Jak ČR spravuje své historické a architektonické dědictví

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budeme si povídat o tom jak Česká republika spravuje své historické a architektonické dědictví. Bude řeč o tom, zda Praze hrozí vyškrtnutí ze Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Tedy osud, který potkal v roce 2009 Drážďany a budeme hovořit i o tom, zda existují rozumné důvody pro demolici domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice v Praze. A ptát se i na to, proč se kvůli demolici jednoho památkově nechráněného domu, byť v památkové rezervaci spustilo tolik protestů a stala se z něj politická záležitost. Začněme tedy od horkého bramboru. Jím se stal dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice. Ten je součástí jednoho z nejvýznamnějších prostranství pražské památkové rezervace, památky Světového kulturního dědictví UNESCO. Sám o sobě však chráněn není. Vystavěn byl v roce 1880 a dostavěn pak v roce 1920. Stručně shrňme, o co šlo. Na podzim roku 2009 zahraniční investor, firma na Václavském náměstí 19, akciová společnost, požádal Magistrát hlavního města Prahy o povolení zbourat tento dům a na místě postavit novostavbu, polyfunkčního domu. Demolici plánují zahájit v listopadu roku 2011. Výstavba nové budovy by měla začít na jaře 2012 a měla by trvat zhruba dva roky. Povolení dostal, přestože se záměrem investora nesouhlasil Národní památkový ústav. Expertní tým památkové ochrany pražského magistrátu v čele s jeho tehdejším ředitelem, architektem, Janem Kněžínkem dnes ředitelem odboru památkové péče magistrátu, souhlasil. Již tehdy se novináři a také ochránci kulturního dědictví Staré Prahy ptali: Nejednal tehdy magistrát pod vlivem investora? Nicméně magistrát loni v červnu vydal k závěru investora souhlasné stanovisko, které podmínil splněním celkem 10 připomínek. Radní městské části tehdy ještě těsně před koncem svých mandátů investorům vyhověli. Poté na návrh nového starosty Oldřicha lomeckého z TOP 09 současná rada předchozí usnesení pozastavila. Podle starosty byl souhlas s demolicí a výstavbou unáhlený a neodůvodněný. Osud domu číslo popisného 1601 se tak ocitl v rukou ministerstva kultury, který jak sami z úst ministra Jiřího Bessera uslyšíte, na radu právníků 27. května zrušil předchozí rozhodnutí ministerstva kultury, které vrátilo magistrátu rozhodnutí o demolici. Takže nyní vstoupilo v platnost původní rozhodnutí magistrátu. Ředitel odboru kultury a památkové péče magistrátu Jan Kněžínek oznámil, že majitelé mohou začít okamžitě bourat. Na úterním setkání ve prospěch záchrany domu na Václavském náměstí natáčel kolega Libor Dvořák. Vybrali jsme pro vás pasáž z vystoupení Kateřiny Bečkové, předsedkyně Klubu Za starou Prahu a ještě dodávám, že hosty dnešního vydání, kteří budou poslouchat všechny předem předtočené sestřihy, jsou ředitel Národního památkového ústavu Michael Zachař, architekt Vladomil Lunič a člen Domácí rady Klubu Za starou Prahu Jakub Bachtík.

Kateřina BEČKOVÁ, předsedkyně /Klub Za starou Prahu/
--------------------
Ministrovu neschopnost orientovat se v památkové problematice dokládají formulace z dopisu Václavu Havlovi, který ministr Besser publikoval na stránkách ministerstva kultury. Dovolte mi citovat: "nepřicházíme o nic nenahraditelného a rovněž obavy z nové výstavby v památkové rezervaci zapsané na seznamu UNESCO, jsou dle mého přesvědčení zbytečné. Každý případ je jedinečný a stejně tak se nedomnívám, že by zrovna tento mohl založit nějaká precedentní rozhodnutí pro budoucnost," konec citace. Ovšem, přátelé, stačí se podívat do správního řádu, kde už na začátku v § 2 nabádá správní orgány, tento tedy správní řád, aby cituji, při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly, tedy lidově řečeno, aby se úřady, aby ctily precedent. Takže zboří-li se tento dům, mohou se zbořit na Václavském náměstí, zde tedy na Václavském náměstí a v památkové rezervaci desítky dalších a další stovky v památkových zónách a památkově chráněných územích po celé republice. Dovolte mi závěrem formulovat jednu tezi, kterou jsem nazvala Kněžínkův paradox: "když si investor podá žádost o výměnu dřevěných oken za plastová, bude pokárán. Že chce ale rovnou celý barák zbořit, bude pochválen?"

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takto tedy hovořila Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu Za starou Prahu včera během setkání pražských občanů na Václavském náměstí. Ministr kultury Jiří Besser z TOP 09 se hájil následovně.
Pane ministře, vy jste označován za jednoho z hlavních viníků té plánované demolice domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice. Včera také občané Prahy projevovali svůj nesouhlas s tím, co se má stát s tím domem. Proč vy jste zrušil to předchozí rozhodnutí ministerstva kultury a dal tak vlastně prostor pro bourání toho domu?

Jiří BESSER, ministr kultury /TOP 09/
--------------------
Já jsem o žádné demolici nerozhodoval, nerozhodl a musím říct, že jí ani neschvaluji. To moje rozhodování se skutečně týká předchozího stanoviska úředníka ministerstva kultury. Toto jeho stanovisko rozkladová komise, která je složena z 9, v tomto případě byla z 8 nezávislých advokátů z právních kanceláří, doporučoval zrušit, protože způsob, kterým ten úředník ke svému stanovisku došel, bylo uděláno procesně špatně.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co v tom stanovisku stálo?

Jiří BESSER, ministr kultury /TOP 09/
--------------------
Celkově bylo procesně špatně a tím nepřípustně zasáhlo do principiálních práv účastníka toho řízení a ten je do té doby nabyl v dobré víře. Samozřejmě připouštím, že toto rozhodnutí má vliv na určitý posun v celém případu, ale rozhodnutí o demolici toho domu je stále plně v gesci Magistrátu hlavního města Prahy, potažmo tedy příslušného stavebního úřadu, nikoliv o tom nerozhoduje nikdo na ministerstvu kultury, ani já, ani nerozhodnuje o územním rozhodnutí ani o stavebním povolení ani o demoličním výměru. Čili nejde tady v žádném případě o to, že bych rozhodl já o bourání nebo demolici toho domu, nebo dokonce, že bych povoloval nějakou obludu, jak napsal pan Václav Havel.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
To myslím, že nikdo neříká, že vy jste povolil demolici, ale rozhodně tím, že jste zrušil to předchozí rozhodnutí ministerstva kultury, tak jste dal volnou ruku magistrátu. Můžete jen krátce ještě říci, co by se, kdybyste nezrušil to rozhodnutí, co by se mohlo stát?

Jiří BESSER, ministr kultury /TOP 09/
--------------------
Víte, magistrát v tom svém prvním rozhodnutí uložil splnit určité podmínky vlastníkovi objektu a vyslovil předběžný souhlas s plánem vlastníka nemovitosti a to rozhodnutí bylo pravomocné. To nabylo právní moc. Tím přiznalo investorovi určitá práva. Proč v této době nekonali ti, kteří teď konají? Co by se mohlo stát? Mohlo by se právě stát to, že by majitel, investor se svých práv dobýval a právě proto, že to naše rozhodnutí odboru památkové péče ministerstva kultury by bylo shledáno za procesně špatné, tak by padla případná vina na ministerstvo kultury a tím pádem na český stát a po letech,

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, investor by tedy mohl žádat o peníze?

Jiří BESSER, ministr kultury /TOP 09/
--------------------
Investor by mohl žádat o peníze, ale to je opět zveličovaná věc, která je sekundární, principiálně přece ministr poslanec, senátoři obecně musí dodržovat zákony, právo, správní předpisy a procesní kroky, znovu říkám, není to žádný precedens do budoucnosti a nemusíme mít obavu z toho, že by UNESCO na základě této přestavby se postavilo k Praze zády nebo že by vůbec přemýšlelo o tom odebrat jí její statut té pražské zóny. Je potřeba si ale také sáhnout do vlastního svědomí, i ti ostatní, kteří v minulých 20 letech povolili různé přestavby tohoto domu včetně přímo nevkusných výkladních skříní, které tam byly povoleny a tak dále a tak dále. To znamená, tento jednotlivý příběh jistě nebude precedentem. Pokud budu ministr kultury nadále, tak rozhodně se nebude postupovat tak, že by se plošně bouraly domy, které jsou součástí UNESCO, ale musí to být po právu vůči všem. Jak vůči státu, vůči památkám, tak vůči vlastníkům těch nemovitostí.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekl Českému rozhlasu 6 ministr kultury Jiří Besser. A jak zpětně i z pohledu současnosti hodnotí rozhodnutí primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda?
Jak hodnotíte to, jakým schvalovacím procesem udělení souhlasu s demolicí prošlo a nešel tehdy magistrát na ruku investora?

Bohuslav SVOBODA, primátor hlavního města Prahy /ODS/
--------------------
Magistrát si nechal udělat rozsáhlou studii odborníků, kteří posuzovali všechny varianty řešení a já mohu jen konstatovat, že ten sbor architektů a historiků, který to posuzoval, 60 % doporučil variantu, která je nyní na stole k řešení. Toto stanovisko bylo pro magistrát natolik závažné a zásadní, že tu variantu akceptoval. Nebylo by správné, aby i z pozice primátora zasahoval do tak vážných a citlivých věcí jako je architektonické řešení Václavského náměstí a moje osobní stanovisko já jsem toho názoru, že chce-li Praha zůstat živým městem, musí, musí připustit nástup nové moderní architektury. Bude-li se Praha bránit moderní architektuře, prostě bude mít místo Václavského náměstí stále jen nějaký koňský trh?

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím vás přesvědčil a architekt a památkář Jan Kněžínek, že byl znovu zvolen ředitelem odboru, který je přejmenovaný a nyní se jmenuje odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy? Byl opravdu tím nejlepším člověkem? Proč?

Bohuslav SVOBODA, primátor hlavního města Prahy /ODS/
--------------------
Já si myslím, že pan Kněžínek je člověk, který zná spoustu těch technických věcí, toho se týkající a naše představa, jak budeme s památkovou péčí zacházet, je trochu jiná. My budeme velmi významně pracovat s konsorciem odborníků a ta role odboru a role pana Kněžínka bude vlastně role těch, kteří realizují záměry, které budou iniciovat a vytvářet odborníci. Čili je to odbor, který bude zajišťovat to, co bude ideově, odborně, umělecky správné.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslí si primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda. Připomeňme postavení a pravomoce UNESCO. V roce 1972 byla pod patronací UNESCO uzavřena Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Jde o mezinárodní právně závazný dokument, jež zavazuje k povinnosti chránit materiální výtvory našich předků a také jedinečné úkazy vytvořené přírodou. Naše republika přistoupila k úmluvě v roce 1990. Centrum historické Prahy je na Seznamu UNESCO od roku 1992. Mezi další chráněné památky patří historické jádro Českého Krumlova i Telče, Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Také historické jádro Kutné Hory s kostelem svaté Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci, Lednicko-valtický areál, vesnice Holašovice, Zámek a zahrady v Kroměříži, zámek v Litomyšli, vila Tugendhat v Brně, poslední práce Ludwiga Miese van der Rohe v Evropě, Židovské město a bazilika svatého Prokopa v Třebíči. Z podstaty pravomocí UNESCO nemůže Praze nic zakázat. Naše pozice na Seznamu UNESCO je však podle kunsthistorika Josefa Štulce, předsedy poradního orgánu UNESCO ohrožena.

Josef ŠTULC, kunsthistorik, předseda poradního orgánu UNESCO
--------------------
Už jsme napsali panu ministru Besserovi dopis, v němž vyjadřujeme svůj nesouhlas hluboký. Je to velmi nebezpečný precedent, a Praha si takovýmito precedenty a následnými akcemi skutečně v uvozovkách koleduje o budoucí vyškrtnutí ze Seznamu světového dědictví.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Který z těch důvodů pro to nedemolovat tuto budovu je takový nejpádnější?

Josef ŠTULC, kunsthistorik, předseda poradního orgánu UNESCO
--------------------
Na území pražské památkové rezervace je asi 1500 nebo 1800 individuálně chráněných domů. Zbytek, což je několik tisíc dalších domů chráněn zápisem není, ale to neznamená, že nemají hodnotu památky, a toto je jeden z nich, protože ten dům byl přestavěn významným českým architektem Božiměrem Kozákem a je velmi,bych řekl, klasickým příkladem toho raného, té rané moderny ar deco a ještě rezidui českého kubismu a navíc byl Božiměrem Kozákem koncipován se záměrným kompozičním pohledem na kontext. On záměrně zrušil takovou urbanisticky nevhodnou věžičku, která na tom domě byla, právě aby vytvořil z Václavského náměstí takovou podnož té monumentální budově Národního muzea a to nyní tento nafoukaný projekt prostě ruší a zase tam vrací jakousi přihlouplou módní, bych řekl, věž na to nároží. Takže se ničí stavba, která má hodnotu. Druhý důvod v mých očích rovněž velmi významný, že se tam projektuje stavba, která je průměrná, spíš podprůměrná a navíc velmi, bych řekl, nafoukaná.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete shrnout, jak se tedy chováme k tomu kulturnímu dědictví architektonickému v Praze, potažmo v celé České republice a co nasvědčuje tomu, že byste říkal, že bychom mohli býti třeba dalšími za Drážďany?

Josef ŠTULC, kunsthistorik, předseda poradního orgánu UNESCO
--------------------
UNESCO dlužno říct, tak jak mohu i ze svých kontaktů jenom potvrdit, nemáme nejlepší pověst. To byly pankrácké mrakodrapy, pak to byl tunel Blanka. Teď se jedná o Žižkov, kde bude plánovat další výškové stavby. Další výšková stavba vlastně vznikla na Pankráci už vůbec bez jakéhokoliv hluku, potichu se tam vystavila objemná výšková stavba. Prostě UNESCO má pocit, že s nima tak úplně nehrajeme fair play a že Praha stojí o udržení se na tom Seznamu světového dědictví ne proto že by byla hrdá na svojí minulost, na svojí historii, ale na svoji krásu, na své hodnoty, ale protože si chce ponechat ten label kvůli turistickému ruchu.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, a co myslíte, že za tím stojí, že v Praze stavíme. To je samozřejmě i věcí názoru, zda by tady měly být výškové budovy či nikoliv, ale samozřejmě UNESCO má nějakou představu a chrání místa podle svých kritérií. Co za tím stojí, že takto svévolně zastavujeme Prahu a jaksi se vyčleňujeme z toho zorného úhlu UNESCO?

Josef ŠTULC, kunsthistorik, předseda poradního orgánu UNESCO
--------------------
Víte, na to je těžké jedno jasně odpovědět a nevystavit se, bych řekl riziku žaloby. Jenom řeknu, stojí za tím, bych řekl, až neuvěřitelně vřelá spolupráce mezi developery, kteří do Prahy vstupují a mezi jednak pražským magistrátem, do jisté míry v případě Pankráce i Prahou tuším 4 a mezi orgánem, který má zákonem delegovanou povinnost hájit veřejný zájem, to jest magistrátním odborem památkové péče, který tuto svoji povinnost dostatečně nenaplňuje.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekl předseda poradního orgánu UNESCO Josef Štulc.

Zdeněk LUKEŠ, architekt
--------------------
Systém památkové péče je propracovaný, máme na seznamu nemovitých památek daleko víc památek než jiné srovnatelné země. Většina z nich si myslím, že je v dobrém stavu a byla i dobře opravena, ale neplatí to samozřejmě všeobecně a asi největší problém památkové péče je nedokonalý sankční systém. To znamená, že když se někdo o nemovitou kulturní památku nestará tak jak by měl, je dost těžké ho postihnout a nějakým způsobem ho těmi postihy donutit, aby se staral tak jak má a výsledkem je to, že řada těch nemovitých památek je v zuboženém stavu, ale neexistuje žádný způsob, jak donutit majitele, aby s nimi zacházeli tak jak by měli. Co se týče současné architektury u nás, tak já si myslím, že pokud mluvíme o té špičce, tak si myslím, že vzniká řada dobrých staveb. Bohužel je to všechno trošku v tom jednom typu, který bych označil, řekněme, za novou věcnost nebo minimalismus. Chybí nám trošku pestřejší nabídka stylová, tedy té současné moderní architektury, ale hlavně nám chybí víc zahraničních architektů, kteří by u nás působili a kteří by tady stavěli, protože to je vždycky velmi významný stimul a koneckonců je to i tradice, protože víme, že celou řadu nejvýznamnějších památek v Praze a i dokonce na Pražském hradě postavili cizí architekti.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je pro vás architektonická špička a architektonický průměr, myslím z pohledu pražského či České republiky?

Zdeněk LUKEŠ, architekt
--------------------
Kdybych se měl podívat třeba na stavby, které vznikly, dejme tomu, během posledních deseti let na našem území, tak sleduji s obdivem třeba produkci ateliéru Kuba - Pilař z Brna, to jsou autoři řady velmi kultivovaných staveb a také řada těch jejich staveb byla oceněna v různých soutěžích. Pak mám rád architekta Zdeňka Franka, například jeho domy na Žižkově jsou velmi kontextuální a vlastně nějakým způsobem ctí tradici té žižkovské architektury, to jenom takové dva příklady z mnoha, ale samozřejmě těch dobrých, zajímavých staveb je celá řada.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, vy jste se zmínil o tom, že se nestarají majitelé dobře o některé památky. Která památka vyloženě trpí a není dobře opečována?

Zdeněk LUKEŠ, architekt
--------------------
Uvedu například Šlechtovu restauraci ve Stromovce. To je prvotřídní stavba z doby barokní, přestavěná romanticky v 19. Století, ale pořád je tam ještě ta barokní báze. Ta Šlechtova restaurace už po desetiletí je v naprosto bídném stavu. Nikdo se o ní nestará, léta už se slibuje, že začne rekonstrukce, k ničemu nedošlo. Usedlost Cibulka v Praze-Košířích mimořádně cenný soubor barokních staveb, klasicistních staveb, rozpadá se doslova. Další případ moderní architektury je třeba palác Svět v Praze-Libni. Také samozřejmě nemovitá památka z období konstruktivismu, je v bídném stavu. Je to skutečně hanba i proto, že je spojena navždy se jménem spisovatele Bohumila Hrabala.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Existují z vašeho architektonického pohledu rozumné důvody pro to, demolovat dům na rohu Václavského náměstí a Opletalově ulici a jak se vám zamlouvá návrh té nově postavené budovy?

Zdeněk LUKEŠ, architekt
--------------------
Myslím si, že ten návrh špatný není. Demolice toho stávajícího domu, to je jednak otázka právní, to je jestli existuje nějaký způsob, jak zabránit tomu, aby dům, který není památkově chráněný, byť stojí na Václavském náměstí v městské památkové rezervaci, byl nahrazen novostavbou. Jen během posledních 20 let se na Václavském náměstí objevily místo starých domů asi 4 nebo 5 nových staveb a v celé rezervaci jich jsou desítky. Takže já si myslím, že u nás prostě není legislativa, která by bránila vlastníkovi domu, pokud nezbourá památkově chráněný dům a pokud dodrží veškeré zastavovací podmínky prostě všechna pravidla hry, která jsou nastavena samozřejmě velmi přísně, aby ten starý dům nenahradil novým.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A vy coby architekt, jak vy byste postupoval v tomto místě?

Zdeněk LUKEŠ, architekt
--------------------
Já, kdybych byl majitelem toho domu, tak bych ho tam samozřejmě nechal, myslím, že je to prostě průměrná stavba. Není to na památkovou ochranu, pokud bychom ho zapsali, tak podle mě degradujeme ten památkový seznam, protože takových domů jsou jen v Praze tisíce. Ale je to prostě stavba, která může dál sloužit. Takže asi bych jí tam nechal a věnoval bych se spíš té dostavbě těch dvorních objektů, které už bohužel byly zbořeny. Myslím si, že daleko cennější je ten sousední dům Národních listů, z něhož bohužel zůstala jen ta fasáda. Tak ta tam snad ale zůstane. Nicméně já vlastníkem nejsem. Ten vlastník prostě usoudil, že ten dům nahradí jiným. Právo na to má. Samozřejmě pokud bude tlak veřejného mínění velmi značný, tak třeba od toho záměru ustoupí.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik tedy názor architekta Zdeňka Lukeše

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hosty dnešního vydání Studia STOP zde ve studiu, kteří poslouchali předchozí předřečníky jsou ředitel  Národního památkového ústavu Michael Zachař, který je ovšem po telefonní lince ve spojení, přeji vám dobrý večer. Také jsme ve společnosti architekta Vlado Miluniče a člena Domácí rady Klubu Za starou Prahu Jakuba Bachtíka, dobrý večer. Vlado Milunič, shrňte základní pro a proti té situaci na Václavském náměstí ohledně tohoto domu.

Vlado MILUNIČ, architekt
--------------------
Já jsem byl velmi příjemně překvapený, jak velká účast na Václaváku, protože jsem myslel, že tam bude a nakonec byla špatná zpráva v rádiu, že tam bylo jen 300 lidí. Já jsem myslel, že tam bylo minimálně dvojnásobek, ne-li tisíc lidí a udělali mi velkou radost. Naopak jsem byl strašně zklamán Zdeňka Lukeše, jak jednoznačně řekl, že ten barák je možné zbourat. Praha je založena na vrstvení a nikde žádný jiný město skoro na světě nemá tuto věc vrstvení, ty sedimenty během 10 století od románského, gotického, renesančního, barokního a ještě Praha je také zvláštní tím, že měla současně vliv Italů z Mediteranů a dohromady s Němci a je to město česko-německo-židovské. Takže to je ten mix. Nikde jinde na světě, třeba v Římě trochu podobné Praze, ale tohle to, co má Praha, jako ty Italy, kteří tady byli domestikovaní Santini, Brandi, a tak dále, ti tu udělali tu úžasnou hodnotu a ještě bych tedy řekl, že bych moc nesázel na to UNESCO, protože UNESCO je stejně jako Brusel, tam jsou nějací úředníci, kteří odjedou do Rio de Janeiro, tam se opalují a pak něco tam řeknou a jedou zpátky. Čili já bych chtěl a to jsem trval na to, aby když jsme bojovali proti mrakodrapům na Pankráci, aby si lidé z Prahy uvědomili, co tady máme za úžasnou hodnotu a sami vlastně to město ubránili a jako baví mě ve Stuttgartu, jak jim chtěli zbourat to staré nádraží a tam se sešlo 4 tisíce lidí. Nás tam bylo včera nebo kdy to bylo, tisíc. A to nádraží uchránili anebo ještě to další nádraží, ty se snad ubrání občany.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co zásadního vám vadí na atom, že tento dům má být zdemolován a má tam být postaven nový dům, jehož návrh známe opravdu jen velmi kusý pohled.

Vlado MILUNIČ, architekt
--------------------
V Praze byla celá řada bourání, Josefovská čtvrť přišla o své, Valdštejn zboural čtvrtě na Malé Straně, postavil tam palác a nebo děda Havel, když dělal Lucernu, tak zboural něco a postavil něco úžasného a to je kulturní centrum. Kdežto to, co tam je, to na prosto výsměch to je nějaká administrativa, úplně v podstatě si myslím, aby tam byl ten suterénní parking. Já jsem byl na veřejném projednání dalšího bloku dole, Jindřišská, Panská, Příkopy, od architekta Zieglera a tam bylo také vlastně dole suterénního parkování, který je vlastně vázáno na vítězný návrh rekonstrukce Václavského náměstí, kde hlavní myšlenka byla, aby dole a nahoře byl suterénní parking.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže podle vás hrozí toto i tady v tomto místě? Dejme příležitost řediteli Národního památkového ústavu Michalu Zachařovi. Vaše argumenty a postoj Národního a památkového ústavu?

Michal ZACHAŘ, řediteli Národního památkového ústavu
--------------------
Tak ve věci toho objektu na Václavském náměstí samozřejmě památkový ústav zaujal stanovisko preferovat zachování toho původního stavebního fondu. To znamená, my máme v centru Prahy nejen kulturní památky legislativně zapsané, ale máme i objekty, které nejsou kulturními památkami a vytváří samotný vlastně tkáň historického města, pražskou památkovou rezervaci. A my, když jsme jednali vlastně úplně v počátcích v roce 2007 o řekněme substituci toho objektu nárožnýho, ale původně i toho objektu 920 bývaly akciové tiskárny, tak jsme po projednání v památkové radě preferovali zkrátka ponechání obou těch objektů a dostavbu. Ta parcela je poměrně veliká, tak samozřejmě preferovali jsme, nechť se dostaví parcela akciové tiskárny, případně i nějakým způsobem doplní ten nárožný dům 1601, ale tenhle ten návrh vlastně nepadl na úrodnou půdu.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, a co říkáte tomu, jak to tedy s tím domem bude nyní? Jak se vám zamlouvá ta nová výstavba?

Michal ZACHAŘ, ředitel Národního památkového ústavu
--------------------
Mně osobně nevadí zásadně, protože si myslím, že substituce lze i v pražské památkové rezervaci připustit. Je to ovšem případ od případu. Samozřejmě my jsme potřebovali vědět přesně charakter povahu toho domu, proto jsme bez toho, aniž by se zpracoval historický průzkum, vůbec nepřipustili tu diskusi o zbourání toho domu. Po vypracování staticko-historického průzkumu jak na ten objekt 920 tak na objekt 1601 jsme zkrátka vyhodnotili, že i ztráta tohoto objektu by byla nepatřičná, a proto jsme k tomu zaujali negativní stanovisko.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dejme příležitost členu Domácí rady Klubu Za starou Prahu Jakubu Bachtíkovi. Vy jste spoluorganizátorem včerejší protestní akce. Shrňte vaše důvody, proč nechcete, aby se cokoliv měnilo na rohu Václavského náměstí?

Jakub BACHTÍK, člen Domácí rady Klubu Za starou Prahu
--------------------
Samozřejmě jsou tady ty šedévry ty velké památky svatý Vít, kostel svatého Mikuláše, ale ta pražská architektura, zvláště v té rezervaci i v těch řekněme druhořadých stavbách je mimořádně kvalitní a pro tu architekturu ze začátku 20. století to platí naprosto ve většině případů a tenhle dům je toho důkazem. Ono je to sice takový šedivý nenápadný dům, člověk kolem někoho projde, ani si ho nevšimne, ale když se na něj zadíváte, tak ta architektura sama o sobě je velmi kultivovaná, velmi kvalitní a myslím si, že v jiných městech než je Praha, méně kvalitních, méně plných takto významných památek jako je zde, tak by nám ten dům záviděli. Proto si myslím, že už z principu je vyloučeno, aby takhle cenná stavba z té památkové rezervace zmizela.

Vlado MILUNIČ, architekt
--------------------
Podobně to bylo se Špačkovým domem. To je stejný případ.

Jakub BACHTÍK, člen Domácí rady Klubu Za starou Prahu
--------------------
A zároveň je tady jakoby druhá rovina a to je právě status té památkové rezervace, který vznikl právě proto, aby tyhle věci chránil, aby vytvořil kontext tomu nejlepšímu, co v té Praze je. A já tady shodou okolností mám na stole pravidla, která vymezují to, jakým způsobem má být ochrana památek v té rezervaci prováděna. To nařízení vyjde na jednu stránku, to je všechno, co tu památkovou rezervaci v tuto chvíli chrání. Ale jedna věta je tady naprosto jednoznačná, a sice píše se tam, že veškeré úpravy nemovitých kulturních památek i jejich souborů a objektů, které vykazují dílčí památkové nebo urbanistické hodnoty, musí být řešeny a prováděny se zřetelem k trvalému zabezpečení jejich hmotné podstaty. Je to jeden z mála odstavců, který vymezuje, co se na území pražské památkové rezervace má dít. Pokud ten dům má alespoň nějakou architektonickou nebo urbanistickou hodnotu, což ten dům na nároží má zcela jednoznačně, tak by měl být zachován. Není přípustné, aby on sám zmizel, aby byl zbořen. Prostě musí tam zůstat.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo je tedy podle vašeho názoru takovým největším strůjcem celé věci? Viníkem, který toto nedodržel?

Jakub BACHTÍK, člen Domácí rady Klubu Za starou Prahu
--------------------
Podle mě jednoznačně je to památkový odbor magistrátu, který má v ruce to zásadní rozhodnutí. Podle mě to, že magistrát naprosto ignoroval stanovisko památkářů, stanovisko odborníků, kteří jsou za svoji práci placeni z našich daní a zřizování kvůli tomu, aby nám říkali, co je cenné a co je potřeba zachovat a to že upřednostnil jednostranně názory developera, tak si podle mě to svědčí, že buďto ten odbor rozhodoval naprosto neodborně nebo ještě s postranními zájmy.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane řediteli Národního památkového ústavu, pane Zachaři, proč magistrát vyhověl investorovi podle vašeho názoru?

Michal ZACHAŘ, ředitel Národního památkového ústavu
--------------------
Myslím si, že každý si má hlídat to, co má. Já myslím, že památkový ústav tady vydal signál, a nechť tedy třeba památková inspekce nebo další orgány, organizace, prostě hodnotí, kdo jak postupoval v intencích své působnosti?

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dejme příležitost architektu Vlado Miluničovi. Ta nová stavba, která tam má vzniknout, tak jakousi veřejnou prezentací podle mého názoru neprošla. V případě třeba vaší práce ohledně Tančícího domu tomu bylo úplně jinak. Můžete se zahledět zpětně a říci, co se dělo, než se ta stavba realizovala?

Vlado MILUNIČ, architekt
--------------------
My jsme ve stejné pozici, protože toto byl soukromý investor, ten si vybral dva architekty prostě, ale jakou práci my jsme předvedli, všem lidem ukázali, byla jedna velká výstava nahoře na Martincovým paláci, kde vlastně bylo celé od začátku, to jsme měli tisíce vad a máme to v knížce zdokumentované a pak byla tisková konference, kde každá návštěvnice se mohla zeptat a tam byl stůl takový dlouhý, kde byli na jedné straně zastánci a druhé straně odpůrci a náhodou kolega Štulc ze strany odpůrců během tiskovky přešel na stranu zastánců, pak ještě byla další výstava v Čapkově galerii nahoře na Praze 2, protože Praha 2 nám dávala stavební povolení, takže to je úplně diametrálně jiný přístup, kdežto tady tam jsou nějaké dvě vizualizace, co jsem viděl v reportérech v pondělí, tam jsou nějaké žížaly takhle a co Havel si stěžoval, tam jsou asi nějaké zuby, takže se mi zdá nehorázně že ten investor si nárokuje nějaké peníze za ušlý zisk z titulu toho projektování, to je naprosto absurdní. Ještě jsem řekl, že jsem dělal centrum sídliště Malešice a tam byla mazaná věc, že investor, městská část nejdřív developerům ten pozemek pronajala a pak teprve v kolaudaci ho prodala, takže vlastně městská část měla na toho investora nějakou páku, aby tam neudělal jen velký zisk a pak zmizí, aby tam bylo něco, co bude kuprospěchu toho, jinak obecně, vím, za ty dlouhý léta co se v oboru pohybuju, takže to je jednoduše na magistrátě nastaveno tak, že magistrát má své oblíbené stavební firmy, své investory, své developery, své architekty, většina jich sedí v tom sboru expertů a těm pomůže k zakázce a pak ty všechny jeho kamarádi se musí magistrátu odvděčit nějakým sponzoringem, takže toto celé je princip a zřejmě Kněžínek, se kterým se znám mimochodem 40 let nebo kolik, sepsal špatně s právníkem tu dohodu s tím investorem, kde ten investor nás může zase vydírat. Což je jednoznačně chyba Kněžínka a jeho právníků.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrá, co se s tím dá dělat podle vašeho názoru v tuto chvíli, pane architekte, s celou tou situací kolem tohoto domu?

Vlado MILUNIČ, architekt
--------------------
Musíme využít všechny možné způsoby, jak tomu zabránit, protože je to úplně špatně principiálně a podle mě se mají podřizovat zákony nějaké logice a nějakému slušnému chování a ne naopak. Já nesnáším ty právníky, protože i tam v tom baráku bude nějaká administrativa, já říkám, dělím obecně lidi na ty co něco vytváří a pak ti, kteří z toho vytvořeného na tom jenom parazitují jako banky. Banky bych zavřel jako lichváře podle zákona. Konec jako.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakub Bachtík je zde také s námi, tak jakou víru v to, že pochodíte, že dům nebude  zdemolována následně se nebude konat výstavba, máte?

Jakub BACHTÍK, člen Domácí rady Klubu Za starou Prahu
--------------------
Pevně v to doufáme. Ono ještě zbývá několik kroků, myslím, že to i pan ministr zmiňoval, že to je jeho rozhodnutí v té památkové věci a nikoliv o samotné demolici. O tom rozhoduje až příslušný stavební úřad a tam se také musí dojít k nějakému správnímu řízení, kde se přináší argumenty a na základě nich se rozhoduje, takže tam se budeme samozřejmě pokoušet nějakým způsobem zvrátit to rozhodnutí. Potom bychom zkusili nechat prohlásit ten dům za kulturní památku, protože podle nás na to kvality má a to by samozřejmě zkomplikovalo možnost zdemolovat. Takže jsou i věcné kroky, které se v tom dají dělat, ale pak samozřejmě zbývá nějaký veřejný tlak ať na investora nebo na město, aby demolici toho domu nepřipustili.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je názor ředitele Michale Zachaře, je tento dům hodný toho, aby se stal kulturní památkou a jaký bude mít další soud, podle vašeho názoru, případně vaše úloha ústavu je skončena v tuto chvíli?

Michal ZACHAŘ, ředitel Národního památkového ústavu
--------------------
Tak ta otázka prohlášení domu za kulturní památku přísluší vlastně regionální hodnotitelské komisi, která se zhruba pětkrát až šestkrát za rok schází na pracovišti Národního památkového ústavu v Praze.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se omlouvám, já se ptám na váš osobní názor.

Michal ZACHAŘ, ředitel Národního památkového ústavu
--------------------
Na můj osobní názor v jaké smyslu?

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na to, jestli tento dům podle vašeho odborného názoru stojí za to, aby se stal kulturní památkou.

Michal ZACHAŘ, ředitel Národního památkového ústavu
--------------------
Nikoliv. Tady byl zmíněn Špačkův domů, já si myslím, že Špačkův dům byl perfektně dochovaný v interiéru, exteriérech jako autentická hmota dobového stavitelství. Tenhle ten dům má několik stavebních fází. Je setřen, řada věcí je bych řekl, schopna i transferu a podobně. Můj osobní názor.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A postoj či role Národního památkového ústavu v tuto chvíli končí, co se týče tohoto domu, nebo jak vy budete dál postupovat?

Michal ZACHAŘ, ředitel Národního památkového ústavu
--------------------
Tak ta bude samozřejmě pokračovat ve chvíli, kdy dostaneme žádost. Možná že tady nebylo zmíněno, že jsme dostali začátkem roku žádost o posouzení vlivu na životní prostředí EIA, ke které jsme se vyjadřovali také zamítavě, takže samozřejmě bude oslovováni v dalších vstupní dokumentace, pokud to nastane.

Jakub BACHTÍK, člen Domácí rady Klubu Za starou Prahu
--------------------
Mě přijde absurdní, že ty debaty o kvalitě toho domu veřejné se vedou až ve chvíli, kdy už je rozhodnuto o jeho demolici. Podle mě tady chybí v prvé řadě to, že o většině těch projektů, většině demolic, o většině novostaveb se veřejnost dozvídá až ve chvíli, kdy už je všechno schváleno. Jak už tady bylo řečeno, tak projekt té novostavby je znám z několika málo v novinách publikovaných reprodukcí.

Vlado MILUNIČ, architekt
--------------------
O majiteli nevíme vůbec nic, nějaký Lichtenstein nebo?

Jakub BACHTÍK, člen Domácí rady Klubu Za starou Prahu
--------------------
Ta stavba je známá z několika reprodukcí, které se vlastně po velkém tlaku médií velmi nedobrovolně objevily v rámci v těch článcích a podle mě tímhle způsobem nelze novou výstavbu architekturu v Praze vytvářet nelze se potom také divit, že nevznikají zas tak zajímavé věci. Podle mne by do těchto všech procesů měla vstupovat veřejnost, měly by vznikat veřejné architektonické soutěže. Mělo by se diskutovat o tom, že co tady má být a co ne a ne že se o tom veřejnost dozví, až když je všechno rozhodnuto.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hlásil se tady pan architekt Milunič, doplnění.

Vlado MILUNIČ, architekt
--------------------
Já si myslím, že všechny ty smlouvy a tak dále, všechno by mělo být transparentní a měla by na to, včera to zaznělo na tom Václaváku, že by na to měla být určitě soutěž, aby ze soutěže vyplynuly nějaké varianty, protože ten investor tím, že to je jeho parcela, tak si tam matlá sám s nějakým architektem Pokorným, vůbec ho neznám a to by se mohli účastnit u takového důležité parcely na Václaváku celá řada českých i cizích architektů.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, jak jdou dohromady památky, historické dědictví a nová moderní architektura. Jak byste to viděl v Praze?

Vlado MILUNIČ, architekt
--------------------
Bude mi trochu vadit názor Klub Za starou Prahu, to jsou mrtvoly nějaký, umrtvování a zrovna s panem ředitelem mám velký problém, protože já jsem na Smíchově vedla Švandova divadla, 4 roky mi trvalo jako že jsem z obytného baráku chtěl dělat barák plné kultury. 4 roky jsem bojoval s Kněžínkem, který mi říkal: Až přestaneš pomlouvat ty mrakodrapy, tak mi ti něco povolíme. Čili je možné i v tomto případě udělat nějakou nástavbu, zachovat to, co tam je a do toho dohra i za parcelu Jalty udělat něco rozumného. Ale v žádném případě ten nový návrh není hodnotnější než to, co zbouráme, čili musí to několikanásobně přesahovat kvalitou náplní architekturou, ale toto je úplně hloupé.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste proti tomu, aby se v Praze stavěly velmi vysoké výškové budovy neboli mrakodrapy?

Vlado MILUNIČ, architekt
--------------------
Já jsem dělal do Bratislavy dokonce 125 metrů skrumáž věží a pak jsem v Malešicích dělal také 70 metrový.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ale 70 metrů není mrakodrap.

Vlado MILUNIČ, architekt
--------------------
Ale myslím si, že obecně by se hladina zástavby intravilánu měla zvětšovat, abychom tak chránili periférii, protože když se město rozlézá do šířky, ale musí to mít rozumný jako úvahu, abych nepoškodil ten kontext, abych tam tu hmotu přinesl, takže je to otázka obtížná. Není to možné definovat jednou větou.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je názor ředitele Národního památkového ústavu Michaela Zachaře, památky a moderní architektura, jak jdou z vašeho pohledu dohromady a případně, co si myslíte o velmi vysokých budovách v Praze? Měly by se stavět?

Michal ZACHAŘ, ředitel Národního památkového ústavu
--------------------
Já bych se ještě jedou vrátil k té transparentnosti. Tam třeba bylo dobrým zvykem Prahy 1, že dělala takzvaný stan v dolní části Václaváku. Ten trval tři čtyři dny a kde ty projekty byly prezentovány. To si myslím, že skutečně tahle závažná věc na Václavském náměstí by asi patřila. Ale moderní architektura starobylého města, tak samozřejmě máme dobré příklady všude možně ze světa a i v Praze si myslím, že se hodně věcí povedlo. Tak třeba Langham ve Vodičkově ulici, Palác Euro v dolní části Václaváku, určitě řada i starších věcí Fragnerovo Karolínum a podobně. Ale to už bychom zabíhali dál. Na výškové stavby v Praze, tak přeci jen je potřeb a ještě řadu věcí dořešit, udělat. Byla zadaná ta studie vizuální integrity, počítačový model, určitě ty názory se různí,čili postupuje se nějakým způsobem dál, teď byly přijaty, myslím, že Unesco doporučená výška, teď nevím jestli 70 nebo 80 metrů. Samozřejmě jsou určité body k zákresům, které jsou choulostivé. Víme nebo byla reprezentovány i výškové objekty v dolních Holešovicích, kde v průhledu ze Seminářské zahrady se negativně uplatňují, takže tam je potřeba dávat určitě velký pozor. Všechny věci tady dneska musí procházet týmovým posouzením. To nemůže rozhodovat jeden nebo dva lidi, k tomu se vyjadřují desítky a desítky osob.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak pohlíží na případnou výstavbu mrakodrapů vyšších než 70 metrů člen Domácí rady Klubu Za starou Prahu Jakub Bachtík. U takových výškových budov se většinou nejedná o funkční nutnost té budovy, ale jedná se o takovou spíše snahu investorů zviditelnit se, na druhou stranu mrakodrapy najdeme i v jiných historických městech jako je Řím, Florencie, Kodaň, Amsterodam, tak chybí vám v Praze tak vysoké budovy.

Jakub BACHTÍK, člen Domácí rady Klubu Za starou Prahu
--------------------
Já se nejdřív vyjádřím k tomu vztahu moderní architektury jestli můžu. Já bych v tom totiž hodně souhlasil s panem ředitelem, že stará a nová architektura nejenže nejdou proti sobě, ale dokonce se mohou velmi zajímavým způsobem doplňovat. Jednak že by se to nové nemělo dít za každou cenu, za cenu ničení starého a hlavně že by to město, které na to má nástroje, mělo tlačit na to, aby ta architektura, která tady vzniká, skutečně byla kvalitní, to znamená, trvat na veřejných soutěžích, dávat dopředu podmínky nebo vytvářet pravidla pro to, ještě než se začne stavět, aby tam opravdu vzniklo to, co tu Prahu obohatí.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte, co považujete za podařenou pražskou architekturu potažmo i v České republice?

Jakub BACHTÍK, člen Domácí rady Klubu Za starou Prahu
--------------------
Když zůstanu v Praze, tak asi Palác Euro, Gangansu, zařadil i tančící dům od pana architekta Miluniče, nový dům, novostavba na Peterském náměstí, která získala cenu Grand Prix, si myslím, že je kvalitní architektura. Ale podle mě tyhle ty domy vynikají spíš náhodou než že by to byl výsledek nějaké koncepční práce nějaké vize nějakého tlaku města. Dokonce možná ještě více těch nekvalitních, průměrných nebo dokonce podprůměrných staveb. Co se týče těch mrakodrapů, panoráma pražské je jedno z hodnot, které chráníme, kterého si vážíme, které dokonce chrání i Unesco a pokud do něj budeme chtít vstupovat, tak se nejdřív budeme muset rozhodnout, že o něj nestojíme a že chceme vytvořit nějakou hodnotu, ale tahle ta debata tady vůbec neproběhla, takže nějaké výškové stavby nějaké úvahy o konkrétních projevech jsou podle mě bezpředmětné dokud, jak říkal také pan ředitel, nebude nějaké snaha odborná na tom, že sem patří. Podle mě do Prahy spíš nepatří. Podle mě by Praha měla zůstat výškově tak jak je nyní.

Vlado MILUNIČ, architekt
--------------------
Já bych řekl k těmhle mrakodrapům, protože pražský mrakodrap by na Pankráci vznikly podle vzoru v Paříži. Já jsem v Paříži žil, já vím, že de France z centra vidět není a my to máme naopak. My tu máme tu blbost na kopci, což je úplně špatně, protože součástí pražského vlastně ty identity je panoráma a třeba dělal úžasně ten kostel tady u nás blízko, který je krásně v noci osvětlený a je to malá hmota, ale obrovskou energii, kdežto ty mrakodrapy na Pankráci, to je spíš velká hmota s negativní energií, čili úplně špatně. Mně se líbí v Praze ten Láďa Lábus, nejúžasnější barák, který je adici stávajícího baráku je Langhans anebo ten Edison jindřišský, čili nic lepšího nevím. Ten palác na spodní části Václaváku, to vlastně začalo, to dělal Martin Kotík, pak došlo zřejmě k nějaké nedohodě s magistrátem. Nevím přesně, jak to bylo, protože to nám nikdo neprozradil. Nahoře byly takové ty pneumatiky a pak to nakonec převzal Petr Malinský, ale Petr Malinský je členem sboru expertů a jak jsem říkal, větší část sboru expertů je nějakým způsobem závislá a ta závislost je různá. Někdo, když je kunsthistorik a je v tom sboru expertů, tak jeho body rostou a architekti jsou v úlizu, protože když jsou poslušní, tak pak dostanou zakázku. To je strašný.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tuto otázku jsem chtěla dát příležitost řediteli Národního památkového ústavu Michaelu Zachařovi, ovšem jeho telefon, jehož prostřednictvím byl s námi ve spojení, vypověděl službu, takže se ho již nemohu zeptat na situaci kolem pražské Štvanice, co jí Národní památkový ústav udělil majiteli Štvanice pokutu za stav objektu, tak Jakub Bachtík, jak vy hodnotíte toto další dění?

Jakub BACHTÍK, člen Domácí rady Klubu Za starou Prahu
--------------------
Podle mě Štvanice je zvlášť v souvislosti s tou kauzou, která probíhá na Václavském náměstí takovou zvláštní absurditou. Podle mě je to naprosto selhání majitele té památky magistrátu, který se nedokázal dohodnout s nájemcem nebo sám zajistit to, aby tahle významná stavba nezchátrala a přijde mi takový zvláštně paradoxní, že zatímco ten magistrát se o svoje vlastní kulturní památky není schopen postarat, tak jiné památky pak povoluje k demolici, přestože jsou zdravé a tedy není s ním žádný problém, takže podle mě je to i jedna z dalších řad, kdy selhání v péči o památky v Praze.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by se se Štvanicí mělo dít podle vašeho názoru?

Jakub BACHTÍK, člen Domácí rady Klubu Za starou Prahu
--------------------
Rozhodně to co tam ještě stojí, tak by se mělo za každou cenu zachovat. Myslím si, že další demolice jsou nepřípustné a potom samozřejmě by se mělo uvažovat o tom, jak využít ten stadion k jeho původnímu účelu.

Vlado MILUNIČ, architekt
--------------------
Já si myslím, že jsem si zpětně vzpomněl na úžasnou stavbu. Já jsem byl v porotě soutěže Pedestal v Českých Budějovicích a tam architekt Kročák postavil úžasnou věc do rozpadajícího se gotického hradu, tedy dlouho postavil střechu, takže ty tlusté zdi se hrozily tím, že se rozpadnou a on do těch zdí gotického hradu vystavěl knihovnu, úžasně takovou jednoduchou kovovou konstrukci zasklenou, takže ta knihovna se dostala přímo do kontextu s tou historií a naopak a způsobila stavba tý knihovny záchranu toho hradu.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to, co se děje kolem domu na Václavském náměstí příliš zpolitizováno?

Vlado MILUNIČ, architekt
--------------------
Já si myslím, že jen dobře, že ta reakce byla taková jaká byla. Čím víc lidí a institucí se k tomuto tématu vyjádří, takže jsme schopni toho Kněžínka z toho magistrátu vyhnat.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
V závěru dejme příležitost Jakubu Bachtíkovi.

Jakub BACHTÍK, člen Domácí rady Klubu Za starou Prahu
--------------------
My jsme zkoušeli všechny kroky běžné, to znamená, dávat ty podněty na zrušení rozhodnutí magistrátu, ale tohle je jen takový občanský protest je poslední krok, velká poslední šance to zvrátit, ale podle mě tady padla otázka, jak se staráme o památky. Podle mě památková péče je politikum, je to věc, která se týká veřejného zájmu dědictví, které patří nám všem a proto je naprosto normální a podle mě přirozené, že se za tyto zájmy lidi i veřejně dokáží přihlásit.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik tedy závěrečná slova dnešního vydání Studia STOP z úst člena Domácí rady Za starou Prahu Jakuba Bachtíka. Slyšeli jsme názory architekta Vlado Miluniče. Pánové, já vám děkuji za návštěvu, těším se někdy na příště, na shledanou.