...zeptali jsme se (Pražského primátora Pavla Béma)
Metro - 13.5.2003
Autor: Ivan Kuptík
Organizace bojující proti drogám pořádají konferenci o možnostech harm reduction v Praze, co tyto programy znamenají?
Termínem harm reduction se označují zdravotnické služby poskytované problémovým uživatelům drog proto, aby pokud se nemohou návyku zbavit neohrožovali ostatní veřejnost. Je to například výměna injekčních stříkaček, léčba metadonem, ale i další pomoc přímo v terénu. Od roku 1994, kdy jsem pracoval jako koordinátor mezinárodního programu boje proti drogovým závislostem, jsem často narážel na nepochopení při prosazování principů tohoto systému. Domníváte se, že programy výměny stříkaček a další pomoc narkomanům jsou účinné? Harm reduction podporuje Světová zdravotnická organizace, Evropská unie i OSN, protože je jeho účinnost statisticky ověřená na velkých číslech, navíc jsou programy laciné. Ukrajina, Bělorusko a Rusko, které zmíněné principy nepřijaly, čelí v posledních pěti šesti letech epidemii či pandemii infekčních nemocí, především HIV. To znamená i nesmíme zvýšení zdravotnických rizik pro veřejnost, finanční náklady na léčení postižených atd. Domnívám se, že díky přijetí principů harm reduction od počátku 90. let nedošlo u nás k epidemickému šíření HIV.
Jak vypadá situace ve východních zemích ve srovnání s Prahou a ČR?
Na Ukrajině je registrováno 450.000 případů HIV, v České republice 630, z toho jen 20 nositelů patří mezi narkomany.
Můžete čtenářům popsat drogovou scénu v Praze? Jak je veliká a co lze proti ní dělat?
V ČR je na 35.000 uživatelů drog, z toho asi jedna třetina z Prahy. Ročně v Praze přibývá asi tisícovka narkomanů. Růst není vyšší díky terénním programům harm reduction, které hlavní město už řadu let podporuje.
Autor: Ivan Kuptík
Organizace bojující proti drogám pořádají konferenci o možnostech harm reduction v Praze, co tyto programy znamenají?
Termínem harm reduction se označují zdravotnické služby poskytované problémovým uživatelům drog proto, aby pokud se nemohou návyku zbavit neohrožovali ostatní veřejnost. Je to například výměna injekčních stříkaček, léčba metadonem, ale i další pomoc přímo v terénu. Od roku 1994, kdy jsem pracoval jako koordinátor mezinárodního programu boje proti drogovým závislostem, jsem často narážel na nepochopení při prosazování principů tohoto systému. Domníváte se, že programy výměny stříkaček a další pomoc narkomanům jsou účinné? Harm reduction podporuje Světová zdravotnická organizace, Evropská unie i OSN, protože je jeho účinnost statisticky ověřená na velkých číslech, navíc jsou programy laciné. Ukrajina, Bělorusko a Rusko, které zmíněné principy nepřijaly, čelí v posledních pěti šesti letech epidemii či pandemii infekčních nemocí, především HIV. To znamená i nesmíme zvýšení zdravotnických rizik pro veřejnost, finanční náklady na léčení postižených atd. Domnívám se, že díky přijetí principů harm reduction od počátku 90. let nedošlo u nás k epidemickému šíření HIV.
Jak vypadá situace ve východních zemích ve srovnání s Prahou a ČR?
Na Ukrajině je registrováno 450.000 případů HIV, v České republice 630, z toho jen 20 nositelů patří mezi narkomany.
Můžete čtenářům popsat drogovou scénu v Praze? Jak je veliká a co lze proti ní dělat?
V ČR je na 35.000 uživatelů drog, z toho asi jedna třetina z Prahy. Ročně v Praze přibývá asi tisícovka narkomanů. Růst není vyšší díky terénním programům harm reduction, které hlavní město už řadu let podporuje.
13. května 2003
13. května 2003