Ovce a kozy na pražských stráních
Od jara letošního roku mohou vidět obyvatelé Prahy v různých přírodních lokalitách hlavního města poklidně se pasoucí stádo ovcí a koz. Je to obrázek ve velkoměstě jistě neobvyklý a málokdo si uvědomuje, že ještě před několika desetiletími to byl jev zcela běžný. Přítomnost stáda je výsledkem projektu údržby vybraných zvláště chráněných území vypásáním kombinovanou pastvou ovcí a koz, ke kterému přistoupil odbor životního prostředí Magistrátu hl. m. Prahy ve spolupráci se základní organizací Českého svazu ochránců přírody „Mejto“ z Říčan.
Na území hlavního města se nachází 87 zvláště chráněných území, část jich tvoří louky nebo skalní stepi. Především travní porosty skalních stepí byly v dřívějších dobách pravidelně udržovány pastvou. Vzhledem k historii osídlení některých území, např. hradiště v Šárce nebo Butovického hradiště v Prokopském údolí, je zřejmé, že se jedná o nepřetržitou formu obhospodařování krajiny, jejíž počátky sahají až do dob před začátkem našeho letopočtu. Proto se na řadě takových míst vytvořila specifická společenstva často vzácných a chráněných rostlin, která jsou na tento způsob hospodaření do určité míry vázána. Pasoucí se zvířata spásají travní porost, svým trusem pohnojí půdu a drobným narušováním půdního povrchu kopýtky umožňují snadnější zmlazování rostlin a uchycení jejich semen v půdě.
Takovýto způsob obhospodařování je průběžně konzultován s pracovníky Agentury ochrany přírody a krajiny, Botanického ústavu AV v Průhonicích a Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi. Stádo je obvykle umístěno v elektrickém ohradníku a je pod dozorem po celých 24 hodin. Od jara již stádo navštívilo louku v přírodní rezervaci Slavičí údolí v Radotíně, prudké svahy přírodní rezervace Homolka ve Velké Chuchli a dvě pražská vřesoviště - přírodní památky Salabka a Havránka v Troji. V Šáreckém údolí spásalo svahy přírodních památek Podbabské skály, Jenerálky, Nad mlýnem či louku „Žežulku“ v Dolní Šárce. V současné době ho můžeme spatřit na louce nad skalní soutěskou Džbán v přírodní rezervaci Divoká Šárka a řada lokalit, jako například svahy a skály přírodní památky Baba a některé louky v Prokopském údolí, ho ještě očekává.
Pasoucí se stádo se obvykle těší velkému zájmu návštěvníků a zejména dětí, u kterých má největší úspěch letošní přírůstek - kozlík Matěj, s nímž jsou ochotny podělit se i o svou svačinu. Někdy se stává, že rodina přinese na pastvu celé tašky padaných jablek ze zahrádky či zásobu sušeného pečiva. Přítomný dozírající pracovník potom těžko „přemlouvá“ své chlupaté a rohaté svěřence, že jejich hlavním úkolem je pastva a přílišná konzumace donášených „dobrot“ jim může ublížit. Odbor životního prostředí pražského magistrátu proto žádá všechny návštěvníky, aby zvířata krmili pouze se souhlasem pracovníků konajících dozor a také aby své psy drželi na vodítku.
Cílem projektu údržby vybraných zvláště chráněných území je, aby se tento způsob údržby vybraných pražských přírodních lokalit stal do budoucna tradicí a pasoucí se stádo nám připomínalo, že i na území našeho hlavního města máme, na rozdíl od většiny velkoměst, krásné přírodní kouty.
Na území hlavního města se nachází 87 zvláště chráněných území, část jich tvoří louky nebo skalní stepi. Především travní porosty skalních stepí byly v dřívějších dobách pravidelně udržovány pastvou. Vzhledem k historii osídlení některých území, např. hradiště v Šárce nebo Butovického hradiště v Prokopském údolí, je zřejmé, že se jedná o nepřetržitou formu obhospodařování krajiny, jejíž počátky sahají až do dob před začátkem našeho letopočtu. Proto se na řadě takových míst vytvořila specifická společenstva často vzácných a chráněných rostlin, která jsou na tento způsob hospodaření do určité míry vázána. Pasoucí se zvířata spásají travní porost, svým trusem pohnojí půdu a drobným narušováním půdního povrchu kopýtky umožňují snadnější zmlazování rostlin a uchycení jejich semen v půdě.
Takovýto způsob obhospodařování je průběžně konzultován s pracovníky Agentury ochrany přírody a krajiny, Botanického ústavu AV v Průhonicích a Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi. Stádo je obvykle umístěno v elektrickém ohradníku a je pod dozorem po celých 24 hodin. Od jara již stádo navštívilo louku v přírodní rezervaci Slavičí údolí v Radotíně, prudké svahy přírodní rezervace Homolka ve Velké Chuchli a dvě pražská vřesoviště - přírodní památky Salabka a Havránka v Troji. V Šáreckém údolí spásalo svahy přírodních památek Podbabské skály, Jenerálky, Nad mlýnem či louku „Žežulku“ v Dolní Šárce. V současné době ho můžeme spatřit na louce nad skalní soutěskou Džbán v přírodní rezervaci Divoká Šárka a řada lokalit, jako například svahy a skály přírodní památky Baba a některé louky v Prokopském údolí, ho ještě očekává.
Pasoucí se stádo se obvykle těší velkému zájmu návštěvníků a zejména dětí, u kterých má největší úspěch letošní přírůstek - kozlík Matěj, s nímž jsou ochotny podělit se i o svou svačinu. Někdy se stává, že rodina přinese na pastvu celé tašky padaných jablek ze zahrádky či zásobu sušeného pečiva. Přítomný dozírající pracovník potom těžko „přemlouvá“ své chlupaté a rohaté svěřence, že jejich hlavním úkolem je pastva a přílišná konzumace donášených „dobrot“ jim může ublížit. Odbor životního prostředí pražského magistrátu proto žádá všechny návštěvníky, aby zvířata krmili pouze se souhlasem pracovníků konajících dozor a také aby své psy drželi na vodítku.
Cílem projektu údržby vybraných zvláště chráněných území je, aby se tento způsob údržby vybraných pražských přírodních lokalit stal do budoucna tradicí a pasoucí se stádo nám připomínalo, že i na území našeho hlavního města máme, na rozdíl od většiny velkoměst, krásné přírodní kouty.
11. září 2000
11. září 2000