Problém pražských seniorů? Drahé bydlení

Drahé bydlení a nedostatečné kapacity v sociálních zařízeních trápí nejvíc seniory. Magistrát podpoří vznik nových lůžek v městských částech.

Aby senioři mohli zůstat co nejdéle doma a měli k dispozici potřebné služby, chtějí na pražském magistrátu. Plánují tři nová centra pro seniory. „Služby zde budou fungovat na stejných, moderních principech péče o seniory – totiž že lidé mají stárnout tam, kde jsou doma, že se má nabízet stupňovitá péče, proto zde kromě pobytových služeb budou také denní stacionáře nebo odlehčovací služby,“ říká Milena Johnová, radní Magistrátu hlavního města Prahy.

Co podle vás aktuálně nejvíc trápí seniory v Praze?

Víme, že velkou část obyvatel Prahy včetně lidí v seniorském věku trápí špatná dostupnost bydlení. Asi 30 % z nich nebydlí ve svém, přičemž téměř všichni z nich platí tržní nájemné. Celkem se jedná asi o 70 tisíc seniorů. Nejhůře jsou na tom ženy, které žijí samy. Stačí se podívat na průměrné ceny nájmů a průměrné důchody. Dalším velkým problémem je desítky let neřešená sociální péče pro lidi, kteří potřebují dopomoc v každodenním životě. Ta jednak není dostupná pro ty, co ji potřebují, jednak je neefektivní.

Jak je na tom Praha s kapacitou v domovech pro seniory?

Když jsem nastoupila na radnici, zjistila jsem, že Praha má v pobytových sociálních službách deficit asi 1,5 tisíce lůžek. Ti lidé tak například leží na dlouhodobých zdravotních lůžkách. Hledala jsem v šuplíku, jaké projekty máme před sebou, a zjistila, že reálně žádné. Takže jsme museli začít budovat úplně nový systém plánování a posuzování investic, kde spoléháme především na městské části. Vloni jsme podpořili vznik tří domovů na Praze 11, 15 a v Petrovicích částkou téměř 122 milionů korun a další městské části se zapojují. Máme takto zatím naplánováno vybudování přes 500 lůžek a věříme, že se další přidají.

Jaké služby tu seniorům chybějí?

Kromě pobytových jsou to služby, které pomáhají žít co nejdéle doma, tedy především pečovatelská služba, home care a tísňová péče. Tyhle služby by měly být základem dostupným v každé městské části. Problém je nejen kapacitní, u pečovatelské služby je zásadní také její neefektivita. Tradičně vám totiž spíš jen pomůže, například s dovozem jídla, ale už nezajistí pomoc s mytím, oblékáním nebo jídlem dvakrát či třikrát denně, sedm dní v týdnu. Bez rodiny, která to všechno vezme na sebe, musíte žádat o umístění do pobytové služby zbytečně předčasně.

Plánujete v Šolínově ulici nedaleko metra Dejvická vytvořit nové centrum pro seniory. V jaké fázi projekt je a co vše v něm chcete nabídnout?

Trojdomí Šolínova v Dejvicích je jedním z připravovaných projektů, v podobné fázi se nacházejí ještě projekty na Praze 3 a 14. Tento týden jsme vyhlásili architektonickou soutěž na rekonstrukci trojdomí. Služby zde budou fungovat na stejných, moderních principech péče o seniory – totiž že lidé mají stárnout tam, kde jsou doma, že se má nabízet stupňovitá péče, proto zde kromě pobytových služeb budou také denní stacionáře nebo odlehčovací služby, a pak princip, že ti, kdo odcházejí za péčí, mají mít možnost dál zůstat součástí společenství – proto ty domy budou propojené s okolím, budou tam kavárny a služby pro různé generace a různé účely.

Monitorujete, kolik je v metropoli seniorů mezi bezdomovci? Řešíte nějak jejich situaci?

Podle posledního šetření Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí je mezi lidmi bez střechy nad hlavou asi 10 % lidí nad 65 let a asi 40 % lidí nad 50 let. U lidí zdevastovaných léty strávenými na ulici je nutné počítat stáří dříve než v 65 letech. Otázka je, kolik lidí bez střechy nad hlavou v Praze vlastně žije. Podle analýz je to někde mezi tisícovkou a třemi tisícovkami lidí. Letos se nám po dvou letech příprav podaří otevřít první zařízení pro seniory, kteří potřebují ošetřovatelskou péči a mají za sebou život bez přístřeší. Na dalších pracujeme.

Řada seniorů je i ve svém věku velice aktivních a rádi se vzdělávají, jak hodnotíte jejich možnosti v hlavním městě?

Jako radní pro sociální věci nemám tuto oblast ve své gesci, vím ale, že v Praze je řada příležitostí aktivního vyžití, ať už díky univerzitě třetího věku, řadě spolků, nebo komunitních center pro tuto cílovou skupinu. Být aktivní a mít možnost přispívat, případně se o něco nebo někoho starat je důležité pro udržení pozitivního pojetí sebe sama. A k tomu je potřeba město přívětivé k lidem, starým i těm nejmenším, chodcům i lidem na vozíku. V tomto ohledu má Praha ještě co zlepšovat.

Když se ohlédneme za posledním rokem, nelze opominout pandemii koronaviru. Jakou podporu pro seniory pražský magistrát připravil? Co bylo podle vás nejdůležitější? A pokračuje nějaká pomoc i nyní?

Záhy po vypuknutí pandemie bylo zřejmé, že tato skupina bude nejohroženější. Zejména křehcí senioři v kolektivních zařízeních byli kvůli nedostatku ochranných pomůcek a kapacit pro izolaci nejvíce ohroženi na zdraví a životě. V Praze jsme proto dbali na absolutní prioritizaci seniorských zařízení i v době zásadního nedostatku. Již v březnu loňského roku, kdy ostatní kraje první skromné dodávky ochranných pomůcek posílali do nemocnic, vyčlenila Praha část pro domovy seniorů. Tehdy jsme také zřídili linku pomoci společně s Červeným křížem a Životem 90. Ta linka funguje dodnes, jen časem přijala nové funkce. Pomáhala například s registrací k očkování. Jako první v Česku jsme si také vyvzdorovali dodávky vakcín do domovů v době, kdy ostatní očkovali pouze zdravotníky. První dávku vakcíny dostali všichni obyvatelé zařízení, kteří mohli a chtěli ještě během ledna. Řadu věcí nám ale stát nepovolil, například umožnit epidemiologicky bezpečné návštěvy v domovech. Nebo třeba pečovatelky – chodí za ohroženými seniory domů, ale stát je nechal předběhnout jinými cílovými skupinami. Teď je před námi ještě jeden důležitý úkol, dosáhnout co nejvyšší proočkovanosti u populace nad 70 let. Rádi bychom dosáhli 95 procent, zbývá nám oslovit a motivovat asi sedm tisíc pražských seniorů.