Vyhledávání

23.5.2011 —

23.5.2011 —

25.7.2013 — Poté, co v březnu vstoupila v platnost I. etapa strukturálních změn u pražské městské policie, dokončuje nyní ředitel pražských strážníků spolu se svým týmem etapu druhou. Změny, které v jejím rámci nastanou, budou platné od 1. září 2013 a dotknou se 250 systemizovaných pracovních míst. Bez náhrady bude zrušeno 53 vedoucích pozic, tedy míst s příplatkem za vedení.

2.3.2018 — Domy jako je Břevnovský mrakodrap, Dejvická 4, domy v Šolínově ulici nebo i Šatovka to jsou doklady neschopnosti městské části Praha 6 řádně spravovat svěřený majetek. Výmluvy na územní plán neobstojí.

20.10.2016 — Praha tento týden hostila konferenci, jejímž cílem bylo hledat odpovědi na výzvy, které pro města 21. století přináší změna klimatu. Konference UrbanAdapt se konala 17. – 18 října v prostorách Magistrátu hl. m. Prahy.

13.10.2010 —

20.5.2010 —

11.1.2005 —

25.11.2004 — Zastupitelstvo hlavního města Prahy ve čtvrtek schválilo změnu územního plánu, která se týká přestavby Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) včetně územního vymezení v grafické části s výjimkou rezervního řešení výtlaku surového kalu do teplárny Holešovice, bez vyhlášení veřejně prospěšných staveb č. 52 a č.53 a bez zrušení veřejné stavby č.38. Návrh změny územního plánu projednala a schválila Rada hl. m. Prahy, které tento návrh předložil náměstek primátora Ing. Jan Bürgermeister na zasedání minulý týden.

28.3.2019 —

30.6.2021 — Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM v Praze uspořádal dne 15. června 2021 Workshop výzkumných projektů v oblasti adaptace na změnu klimatu v hl. m. Praze, na kterém se sešli řešitelé vybraných projektů zaměřených na adaptaci hl. m. Prahy na změnu klimatu a pracovníci magistrátu, odborných organizací a městských částí. Účelem workshopu bylo umožnit výměnu poznatků a názorů řešitelů z projektů z oblasti adaptace na změnu klimatu a získat zpětnou vazbu od odborníků z praxe.

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.