Zajímavosti na trase

Místo zájmu Ilustrační fotografie Popis GPS
Třebonice
2,0 km
  Obec Třebonice je zmiňovaná poprvé roku 1279, kdy byla prodána břevnovskému klášteru. Na návsi stojí novogotická, osmiboká kaplička se zvoničkou z roku 1886. Památník padlým za 1. svět. války je z let 1924 – 25. 50°2'42.977"N, 14°16'50.594"E
Chaby
3,0 km
  První písemná zmínka o usedlosti Chabeby je z roku 1360. V roce 1371 věnovala královna Alžběta, manželka krále Karla IV., usedlost Chaby záduší krteňského kostela. 50°2'50.073"N, 14°17'38.859"E
Krteň
3,0 km
  V těchto místech bývala vesnice, z které se zachoval pouze současný kostel z poloviny 13. století, přestavěný novorománsky roku 1890. V kostele sv. Jana a Pavla je barokní oltář sv. Barbory s obrazem sv. Václava (je z roku 1699). Podle pověsti založila tento kostel královna Eliška, manželka Karla IV. Zpráva o zaniklé vesnici je dochována z roku 1434, jinak se nedochovaly žádné informace. Ves patřila do majetku českých králů.  50°2'30.083"N, 14°17'31.611"E
Skanzen Řepora
4,6 km
  Dřívější jméno skanzenu je Tuležim. Skanzen imituje život ve středověké vesnici. Kromě každodenní prohlídky se zde pořádají i příležitostné větší akce. 50°2'27.229"N, 14°18'24.442"E
Řeporyje
5,5 km
  Na místě dnešního kostela sv. Petra a Pavla v Řeporyjích stával románský kostelík. V roce 1772 byl jezuity kostelík přestavěn a z původní stavby se dochovala jen západní apsida s románskou věží.Vnitřní zařízení kostela je rokokové.  50°1'58.327"N, 14°18'42.854"E
Placatá skála
6,3 km
  Těsně za 5eporyjemi je po levé straně skalnatá plocha, tvořená ze žlutozeleného pískovce a  prachovce. Na vrstvách jsou viditelné stopy po pohybu mořských živočichů.   50°1'53.085"N, 14°19'10.927"E
NPP Dalejský profil   Národní přírodní památka. Od roku 1982 chráněný přírodní výtvor o rozloze 23,78 ha. Paleontologické naleziště, klasický profil ordovikem, silurem a devonem s řadou mezinárodně významných geologických odkryvů a nalezišť zkamenělin. Významné společenstvo skal s teplomilnými pastvinami s chráněnými a ohroženými druhy.  
Trunečkův mlýn   Mlýn rodiny Trunečků původem z počátku 19. století. V letech 1910 – 11 byl mlýn přestavěna a vodní kolo nahradila Francisova vodní turbína. Později mlýn poháněl plynový spalovací motor a od roku 1946 motor elektrický. Mlýn byl v roce 1951 uzavřen a v současnosti je z něj pouhá ruina.  50°1'53.329"N, 14°19'36.056"E

U Nového mlýna
8,9 km
  Národní přírodní památka, chráněno od roku 1982 na rozloze 12,7 ha. Chráněno jako geologický profil pro hranici spodní – střední devon, naleziště zkamenělin a společenstva teplomilné travní a skalní stepi. Četné zkameněliny ramenonožců, mlžů a trilobitů.  50°2'2.660"N, 14°21'2.387"E
Opatřilka-Červený lom
9,5 km
  Přírodní  památka. Od roku 1982 chráněný přírodní výtvor o rozloze 8,2 ha. Jde o klasický profil svrchním silurem a spodním devonem a paleolontologické naleziště. Významné společenství teplomilných pastvin s výskytem chráněných a ohrožených druhů. 50°2'9.713"N, 14°21'15.891"E
Bývalé Klukovické koupaliště
10,1 km
  V místech soutoku Dalejského a Prokopského potoku dosahují skalní stěny výšky až 70 metrů. Nad soutokem bylo Butovické hradiště (viz. Prokopský potok). Bývalo zde přírodní koupaliště, po kterém se dodnes již nic nedochovalo. 50°2'21.144"N, 14°21'36.425"E
PR Prokopské údolí   Přírodní rezervace. Chráněno od r. 1978 na rozloze 101,53 ha. I přes značné postižení činností člověka při výstavbě železnice, silnice, sídlišť a provozem lomů je Prokopské údolí  jedním z přírodovědecky nejcennějších území v Praze. Krasové území s četnými lokalitami zkamenělin, stepní a lesostepní společenstva. Bylo zde zjištěno přes 400 druhů rostlin, z toho 26 chráněných. V prehistorických dobách místo četných osídlení v jeskyních. Jedná se o rozsáhlejší oblast, proto nejsou souřadnice.
Daleje
11,1 km
  V těchto místech žil v 11. století poustevník sv. Prokop, pozdější opat slovanského benediktinského kláštera na Sázavě. Žil u 120 metrů dlouhé jeskyně, která byla původně útočištěm pravěkého člověka. Bývala zde i poustevna z roku 1715. Jeskyně zanikla lomovou těžbou v letech 1883 až 1887. V průběhu 2. svět. války zde okupanti vybudovali podzemní objekt. Ten v období socialismu obsadila armáda, která dále razila štoly a v roce 1975 odstřelila i kostelík sv. Prokopa.  50°2'31.316"N, 14°22'24.857"E
Jezírko
12,1 km
  Jezírko vzniklo po odstřelu skály v roce 1905. Původní dno lomu bylo 12 metrů pod hladinou vody. Jezírko má podzemní přítok a odtok vody, není tedy napájeno vodou dešťovou. Jezírko je dlouhé 107 metrů, široké 26 metrů a díky usazeninám hluboké již jen 10 metrů. 50°2'30.603"N, 14°23'7.249"E
PP Železniční zářez.   Od roku 1988 přírodní památka o rozloze 0,55 ha. Geologický profil hranicí mezi chotečským a srbským souvrstvím (devon). Klasické naleziště zkamenělin devonské fauny a flóry. Jedná se o rozsáhlejší oblast, proto nejsou souřadnice.
Hlubočepské viadukty
12,5 km
  Součást Pražského Semmeringu, který patří k Buštěhradské dráze. Viadukt je z roku 1872 a je 21 metrů vysoký, má šest oblouků a je významnou technickou památkou a krajinotvorným prvkem. V zářezu železniční trati je naleziště nejstarší suchozemské flóry v Čechách ze středního devonu. 50°2'29.085"N, 14°23'26.323"E
Tramvajový most
13,8 km
  Most pro tramvaj na sídliště Barrandov. Unikátní stavba, dokončená v roce 2003. Most byl na podpěry z hora vysunut. 50°2'20.922"N, 14°24'9.310"E
16. října 2014
16. října 2014