Hlubučka bych vyzval ke složení mandátu, říká kandidát na pražského primátora za STAN Petr Hlaváček

Náměstek pražského primátora a lídr hnutí STAN Petr Hlaváček už má jasno, jak by reagoval, pokud by se na jednání zastupitelstva objevil Petr Hlubuček stíhaný v kauze Dozimetr. Podle Hlaváčka se musí dopravní podnik chovat hospodárně. „Efektivita, poctivý management a racionální chování dopravního podniku je stěžejní pro ekonomiku celého města,“ říká.

Lidovky.cz: Co byste řekl panu Hlubučkovi, pokud by se ve čtvrtek dostavil na jednávání zastupitelstva?

Z hlediska práva je nevinný a stále je zastupitelem. Asi bych ale navrhl, aby ostatní zastupitelé ze sálu na protest odešli.

Lidovky.cz: Co byste ale řekl přímo jemu, tři měsíce po vypuknutí kauzy Dozimetr, v níž byl obviněn za manipulaci zakázek v dopravním podniku?

Asi by to bylo velmi osobní… Ale řekl bych mu, aby se vzdal pozice zastupitele.

Lidovky.cz: Měl jste někdy dojem, že se snaží nestandardně ovlivnit rozhodování ve městě či v jeho firmách?

Podle mne fungoval trochu jako literární postava doktor Jekyll a pan Hyde. Přes den byl velmi pracovitý. Dost jsme spolupracovali na řešení zelené agendy, kterou měl na starosti. Snažili jsme se, aby věci byly dotažené do konce a provázané s rozvojem města. Když se odehrálo zatýkání, šel jsem za dámami z jeho sekretariátu, co budeme dělat, aby se zelené projekty úplně nezastavily. Viděl jsem, jak jsou zničené. Úplně konsternované. Říkám to proto, že i lidé, kteří s ním velmi úzce spolupracovali, s tím, co se objevilo, neměli, věřím, nic společného.

Lidovky.cz: Co jste si po vypuknutí skandálu řekl, že je potřeba změnit?

Zpětně jsem si uvědomil, jak je dopravní podnik těžká věc. I když se většina lidí snaží něco zlepšit, může se stát i takový případ. Nyní je potřeba si sednout a upravit především výši zakázek, o kterých podnik rozhoduje ( bez vědomí rady – pozn. red. ), což už se stalo. Je to ale k hlubšímu zamyšlení. Problémů je víc. V minulosti jsme například navrhovali v rámci rozvoje města různé směny pozemků, aby to bylo výhodné jak pro dopravní podnik, tak i pro město. Vše ale trvalo neúměrně dlouho. K tomu se přidává politický tlak manipulovat s cenou jízdenek.

Lidovky.cz: Jak to myslíte?

Předcovidové rozpočtové určení daní bylo takové, že na jednoho trvale hlášeného Pražana vycházelo 40 tisíc korun. Z toho šla dotace na dopravní podnik ve výši šestnácti tisíc korun. Jinými slovy: Praha dnes platí velmi vysoké náklady, aby mohla stát jízdenka velmi málo peněz. V provozu města to představuje mimořádně vysoký náklad. Efektivita, poctivý management a racionální chování dopravního podniku je tudíž stěžejní pro ekonomiku celého města. Musí ho zastupovat lidé, kteří tomu rozumí a řídí ho správně.

Lidovky.cz: Co byste jako primátor tedy chtěl změnit?

Náměstek pro dopravu Adam Scheinherr udělal hodně. Společně jsme se soustředili na rozvojové projekty, neboť město objektivně roste. S tím musí růst i infrastruktura. Nyní je potřeba sednout si s týmem chytrých lidí, a to včetně kompetentních lidí z dopravního podniku, a společně se zamyslet nad rezervami. Navíc je před námi období, kdy budeme muset pomoci křehčí části populace. Budou se pro ně muset uvolnit prostředky v řádu miliard. Nemám nyní návod, co dál s dopravním podnikem. Jako architekt jsem ale školen k tomu, abych byl schopný analyzovat situaci a podle toho sestavil tým odborníků a následně problém řešit. Obdobně jsem to tak udělal se stavbou nové budovy filharmonie na Vltavské.

Lidovky.cz: V Praze proběhla o víkendu masivní protivládní demonstrace kvůli drahým energiím. Čím by podle vás měla přispět metropole k řešení energetické krize?

Pomoci by se mělo především samoživitelkám a seniorům. Je evidentní, že v této situaci je první na tahu Evropská unie, pak stát a na třetím místě jsou obce. Jsem přesvědčen, že by Praha dokázala připravit cílenou podporu. Město může státu pomoci.

Lidovky.cz: Jak?

Určitě bych podporoval například zvýšení přídavků na děti nebo na bydlení. Znamená to ale zpoždění akcí, jež má Praha rozdělané. Stavíme metro D, ale nečerpáme nyní úvěr. Ten by se mohl čerpat a prostředky by se dočasně použily na zmírnění dopadů vysokých cen energií. Určitě by se zohlednilo i to, jestli lidé mají fixované ceny energií. Existuje také jedna skupina, která byla zvlášť poškozená covidem a zaslouží si pozornost. Jsou to děti a sportoviště. Ty nesmí chybět ve výčtu podporovaných . Zavřít energeticky náročná sportoviště by mohla být další rána do zdravotní kondice tohoto národa.

Lidovky.cz: Podporujete projekt tepelných čerpadel u čističky odpadních vod na Císařském ostrově. Jak je daleko?

Rád bych přispěl k tomu, aby za osm deset let nás znovu nenačapal Putin, anebo jiný diktátor, nepřipravené. Existují první studie. Vychází nám, že by energocentrum bylo schopné vyprodukovat dost energie pro vytápění až čtvrtiny Prahy. Minulý týden jsem viděl situaci v Dánsku. Navštívil jsem také švédské Malmö, kde funguje kombinace více zdrojů. Mají třídírnu štěpky, tepelná čerpadla, menší plynový zdroj a vysoce efektivní spalovnu. Násobně efektivnější než u nás. Nevnímá se jako spalovna odpadu, ale dokonalý systém na výrobu energie, který vypouští extrémně vyčištěné páry. Odpad je zdroj energie. Je to nicméně běh na dlouho trať.

Lidovky.cz: Když jsem se o tomto projektu bavil s radními, řekli mi, že klíčové pro jeho úspěch je, aby energii z tepelných čerpadel odebíralo dostatečné množství lidí. Už se ví, jak by vypadala distribuce?

V Praze máme skrytý poklad z dob minulých, a to jsou čtvrťové teplárny, které rozvádí teplo do domácností. Dlouho to bylo vnímáno jako socialistický přežitek, ale zkušenosti ze Skandinávie ukazují, že právě v tom je budoucnost. Dnes jedou bohužel na plyn nebo na teplo z uhelné elektrárny v Mělníku. Zdroj musíme nahradit, ale distribuční systém ve většině Prahy máme, takže to nebude tak nákladné. Samotné energocentrum v Bubenči je investice ve výši čtyř až pěti miliard korun, ale povede k velkému snížení a stabilizaci cen tepla. Jednáme také pravidelně s ministerstvem průmyslu a obchodu, aby tento projekt šel proplatit z evropských fondů. V první etapě by se daly vytápět části Dejvic a Veleslavína, ale i nová čtvrť, která vyroste v Bubnech a také Vltavská filharmonie. Není to žádný projekt pro snílky. Na podobném principu je už roky vytápěno Národní divadlo a brzy bude i pražský magistrát.