Národ sobě buduje novou národní knihovnu
Neuvěřitelných 760 architektů z celého světa obeslalo soutěž na novou podobu Národní knihovny České republiky. Nákladem přibližně dvou miliard korun byl měla podle plánu vyrůst do roku 2010 na Letné. Za celou historii naší republiky se centrální knihovna nestavěla, proto je tato událost svým významem srovnatelná se stavbou Národního divadla. Analogicky k tomu stovky knihovníků ze všech koutů naší země přivezly na Letnou základní kameny: 100 000 let starý vřídlovec z Karlových Varů, kámen ze Stadic Přemysla Oráče, kámen z hory Říp a mnoho dalších. Happeningu na Letné s názvem Národ sobě II se zúčastnil pražský primátor Pavel Bém, ministr kultury Martin Štěpánek, ředitel NK Vlastimil Ježek a další.
- 4 minuty čtení
Neuvěřitelných 760 architektů z celého světa obeslalo soutěž na novou podobu Národní knihovny České republiky. Nákladem přibližně dvou miliard korun byl měla podle plánu vyrůst do roku 2010 na Letné. Za celou historii naší republiky se centrální knihovna nestavěla, proto je tato událost svým významem srovnatelná se stavbou Národního divadla. Analogicky k tomu stovky knihovníků ze všech koutů naší země přivezly na Letnou základní kameny: 100 000 let starý vřídlovec z Karlových Varů, kámen ze Stadic Přemysla Oráče, kámen z hory Říp a mnoho dalších. Happeningu na Letné s názvem Národ sobě II se zúčastnil pražský primátor Pavel Bém, ministr kultury Martin Štěpánek, ředitel NK Vlastimil Ježek a další.
„Stavba nové Národní knihovny je projektem mimořádného významu nejen pro náš národ a pro naši metropoli, ale svým významem přesahuje hranice naší země - soudě podle zájmu architektů z celého světa, kdy se do soutěže přihlásilo dokonce o sto šedesát architektů více, než na rekonstrukci proslulé Alexandrijské knihovny. Význam, který přikládáme tomuto projektu, dokladuje také fakt, že hlavní město je jeho partnerem. Výrazně napomohlo při prodeji pozemků a je připraveno koordinovat stavbu knihovny s výstavbou Pražského okruhu,“ uvedl ve svém projevu pražský primátor Pavel Bém. „Šest milionů knihovních jednotek najde nové důstojné místo a Národní knihovna dostane prostor pro další růst a rozvoj, který už zoufale potřebuje. Věřím, že nová knihovna bude nejkrásnější, nejmodernější a vůbec nej v celosvětovém měřítku. Národní knihovna České republiky se tak stane nejen moderním informačním centrem 21. století, ale i architektonickým skvostem přitahujícím pozornost světové veřejnosti. Po desítkách let půjde o první významnou investici státu do veřejné budovy na území hl. města Prahy,“ dodal primátor Bém.
Národní knihovna ČR spravuje více než šest miliónů dokumentů. Od konce 19. století trvale zápasí s nedostatečnou prostorovou kapacitou. Počátkem devadesátých let minulého století krize vyvrcholila: hromady nezpracovaných nových přírůstků zaplnily postupně každé volné místo v Klementinu, aniž by se s nimi dalo smysluplně nakládat. Situaci dočasně vyřešila výstavba centrálního depozitáře v Hostivaři. Současné prognózy odborníků však dávají Národní knihovně čas do roku 2010, kdy by se obdobná situace mohla zopakovat. Díky společnému úsilí NK ČR, reprezentace státu a hlavního města Prahy napříč politickými stranami, za podpory mnoha významných osobností, však bylo dosaženo konsensu. Česká republika dostane novou Národní knihovnu.
Odborná veřejnost chce svou účastí na happeningu podpořit rozhodnutí o vybudování nové Národní knihovny. V jeho průběhu byly na Letné předány generálnímu řediteli NK ČR základní kameny přivezené knihovníky z významných míst naší země: 100 000 let starý vřídlovec z Karlových Varů, kámen ze Stadic Přemysla Oráče, kámen z hory Říp a mnoho dalších. Kameny budou vystaveny v Klementinu a budou poté uloženy v základech nové budovy. Budou mimo jiné vyjadřovat vzájemnou soudržnost knihoven i jejich vztah k NK ČR.
Národní knihovna je nejstarší národní institucí, zcela nepochybně od roku 1777, kdy byla založena dekretem Marie Terezie (učinila tak tedy pouhé 3 roky před úmrtím), historie spisovenství v Českých zemích však sahá do doby vlády Karla IV. Národní knihovna ve svém současném smyslu byla založena v r. 1781 a od r. 1782 pražští tiskaři odevzdávali povinný výtisk. Od r. 1807 byla tato povinnost rozšířena na všechny české tiskaře.
Navzdory internetu a dalším virtuálním médiím, kdy mnozí předpovídali „konec“ klasických knihoven coby zdroje informací, je naopak doložitelný zvyšující se zájem o knihovny i jejich návštěvnost a to průřezem celou věkovou strukturou návštěvníků.
Z hlediska digitalizace naše národní knihovna patří mezi špičku, je oceňována v evropském i světovém měřítku. Objevuje se ale problém, jak zajistit, aby si současné nejmodernější nosiče bylo možno přečíst za pár desítek/set… let jinde, než v muzeu na historických počítačích.
NOVÁ NÁRODNÍ KNIHOVNA V ČÍSLECH:
· realizace nové budovy by měla být dle plánu v roce 2010
· v nové budově bude prostor pro umístění 10 milionů knihovních jednotek (v současné době je to 6 mil.)
· budou sem přestěhovány novodobé fondy od roku 1801 po současnost s rezervou na dalších 50 let (historické hudební fondy a Slovanská knihovna zůstanou v Klementinu)
· veřejnosti zde bude otevřena část fondů Parlamentní knihovny
· ve volném výběru bude k dispozici 300 tisíc dokumentů
· čtenáři budou mít k dispozici 1.200 studijních míst
· 16. 5. 2006 byla vyhlášena architektonická soutěž – výsledky soutěže vyhlásí porota 3.3.2007. Byl očekáván velký zájem, odhadem 300 architektů. Do soutěže se však přihlásilo 760 architektů z celého světa (o 160 více architektů, než se přihlásilo dokonce na rekonstrukci proslulé Alexandrijské knihovny).
· Národní knihovna tak nebude jen moderním informačním centrem 21. století, ale i světovou architekturou přitahující pozornost sama o sobě.
· Po desítkách let půjde o významnou investici státu do veřejné budovy na území hl. města Prahy.
V Praze 22.9.2006
Fotografickou dokumentaci k tiskové zprávě naleznete ve fotogalerii.