Zajímavosti na trase

Zajímavost Ilustrační foto Popis GPS
NS Říčansko
3,8 km		   Naučná stezka je dlouhá asi 11 km a je na ní celkem umístěno 18 zastávek. Stezka vznikla v roce 2008, čemuž bohužel odpovídá stav některých informačních tabulí.  49°59'23.541"N, 14°41'57.420"E
PR Mýto
7,9 km		   Od roku 1988 přírodní rezervace o rozloze 17,48 ha. Je zde chráněno údolí Rokytky s lesnatými svahy a loukami, jde o krajinářsky významný prvek, Rokytka zde přirozeně meandruje. Před několika roky zde byla vyznačena naučná stezka. 50°0'47.019"N, 14°39'38.622"E
Tvrz v Královicích
12,3 km		   Tvrz v Královicích Zbytek gotické tvrze, připomínané roku 1388. V současnosti je zachována 20 metrů vysoká obytná třípatrová věž, přestavěná r. 1592. V 80. letech 20. století byla započata rekonstrukce, ale po roce 1989 práce ustaly. V současnosti je objekt nepřístupný a je součástí obydlené, ale silně chátrající usedlosti. 50°2'19.876"N, 14°38'16.827"E
Sv. Markéta
13,5 km		   Kostel sv. Markéty Původně hrad z doby Václava II. V roce 1296 zde královna Guta porodila dceru Markétu, na památku této události byl postaven kostel. 50°2'37.953"N, 14°37'54.267"E
Rekultivovaná skládka v Kolodějích
15,6 km		   Výzdoba rekultivované skládky nad Kolodějemi Lokalita se nachází na místě skládky, která zde postupně vznikala již od dob socialismu. Rekultivace byla zahájena v květnu 2007 a zhruba dokončena v listopadu téhož roku. Vznikly zde dva vršky, po kterých vede řada mlatových chodníků a pěšin, které lemuje veřejné osvětlení. Na nižším vrcholku je kamenný amfiteátr. V roce 2012 vznikla na vrcholku dřevěná plastika Trojmezní brána od J. E. Dvořáka. Na vrcholku má být ještě posezení s lavicemi a stolem. 50°3'27.891"N, 14°38'23.231"E
Zámek v Kolodějích
16,5 km		   První zmínka o vesnici je z roku 1346. Na místě tvrze byl v letech 1705 – 20 Janem A. z Liechtensteina vybudován barokní zámek, v roce 1806 byl přestavěn. Nyní jej tvoří tři křídla do tvaru podkovy. Kolem zámku je anglický park a obora o celkové rozloze 26 ha. Celý objekt byl po dlouhou dobu pro veřejnost nepřístupný a sloužil pro státní reprezentaci. V současnosti je v soukromém vlastnictví. 50°3'38.619"N, 14°38'5.924"E
Běchovice
20,0 km		   Obec poprvé připomínaná v roce 1227. Byla majetkem kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. V roce 1508 Běchovice vyhořely, když požár založil Jiří Kopidlanský z Kopidlna. Dům č. p.: 1 na hlavní ul. Českobrodské je chráněn jako kulturní památka. Jde původně o barokní zájezdní hostinec a poštovní stanice. Dodnes je v dobře udržované budově Hostinec na Staré poště. Památník běžeckého závodu, který se poprvé konal v roce 1897, je dílo sochařů J. Hejduka a V. Radvana. 50°4'50.765"N, 14°37'2.933"E
PP Počernický rybník
22,9 km		 Počernický rybník Od roku 1988 přírodní památka o rozloze 41,76. Je chráněn jak rybník, tak i část zámeckého parku, který je pod hrází. Na hrázi je stromořadí lip malolistých. Jde o největší rybník v Praze. Je zde chráněna vodní a mokřadní vegetace a hnízdiště vodního ptactva.  50°5'11.854"N, 14°34'54.542"E
Zámek Dolní Počernice
22,9 km		   Nachází se v těsné blízkosti kostela. Zámek stojí na místě tvrze, která vznikla zřejmě ve 14. století. Zámek často měnil majitele a díky tomu byl přestavován. Objekt zámku tak zahrnuje konstrukce středověké, renesanční a barokní, nejnověji pak v polovině 19. století prodělal klasicistní úpravy. V zámku byla od roku 1936 nejprve ozdravovna a poté dětský domov, který je zde dodnes. 50°5'18.293"N, 14°34'44.522"E
Zámecký park v Dolních Počernicích
22,9 km		   Východní hranici parku tvoří hráz Počernického rybníka, rozloha parku je 7 ha. Současný park byl založen zároveň s klasicistní přestavbou zámku v polovině 19. století. V parku je zastoupeno 12 druhů jehličnanů a 56 druhů listnatých stromů. 50°5'13.706"N, 14°34'47.481"E
PR V Pískovně
24,6 km		   Od roku 1988 chráněno jako přírodní rezervace o rozloze 29,76 ha. Původní pískovna, v současnosti zatopená. Jsou zde mokřadní společenstva a útočiště ptáků.  50°5'39.421"N, 14°34'13.836"E
Suchý poldr Čihadla
24,6 km		   Poldr je vodní dílo, které slouží k protipovodňové ochraně. Suchý poldr Čihadla vznikl na místě bývalého rybníku a protékají jím Rokytka, Svépravický a Hostavický potok. Celková plocha poldru je 27 ha, jedná se tedy o největší suchý poldr v Praze, který vznikl v letech 2007 až 2008. Úkolem revitalizace bylo odstranění betonových, napřímených koryt a vytvoření přírodního, meandrujícího potoka s tůněmi. 50°5'41.022"N, 14°33'34.362"E
Kostel sv. Bartoloměje  v Kyjích
27,6 km		   Kostel byl postaven v letech 1227 až 36, zřejmě na místě, kde původně stávala tvrz.  Jde o kostel pevnostního typu, který byl schopen odolávat obležení. Z původní románské stavby se dochovala loď s věží a chórem. Ostatní dostavby jsou 17. a 19. století. 50°5'51.968"N, 14°32'52.786"E
Park Podvinní
36,6 km		 Vyhlídka Ještěr v parku Podvinní Podvinný mlýn 8, čp. 73. Podvinní bývala původně vesnice mezi Libní a Vysočany a také zde stávala tvrz. První zmínka o Podvinní pochází z roku 1318. Po třicetileté válce se zachoval pouze mlýn. V 19. stol. byl dvůr obnoven a jeho zbytky stojí dodnes. V současnosti je v místech bývalé usedlosti stejnojmenný park. 50°6'39.864"N, 14°29'31.293"E
Usedlost Kolčavka
36,6 km		   Kolčavka č. 3, čp. 75. Původně vinice z 15. století. V prostorách usedlosti se v 80. letech 19. stol. vyráběl cement a dále se zde střídaly jiné provozy. Nakonec zde byl hostinec. Později objekt chátral. V současnosti je v soukromých rukou a vzorně zrekonstruován. 50°6'32.816"N, 14°28'56.981"E
Kostel sv. Vojtěcha
37,9 km		   Kostel byl postaven podle projektu arch. Emila Králíčka ve stylu rané secese. Stavba vznikla v roce 1905 jako provizorium, které mělo původně sloužit jen šest let. Unikátní stavba je tvořena kombinací zděných a dřevěných prvků, doplněných o komplikovaně tvarované vazníky střechy.  Od roku je kostel chráněn jako kulturní památka.  50°6'32.048"N, 14°28'15.956"E
Libeňský zámek
37,9 km		   Zámek stojí na místě gotické tvrze z roku 1437, postupně přestavěné na zámek, který však roku 1632 zcela vyhořel. Raně barokní stavba byla poničena v průběhu válek v letech 1756 až 1763. Současná stavba začala vznikat po roce 1770, jako dílo architekta J. J. Prachnera. 50°6'32.212"N, 14°28'23.507"E
Elznicovo náměstí
37,9 km		 Původní betovový můstek pod Elsnitzovým náměstím Zajímavostí je mostek přes Rokytku v Libni, nad kterým je plocha Elznicova náměstí. Jedná se o první betonový most v Čechách, vznikl v roce 1896 a byl postaven za 35 dní. Měl rozpětí 13,3 metrů, sílu klenby 0,95 metru a vzepjetí 2,75 metrů. V současnosti je mostek součástí souvislého přemostění Elznicova náměstí z roku 1909, které kryje Rokytku až k ústí v délce 99,3 metrů. 50°6'24.445"N, 14°28'20.747"E
Thomayerovy sady
37,9 km		 Thomayerovy sady Park vznikl po roce 1898 na místě starší zámecké zahrady. Původní zámecká zahrada vznikla současně s přestavbou gotické tvrze na zámek v polovině 17. století a následně byl rokokově upravován. Současnou podobu založil návrh významného českého zahradního architekta Františka Thomayera (1856 až 1938). 50°6'29.377"N, 14°28'8.862"E
16. října 2014
16. října 2014