveň znečištění ovzduší kovy měřená ve vzorcích suspendovaných částic frakce TSP na stanicích provozovaných hygienickou službou za období 1995 až 2003 stále ještě zvolna klesá (olovo) nebo je již víceméně stabilní bez významnějších výkyvů (arzen, kadmium, chrom, nikl, mangan). Dobrá shoda hodnot ročního aritmetického a geometrického průměru ve většině oblastí svědčí o relativní stabilitě a homogenitě měřených imisních hodnot bez velkých sezónních, klimatických či jiných výkyvů. Výše plnění ročního imisního limitu pro arzen v jednotlivých pražských obvodech je znázorněna na obrázku.
Mimo stabilní situace u znečištění ovzduší Prahy oxidem siřičitým a některými prvky, kde je vývoj úrovně znečištění dlouhodobě příznivý, se kvalita ovzduší v Praze v roce 2003 proti roku 2002 mírně zhoršila, nejvíce u látek, jejichž emise do ovzduší jsou přímo svázány s dopravní zátěží. Patří mezi ně především suspendované částice frakce PM10, NO2 a benzo(a)pyren, kde byly na pražských stanicích překročeny imisní limity, a benzen. Výjimkou z pravidla je arzen, kde mírný nárůst proti létům 2001 a 2002 lze i v Praze přisoudit opětovnému rozvoji používání domácích topenišť spalujících uhlí.
Přetrvávajícím stále významnějším problémem tak zůstává situace u suspendovaných částic frakce PM10, kde bylo alespoň jedno kritérium překročení imisního limitu naplněno na všech stanicích a analýza trendů prokázala u většiny sídel pozvolný nárůst, a benzo(a)pyrenu, kde je imisní limit dlouhodobě překračován.
U těchto látek dochází k nejvýznamnějšímu čerpání imisního (potenciálně expozičního) limitu a jedná se o hygienicky nejzávažnější sledované polutanty ve venkovním ovzduší.