Pramen: v zeleném údolíčku, vklíněném mezi stanici metra Zličín, továrnu Siemens a nákupní středisko Globus. Délka toku: 9,90 km. Velikost povodí: 15,7 km2.
Motolský potok je ze všech popisovaných vodních toků snad nejvíce pohlcen rozrůstajícím se velkoměstem. Pramení mezi supermarketem, obchodními halami a továrnou, pokračuje v těsné blízkosti Plzeňské ulice, tedy jedné z nejrušnějších pražských komunikací, až se zcela ztrácí pod zemí, aby byl takto skryt přiveden do Vltavy. Přesto se podél Motolského potoka nalezne dost míst, která stojí za procházku, a která nabízí nejen architektonické zajímavosti, ale i pěknou přírodu v podobě několika starobylých parků a přírodních památek. Navíc lze tuto trasu snadno rozdělit do několika úseků a projít ji postupně. Například areál Cibulka je natolik zajímavý, že je mu nově věnována samostatná trasa.
Začátek trasy podél Motolského potoka je shodný pro pěší i pro cyklisty a je jím konečná metra na Zličíně
km
MÍSTO
ZAJÍMAVOST
0
Metro Zličín
Od východu z metra se jde směrem k mostu přes dálnici a nákupnímu středisku Tesco.
0,3
Ul. Sárská
Za přemostěním kolejí se odbočí vlevo do ulice Sárské, která vede dolů, její pravá strana je tvořena řadou parkovišť, levá pak vede nejprve podél oplocení kolejí a posléze podél zeleně.
1,2
Odbočka ze Sárské
Z ulice Sárské se odbočuje vlevo do údolí k Motolskému potoku. Odbočit jde buď asi po 500 metrech na nově vybudovanou pěšinku, která vede nad jezírko nebo po 1200 metrech na širší cestu.
1,4
Jezírko
Obě cesty se spojují u jezírka s pískovcovými stěnami.
Celé údolí prodělalo v průběhu jara 2005 rozsáhlé parkové úpravy, díky kterým zde vznikla řada nových cest a mostků.
1,7
Horní konec údolí
Široká cesta vede údolím zpět, pod ul. Sárskou a končí u oplocení, za kterým je pramen Motolského potoka. Obloukem, po levém břehu, se cesta vrací parkem zpět dolů.
2,2
Konec parku
Parková cesta končí kolmo na silnici před nenapuštěnými nádržemi. Trasa vede rovně na hráz.
2,6
Konec hráze
Hráz nádrže ústí do ulice Vstavačovy, kam vede i trasa.
2,9
Jeremiášova ulice
Vstavačová ulice končí u Jeremiášovy ulice. Trasa vede vlevo dolů a na druhou stranu ulice, k železničnímu mostu.
3,3
Železniční most
Před křižovatkou Bílý Beránek vede z Jeremiášovy ulice před železničním mostem nahoru nenápadná pěšinka, na kterou vedou z Jeremiášovy ulice schody. Pěšinka vede mezi tratí a oplocením k dobře utajené kapli
V tomto úseku trasa vede po chodníku podél rušné Plzeňské ulice a sleduje tak vlastní tok Motolského potoka, který však v těchto místech vede pod zemí.
Trasa míjí nízkou budovu bývalého mlýna, nad ním je PP Kalvárie v Motole. Nahoru, ke kříži, vede pěšinka, která začíná těsně pod mlýnem. Od kříže je pěkný výhled na ul. Plzeňskou a celé okolí. Rybník nad mlýnem prodělal v roce 2009 revitalizaci.
Křižovatka Plzeňské ulice a mimoúrovňové Bucharovy a Kukulovy. Zde musíte přejít šikmo na protilehlý roh křižovatky, k ul. Kukulově. Motolský potok zde teče po levé straně Plzeňské a pod ní vytváří několik vodních ploch.
6,1
Pěšinka
Těsně za křižovatkou vede z ul. Kukulovy po levém břehu Motolského potoka malá pěšinka. Jinou možností je odbočit vpravo do ul. Zahradníčkovy, která vede k vstupu do koupaliště.
6,6
Začátek louky
Pěšinka vede mezi levým břehem potoka a rybníky. Pod posledním rybníkem přechází cestička a trasa přes mostek na pravý břeh a vede dále po velké a na Prahu nečekané louce pod Plzeňskou ulicí.
7,0
Konec louky
Louka končí a trasa musí na klidnou ulici Zahradníčkovu.
7,6
Poštovka
Z ul. Zahradníčkovy se v těchto místech odbočuje vpravo k Plzeňské a přes ní. Zde je zastávka tramvají „Poštovka“. Rovněž Motolský potok podtéká Plzeňskou na druhou stranu.
Na druhé straně Plzeňské začíná ulice Nad Hliníkem, před ní vlevo začíná pěšinka po pravém břehu potoka.
7,6
Cibulka
Nad Plzeňskou ulicí se rozkládá bývalá usedlost Cibulka s rozsáhlým parkem, v kterém je mnoho zajímavostí a celý areál stojí za prohlídku. Cibulce je věnována samostatná trasa.
Motolský potok na konci louky, která je vlastně retenční nádrží, vede pod zem, kudy teče až do Vltavy.
Další sledování již jen tušeného Motolského potoka by znamenalo chůzi po velmi rušná Plzeňské ulici, proto další trasa odbočuje a obloukem se vrací k metru na Zličíně.
Trasa pokračuje vpravo po hrázi ke svahu a podél něj dolů.
8,5
Ul. Nepomucká
Pěšinka vede pod strání podél oplocení parkoviště a ústí do ulice Nepomucké, kterou se jde rovně.
Na protější straně ul. Plzeňské je PP Skalka, trasa vstupuje na území Košíří.
Ulice Na výši končí před železničním mostem, trasa vede přes něj a vpravo do lesa. Zde je několik pěšinek, trasa vede podél oplocení po levé straně.
Les je součástí parku Cibulka, kterým lze do tohoto místa dojít.
11,3
Žlutá turistická značka
Pěšinka vystoupá na asfaltovou lesní cestu, po které vede žlutá turistická značka.
Zde si můžete vybrat možnost dalšího pokračování.
1. možnost
Po žluté turistické značce vpravo, po vrstevnici. Lesní cesta vede do ulice Upolinové, která končí u světelné křižovatky s ulicí Bucharovou. Zde se obě varianty setkávají.
2. možnost
Projít PP Vidoule. Tato varianta znamená pokračovat kolmo přes žlutou značku po schodech a vpravo po náhorní plošině Vidoule dojít k světelné křižovatce.
Ušlá vzdálenost se může lišit podle zvolené trasy. Uvedený údaj se vztahuje k druhé variantě s několika odbočkami.
Na druhé straně křižovatky je ulice K Hájům, kterou se pokračuje dále. Ulice K Hájům se u psího cvičiště změní na prašnou cestu, vedoucí obloukem vpravo PP U Hájů.
15,7
PP U Hájů
Trasa se uzavírá u 3,8 km před značkou PP U Hájů. Další pokračování je totožné se začátkem trasy podél Motolského potoka.
Procházku podél Motolského potoka lze začít nebo ukončit na mnoha místech v průběhu trasy, protože tato trasa vede městem nebo po parcích uprostřed něj.
Pro cyklisty:
Trasa podél Motolského potoka se v úseku mezi ulicí K Hájům a Plzeňskou setkává s CT: ŘE – HL.
Barokní kaple vznikla jako památník vítězství v roce1742, kdy vojska Marie Terezie porazila spojené armády francouzsko – bavorské, které obsadily roku 1741 Prahu. Před bitvou v těchto místech nalezli vojáci krucifix zarostlý v kmeni, který štípali na topení. Toto bylo považováno za dobré znamení a proto na tomto místě vznikla kaple, kterou údajně navrhl Kilián Ignác Dientzenhofer.
Původní statek zakoupil roku 1836 L. Lämmer, první ředitel České spořitelny, jako letní sídlo a nechal jej k tomuto účelu přestavět. V pozdější době se opět účel usedlosti vrátil k funkci hospodářské, v této podobě se zachoval dodnes. Objekt je od roku 1987 památkově chráněn. Nedaleko odtud, směrem na Stodůlky byly kolem roku 1848 dva doly na černé uhlí, sv. Josef a sv. František.
Přírodní památka, vyhlášeno roku 1982, rozloha 3,26 ha. Kalvárie v Motole zahrnuje hřbet a pahorek po obou stranách ulice Plzeňské. Chráněno jako geomorfologický útvar s výchozy silurských diabasů a břidlic se suchomilnou vegetací. Původně byl v těchto místech menší stěnový lom, rozšířený při úpravě komunikace.
Pochází z roku 1721 a připomíná údajně smrt mladíka, který spadl ze skály dolů. Pod skálou vyvěrá minerální pramen. Podle jiných pramenů tento kříž vyznačuje hranici panství maltézského řádu.
Bývalý Maltézský mlýn, zvaný též Motolský. Mlýn je poprvé zaznamenán roku 1574, jako mlýn Tomanovský, kdy Václav Zajíc z Házmburka dovoluje Janu Tomanovi postavit nový mlýn. Díky stavebním úpravám při rozšiřování komunikace je dnes severní část mlýna skryta za navážkou a je vidět pouze první patro. Od potoka, tedy z druhé strany je patrno celé stavení.
Původní usedlost získala jméno po majiteli z 16. století Blažeji Cibulkovi. V roce 1817 koupil usedlost biskup Leopold Leonard Thun z Hohensteinu, který zde provedl velké stavební úpravy, přetrvávající v podstatě dodnes. Vznikl tak rozsáhlý anglický park s mnoha stavbami a sochami, například s rozhlednou, čínským pavilonem, Dantovým peklem, sochou Diany, která původně stála uprostřed kruhového templu se šesti sloupy, který se však roku 1951 zřítil. Celek je od roku 1964 památkově chráněn a prodělává v poslední době postupnou revitalizaci.
Připomínané poprvé 1185, z příkazu Karla IV. byly v okolí vybudovány vinice. Od roku 1896 město a od 1. 1. 1921 společně s dalšími obcemi se staly součástí Prahy.
Košíře neměly až do 20. století svůj vlastní kostel. V roce 1938 byl na Košířském náměstí vybudován současný chrám podle projektu Jaroslava Čermáka. Jde o funkcionalistickou stavbu, ovlivněnou Le Corbusierem.
Usedlost čp. 130 v ulici Nad Zámečnicí 3. Původně zde byla vinice, doložená v 1. polovině 15. století. Usedlost vznikla až v roce 1713. Z usedlosti se zachovala již jen obytná budova, která získala svou podobu přestavbou v roce 1936. V současnosti slouží objekt k bydlení a je od roku 1976 památkově chráněn.
Původně v těchto místech stál viniční dům. Na jeho místě vyrostlo v polovině 19. století 15 domků pro dělníky. Domky byly obytné až do roku 1989, kdy byly vyvlastněny a přešly do vlastnictví hl. m. Prahy. V roce 1991 byla celé lokalita prohlášena za památkovou zónu. V současnosti je značná část domů zdevastovaná a zřejmě dojde k demolici a výstavbě nových objektů.
Od roku 1707 byla usedlost majetkem Jana Pešiny z Čechorodu. Poprvé se jméno Kavalírka objevuje až v roce 1713. V roce 1923 koupili Kavalírku Ringhoferové.
Původně zde byla rozsáhlá vinice, zvaná Stárka , doložená v 15. století. Současný název se poprvé objevuje v roce 1695, kdy byl majitelem zřejmě některý šmukýř (šmukýř – obchodník se šmuky, tedy věcmi na okrasu, např. klobouky, ozdobné peří, rukavice, ale i zbraně). Usedlost je doložena až k roku 1713, ale jistě zde i před tím stávala nějaká stavba. Současná podoba usedlosti vznikla kolem roku 1820 a od roku 1964 je památkově chráněna. Kolem roku 1908 sem jezdila na návštěvy malíř Mikoláš Aleš. Dodnes je zde uchovávána na zdi uhlová skica erbu krále Jiřího z Poděbrad, vytvořená právě Alšem. Pokud usedlost a přilehlou zahradu obejdete, z druhé strany naleznete kapli sv. Prokopa.
Vrch, 371 m. n. m., na jeho severním svahu je přírodní park Košíře – Motol s usedlostí Cibulkou. Vidoule je vlastně tabulová hora, v 8. a v 9. století zde bylo slovanské pohřebiště, na jihu jsou až 30 metrů strmé stěny.
Přestože se Motolský potok zařezává hluboko do zástavby velkoměsta, její větší část vede přírodou. Jediným nepříjemnějším úsekem je asi 500 m, kdy vede trasa po Plzeňské ulici.
I pro cyklisty je trasa podél Motolského potoka dobře průjezdná.
Velkou výhodou této trasy pro pěší je velké množství variant jak ji absolvovat a dobrá dostupnost MHD.
Nevýhodou pro cyklisty je její další pokračování směrem k Vltavě, kde je velmi hustý automobilový provoz a chybí cyklostezky.