Pražské studánky - Krajcperk

Další z aktualizovaných popisů v rámci vytvářené internetové aplikace Pražské studánky.

[ Úvodní stránka | Abecední seznam a rejstřík | Seznam v členění podle městských částí | Mapka ]

Pražské studánky - Krajcperk - fotogalerie

Popis:

Ze svahu, částečně obloženého velkými kameny, ústí ve výšce 35 cm dva prohnuté plechy jako žlábky. Z nich voda padá do mělké tůňky (cca 25 x 35 cm) a odtéká poškozenou plastovou trubkou pod pěšinou do rokle.
Vlastní prameniště leží o 2 m výše ve svahu pod kořeny smrku.  Je zakryto konstrukcí, jejíž cca 1 m vysokou přední stěnu (zajištěnou kovovou tyčí) tvoří tyčovina a střechu dva vlnité plechy.
Výskyt travertinu.
Název též Hlubočepský pramen.

Zajímavosti:
Jméno Krajcperk pro svahy a rokle mezi Hlubočepy a Dalejským hájem je v lidovém podání běžné, jeho původ je však neznámý. Tato lokalita je poslední z roklí Krajcperku, kde se nachází živý pramen.

Aktualizace - červen 2010

orientační mapka Prahy - katastrální území Hlubočepy

Odkaz do dynamické mapy

Městská část Praha 5
Katastrální území: Hlubočepy
Upřesnění polohy: Studánka leží v horní části pravého svahu zalesněné rokle, která odděluje Dalejský háj od svahů Krajcperku, asi 0,5 km jihozápadně od nádraží Praha - Hlubočepy. Přístup výraznou téměř vrstevnicovou pěšinou.

 

Zajímavosti v okolí (chráněná území, naučné stezky, cyklistické trasy aj.):

Studánka leží v přírodním parku Prokopské a Dalejské údolí, nedaleko hranic přírodní rezervace Prokopské údolí.
Nedaleko nad studánkou prochází žlutě značená turistická stezka z Jinonic do Hlubočep, údolím pod studánkou pak modře značená turistická stezka z Hlubočep do Holyně spolu s naučnou stezkou Údolím Dalejského potoka.
V okolí se nachází i další studánky: Na Troníčku, Stydlá voda a Karlštejnka.

 

Další informace:

MHMP, Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství, e-mail: mzo@praha.eu, Tel.: 23600 5822.

Literatura:
Eberl Zdeněk, Petrovský Vladimír: Historický místopis Prokopského údolí - vlastním nákladem, Praha 1979 (str. 416-417)
Kadlecová Renáta, Žák Karel: Krasové prameny Českého krasu - In: Český kras XXIV - Muzeum Českého krasu, Beroun 1998 (str. 28)
Veger Jaromír: Prameny a vodovodní štoly na území Prahy - VÚV T.G.Masaryka, Praha 1993 (str. 20)

Kvalita podzemní vody ve studánce:

Podzemní voda v této studánce je pravděpodobně chemického typu vápenato – hořečnato –sírano – uhličitanového typu s neutrálním pH a dosti vysokou mineralizací. Dosud však nebyl proveden úplný chemický rozbor podzemní vody na hlavní kationy a anionty.

Obsahy iontů železa a manganu jsou vyšší, než připouští vyhláška č. 252/2004 Sb. o pitné vodě. U iontů železa je to až 40x, ale tyto vysoké koncentrace iontů železa přesto odpovídají místnímu přírodně zvýšenému pozadí, danému geologickými poměry lokality a mineralogickým složením okolních hornin.
Bohužel byly v podzemní vodě z této studánky naměřeny také zvýšené počty koliformních bakterií a bakterií Escherischia coli, což může prokazovat přítomnost fekálního znečištění, které v okolí tohoto pramene prosakuje do horninového prostředí a podzemních vod. Zvýšené počty psychrofilních bakterií jsou způsobeny průsakem povrchové vody do této studánky a potvrzují tak přírodní organické znečištění.
Ostatní možné antropogenní kontaminanty (těžké a toxické kovy, ropné látky a chlorované uhlovodíky) zatím nebyly v této studánce naměřeny v nadlimitním množství.

Vydatnost tohoto pramene je přibližně 0,2 l/s. Vzhledem ke sníženým ovzdušným srážkám v posledních letech však tato vydatnost postupně klesá.

Trendy: koncentrace iontů železa stagnuje, počty fekálních a psychrofilních bakterií rostou, takže lze konstatovat, že dochází ke zvýšenému přítoku znečištěné vody do tohoto pramenu.

28. prosince 2009
28. prosince 2009