17. října 2019 proběhla již 10. konference environmentální výchovy pořádaná hl. m. Prahou

17. října 2019 se v hotelu Artemis Praha uskutečnila v pořadí 10. konference environmentální výchovy pořádaná hl. m. Prahou. Tentokrát byla určena především pedagogům, pracovníkům neziskového sektoru a veřejné správy a jako téma bylo zvoleno "Jak komunikovat environmentální témata, aby zaujala?" Záštitu nad konferencí převzal Ing. Petr Hlubuček, náměstek primátora hlavního města Prahy.

4 minuty čtení
8 fotografií

10. krajská konference environmentální výchovy v Praze proběhla v hotelu Artemis Praha

Jak v úvodním slovu desáté konference k ekovýchově konstatovala Jana Plamínková, informovat o životním prostředí je těžké. „Některá témata jsou složitá. Například ochrana klimatu. Narážíte na to, že už novináři tématu ne úplně rozumí. Což je problém,“ poznamenala Plamínková, která má coby bývalá radní pro životní prostředí a současná předsedkyně výboru pro životní prostředí bohaté zkušenosti s komunikací s veřejností.

Sociální psycholog Jan Krajhanzl se následně pokusil dostat do dvaceti minut přednášky prakticky jeden semestr výuky. Posluchačům nabídl několik bodů dobré komunikace témat o životním prostředí. Důležité podle něho je, abychom věděli, čeho chceme dosáhnout a měli konkrétní cíle. Abstraktní cíl typu „zvýšit povědomí o ekologii“ je prý k ničemu. „Dobrý cíl musí jít vyfotit,“ radí Jan Krajhanzl. Je také nutné si dobře vyhodnotit, který cíl je priorita a co je marginálie. „Mnohem větší dopad je, když lidé nejezdí autem. Vyměnit žárovku je hezké, ale dopad je malý,“ ilustruje to Krajhanzl. Chcete lidem mluvit do života? Obujte si boty cílové skupiny. „V pedagogice se věří, že stačí lidem dát informace a oni si to vezmou za své a na základě toho změní své chování. Bohužel to nefunguje,“ říká Jan Krajhanzl. Tou hlavní bariérou nemusí být (a nebývá) nedostatek informací. Na závěr pak doporučil posluchačům několik knižních titulů.

Tomáš Chabada z Masarykovy univerzity pak v rychlosti popsal vztah české veřejnosti k životnímu prostředí. „Češi jsou zelenější než byste možná čekali,“ říká Tomáš Chabada. Češi podle výzkumu sympatizují s ochranou přírody, jsou rádi v přírodě a přejí si více přírodních území, upřednostňují zájmy ochrany životního prostředí před ekonomickými zájmy, vynikají v hospodaření s odpady, rádi ušetří a neradi platí a jsou skeptičtí k tomu, že by svým chováním mohli něco změnit.

Dále pohovořila Judita Nechvátalová z reklamní agentury Greencat o tom, jak lákavě komunikovat environmentální témata (nebo se o to alespoň pokusit). Jan Činčera z Masarykova univerzity se ve svém bloku zamyslel nad tím, co jsou účinné a neúčinné postupy v EVVO, zejména s ohledem na školní mládež. Podle něho je potřeba se v ekovýchově posunout od manipulace ke spolupráci. Od moralizování ke kompetencím.

Jménem pořadatele se mezi mluvčími představili Tereza Líbová, která uvedla Strategii adaptace na změny klimatu a tematický web www.adaptacepraha.cz, a Petr Holý, coby pražský koordinátor EVVO, shrnul situaci v hlavním městě. „V Praze je sedm držitelů certifikátu ekovýchovy od Pavučiny, ČSOP tu má 26 pražských organizací, z nichž 23 dělá EVVO, je tu 9 ekoporaden, 50 ZS a SŠ je zapojených do programu Mrkev, 60 mateřských škol do programu Mrkvička, 53 pražských škol je zapojených do projektu Ekoškola, 16 škol je v programu Globe, 34 škol do projektu Les ve škole.

V odpoledním bloku krátkých, desetiminutových příspěvků hovořila Lenka Skoupá Toulcova dvora o tom, jak zajistit příznivý dopad sdělení na radnicích, Martin Mach Ondřej z Ekolistu o tom, proč maže tiskové zprávy, Petr Kučera z Prahy 1 o tom, jak se vyplatilo dát volnost redakci městského časopisu, Laura Mitroliosová z Institutu cirkulární ekonomiky mluvila o tom, že opravdovost „nejde nafejkovat“, Zbyněk Bouda z Energetické agentury Vysočina popsal, jak se pokusili v Telči dělat slavnosti bez odpadů (povedlo se). Mirek Lupač z Agentury Koniklec představil možnosti digitální interpretace pražské přírody, Jakub Kašpar z Krkonošského národního parku mluvil o svých zkušenostech z komunikace ochrany přírody („v Krkonoších je z pohledu ochrany přírody cenná ta hromada šutrů nahoře. Je to unikát, ale lidem se to špatně vysvětluje“).

Kateřina Landová z ČSOP představila zkušenosti z kampaně Ukliďme svět, ukliďme Česko (úspěch spočívá v tom, že akce má jednoduchý, srozumitelný koncept), Eva Tylová z Městské části Praha 12 mluvila o tom, jak se z pozice městské části s lidmi bavit výbušných tématech (třeba o nesečení trávníků). Jan Smrčka z TEREZy popsal kampaň obyčejného hrdinství, kde sice pár ušetřených emisí CO2 z globálního hlediska nic nezmění, ale lidé dostanou kompetence aktivních občanů („Bez toho nic nezměníme“.) Václav Nejman z Lesů hlavního města Prahy představil Lesní pedagogiku jako je součást EVVO.

Na závěr konference pak proběhla krátká panelová diskuze. Celou konferenci moderoval Vojtěch Kotecký z Glopolis.

Podrobnější shrnutí celé akce si můžete přečíst na stránkách konference: https://www.konferenceevvopraha.cz/souhrn-z-konference/, kde jsou též umístěny prezentace mluvčích, fotografie a krátký videoklip.

Mediálními partnery konference byly: