Boj o katedrálu začíná znovu - Mladá fronta Dnes - 7.8.2003

Podtitulek: O národní klenot se přou metropolitní svatovítská kapitula s prezidentskou kanceláří

Ve hře jsou v současné době dvě možnosti: Buď zůstane katedrála ve správě prezidentské kanceláře, nebo ji dostane metropolitní svatovítská kapitula. Spor má v nejbližší době rozhodnout soud. Mají se Pražané a návštěvníci metropole obávat, že jim poté bude vzácná památka uzavřena? Obě strany sporu shodně říkají, že něco takového nehrozí. Souboj o katedrálu trvá už přes deset let. O její vydání žádaly celkem čtyři různé organizace spojené s církví. Až nyní padlo první zásadní soudní rozhodnutí. Tři organizace byly ze sporu vyřazeny. Konečně tak může začít hlavní proces. Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Libuše Fritzová rozhodla, že ve sporu o svatovítskou katedrálu zůstává ve hře pouze metropolitní kapitula Sv. Víta. "Proti mému rozhodnutí se však ještě mohou odvolat k městskému soudu," řekla Fritzová. Metropolitní kapitule již v roce 1994 stejný soud katedrálu přiřkl, ale městský soud tehdy verdikt zrušil. Právě první soudní rozhodnutí z doby před devíti lety vyvolalo obrovské pozdvižení. Poslanci se nechtěli s vrácením katedrály církvi smířit a chystali zákon, který by památku prohlásil za státní majetek. Později od toho upustili. "Katedrála je velmi významná památka, a proto ať zůstane státu a je přístupná všem lidem," shodují se primátor Pavel Bém (ODS) a jeho náměstek Petr Hulinský (ČSSD).

Šéf Evropských demokratů Jan Kasl považuje spor ohledně katedrály za zbytečný. "Kostely vždy patřily církvi, ať to byl kostelíček v horní dolní, nebo katedrála. Nevidím důvod, proč by měl být Svatý Vít výjimkou. Ale samozřejmě by měl zůstat přístupný všem lidem, nejen katolíkům, ale třeba i ateistům a muslimům," řekl Kasl.

Otec vlasti císař a král Karel IV. určitě netušil, že stavba, kterou ve čtrnáctém století založil, vyvolá u jeho potomků tolik zlé krve.

Velká část české veřejnosti, ač v drtivé většině ateistická, bojuje o katedrálu s církví s obrovským zápalem. Je až s podivem, jaké záchvaty vzteku vyvolává u některých lidí jenom myšlenka, že by Svatý Vít měl opět patřit římskokatolické církvi, jak tomu bylo až do roku 1954, kdy kostel v rámci proticírkevního tažení převedl na stát komunistický režim. Příznivce státu reprezentuje spisovatel a scenárista Zdeněk Mahler. "Na stavbě katedrály se podílel celý národ, nejen katolíci, ale i takový svobodný zednář Alfons Mucha. A proto by neměla patřit ani katolické církvi, ani státu, ale lidu," míní.

S ním však nesouhlasí bývalý prezident Václav Havel. "S majetkem všeho lidu nemáme ty nejlepší zkušenosti. Katedrála musí mít svého fyzického vlastníka. A kdo jiný by to měl být než církev," tvrdí.

Svatovítská katedrála, která byla definitivně dostavěna až v roce 1929, patří k největším turistickým magnetům metropole nad Vltavou. Jsou v ní rovněž hrobky českých králů a za sedmi zámky se v místnosti za Svatováclavskou kaplí ukrývají korunovační klenoty.

Klenot gotiky a dominanta Pražského hradu je vyhledávaným cílem. Ročně sem nacházejí cestu statisíce turistů.

JAN ZIEGLER