Praha splatí své obligace novou emisí ve stejné výši, nevzroste tak její dluh
Praha kvůli splacení III. emise obligací vydané ve výši 5 miliard korun vydá IV. emisi obligací v totožném objemu, nedojde tak ke zvýšení zadluženosti metropole. Úvahy o možném navýšení finančních závazků města Rada rázně utnula a rozhodla se jít cestou vnitřních úspor provozních výdajů spíše než financování investic novým dluhem. Během probíhajících jednání o rozpočtu na tento rok již byly navrženy škrty v rozsahu stovek milionů korun, zadlužení města proto nebude nutné prohlubovat.
- 3 minuty čtení
/zpráva ze 3. jednání Rady hl. m. Prahy 25. ledna 2011/
Praha osloví vybrané finanční instituce, aby získala na financování nové emise komunálních obligací nejlepší nabídku. Tento způsob refinancování starého dluhového závazku je v současnosti pro hl. m. Prahu nejvýhodnější, nejméně rizikový a vzhledem k stabilnímu a vysokému ratingu Prahy s prodejem obligací na trhu nevznikne problém.
O přijetí III. emise obligací v celkovém objemu 5 mld. Kč rozhodlo zastupitelstvo Prahy v polovině roku 2000. Emise byla desetiletá, splatná je 15. 5. 2011. Již v roce 2010 minulá městská rada odsouhlasila, že emise bude splacena jednorázově a s využitím nové emise obligací. Přitom už v roce 2009 město splatilo II. emisi obligací v objemu 200 mil. EUR a v roce 2010 uhradilo 3,75 mld. Kč úvěr společnosti Praha Finance B.V.
Splacením těchto úvěrů ovšem město vyčerpalo prostředky, které si z ročních rozpočtů na úhradu dluhové služby nakumulovalo. Pro splacení III. emise muselo hledat způsob úhrady, který by nejen zohlednil současnou ekonomickou situaci, ale zároveň by do jisté míry eliminoval krátkodobé negativní dopady na hospodaření města, které je ovlivněno doznívající globální ekonomickou krizí.
Ve hře bylo několik variant. Splacení III. emise obligací z vlastních zdrojů by bylo mimořádné náročné, vytvořilo by silné rozpočtové napětí, mohlo by ohrozit některé klíčové investice a Praha by se dostala pod optimální objem likvidity finančních aktiv již v roce 2011. I z řady dalších hledisek není tento postup pro Prahu ekonomicky výhodný.
Využití cizích zdrojů má v zásadě dvě varianty. První je, aby si město vzalo klasický komerční úvěr. To však představuje administrativně i procesně velmi složitý postup, který by byl vzhledem k nedostatku času způsobeným především konáním komunálních voleb velmi obtížně zrealizovatelný, a mohlo by dojít k ohrožení dodržení termínu splatnosti obligací v polovině května. Druhou alternativou je realizace nové emise komunálních dluhopisů.
„Ekonomičtí experti zvažovali všechny možnosti, jejich doporučením je vydání nové dluhopisné emise. Praha tím získá potřebné prostředky a jde o finanční instrument, s nímž má město dlouhodobé dobré zkušenosti. Je to v současné ekonomické situaci nejvýhodnější alternativa i s ohledem na stabilní rating hl. m. Prahy a časový prostor, který jako nové vedení města pro řešení máme. Pro tento postup můžeme uplatnit výjimku dle zákona o veřejných zakázkách.
Navíc i při doznívání ekonomické krize a snížení příjmů města chceme a musíme udržet v běhu klíčové investice, proto jsme se například zavázali letos uspořit z vybraných neinvestičních výdajů města zhruba pět procent objemu. Refinancování v totožném objemu a dlouhodobé rozložení splatnosti předchozího úvěru nám tak umožní zajistit Praze to, co potřebuje.
Proto jsme se rozhodli požádat vybrané finanční instituce o variantní nabídku na zaranžování IV. emise obligací. Základním zadáním je, že objem emise bude 5 mld. Kč, splatnost maximálně 14 let a termín vydání emise rok 2011. Vzhledem k finanční stabilitě Prahy a pozici města jako stabilního partnera by měly být úrokové a další podmínky velmi přijatelné, ale protože požadujeme předložení nabídek ve variantách, budeme mít ještě prostor konečnou podobu emise vyhodnotit a případně upravit,“ uvedl primátor Bohuslav Svoboda.
Jak doplnil, celkové zadlužení města by v roce 2011 dosáhlo cca 25,7 mld. Kč a lze předpokládat jeho další postupnou redukci, odpovídající zejména průběžnému umořování současných závazků (zejména úvěrů od Evropské investiční banky). Nová emise tedy nezvýší stávající dluhovou službu města a i ukazatel „míry zadluženosti“, který je sledován jak Vládou ČR, tak i ratingovými agenturami a dalšími finančními institucemi, by se prakticky nezměnil. Lze tak s vysokou pravděpodobností předpokládat, že se město k limitním hodnotám obdobného ukazatele stanovené Vládou ČR ani v budoucnu nepřiblíží.
Negativní dopady vydání IV. obligační emise jsou tedy pro město v souhrnu minimální. Ostatní možné varianty jsou buď z časového hlediska nerealizovatelné, finančně náročnější nebo s výraznějšími krátkodobými negativními důsledky na hospodaření města.
Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc. – primátor hl. m. Prahy
Do funkce zvolen 30. 11. 2010. Působnost v oblasti finanční politiky, bezpečnosti, vnějších vztahů, legislativy vědy a výzkumu. Vykonává dohled nad činností odboru městského investora MHMP.