Pražské studánky - Topolka

[ Úvodní stránka | Abecední seznam a rejstřík | Seznam v členění podle městských částí | Mapka ]

Popis:

Z prohnuté kamenné zídky (přes 5 m dlouhé, ve střední části až 140 cm vysoké) vychází ve výši 53 cm nad zemí nerezová trubka o průměru 5 cm. Voda z ní vytéká přímo do kovové mříže kanalizace. Plocha před studánkou vydlážděna kameny, s lavičkami. Částečně poškozeno stopami grafiti.

Zajímavosti:

Jméno Topolka patřilo původně vinici, která se nalézala v těchto místech. Podle pověstí byla z tohoto pramene nošena voda pro kněžnu Libuši na nedaleký Vyšehrad (odvážnější verze mluví i o vodovodu...). První zmínka o Libušině studánce pochází dle Ureše z roku 1407 (Ureš) – je však otázkou, zda se údaj vztahuje opravdu k této studánce, nebo k Jezerce, kde byly tzv. Libušiny lázně. Dle rozborů z roku 1957 je voda mineralizovaná - obsahuje síranové soli a volný i vázaný kysličník uhličitý (tradice o radioaktivitě vody nepotvrzena). Věřilo se, že pití vody z Topolky přispívá k dlouhověkosti. Ještě v 1. pol. 80. let 20. stol. byla hojně používána okolními obyvateli (i přes zprávy v tisku o závadnosti vody). Do roku 1955 byl nad studánkou přístřešek. V 1. pol. 80. let popsal Ureš studánku jako „zbytek zdi studánkového pavilonu, kde v rohu je studánková jímka, z níž vede kovová trubice do studánkové zdi“ a konstatoval, že „občanským výborem s mládežníky za vedení Františka Dvořáka“ bylo v roce 1976 „dobře opraveno včetně odtoku pod zemí, takže voda již nerozmačuje stráň“ (na fotografii z téže doby je však vidět lomená zídka z bílých cihel, která rozhodně nevypadá jako pozůstatek nějakého pavilónu). Dnešní podoba zřejmě z počátku 90. let.

Odkaz do dynamické mapy

Městská část Praha 4
Katastrální území: Podolí
Upřesnění polohy:Studánka leží vpravo při schodech, spojujících ul. Na Topolce s níže položenou ul. Ve svahu, pod mohutnou vrbou.

Zajímavosti v okolí (chráněná území, naučné stezky, cyklistické trasy aj.):

V okolí studánky se nalézají nemovité kulturní památky kostel sv. Pankráce, kostel sv. Michalela Archanděla v Podolí a Vyšehradská pevnost. Cca 1 km jihozápadně se rozkládá přírodní památka Podolský profil.

Další informace:

MHMP, Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství, e-mail: mzo@praha.eu, Tel.: 23600 5822.

Literatura:
· Kolářová B.: Studánkář - Večerní Praha 23. 8. 1982
· Kopš Jaroslav: Pražské minerálky z Braníka a Podolí - Večerní Praha 8. 9. 1976
· Kovařík Petr: Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezska - Nakladatelství LN, Praha 1998 (str. 151)
· Kváčková Radka, Kovařík Petr: Pátrání po pražských pramenech - Svobodné slovo 30. 12. 1984 (foto)
· Tesař O., Součková M.: Inventarizace zdrojů podzemních vod využitelných jako voda užitková ve Velké Praze (+ Seznam registrovaných zdrojů) - IKE s.r.o., Praha 1995
· Ureš Eduard: Studánky a vývěry vody v obvodu Prahy 4 – rukopis, 1983 ? (str. 6)
· Ureš Eduard: Studánky Velké Prahy - Portál č. 32, Praha 1987(str. 21, 22)
· Ureš Eduard: Pražské studánky - Lidová demokracie 4. 8. 1977
· Veger Jaromír: Prameny a vodovodní štoly na území Prahy - VÚV T.G.Masaryka, Praha 1993 (str. 19, 29)

Kvalita podzemní vody ve studánce

Podzemní voda v této studánce je chemického typu vápenato –uhličitano – síranovového typu s neutrálním pH a poměrně vysokou mineralizací.

Obsahy síranů a dusičnanů jsou vyšší, než připouští vyhláška č. 252/2004 Sb. o pitné vodě. U dusičnanů je to více než 3x, u síranů pouze o několik %.
Zároveň byly v podzemní vodě z této studánky naměřeny zvýšené počty koliformních bakterií, enterokoků a bakterií Escherischia coli, což prokazuje fekální znečištění, které v okolí tohoto pramene prosakuje do horninového prostředí a podzemních vod.
Limity pro znečišťující látky dané Metodickým pokynem MŽP ČR platným od 31.7.1996 v ostatních sledovaných ukazatelích (těžké a toxické kovy a antropogenní kontaminanty – ropné látky a chlorované uhlovodíky) zatím podzemní voda z této studánky splňuje.
Nízké hodnoty byly naměřeny také v parametru chemická spotřeba kyslíku, který indikuje organické znečištění přírodního i antropogenního původu.

Vydatnost tohoto pramene je do 0,2 l/s. Podobně jako u dalších studánek na území hlavního města Prahy zde v posledních letech výrazně klesá vydatnost tohoto pramene, což je způsobeno nejen sníženými ovzdušnými srážkami, ale čím dál tím větší plochou se zpevněným povrchem a odvádění srážkových vod do kanalizace.

Trendy: obsahy dusičnanů a síranů klesají, ale počty fekálních bakterií stoupají, takže lze konstatovat, že dochází k přítoku fekálně znečištěné vody do studánky!

Rozbory vody v pražských studánkách provádí