Pražské studánky - Mariánský pramen
Aktualizovaný popis kvality vody ve studánce (stav 2012)
[ Úvodní stránka | Abecední seznam a rejstřík | Seznam v členění podle městských částí | Mapka ]
Popis:Studánku tvoří kamenná prohnutá stupňovitá zeď s výrazným kulovitým kamenem na nejvyšším místě (podobou připomínající památník) o rozpětí 4,5 m, výšce 2m. V ose pod kamenem v omítkové destičce vyryto „opraveno LP 1946“. Pod ní ústí kovová trubka. Voda stéká do odtokové stružky překryté jednoduchým dřevěným můstkem. Zajímavosti: Aktualizace popisu: stav červen 2010 |
Odkaz do dynamické mapy Městská část Praha-Velká Chuchle |
Zajímavosti v okolí (chráněná území, naučné stezky, cyklistické trasy aj.):
Studánka je součástí přírodního parku Radotínsko-Chuchelský háj, regionálního biocentra Chuchle a památkově chráněného areálu malochuchelských lázní. V blízkosti se nalézá přírodní rezervace Chuchelský háj a národní přírodní památka Barrandovské skály.
Nedaleko pod studánkou je vytvořena mohutná travertinová hráz. Rybníček za touto hrází nadržený poháněl v minulosti malý mlýn.
Nad studánkou prochází žlutě značená turistická stezka z Malé Chuchle Chuchelským hájem do Velké Chuchle a naučná stezka Barrandovské skály-Chuchelský háj. Informace o jednotlivých zastávkách si lze prohlédnout na stránkých www.prazskestezky.cz.
Další informace:
MHMP, Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství, e-mail: mzo@praha.eu, Tel.: 23600 5822.
Literatura:
Eberl Zdeněk, Petrovský Vladimír: Historický místopis Prokopského údolí - vlastním nákladem, Praha 1979 (str. 93, 95)
Kadlecová Renáta, Žák Karel: Krasové prameny Českého krasu - In: Český kras XXIV - Muzeum Českého krasu, Beroun 1998 (str. 19, 27)
Kovařík Petr: Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezska - Nakladatelství LN, Praha 1998 (str. 150)
Kváčková Radka, Kovařík Petr: Pátrání po pražských pramenech - Svobodné slovo 30. 12. 1984
Němec Jan a kol.: Chráněná území ČR 2 - Praha - AOPK ČR, Praha 1997 (str. 77)
Podvolecký František: Podzemní vody a prameny v okolí Prahy - Vodopis čsl. republiky, řada VII, seš. 1, sv. 100 – VÚV, Praha 1934 (str. 38-39)
Tesař O., Součková M.: Inventarizace zdrojů podzemních vod využitelných jako voda užitková ve Velké Praze (+ Seznam registrovaných zdrojů) - IKE s.r.o., Praha 1995
Ureš Eduard: Studánky Velké Prahy - Portál č. 32, Praha 1987 (str. 19)
Veger Jaromír: Prameny a vodovodní štoly na území Prahy - VÚV T.G.Masaryka, Praha 1993 (str. 21, 32-33, 66)
Kvalita podzemní vody ve studánce:
Podzemní voda v této studánce je chemického typu vápenato – hořečnato – uhličitano – síranového typu s neutrálním pH a vysokou mineralizací.
Obsahy dusičnanů a chloridů jsou dlouhodobě vyšší, než připouští vyhláška č. 252/2004 Sb. o pitné vodě. Tomu odpovídá nadlimitní hodnota vodivosti a s tím související vysoká mineralizace. Chloridy pravděpodobně pocházejí ze zimního solení komunikací, dusičnany jsou typickým kontaminantem urbanizované krajiny a měst. Ostatní analyzované chemické složky vody této vyhlášce vyhovují a nejsou patrné žádné trvalé změny. Upozorňujeme ovšem na skutečnost, že podzemní voda nebyla analyzována na všechny limitované ukazatele!
Z ostatních sledovaných antropogenních kontaminantů (těžké a toxické kovy, ropné látky a chlorované uhlovodíky) zde byly v roce 1994 naměřeny zvýšené obsahy trichlorethenu (TCE), terachlorethenu (PCE) a trichlormethanu, které pocházející nejčastěji z odmašťovacích přípravků, přísad do barev a laků apod.
V roce 2007 i 2012 již všechny stanovované antropogenní kontaminanty vyhověly vyhlášce č. 252/2004 Sb. o pitné vodě, resp. Metodickému pokynu MŽP ČR platnému od 31. 7. 1996. Chlorované uhlovodíky se již v podzemní vodě neobjevují.
Vydatnost tohoto pramene v minulosti výrazně kolísala, a to se v rozmezí 0,5 až 2,8 l/s. V posledních letech však trvale dosahuje či překračuje 2,5 l/s. Na přívodním potrubí je instalován Thomsonův přeliv pro měření průtoku.
Trendy: dlouhodobě setrvalý stav včetně zvýšených obsahů chloridů, dusičnanů a celkové vysoké mineralizace.
Archiv - stav 2009:
Podzemní voda v této studánce je chemického typu vápenato – hořečnato – uhličitano – síranového typu se slabě alkalickým pH a dosti vysokou mineralizací.
Z hlediska analyzovaných chemických složek voda dlouhodobě vyhovuje vyhlášce č. 252/2004 Sb. o pitné vodě. Upozorňujeme ovšem na skutečnost, že podzemní voda nebyla analyzována na všechny limitované ukazatele!
Bohužel byly v podzemní vodě z této studánky naměřeny zvýšené počty koliformních bakterií, které mohou indikovat průsak povrchové vody do této studánky.
Z ostatních sledovaných antropogenních kontaminantů (těžké a toxické kovy, ropné látky a chlorované uhlovodíky) zde byly v roce 1994 naměřeny zvýšené obsahy trichlorethenu, terachlorethenu a trichlormethanu, které pocházející z odmašťovacích přípravků.
Vydatnost tohoto pramene kolísá okolo 1 l/s. Vzhledem ke sníženým ovzdušným srážkám v posledních letech však tato vydatnost výrazně klesá. K tomuto jevu přispívá i zvětšující se plocha se zpevněným povrchem a odvádění srážkových vod do kanalizace.
Trendy: počty koliformních bakterií klesají, takže lze konstatovat, že pomalu dochází k ustávání přítoku
znečištěné vody do studánky.