Hlavní město získá nástroj pro analýzu výstavby na území městských částí

Hlavním cílem návrhu novely Statutu je získat aktuální přehled zejména o nově zahajované bytové výstavbě na území Prahy. Materiál bude schvalovat pražské zastupitelstvo na čtvrtečním jednání.

„Návrh umožní Praze získávat data o probíhajících stavebních řízeních, a to v anonymizované podobě s rozlišením na úrovni katastrálního území. Jde o další významný krok, který umožní identifikovat skutečnou příčinu problémů s pomalým stavebním řízením a řídit město na základě tvrdých dat, a nikoliv dojmů,“ řekl primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.

„Jedná se o analýzu, která přispěje k dalšímu poznání stavu přenesené působnosti státní správy na úrovni hlavního města Prahy a městských částí,“ doplnil Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora pro územní rozvoj.

Městská datová platforma Golemio, která v rámci jednotného integračního řešení umožňuje efektivní uložení, správu, zpracování, poskytování, propojení a vizualizaci datových sad, tak bude nově nástrojem také pro integraci dat o stavebním řízení.

„Stavební odbory městských částí provádějí územní řízení, kontrolní prohlídky staveb, povolují stavební činnosti nebo vydávají stavební povolení včetně souhlasu s užíváním staveb. Cílem integrace dat do Datové platformy hlavního města Prahy je získat data o jednotlivých územních a stavebních řízeních, a tím zkrátit dobu povolovacího procesu především v oblasti bytové výstavby,“ uvedl Michal Fišer, generální ředitel městské společnosti Operátor ICT, která se zabývá oblastí IT.

Data budou poskytnuta nebo průběžně poskytována v anonymizované podobě ve stanoveném formátu. Úřadům městských částí budou bezplatně zřízeny uživatelské přístupy k Datové platformě hlavního města Prahy, které umožní zobrazovat a poskytovat i datové sady.

„Předpokládáme, že data budou získávaná u územních a stavebních řízení zahájených od roku 2021. Díky tomu získá Praha náskok dva roky oproti zbytku republiky, kde by sběr dat na základě celostátního řešení měl začít v roce 2023. Předpokládané náklady na napojení do Datové platformy činí maximálně 250 tisíc korun,“ dodal místopředseda představenstva OICT a ředitel Úseku projektového řízení a fondů Matej Šandor.