Praha je krásná a úspěšná-článek primátora hl. m. Prahy Pavla Béma, otištěný v Listech hl. m Prahy, čísle září 2006

Praha je krásná a úspěšná

Listy hlavního města Prahy | 1.9.2006 | rubrika: Titulní strana | strana: 13 | autor: MUDr. Pavel Bém, primátor hlavního města Prahy

Chlubit se vlastními úspěchy je příznakem osobní nevyzrálosti, chlubit se cizím peřím je pak znakem nemravnosti. Ani jedno ani druhé určitě dva měsíce před komunálními volbami dělat nebudu. Přesto současné vedení města má za sebou čtyři roky práce a já se pokusím zamyslet nad tím, co se nám povedlo, co naopak ne a co nás teprve čeká v nadcházejících letech.
Komunální volby v roce 2002 zastihly Prahu v tragické situaci, která kromě dob válečných neměla v pražské historii obdoby. Město prožívalo největší historicky zaznamenanou přírodní katastrofu ve svých tisíciletých dějinách, která jenom na majetku zanechala škody za více než 30 miliard korun. Z mnohých pražských čtvrtí se stala místa duchů, na Starém Městě zely obří vodou vymleté kaverny, okolí Vltavy se proměnilo v zapáchající smetiště, 28 000 obyvatel Karlína bylo evakuováno, povodní bylo téměř zničeno 1 500 obytných domů, 730 domácností se ocitlo zcela bez střechy nad hlavou, ve městě byl vyhlášen krizový stav, panoval zvláštní dopravní režim, řada mostů byla uzavřena, 20 stanic metra mimo provoz, nefungovala ústřední čistička odpadních vod.
Vedení města zvolené v roce 2002 si položilo zdánlivě nesplnitelný úkol: odstranit povodňové škody, obnovit dopravní a městskou infrastrukturu, dát postiženým lidem střechu nad hlavou, zlikvidovat bahno a uklidit město a co bylo vůbec nejdůležitější - ochránit Prahu před další povodní. To vše s vědomím, že se do města co nejdříve musí vrátit život, cestovní ruch, že je nezbytné udržet tempo ekonomického růstu a rozvoje města jako motoru české ekonomiky, že je třeba opravit poničené památky a to vše bez dalšího zadlužení, které by se promítlo do životů dalších generací. Stáli jsme na prahu vstupu ČR do Evropské unie a ve složité bezpečnostní situaci ve světě, dané teroristickými útoky 11. září 2001. Málokdo tenkrát věřil, že se vše podaří a obnovu města odhadoval na desetiletí. Dnes není po potopě ani památky. Praha nečekala na stát a zajistila si unikátní protipovodňovou ochranu vlastními silami. Prozíravost tohoto rozhodnutí se ukázala při letošní povodňové situaci.
Praha je dnes zcela jiným městem než před čtyřmi lety. Stali jsme se třináctým nejbohatším regionem EU, třináctým nejlepším městem v Evropě pro podnikání, třetím nejlepším městem na trhu realit, jedenáctým nejslušnějším městem na světě, městem mezinárodně uznávaným, prosperujícím, otevřeným, úspěšným, dynamicky se rozvíjejícím, kulturním, o něco málo podle statistik bezpečnějším a čistším, hned za Paříží nejvyhledávanější metropolí Evropy. Za to vše patří poděkování celému městskému zastupitelstvu, které dokázalo překonat politicky odlišné postoje a názory, starostům postižených městských částí, celému podnikatelskému sektoru, který vstával z popele (a bahna) jako bájný pták Fénix, Pražanům za toleranci, pochopení i neuvěřitelný rozsah solidarity a pomoci.
Přesto, v řadě oblastí zůstáváme Pražanům dlužni stále. Chybí dokončené městské okruhy, v oblasti kriminality máme i přes mírné zlepšení co dohánět, i přes slušné umístění na evropských žebříčcích chceme město ještě více čisté a zelené. V jednom jsem si ovšem zcela jist. Praha dokázala, že se o sebe umí postarat i ve chvílích nejtěžších a že si může dovolit být městem krásným, ambiciózním i úspěšným. Je tomu tak především díky svým obyvatelům, kteří jsou aktivní, sebevědomí, pracovití a optimističtí.
Proto se osudu naší metropole vůbec neobávám.