Hlavní město děkuje všem dárcům. Na obnovu kostela sv. Michaela přispěli za necelý měsíc více jak milionem korun
Dobrovolní dárci a přispěvatelé se již téměř měsíc ve veřejné sbírce skládají na obnovu dřevěného kostela sv. Michaela, který koncem října z velké části vyhořel. Ti za listopad poslali více jak jeden milion korun a ze strany hlavního města jim za to patří velké poděkování. Přispívat mohou lidé i nadále na transparentní účet 500089822/0800. Pražský magistrát mezitím pokračuje v přípravných pracích na jeho obnovu.
- 1 minuta čtení
Pražský magistrát děkuje všem dobrovolným dárcům, kteří přispěli na obnovu vyhořelého kostela sv. Michaela v Praze 5. V pondělí 30. listopadu byla v odpoledních hodinách překročena hranice milionu korun, prostředky budou následně využity na opravu kostela. Na transparentní účet 500089822/0800 je možné přispívat až do 4. listopadu 2021.
„Do sbírky se zapojují drobní dárci, ale i tací, kteří přispívají desítky tisíc korun. Kvůli dopadům koronavirové krize budeme mít asi všichni do kapsy hlouběji, o to více si cením lidí, kteří se už nyní na obnově dřevěného kostela svatého Michaela podílejí, a všem moc děkuji,“ říká Hana Třeštíková, radní pro kulturu, cestovní ruch a památkovou péči.
Aktuálně se na kostele uskutečňuje takzvaná pasportizace celého objektu, pořizují se snímky toho, co z kostela zbylo a bude se také dělat 3D scanning stávajícího stavu ve spolupráci s Národním památkovým ústavem (NPÚ), který jej pro město připraví bezplatně. Poté nastane další fáze, ve které by měla vzniknout ochranná konstrukce, jejímž smyslem bude konzervovat zbylé části kostela, aby vlivem počasí nedošlo k další degradaci.
V nejbližších týdnech se také uskuteční koordinační schůzka zástupců hlavního města s duchovním kostela, na které se bude řešit spolupráce či pomoc s pasportizací a obnovou interiéru. V současnosti se nedá odhadnout, kolik bude celkově rekonstrukce stát.
Chrám sv. archanděla Michaela, nebo také karpatský kostelík sv. Michala, byl celodřevěný pravoslavný chrám z druhé poloviny 17. století, přenesený v roce 1929 z Podkarpatské Rusi do pražské zahrady Kinských pod Petřínem. Kostel byl postaven v takzvaném bojkovském stavebním slohu s prvky lidového baroka. Byl asi 14 metrů dlouhý a 8 metrů široký, věž sahala do výšky asi 17 metrů. Roubené části kostela pokrývala šindelová střecha. Jednalo se o dar Rusínů svému tehdejšímu hlavnímu městu, Praze, jako jejich typické lidové stavby. Náklady spojené s touto operací hradilo Národní muzeum za podpory Ministerstva školství ČR a osvěty Československé republiky. Chrám se stal součástí sbírek národopisného oddělení Národního muzea v Praze.