Pražské studánky - Lysinka

Další z aktualizovaných popisů v rámci vytvářené internetové aplikace Pražské studánky.

[ Úvodní stránka | Abecední seznam a rejstřík | Seznam v členění podle městských částí | Mapka ]

Pražské studánky - Lysinka -fotogalerie  Popis:

Zděná krychle z cihel cca 70 x 70 cm, vysoká 60 cm. V přední straně při jejím spodním okraji ústí 7 cm vysoká, 15 cm široká a cca 30 cm hluboká kobka, ze které vytéká voda. 17 cm nad ní z krychle vystupuje kovová trubka, dnes bez vody. Silnější pramen prýští v uměle upravené tůňce asi 1 m nad studánkou a studánku obtéká. Cihlový objekt byl dříve zřejmě zakryt zeminou, takže z něj byla viditelná pouze přední stěna s trubkou.
3 metry pod studánkou další objekt – betonová nádržka cca 50 x 50 cm, z jejíž přední strany vystupuje excentricky posazená kovová trubka. Hloubka této nádrže byla minimálně 15 cm, dnes je však takřka úplně zanesena zeminou. Zda šlo o samostatnou studánku, či pouze o nádrž jímající přitékající vodu, nelze v danou chvíli rozhodnout.

Zajímavosti:
Studánku postavil Eduard Ureš v roce 1984.

Pražské studánky - Lysinka - orientační mapka

Odkaz do dynamické mapy

Městská část Praha 4
Katastrální území: Hodkovičky
Studánka leží v lese asi 12 m pod ulicí Na Lysinách, proti domu čp. 390/63.

 

Další informace:

MHMP, Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství, e-mail: mzo@praha.eu, Tel.: 23600 5822.

Literatura: 
Ureš Eduard: Studánky Velké Prahy - Portál č. 32, Praha 1987 (str. 22)
Veger Jaromír: Prameny a vodovodní štoly na území Prahy - VÚV T.G.Masaryka, Praha 1993 (str. 19, 30).

 

Kvalita podzemní vody ve studánce:

Podzemní voda v této studánce je pravděpodobně chemického typu vápenato – sodno – sírano – uhličitano – chloridového typu s výrazně kyselým pH (5 – 5,4) a vysokou mineralizací. Dosud však nebyl proveden úplný chemický rozbor podzemní vody na hlavní kationy a anionty.

Obsahy dusičnanů, síranů a chloridů jsou vyšší, než připouští vyhláška č. 252/2004 Sb. o pitné vodě. U dusičnanů je to cca o 15% u síranů a chloridů je překročení až o 130%. Nízké pH svědčí pravděpodobně o přítomnosti rozkládajícího se pyritu v okolních horninách, který se mění na kyselinu sírovou a sádrovec.
Zároveň byly v podzemní vodě z této studánky naměřeny zvýšené počty koliformních bakterií a bakterií Escherischia coli, což může prokazovat přítomnost fekálního znečištění, které v okolí tohoto pramene prosakuje do horninového prostředí a podzemních vod. Také v této vodě byly naměřeny zvýšené počty psychrofilních bakterií, což dokládá průsak povrchové vody do této studánky.
Ostatní možné antropogenní kontaminanty (těžké a toxické kovy, ropné látky a chlorované uhlovodíky) zatím nebyly v této studánce sledovány. Nicméně ovlivnění lidskou činností je zřejmé již nyní, především ze zvýšených koncentrací chloridů, které pravděpodobně pocházejí ze zimního solení vozovek.

Vydatnost tohoto pramene je přibližně do 0,05 l/s. Vzhledem ke sníženým ovzdušným srážkám v posledních letech však tato vydatnost postupně klesá.

Trendy: koncentrace chloridů stoupají, ale obsahy dusičnanů klesají. Množství fekálních bakterií silně kolísá. Počty pychrofilních bakterií rostou, takže lze konstatovat, že dochází k přítoku povrchové vody do studánky.

 

 

25. června 2009
25. června 2009