Zajímavosti na trase
Místo zájmu | Ilustrační fotografie | Popis | GPS |
---|---|---|---|
Průhonický park | Zámek – původně tvrz z 13. století, současná podoba je z let 1889 – 92, nyní je zde sídlo Botanického ústavu Akademie věd ČR. V parku o ploše 250 ha roste na 1200 druhů stromů, keřů a květin. Park je za poplatek přístupný veřejnosti, ale jízda na kole je v něm zakázána. | 50°0'1.442"N, 14°33'27.420"E | |
Dendrologická zahrada | Nachází se na opačné straně dálnice, než jsou Průhonice a vstup do ní je stranou od vlastní trasy, je nutno jet směrem k obchodnímu centru Čestlice. První výsadby začaly v letech 1931 – 53. Sbírka v současnosti zahrnuje 300 rodů dřevin a na 5000 druhů a kultivarů. Zahrada je pro veřejnost přístupná a jsou pro návštěvníky připraveny dva okruhy (1500 a 3000 metrů dlouhé), součástí zahrady je také prodej okrasných dřevin. | 50°0'28.424"N, 14°34'4.451"E | |
Koníčkův mlýn | Směrem vlevo na Újezd stával Koníčkův mlýn, který vznikl zřejmě v 16. století a první písemný záznam o něm je z roku 1591. V nedávné době byl původní, památkově chráněný objekt zbořen a nahrazen soukromým obytným domem. | 50°0'44.312"N, 14°33'10.596"E | |
Fantův mlýn | Nejstarší zprávy o tomto mlýně jsou z 16. století, ale zřejmě vznikl již ve 14. století. V roce 1960 mlýn vyhořel a v současnosti jsou z něj jen ruiny. | 50°1'47.333"N, 14°33'43.487"E | |
Petrovice | První zmínka o vsi je z roku 1352. V roce 1968 byly Petrovice připojeny k Praze. | 50°2'6.968"N, 14°33'13.097"E | |
Petrovický zámek | Stojí na místě bývalé tvrze a byl postaven majitelem panství v polovině 18. století. V současné době je opuštěn a chátrá. | 50°2'0.754"N, 14°33'17.930"E | |
Vodní nádrž Hostivař | Největší vodní plocha na území Prahy s rozlohou 43,8 ha. Maximální hloubka je 12 metrů, stálý objem nádrže je 2,13 milionu m3. Sypaná hráz je 16 metrů vysoká a 110 metrů dlouhá, délka vzdutí je 2,6 km. Dílo bylo dokončeno v roce 1962. | 50°2'35.570"N, 14°31'49.974"E | |
Hradiště Hostivař | Hradiště stávalo na pravobřežním ostrohu obtékaném Botičem. Hradiště pochází z období 6, - 5, století př. n. l. Dodnes je zde patrný val. | 50°2'41.540"N, 14°31'53.083"E | |
Přírodní památka Meandry Botiče | Od roku 1968 je území chráněno jako přírodní památka o rozloze 6,7 ha. Je zde chráněno přirozeně meandrující koryto Botiče s břehovými porosty s výskytem chráněných a ohrožených druhů ptactva a společenstvem vodních živočichů. Na úzkém pruhu je zachována přirozená skladba dřevin a bylin, spolu s typickou pobřežní zvířenou. Jde o významnou ornitologickou lokalitu se 47 hnízdícími druhy (např. sýček obecný, konipas horský, stehlík obecný a další). | 50°2'47.499"N, 14°31'45.232"E | |
Hostivař | První osídlení je archeologicky doloženo slovanským hradištěm již z 8. století. První písemná zmínka je z roku 1068. Kostel Stětí sv. Jana Křtitele z 11. – 12. století, později přestavován, v 18. stol. přistavěna dřevěná zvonice a v 19. stol. fara. V ul. Selské čp. 44 je bývalý mlýn z 18. století. Na hostivařském hřbitově je pochován F. X. Šalda a Antonín Švehla. | 50°2'56.850"N, 14°31'27.993"E | |
Toulcův dvůr | Kubatova 1, čp. 32. Je bokem od vlastní trasy, pouze se prochází podél jeho pozemků hraničícími s přírodní památkou Meandry Botiče. Hostivařská tvrz je doložena roku 1364 a právě z této tvrze postupně vznikl současný Toulcův dvůr. Objekt tak prošel vývojem od podoby gotické, přes renesanční až po současnou převážně barokní. Dvůr je od roku 1964 památkově chráněn. Od roku 1994 zde působí Středisko ekologické výchovy hl. m. Prahy Toulcův dvůr(původně jako Ekologické centrum hl. m. Prahy). | 50°2'54.372"N, 14°31'8.106"E | |
Záběhlice | V době předhusitské zde stálo několik dvorců a malá osada Práče, připomínaná poprvé roku 1352. Do současnosti se zachoval původní mlýn č. p. 1885, ul. Práčská 12 a sýpka č. p. 1887, ul. Práčská 10. | 50°3'5.251"N, 14°29'44.119"E | |
Záběhlický zámek | Stojí na místě bývalé tvrze z roku 1389, která byla koncem 17. století přestavěna na současný zámek. Ten roku 1886 vyhořel a byl následně novorenesančně přestavěn. Zámek je nyní sídlem firmy a pro veřejnost je nepřístupný. | 50°3'5.251"N, 14°29'44.119"E | |
Kostel Narození Panny Marie | Původně románský kostel z 1. poloviny 12. století, později přestavován. Uprostřed Hamerského rybníku byly nalezeny základy ze 14. stol, patřící jedné ze dvou záběhlických tvrzí (druhá tvrz stávala na místě současného zámku). | 50°3'10.142"N, 14°29'14.801"E | |
Hamerský rybník | 50°3'7.857"N, 14°29'10.701"E | ||
Plynárna v Michli | Objekt plynárny byl postaven podle projektu J. Kalouse. V roce 1911 zakoupen pražskou obcí pozemek o rozloze 19 ha. Výstavba plynárny byla rozdělená do tří etap, podle předpokládaného vzrůstu spotřeby plynu. Dne 11. 3. 1925 proběhlo slavnostní zahájení prací na první části a dne 21. 12. 1926 byl zahájen zkušební provoz. Slavnostní otevření proběhlo ve dnech 18. a 19. 5. 1926. Druhá etapa se uskutečnila v období 1929 – 1930 a třetí etapa v období let 1941 – 1944. Bronzové sousoší u hlavního vchodu je od Ladislava Šalouna. | 50°3'22.016"N, 14°27'54.057"E | |
Michle | Archeologicky dokázáno osídlení již v mladší době knovízské (10. – 7. stol př. n. l.). První zmínky o vsi jsou z poloviny 12. stol., kdy byla v majetku vyšehradské kapituly. Roku 1438 získala Michli pražská univerzita, které sloužila jako hospodářské zázemí. Obec byla roku 1507 vypálena Jiřím Kopidlanským jako pomsta Pražanům za popravu jeho bratra. Roku 1608 Michli přepadli Pasovští. Po Bílé hoře obec připadla Jezuitům. Roku 1701 postihl Michli opět velký požár, při kterém vyhořela takřka celá obec. Od roku 1773 patřila Michle opět pražské univerzitě. | 50°3'16.892"N, 14°27'10.513"E | |
Michelský dvůr | Michelská ul. 7, čp. 1. Původ této usedlosti spadá až do středověku. Od 15. stol. patřil dvůr Karlově univerzitě a od r. 1622 jezuitům. Šlo o zemědělský dvůr s pivovarem. V 90. letech 20. století byl celý objekt zrekonstruovaná a nyní zde sídlí domov důchodců Sue Ryder. | ||
Židovský hřbitov | Nachází se v ul. U Michelského mlýna. Původní synagoga zřejmě z 1. poloviny 18. století, později několikrát přestavována, v současnosti je zde sbor církve čsl. husitské. Zajímavostí je, že náhrobky, které jsou těsně vedle modlitebny, jsou neznámého původu, hřbitov zde nikdy nebyl. | 50°3'20.533"N, 14°26'59.911"E | |
Nusle | První zmínka o Nuslích je z roku 1088, kdy Vratislav I. věnoval nuselské údolí vyšehradské kapitule. V oblasti bylo vinic a často střídala majitele. V roce 1899 se Nusle staly samostatným městem. | 50°3'28.507"N, 14°27'1.731"E | |
Gröbovka | Usedlost s rozsáhlou zahradou, dnes s veřejně přístupným parkem, zvaným též Havlíčkovy sady. Výstavba vily proběhla v letech 1871 – 88, k úpravě terénu bylo využito materiálu vytěženého při ražbě nedalekého vinohradského tunelu. Součástí rozsáhlého bývalého letního sídla jsou terasy, vodotrysky, altán, skleník, jeskyně a vinice, která byla v roce 1993 regenerována a při výměře 1,7 ha je její roční produkce 4 000 litrů. V parkové části je 16 druhů jehličnatých a 104 druhů listnatých stromů. Vlastní dvoupatrová neorenesanční vila je od roku 1964 památkově chráněna. | 50°4'9.275"N, 14°26'42.149"E | |
Divadlo Na Fidlovačce | Výstavba proběhla ve velmi krátké době od 4. 4. do 5. 11. 1921. První budova divadla byla tvořena dřevěnou stavbou na zděné podezdívce. V roce 1930 bylo dřevo nahrazeno zdivem. V roce 1976 bylo divadlo uzavřeno a chátralo, provoz byl opět obnoven v roce 1998. | 50°3'52.217"N, 14°26'9.651"E | |
Kubistické domy | V ulici Neklanově a jejím okolí je několik domů ze začátku 20. století, vybudovaných v kubistickém slohu. | 50°3'58.719"N, 14°25'15.751"E | |
Kovařovicova vila | Roh Rašínova nábř. a Vnislavovy ul., čp. 49. Příklad kubistické vily se zahradou, celek byl vybudován v letech 1912 – 13. | 50°4'0.778"N, 14°24'56.989"E | |
Železniční most | Byl postaven v letech 1900 – 1901, ale před ním zde již stál most z roku 1871. Současný most je dvojkolejný o třech polích, příhradové, parabolické konstrukce. Rozpětí 69,9 metrů a šíře 8,1 metrů. | 50°4'1.928"N, 14°24'53.881"E | |
Podskalí | Podskalská celnice na Výtoni. Původně se zde vybíralo clo za dříví plavené po řece do Prahy. Pozdně gotická stavba z doby kolem r. 1500, později přestavěná. Bývalá celnice je jedinou stavbou, která zůstala po bývalém Podskalí. Tato osada existovala dávno před vznikem Nového Města. | 50°4'4.172"N, 14°24'55.992"E |
16. října 2014
16. října 2014