Vyhledávání

27.12.2014 — Právo | 27.12.2014 | Rubrika: Praha - Střední Čechy | Strana: 13 | Autor: Petr Janiš | Téma: Volené orgány - Primátorka - Adriana Krnáčová

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

4.8.2020 — Dnešním dnem začíná veřejné hlasování v soutěži Adapterra Awards o nejlepší nápad, jak připravit česká města a krajinu na projevy změn klimatu jako je sucho, vedra nebo přívalové deště. Do finále se dostalo 21 projektů a pět z nich je z Prahy. Až do konce září tak mohou lidé vybírat mezi nejlepšími projekty realizovanými v České republice na ozeleňování budov a veřejných prostranství, ochlazování městských ulic nebo navracení vody do krajiny, které reagují na současné problémy změny klimatu.

16.9.2019 — Hlavní město Praha zahájí 21. října 2019 v pořadí již třetí, ale současně poslední, výzvu k příjmu žádostí o tzv. kotlíkové dotace pro své obyvatele. Zahájení "Kotlíkových dotací Praha III" dnes schválila Rada hl. m. Prahy. Pražané budou moci své žádosti podávat průběžně do 30. října 2020 a finanční alokace pro dotaci na výměnu starých neekologických kotlů za nové nízkoemisní je tentokrát 24 585 062 Kč. Kotlíkové dotace se staly jedním z mnoha nutných opatření k naplnění klimatického závazku, který hlavní město přijalo.

1.8.2022 — Klimatická změna s sebou přináší mnoho změn i nepříznivých dopadů. Není divu, že opatření, jak se vypořádat s přehříváním měst, přívalovými srážkami či suchem v krajině v Česku znatelně přibývá. Celostátní soutěž Adapterra Awards každoročně prezentuje a oceňuje nejlepší z nich. Do finále letos postoupilo 18 projektů, nejčastěji z Jihomoravského kraje a Prahy. Od začátku srpna do 15. října může veřejnost hlasovat online na webu www.adapterraawards.cz a udělit některému z nich Cenu sympatie.

1.8.2022 — Klimatická změna s sebou přináší mnoho změn i nepříznivých dopadů. Není divu, že opatření, jak se vypořádat s přehříváním měst, přívalovými srážkami či suchem v krajině v Česku znatelně přibývá. Celostátní soutěž Adapterra Awards každoročně prezentuje a oceňuje nejlepší z nich. Do finále letos postoupilo 18 projektů, nejčastěji z Jihomoravského kraje a Prahy. Od začátku srpna do 15. října může veřejnost hlasovat online na webu www.adapterraawards.cz a udělit některému z nich Cenu sympatie.

25.1.2022 — Soutěž Adapterra Awards 2022 hledá projekty, které řeší přehřívání měst, sucho, přívalové deště, extrémní vítr, erozi půdy a další výzvy spojené s klimatickou změnou z celého Česka. Ve 4. ročníku soutěže je opět kategorie nejlepší adaptační projekt na území Prahy. Hotové realizace v krajině, městech, pracovním prostředí i v oblasti bydlení může každý přihlásit do 31. března prostřednictvím webu www.adapterraawards.cz. V létě bude vybírat nejsympatičtější projekt opět i veřejnost.

4.8.2020 — Dnešním dnem začíná veřejné hlasování v soutěži Adapterra Awards o nejlepší nápad, jak připravit česká města a krajinu na projevy změn klimatu jako je sucho, vedra nebo přívalové deště. Do finále se dostalo 21 projektů a pět z nich je z Prahy. Až do konce září tak mohou lidé vybírat mezi nejlepšími projekty realizovanými v České republice na ozeleňování budov a veřejných prostranství, ochlazování městských ulic nebo navracení vody do krajiny, které reagují na současné problémy změny klimatu.

21.4.2021 — Hlavní město ve spolupráci s Tchaj-pejskou hospodářskou a kulturní kanceláří a tchaj-wanským ministerstvem zahraničí uspořádalo kulatý stůl na téma cirkulární ekonomiky a překonávání klimatických výzev. Praha i Tchaj-wan právě v těchto oblastech uskutečňují řadu inovativních i ambiciózních projektů a opatření. U příležitosti blížícího se Dne Země proto obě strany prodiskutovaly své klimatické závazky a strategie na podporu cirkulární ekonomiky. V rámci této události, na které vystoupili čeští i zahraniční odborníci a představitelé samosprávy a státní správy, byl navázán vzájemný dialog s cílem dlouhodobé výměny odborného know-how, příkladů dobré praxe, efektivních opatření a hledání možností společných projektů.

21.11.2021 — 21. 11. 2021, Rozhlas, ČRo Plus, Český rozhlas, Zdeněk Hřib

25.3.2021 — Pražské vodovody a kanalizace ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou Praha vyvinuly unikátní metodu, která odhalí nákazu koronavirem výrazně dříve než pomocí klinických testů. Nová analytická metoda je založená na stanovení obsahu RNA viru SARS-CoV-2 v odpadních vodách. Ve většině případů totiž lidé začínají virus vylučovat ve stolici několik dní předtím, než se u nich nákaza projeví. Nová metoda je navíc zcela nezávislá na ochotě nakažených podstoupit klinické testování, je výrazně levnější a umožňuje sledovat také šíření nových mutací.

23.6.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.