Kauza Dozimetr 2? Jsou tam stejní lidé, říká pražská radní

Radní hlavního města pro legislativu Hana Kordová Marvanová po více než dvou letech prosadila jmenovité hlasování a záznamy jednání rady. Novinka má zabránit například pletichám s pozemky či městskými zakázkami.

Zastupitelstvo města v září schválilo nová pravidla pro lepší transparentnost, v čem spočívají?

Jde o otevřenější jednání rady města. Zavádí jmenovité hlasování členů rady – aby bylo jasně patrné, kdo pro co zvedl ruku. V druhé řadě budou z rady města uchovávány zvukové záznamy. On ten návrh vlastně ani není nový. Předložila jsem ho už před dvěma a půl lety. Nikdy ale nebyl zařazen na jednání rady. Vzhledem k tomu, že se blíží konec našeho funkčního období, jsem to chtěla dotáhnout a přeložila návrh jako svůj vlastní.

Co si od toho slibujete?

Na zastupitelstvu sice díky hlasovacímu zařízení dochází ke jmenovitému hlasování. Na radě tomu ale stále tak není. Důležitá rozhodnutí, třeba o zakázkách, se přitom často rozhodují jenom na radě města. Co se nahrávání zvukových záznamů týče, dneska se sice zvukový záznam pořizuje, ale po přepsání se maže. Přepsaný záznam je však velmi stručný – většinou obsahuje jenom, co se projednávalo a počty hlasujících. Nic moc v něm nebývá zachyceno.

Proč toto rada původně nechtěla?

Náš klub nebyl jednotný. Největší nesouhlas vyjadřovalo hnutí Praha sobě.

Čím zdůvodňovalo, že v roce 2020 nebyli pro?

Vysvětlovali to tak, že je dobré, aby hlasování rady zůstalo v anonymitě, protože v případě, že se něco prošetřuje, je to pro členy rady příjemnější.

Město podává trestní oznámení o pochybení ohledně pochybného prodeje pozemků v pražských Lysolajích. Ten úplně na začátku prosazoval stíhaný exnáměstek Petr Hlubuček. Prošel nyní váš návrh v reakci na tohle?

Kdyby tato metodika existovala již od začátku funkčního období, jak jsem chtěla už při vyjednávání koaliční smlouvy, možná by si na to tehdy netroufl. My téhle kauze říkáme Dozimetr 2 – jsou tam stejní lidé a věc nese rysy poškození zájmů Prahy. V tomto případě jde o prodej majetku města. Ten prodej byl velmi netransparentní, a jak to tehdy bylo, se nyní těžko dohledává. Ten prodej umožnila rada města, z níž záznam není. Kdo nevýhodný prodej tlačil, už dneska nikdo nedokáže – záznam není.

Není už na trestní oznámení trochu pozdě?

Není! Poškozený v této kauze je město Praha a díky tomuto se může stát účastníkem trestního řízení a výrazně tak napomůže, aby se situace vyšetřila. Praha může v trestním řízení následně uplatnit náhradu škody. Jako právnička, která se těmto věcem profesně věnuje, mám se zastupováním poškozených velké zkušenosti, takže bych město v této věci i ráda zastupovala. Nechápu, že v tom Praha byla tak dlouho nečinná. Doufám, že mě v tomto pan primátor podpoří. Na začátku funkčního období jsem za město získala zmocnění v případě pádu Trojské lávky. Zasadila jsem se tehdy také o odškodnění lidí, kteří byli při pádu lávky zraněni.

Vy jste radní i oblasti podpory bydlení. Nedávno jsem slyšel, že družstevního bydlení se město z legislativních důvodů účastnit nemůže. Přitom tohle by napomohlo vyřešit bytovou situaci v Praze, ne?

Především to není pravda. Příklad si můžeme vzít ze Švýcarska či Německa. Město může pomocí PPP projektů – ve spolupráci s developerem a především občany družstevníky, postavit až o třetinu levnější byty. Například v Curychu kladou důraz na to, aby ve městě nestavili jenom developeři. Oni sice postaví byty rychleji, ale budou stále drahé, protože nebudou mít konkurenci. Alternativa, které by se pomocí investic účastnili občané, by cenu snížila. Ve světě metropole družstevní bydlení podporují.