Jak omezit škody na majetku při povodních
Radiožurnál - 10.1.2003
Moderátor (Jaroslav Skalický):
Povodí dolní Vltavy hledá možnosti, jak omezit škody na majetku při povodních. Navrhuje proto mimo jiné zrušit budovy, které stojí řece v cestě, když se rozlije. Budu o tom mluvit s ředitelem Povodí dolní Vltava Pavlem Uhrem a Miloslavem Čížkem starostou Lipenců, které voda při povodních obvykle zaplavuje. Pánové dobrý den.
Host (Pavel Uher):
Dobrý den. Tady Uher, Povodí Vltavy.
Moderátor (Jaroslav Skalický):
Pane řediteli, nejprve, co všechno váš plán obsahuje?
Host (Pavel Uher):
No tak náš plán především není nic nového. To ta skutečnost, jak se voda rozlívá a jaké jak jsou ohrožena území kolem Prahy, je všeobecně znám a je znám už desítky let. A v poslední době nejnovější výpočty známy minimálně šest, osm let. Tady jde o to, že jak se zachováme v těch územích a jak budeme poté velké povodni, která jaksi ukázala přesně to, co my vodohospodáři už jsme měli dávno zkalkulováno, jak se tam budeme chovat. V podstatě vy jste to uvedl velice správně. Nešťastný je článek v dnešní Mladé frontě, na který asi reagujete Povodí chce stěhovat lidi od řeky. Povodí nechce nikoho nikam stěhovat, povodí ani k tomu není kompetentní. O tom, jestli se budou lidé stěhovat z ohrožených území nebo ne, rozhodne město, rozhodne samospráva. My k tomu pouze jako povodí můžem dávat technické informace a podmínky. Věcně je správné to, co jste řekl a to co je tady, o čem tady hovoří i pan starosta Čížek, že prostě je třeba rozmyslet, která území nebo které části obcí se dají chránit. A ty ochránit a ty které se chránit nedají, tak pak možná bude ekonomičtější nebo by byly technicky obtížně ochranitelné, by možná bylo ekonomičtější je vykoupit a ty lidi nabídnout jim odpovídající bydlení někde jinde. Protože ne vše se dá chránit a žádná ochrana není absolutní. A to ten stupeň té ochrany si musí samosprávy obcí a město si musí rozhodnout.
Moderátor (Jaroslav Skalický):
Je to reálné řešení pane starosto?
Host (Miloslav Čížek):
Dobrý den. Tady Čížek starosta Lipenců. Já jsem se zájmem vyslechl názor pana ředitele Uhra a nečetl jsem dnešní dnešní noviny, abych se dozvěděl, co jsem kde pronesl a co jak kdo reagoval na tu záležitost povodní. Ale pravdou je, že Lipence jsou velmi často zaplavovány respektive Lipence část Lipenců, to znamená lokalita Dolní Černošice a lokalita Kazín v té záplavové čáře, která je i vymezená povodňovými plány i povodňovým plánem Lipenců. Já bych chtěl připomenout, že v katastru Lipenců bylo zaplaveno v srpnu zhruba polovina Rozovy katastru a v tomto území bylo zaplaveno kolem padesáti rodinných domů. Týkalo se to jednak tedy části Kazína a jednak Dolních Černošic.
Moderátor (Jaroslav Skalický):
A myslíte si, že by lidé byli ve vaší obci ochotní se vystěhovat, kdybyste jim nabídli levné parcely, či levné domy?
Host (Miloslav Čížek):
Pane redaktore, ta otázka nemůže být postavena, jestli my bychom byli ochotni jim nabídnout. Obec nemá alespoň městská část Lipence nemá jednak dostatek určitě dostatek volných parcel, to mohu odpovědně říci. A za druhé nemůže... nedovedu si teda představit, neříkám, že nemůže, nedovedu si představit, jak by nabízela levné parcely. To je v první řadě. Za druhé nedovedu si stejně tak dobře představit, jak bychom mohli my jako městská část, ale i příslušné orgány, které k tomu, které vydávají stavební povolení nutit lidi, aby se vystěhovali z této lokality. Protože ten ty pozemky, stavby jsou v soukromém vlastnictví. Město tady má skutečně minimum zanedbatelné plochy a prakticky žádné nemovitosti.
Moderátor (Jaroslav Skalický):
Ptám se, jestli by byli lidé ochotní, jestli by o to stáli?
Host (Miloslav Čížek):
Já jsem se neptal těch lidí. Ale podívejte se pane redaktore, ta situace je taková... Jak říkal pan ředitel, to území je zaplavováno velmi často a poslední dobou neříkám častěji, ale ty povodně určité úrovně zaplavují zaplaví mnohé pozemky. Pokud by ti lidé se cítili natolik ohroženi a tady je to rozhodnutí každého majitele, natolik ohroženi tou velkou vodou a bylo by to tak nepříjemné, tak jsem přesvědčen, že mnozí už dávno by toto území opustili a prostě snažili by se najít místo pro své bydlení někde jinde.
Moderátor (Jaroslav Skalický):
Pane řediteli, hledáte nějaké možnosti tedy jak realizovat ten plán, jak měnit volné parcely za levné peníze a tak dále?
Host (Pavel Uher):
No to není zase se musím ohradit, neboť my nejsme k tomu určeni naše organizace. K tomu, aby se někdo rozhodl, jaká území se budou chránit, je tady město a jsou tady obce. Já jenom říkám, jak se věc technicky řeší ve světě. Například Rakousko po letošních nebo tedy loňských katastrofálních záplavách na Dunaji přijalo zákon dokonce, že obce, které nelze chránit alespoň na stoletou vodu, budou vysídleny, budou přemístěny na náklady státu. Protože není možné zajistit ochranu těm lidem. My samozřejmě nejsme tak bohatí, abychom mohli dělat taková velkorysá opatření, myslím my jako náš stát, tedy ne my jako povodí. My v žádném případě ne, my k tomu ani nejsme určeni státem. Ale to je politické rozhodnutí a stát se musí dohodnout s těmi občany, do jaké míry oni jsou ochotni se vystavit jakému riziku a jak jim v tom ten stát může pomoct. Protože z našeho zákona je zcela jasné, že každý se proti velké vodě chrání sám. Každý je odpovědný za svůj majetek a proti velké vodě se musí chránit. Státní orgány mu v tom pomáhají v tom, že třeba nepovolí stavby v záplavovém území. A to je teď ten problém těch černých staveb, nepovolených staveb, toho neustálého tlaku obcházení zákonů, obcházení předpisů o tom, že přestože my vydáváme záporná stanoviska, lidé neustále v minulosti chtěli tam bydlet. Po té povodni nemáme ani jeden případ, že by se někdo tlačil do záplavových území. Ale před tím ty tlaky byly ohromné.
Moderátor (Jaroslav Skalický):
Jinými slovy je to věc, o které stojí za to diskutovat?
Host (Pavel Uher):
Samozřejmě musí se o tom diskutovat a musí se dojít k nějaké dohodě. Musí se říct, toto jsme schopni ochránit a budeme chránit na takovou a takovou vodu. To je další důležité rozhodnutí, které si musí udělat samosprávy, musí si je udělat politická političtí představitelé. Musí říct, toto území jsme schopni bránit tak a tak a budou se na tom podílet občané, obce, stát tak a tak.
Moderátor (Jaroslav Skalický):
U našich telefonů byl ředitel Povodí dolní Vltava Pavel Uher a starosta Lipenců Miroslav Čížek. Zatím děkuji. Na slyšenou.
Host (Pavel Uher):
Na shledanou.
Host (Miloslav Čížek):
Na shledanou.
Moderátor (Jaroslav Skalický):
Povodí dolní Vltavy hledá možnosti, jak omezit škody na majetku při povodních. Navrhuje proto mimo jiné zrušit budovy, které stojí řece v cestě, když se rozlije. Budu o tom mluvit s ředitelem Povodí dolní Vltava Pavlem Uhrem a Miloslavem Čížkem starostou Lipenců, které voda při povodních obvykle zaplavuje. Pánové dobrý den.
Host (Pavel Uher):
Dobrý den. Tady Uher, Povodí Vltavy.
Moderátor (Jaroslav Skalický):
Pane řediteli, nejprve, co všechno váš plán obsahuje?
Host (Pavel Uher):
No tak náš plán především není nic nového. To ta skutečnost, jak se voda rozlívá a jaké jak jsou ohrožena území kolem Prahy, je všeobecně znám a je znám už desítky let. A v poslední době nejnovější výpočty známy minimálně šest, osm let. Tady jde o to, že jak se zachováme v těch územích a jak budeme poté velké povodni, která jaksi ukázala přesně to, co my vodohospodáři už jsme měli dávno zkalkulováno, jak se tam budeme chovat. V podstatě vy jste to uvedl velice správně. Nešťastný je článek v dnešní Mladé frontě, na který asi reagujete Povodí chce stěhovat lidi od řeky. Povodí nechce nikoho nikam stěhovat, povodí ani k tomu není kompetentní. O tom, jestli se budou lidé stěhovat z ohrožených území nebo ne, rozhodne město, rozhodne samospráva. My k tomu pouze jako povodí můžem dávat technické informace a podmínky. Věcně je správné to, co jste řekl a to co je tady, o čem tady hovoří i pan starosta Čížek, že prostě je třeba rozmyslet, která území nebo které části obcí se dají chránit. A ty ochránit a ty které se chránit nedají, tak pak možná bude ekonomičtější nebo by byly technicky obtížně ochranitelné, by možná bylo ekonomičtější je vykoupit a ty lidi nabídnout jim odpovídající bydlení někde jinde. Protože ne vše se dá chránit a žádná ochrana není absolutní. A to ten stupeň té ochrany si musí samosprávy obcí a město si musí rozhodnout.
Moderátor (Jaroslav Skalický):
Je to reálné řešení pane starosto?
Host (Miloslav Čížek):
Dobrý den. Tady Čížek starosta Lipenců. Já jsem se zájmem vyslechl názor pana ředitele Uhra a nečetl jsem dnešní dnešní noviny, abych se dozvěděl, co jsem kde pronesl a co jak kdo reagoval na tu záležitost povodní. Ale pravdou je, že Lipence jsou velmi často zaplavovány respektive Lipence část Lipenců, to znamená lokalita Dolní Černošice a lokalita Kazín v té záplavové čáře, která je i vymezená povodňovými plány i povodňovým plánem Lipenců. Já bych chtěl připomenout, že v katastru Lipenců bylo zaplaveno v srpnu zhruba polovina Rozovy katastru a v tomto území bylo zaplaveno kolem padesáti rodinných domů. Týkalo se to jednak tedy části Kazína a jednak Dolních Černošic.
Moderátor (Jaroslav Skalický):
A myslíte si, že by lidé byli ve vaší obci ochotní se vystěhovat, kdybyste jim nabídli levné parcely, či levné domy?
Host (Miloslav Čížek):
Pane redaktore, ta otázka nemůže být postavena, jestli my bychom byli ochotni jim nabídnout. Obec nemá alespoň městská část Lipence nemá jednak dostatek určitě dostatek volných parcel, to mohu odpovědně říci. A za druhé nemůže... nedovedu si teda představit, neříkám, že nemůže, nedovedu si představit, jak by nabízela levné parcely. To je v první řadě. Za druhé nedovedu si stejně tak dobře představit, jak bychom mohli my jako městská část, ale i příslušné orgány, které k tomu, které vydávají stavební povolení nutit lidi, aby se vystěhovali z této lokality. Protože ten ty pozemky, stavby jsou v soukromém vlastnictví. Město tady má skutečně minimum zanedbatelné plochy a prakticky žádné nemovitosti.
Moderátor (Jaroslav Skalický):
Ptám se, jestli by byli lidé ochotní, jestli by o to stáli?
Host (Miloslav Čížek):
Já jsem se neptal těch lidí. Ale podívejte se pane redaktore, ta situace je taková... Jak říkal pan ředitel, to území je zaplavováno velmi často a poslední dobou neříkám častěji, ale ty povodně určité úrovně zaplavují zaplaví mnohé pozemky. Pokud by ti lidé se cítili natolik ohroženi a tady je to rozhodnutí každého majitele, natolik ohroženi tou velkou vodou a bylo by to tak nepříjemné, tak jsem přesvědčen, že mnozí už dávno by toto území opustili a prostě snažili by se najít místo pro své bydlení někde jinde.
Moderátor (Jaroslav Skalický):
Pane řediteli, hledáte nějaké možnosti tedy jak realizovat ten plán, jak měnit volné parcely za levné peníze a tak dále?
Host (Pavel Uher):
No to není zase se musím ohradit, neboť my nejsme k tomu určeni naše organizace. K tomu, aby se někdo rozhodl, jaká území se budou chránit, je tady město a jsou tady obce. Já jenom říkám, jak se věc technicky řeší ve světě. Například Rakousko po letošních nebo tedy loňských katastrofálních záplavách na Dunaji přijalo zákon dokonce, že obce, které nelze chránit alespoň na stoletou vodu, budou vysídleny, budou přemístěny na náklady státu. Protože není možné zajistit ochranu těm lidem. My samozřejmě nejsme tak bohatí, abychom mohli dělat taková velkorysá opatření, myslím my jako náš stát, tedy ne my jako povodí. My v žádném případě ne, my k tomu ani nejsme určeni státem. Ale to je politické rozhodnutí a stát se musí dohodnout s těmi občany, do jaké míry oni jsou ochotni se vystavit jakému riziku a jak jim v tom ten stát může pomoct. Protože z našeho zákona je zcela jasné, že každý se proti velké vodě chrání sám. Každý je odpovědný za svůj majetek a proti velké vodě se musí chránit. Státní orgány mu v tom pomáhají v tom, že třeba nepovolí stavby v záplavovém území. A to je teď ten problém těch černých staveb, nepovolených staveb, toho neustálého tlaku obcházení zákonů, obcházení předpisů o tom, že přestože my vydáváme záporná stanoviska, lidé neustále v minulosti chtěli tam bydlet. Po té povodni nemáme ani jeden případ, že by se někdo tlačil do záplavových území. Ale před tím ty tlaky byly ohromné.
Moderátor (Jaroslav Skalický):
Jinými slovy je to věc, o které stojí za to diskutovat?
Host (Pavel Uher):
Samozřejmě musí se o tom diskutovat a musí se dojít k nějaké dohodě. Musí se říct, toto jsme schopni ochránit a budeme chránit na takovou a takovou vodu. To je další důležité rozhodnutí, které si musí udělat samosprávy, musí si je udělat politická političtí představitelé. Musí říct, toto území jsme schopni bránit tak a tak a budou se na tom podílet občané, obce, stát tak a tak.
Moderátor (Jaroslav Skalický):
U našich telefonů byl ředitel Povodí dolní Vltava Pavel Uher a starosta Lipenců Miroslav Čížek. Zatím děkuji. Na slyšenou.
Host (Pavel Uher):
Na shledanou.
Host (Miloslav Čížek):
Na shledanou.
13. ledna 2003
13. ledna 2003