Maxmilián F. Brokoff-článek radního hl. m. Prahy Bohumila Černého, uveřejněný v Listech hl. m. Prahy, čísle březen 2006

Listy hlavního města Prahy | 1.3.2006 | rubrika: Pražské zpravodajství | strana: 7 | autor: Mgr. Bohumil Černý

Éra vrcholného baroka v jeho české a pražské specifické podobě je prezentována řadou jmen. Mezi tato jména nepochybně patří i jméno sochaře, nerozlučně spjatého s tváří Prahy - Maxmiliána Ferdinanda brokoffa, který před 275 lety, dne 8. 3. 1731, zemřel.
Rodina Brokoffů přišla do Prahy ze Spišské Soboty v Uhrách. Otec Jan si otevřel sochařskou dílnu na rohu Skořepky a Uhelného trhu, kde se učil a pracoval i syn Maxmilián Ferdinand s dalšími sourozenci. Později se stěhují do domu U Salátů na Národní třídě, kde posléze umírá otec i sourozenci na nemoc kameníků - souchotiny. Na rozdíl od řemeslného umu otce a sourozenců byl Maxmilián Ferdinand nadaným umělcem. Zdokonaloval se prý i v dílně slavného O. F. Quitainera, do Itálie se však pro chudobu nedostal.
Vídeňský pobyt pro něho znamená setkání a později i přátelství se slavným architektem Fischerem z Erlachu, s nímž později spolupracuje na výzdobě jeho staveb. Většina jeho prací je však spjata s Karlovým mostem v Praze. Vedle řady plastik (sv. Barbora, sv. František Serafinský, sv. Kajetán, sv. František Borgiáš, sv. Ignác z Loyoly -sousoší, které se zřítilo do vody při povodni r. 1890 - a dalším, často ve spolupráci s otcem) je jeho nejznámější prací sousoší sv. Jana z Mathy, Felixe z Valois a sv.
Ivana, přezdívané Turek, na Karově mostě. Oslavuje zakladatele řádu trinitářů, kteří vykupovali křesťany z tureckého zajetí. Dalším významným počinem ve spolupráci s Fischerem z Erlachu je sochařská výzdoba náhrobku Jana Václava Vratislava z Mitrovic v kostele sv. Jakuba.
K dalším oblíbeným a známým dílům patří průčelí Morzinského paláce v Nerudově ulici, které vyzdobil sochami dvou mouřenínů podpírajících balkón, dále jde o alegorické busty Dne a Noci a Čtyři díly světa v atice. Fasádu domu U Zlatého jelena zdobí jeho plastika sv. Huberta s jelenem. Nelze opomenout ani řezbářské práce, z nichž vyniká kalvárie pro kostel sv. Havla. Na sklonku svého života vytvořil pro Prahu ještě mariánský sloup na Hradčanském náměstí. Mimo Prahu pracoval i ve Vídni, kde se podílel výzdobou hlavního oltáře na nejvýznamnějším díle Fischera z Erlachu - kostele sv. Karla Boromejského. Posléze odchází do Slezska, kde zanechává řadu prací.
Do Prahy se vrací těžce nemocen a - pravděpodobně v souvislosti s přepracováním - umírá. Je pohřben na dnes již zrušeném hřbitově u kostela sv. Martina ve zdi. Je připomenut pamětní deskou od B. Kafky na zdi kostela. Maxmilián Ferdinand Brokoff je jedním z nejvýznamnějších tvůrců barokního monumentálního realismu. Jeho plastiky podnes uchvacují svou zvláštní, jímavou vnitřní citovostí.

Foto popis|

O autorovi| Mgr. Bohumil Černý, radní hl. m. Prahy