Pražské studánky - Okrouhlík
[ Úvodní stránka | Abecední seznam a rejstřík | Seznam v členění podle městských částí | Mapka ]
Popis:Poškozená oválná betonová jímka obrostlá mechem 65 x 95 cm, hluboká 20 cm, zanesená bahnem; voda jí pouze protéká. V ose bazény vyvedena kovová trubky v úrovni jímky (průměr 6 cm), nad ní bývala ještě jedna, dnes zničená, připomíná ji pouze otvor ve zdi. Okrouhlý otvor po další trubce (průměr 6 cm) v pravé straně bazény při jejím horním okraji. Delší kovová trubka (průměr 4 cm) ústí z levé strany 17 cm nad bazénou. Většina vody však dnes přitéká rýhou od přilehlých zahrádek. Vodu z jímky odvádí 3 m dlouhá kovová trubka, z níž voda přepadá z kamenné terasy na okraj ulic. O studánku se dříve starali místní zahrádkáři, kteří její vodu využívali, dnes celkově zpustlé. Zajímavosti: Aktualizovaný popis - stav jaro 2012. |
Odkaz do dynamické mapy Městská část Praha 8 |
Zajímavosti v okolí:
Nedaleko, proti vyústění ul. Malý Okrouhlík, pumpa. V blízkosti studánky se nachází přírodní památka Okrouhlík.
Další informace:
MHMP, Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství, e-mail: mzo@praha.eu, Tel.: 23600 5822.
Literatura:
· Kovařík Petr: Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezska - Nakladatelství LN, Praha 1998 (str. 149)
· Tesař O., Součková M.: Inventarizace zdrojů podzemních vod využitelných jako voda užitková ve Velké Praze (+ Seznam registrovaných zdrojů) - IKE s.r.o., Praha 1995
· Ureš Eduard: Studánky Velké Prahy - Portál č. 32, Praha 1987 (str. 22)
· Veger Jaromír: Prameny a vodovodní štoly na území Prahy - VÚV T.G.Masaryka, Praha 1993 (str. 24, 40)
Kvalita podzemní vody ve studánce:
(stav 2009)
Podzemní voda v této studánce je chemického typu vápenato – sodno – síranového typu se slabě alkalickým pH a dosti vysokou mineralizací.
Z hlediska analyzovaných chemických složek voda vyhovuje vyhlášce č. 252/2004 Sb. o pitné vodě. Dříve nárazově zvýšené obsahy dusičnanů v posledních letech klesly pod limitní hodnotu (50 mg/l).
Bohužel byly v podzemní vodě z této studánky naměřeny zvýšené počty koliformních bakterií a Enterokoků, které indikují průsak fekálně znečištěné vody do této studánky (např. z kanalizace).
Z ostatních sledovaných antropogenních kontaminantů (těžké a toxické kovy, ropné látky a chlorované uhlovodíky) zde byly v roce 1994 naměřeny zvýšené obsahy trichlorethenu, terachlorethenu a trichlormethanu, které pocházející z odmašťovacích přípravků.
Vydatnost tohoto pramene kolísá okolo 0,1 l/s. Vzhledem ke sníženým ovzdušným srážkám v posledních letech však tato vydatnost výrazně klesá. K tomuto jevu přispívá i zvětšující se plocha se zpevněným povrchem a odvádění srážkových vod do kanalizace.
Trendy: koncentrace dusičnanů klesají, ale počty fekálních bakterií stoupají, takže lze konstatovat, že stále dochází k přítoku fekálně znečištěné vody do studánky!