Počet krátkodobých ubytování v bytech v Praze se začíná vracet k době před covidem

Na tento kulatý stůl byli pozváni zastupitelé hlavního města Prahy i městských částí, které jsou fenoménem využívání bytů pro krátkodobé ubytovací služby nejvíce dotčeny. Kulatého stolu se zúčastnili také zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, stavebních odborů z městských částí a Svazu měst a obcí. Vzhledem k tomu, že se turistický ruch začíná pomalu vracet k předcovidovému stavu a s ním i počet krátkodobých ubytování v bytech, byl zájem o diskusi velký a z diskusních příspěvků bylo zřejmé, že si všichni uvědomují, o jak naléhavý problém se jedná.

Radní Hana Kordová Marvanová na úvod účastníky seznámila s prací Komise Rady hl. m. Prahy pro poskytování krátkodobých ubytovacích služeb, jejímž cílem je pomoci řešit problémy, s nimiž se (nejen) Pražané v souvislosti s tímto fenoménem potýkají. „Městské úřady registrují nejen stížnosti na hluk a nepořádek v některých domech, ale vysoký počet bytů využívaných ke krátkodobému ubytování turistů má negativní vliv na funkčnost města, výši nájemného a poplatků i obecnou dostupnost bytů,“ řekla na úvod Hana Kordová Marvanová.

Dále informovala o plnění čtyřbodového plánu hl. m. Prahy, jehož cílem je poskytnout nástroje k tomu, aby se i v tomto segmentu trhu dodržovaly právní předpisy. Za klíčový považuje návrh novely živnostenského zákona zmocňující obce v případě potřeby k regulaci poskytování krátkodobých ubytovacích služeb na jejich území. Tento návrh zákona, který Praha navrhla, již sněmovna do konce volebního období nestihne projednat, takže hl. m. Praha návrh předloží znovu hned po podzimních volbách. V oblasti stavebního práva je zásadní vymáhání dodržování stávajících povinností pro majitele bytů a domů, pokud je chtějí využívat dlouhodobě nikoli k bydlení, ale k podnikání v oblasti poskytování krátkodobých ubytovacích služeb. V takovém případě je podle právního rozboru, který vypracoval odborník na stavební právo z Kanceláře veřejného ochránce práv Mgr. Martin Půček, nutná rekolaudace. V tomto duchu by měly postupovat i stavební úřady, proto se primátor obrátil dopisem na ministryni pro místní rozvoj se žádostí o jednání a veřejný ochránce práv zároveň zahájil šetření vůči Ministerstvu pro místní rozvoj.

Ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč potvrdil, že počty bytových jednotek sloužících ke krátkodobému ubytování se po přechodném poklesu z roku 2020 vrátily v podstatě na úroveň roku 2019. „Jediné, co se změnilo, je jejich faktické využívání, které vzhledem k nižšímu počtu turistů dosahuje zhruba dvou třetin předcovidové úrovně. Pandemie pouze zastavila celkový prudký nárůst počtu bytů určených ke krátkodobému ubytování,“ doplnil Ondřej Boháč s tím, že v současnosti v Praze je takto využíváno kolem 13 500 a v Praze 1 jde minimálně o každý pátý byt.

Předseda Výboru pro kulturu a cestovní ruch Zastupitelstva hl. m. Prahy Jan Wolf navázal na slova ředitele IPRu a řekl, že je třeba nastavit rovnější podmínky hospodářské soutěže pro hotely a jim podobná zařízení na straně jedné a byty, v nichž se poskytují krátkodobé ubytovací služby, na straně druhé.

Dále se rozvinula diskuse o stávajícím stavu a možnostech, které se nabízejí při řešení konkrétních případů v jednotlivých městských částech.  O své zkušenosti se podělili zástupci Prahy 1, 2, 3, 5, 6 a 10. 

K účastníkům diskuse se později připojil i primátor hlavního města Zdeněk Hřib, který se o danou problematiku dlouhodobě zajímá. Upozornil na to, že jde primárně o dodržování stávajících pravidel a že judikáty, o něž se výklad stavebních předpisů opírá, jsou z doby, kdy byla situace diametrálně odlišná. „Dnes se již fenomén sdíleného ubytování rozvinul do takových rozměrů, že je schopen doslova rozežrat město zevnitř. Je proto potřeba jít po smyslu ustanovení zákona, a ne je vykládat mechanicky. Situace začíná být kritická – neregulované sdílené ubytování zvyšuje nedostupnost bydlení pro mladé a komplikuje život starousedlíků,“ řekl primátor Zdeněk Hřib.

Hana Kordová Marvanová zdůraznila, že hl. m. Praha potřebuje mnohem větší podporu státu při řešení těchto problémů, a to jak při schvalování změn zákonů, tak ve spolupráci s jednotlivými ministerstvy na zpracování konkrétní metodiky při vymáhání dodržování stávajících zákonných povinností ze strany stavebních či živnostenských odborů. Apelovala proto na zástupce ministerstva pro místní rozvoj, aby ve spolupráci s Prahou, dalšími velkými městy a Svazem měst a obcí bylo při řešení těchto problémů mnohem aktivnější.