Čistírnu odpadních vod v Troji zřejmě čeká další intenzifikace
Městská rada na dnešním jednání vzala na vědomí informaci o stavu Ústřední čistírny odpadních vod v Praze - Troji (ÚČOV) a dopadech harmonizace legislativy Evropské unie a České republiky na další provoz této čistírny. A souhlasila se záměrem na změnu koncepce budoucího řešení kapacity ÚČOV v Praze. Náměstku primátora Petru Švecovi rada uložila předat sekci útvaru rozvoje města podklady pro zadání změny územního plánu, která by tuto intenzifikaci umožnila a podat ministerstvu životního prostředí žádost o spolufinancování budoucí investice z Kohezního fondu Evropské unie.
Zatím poslední Intenzifikace Ústřední čistírny odpadních vod na Trojském ostrově probíhala v letech 1995 – 2000. Byla projektována na limity platné v období zpracování projektu, ale protože nařízení vlády č.82/1999 Sb., platné od 1.6.1999, zpřísnilo požadavky na vypouštění anorganického dusíku a celkového fosforu, je ve stávajícím povolení k vypouštění odpadních vod z ÚČOV uloženo zajistit na odtoku z čistírny nejpozději do 31.12.2005 splnění limitů této zpřísněné normy.
Vstup republiky do Evropské unie přinese další požadavky na čištění odpadních vod, protože v rámci jednání o našem přistoupení vládním vyjednavači přislíbili, že celá Česká republika bude vyhlášena tzv. citlivým územím … Požadavky z toho vyplývající nemůže ÚČOV splnit stávajícím zařízením. Přechodné období pro splnění těchto požadavků EU má stanovit pro jednotlivé aglomerace do konce tohoto roku Ministerstvo životního prostředí ČR, ale poslední termín podle dohod s EU je konec roku 2010.
Pro prahu tím vzniká poměrně složitá situace, protože územní plán města počítal po roce 2010 s vymístěním čistírny mimo hranice Prahy a s využitím jejího území v Praze 6 pro rekreační funkci. Ve hře byly dvě lokality pro novou čistírnu - Hostín a Klecany. Ale v obou případech jsou proti dotčené obce severně od Prahy i středočeský region. Takže i když „Koncept“ Územního plánu Pražského regionu variantně obě tyto uvedené lokality pro umístění NČOV pro Prahu akceptuje, nelze ani u jedné z nich předpokládat očekávat kladné projednání v Zastupitelstvu Středočeského kraje.
Proto se bude dále pracovat na projektu intenzifikace čistírny v Troji, která je v této situaci zřejmě jediným reálným řešením.
Zatím poslední zpracovaná studie na intenzifikaci byla zadána na jaře roku 2001, kdy již byly známy podmínky pro přistoupení ČR k EU. Vcházela z následujících podmínek:
· splnění limitů EU pro „citlivá území“ pro vypouštěné vody z ÚČOV
· výhledového množství odpadních vod dle konceptu nového GO HMP
· energetického využití kalů z ÚČOV při minimalizaci plochy kalového hospodářství
· realizace pouze podzemních objektů na Trojském ostrově mimo areál ÚČOV
· max. využití dnešního území ÚČOV pro rekreační funkci dle požadavků ÚP HMP ve
variantě: technické – konstrukce objektů ÚČOV vytvoří základy pro sportovní haly
zelené - objekty ÚČOV budou zastřešeny souvislými zelenými plochami
Tato studie byla odevzdána v září roku 2001, zahrnuje dvě varianty řešení a investiční náklady jsou u obou odhadovány na zhruba 14,7 miliardy korun. Jde o stavbu, která bude podléhat hodnocení vlivu na životní prostředí, a prozatím je tato stavba v rozporu s územním plánem města, který počítal s vymístěním čistírny. Taková jsou proto logicky i předběžná stanoviska městských orgánů k ní. Nicméně vzhledem k reálné situaci bude patrně nezbytné v přípravě II. Intenzifikace ÚČOV na Trojském ostrově pokračovat. Praxe v EU je totiž taková, že když město nesplní podmínky vydané ke vstupu do EU pro přechodné období, je pokutováno Evropským soudním dvorem vysokými částkami (např. Brusel platil 20 000 EURO denně), a to až do splnění stanovených limitů. Proto rada dnes zadala přípravu změny územního plánu.
Financování investice je druhým otevřeným problémem. Praha se pokusila získat v rámci EU finanční prostředky z fondů ISPA v rámci projektu „Obnovy a dostavby vodohospodářské infrastruktury“, ale neúspěšně. Pokud orgány EÚ své záporné stanovisko definitivně potvrdí, zkusí to nyní na návrh ministra životního prostředí Kužvarta jako projekt „Rekonstrukce Ústřední čistírny odpadních vod v Praze – Troji“, jako významné priority připravované pro Kohezní fond. K tomuto cíli směřuje druhá část dnešního usnesení městské rady.
Intenzifikace má mimo technickou část také řešení architektonické, které je v této chvíli navrženo ve dvou variantách. Základní řešení spočívá ve výškovém oddělení provozu ÚČOV, včetně dopravní obsluhy od úrovně pro veřejnost. Velmi zjednodušeně se tyto technické termíny dají přeložit tak, že čistírna má být umístěna převážně v podzemí. Proto je u obou variant jediným nadzemním objektem spalovna - pokud bude na ostrově. Z ekonomických důvodů zůstanou nezakryty dosazovací nádrže biologického stupně, neboť se jedná o objekty s vyčištěnou vodu bez zápachu, a vzhledem k jejich rozměrům by i opravy technologických celků pod stropem byly velmi komplikované. První varianta „technická“ potom využívá rozsáhlé rovné plochy vzniklé zastřešením technologických provozů pro otevřená a krytá sportoviště a využívá odpadové teplo ze spalovny pro areál ledních a vodních sportů. Protipovodňové hráze se stávají promenádami a cyklistickými stezkami pro veřejnost a je z nich přístup lávkami do jednotlivých sportovních areálů. Druhá varianta „zelená“ vytváří zastřešením převážné části technologií, včetně komunikací ÚČOV tzv. „novou krajinu“. Mezi protipovodňovými hrázemi a technologickými celky vzniknou zastřešené komunikační a manipulační prostory dostatečně přímo větrané a osvětlené otvory střešní konstrukcí. Stropní konstrukce nebudou vodorovné, ale ve sklonech členěné tak, aby bylo možné vytvářet krajinu s převýšením cca 1 – 3 metry.
Zatím poslední Intenzifikace Ústřední čistírny odpadních vod na Trojském ostrově probíhala v letech 1995 – 2000. Byla projektována na limity platné v období zpracování projektu, ale protože nařízení vlády č.82/1999 Sb., platné od 1.6.1999, zpřísnilo požadavky na vypouštění anorganického dusíku a celkového fosforu, je ve stávajícím povolení k vypouštění odpadních vod z ÚČOV uloženo zajistit na odtoku z čistírny nejpozději do 31.12.2005 splnění limitů této zpřísněné normy.
Vstup republiky do Evropské unie přinese další požadavky na čištění odpadních vod, protože v rámci jednání o našem přistoupení vládním vyjednavači přislíbili, že celá Česká republika bude vyhlášena tzv. citlivým územím … Požadavky z toho vyplývající nemůže ÚČOV splnit stávajícím zařízením. Přechodné období pro splnění těchto požadavků EU má stanovit pro jednotlivé aglomerace do konce tohoto roku Ministerstvo životního prostředí ČR, ale poslední termín podle dohod s EU je konec roku 2010.
Pro prahu tím vzniká poměrně složitá situace, protože územní plán města počítal po roce 2010 s vymístěním čistírny mimo hranice Prahy a s využitím jejího území v Praze 6 pro rekreační funkci. Ve hře byly dvě lokality pro novou čistírnu - Hostín a Klecany. Ale v obou případech jsou proti dotčené obce severně od Prahy i středočeský region. Takže i když „Koncept“ Územního plánu Pražského regionu variantně obě tyto uvedené lokality pro umístění NČOV pro Prahu akceptuje, nelze ani u jedné z nich předpokládat očekávat kladné projednání v Zastupitelstvu Středočeského kraje.
Proto se bude dále pracovat na projektu intenzifikace čistírny v Troji, která je v této situaci zřejmě jediným reálným řešením.
Zatím poslední zpracovaná studie na intenzifikaci byla zadána na jaře roku 2001, kdy již byly známy podmínky pro přistoupení ČR k EU. Vcházela z následujících podmínek:
· splnění limitů EU pro „citlivá území“ pro vypouštěné vody z ÚČOV
· výhledového množství odpadních vod dle konceptu nového GO HMP
· energetického využití kalů z ÚČOV při minimalizaci plochy kalového hospodářství
· realizace pouze podzemních objektů na Trojském ostrově mimo areál ÚČOV
· max. využití dnešního území ÚČOV pro rekreační funkci dle požadavků ÚP HMP ve
variantě: technické – konstrukce objektů ÚČOV vytvoří základy pro sportovní haly
zelené - objekty ÚČOV budou zastřešeny souvislými zelenými plochami
Tato studie byla odevzdána v září roku 2001, zahrnuje dvě varianty řešení a investiční náklady jsou u obou odhadovány na zhruba 14,7 miliardy korun. Jde o stavbu, která bude podléhat hodnocení vlivu na životní prostředí, a prozatím je tato stavba v rozporu s územním plánem města, který počítal s vymístěním čistírny. Taková jsou proto logicky i předběžná stanoviska městských orgánů k ní. Nicméně vzhledem k reálné situaci bude patrně nezbytné v přípravě II. Intenzifikace ÚČOV na Trojském ostrově pokračovat. Praxe v EU je totiž taková, že když město nesplní podmínky vydané ke vstupu do EU pro přechodné období, je pokutováno Evropským soudním dvorem vysokými částkami (např. Brusel platil 20 000 EURO denně), a to až do splnění stanovených limitů. Proto rada dnes zadala přípravu změny územního plánu.
Financování investice je druhým otevřeným problémem. Praha se pokusila získat v rámci EU finanční prostředky z fondů ISPA v rámci projektu „Obnovy a dostavby vodohospodářské infrastruktury“, ale neúspěšně. Pokud orgány EÚ své záporné stanovisko definitivně potvrdí, zkusí to nyní na návrh ministra životního prostředí Kužvarta jako projekt „Rekonstrukce Ústřední čistírny odpadních vod v Praze – Troji“, jako významné priority připravované pro Kohezní fond. K tomuto cíli směřuje druhá část dnešního usnesení městské rady.
Intenzifikace má mimo technickou část také řešení architektonické, které je v této chvíli navrženo ve dvou variantách. Základní řešení spočívá ve výškovém oddělení provozu ÚČOV, včetně dopravní obsluhy od úrovně pro veřejnost. Velmi zjednodušeně se tyto technické termíny dají přeložit tak, že čistírna má být umístěna převážně v podzemí. Proto je u obou variant jediným nadzemním objektem spalovna - pokud bude na ostrově. Z ekonomických důvodů zůstanou nezakryty dosazovací nádrže biologického stupně, neboť se jedná o objekty s vyčištěnou vodu bez zápachu, a vzhledem k jejich rozměrům by i opravy technologických celků pod stropem byly velmi komplikované. První varianta „technická“ potom využívá rozsáhlé rovné plochy vzniklé zastřešením technologických provozů pro otevřená a krytá sportoviště a využívá odpadové teplo ze spalovny pro areál ledních a vodních sportů. Protipovodňové hráze se stávají promenádami a cyklistickými stezkami pro veřejnost a je z nich přístup lávkami do jednotlivých sportovních areálů. Druhá varianta „zelená“ vytváří zastřešením převážné části technologií, včetně komunikací ÚČOV tzv. „novou krajinu“. Mezi protipovodňovými hrázemi a technologickými celky vzniknou zastřešené komunikační a manipulační prostory dostatečně přímo větrané a osvětlené otvory střešní konstrukcí. Stropní konstrukce nebudou vodorovné, ale ve sklonech členěné tak, aby bylo možné vytvářet krajinu s převýšením cca 1 – 3 metry.
21. května 2002
21. května 2002