Chráněná území a pastva

Ing. Irena Žáková, Výzkumný ústav živočišné výroby Praha - Uhříněves

Pobyt stád ovcí a koz na skalnatých svazích mnoha pražských chráněných území neušel pozornosti Pražanů, které rozdělil na dva tábory. Jedni jejich přítomnost vítají jako zpestření svých vycházek do přírody. Ukazují dětem živá zvířata, známá většinou jen z leporel, obrázků či ze ZOO, nebo oceňují, že se někdo začal starat o zarůstající lokality. Druzí (praví to odchovanci výfukových plynů) se nemohou vyrovnat se zcela odlišnou, i když neškodnou vůní a jinou produkcí těchto malých přežvýkavců. Jsou i tací, kteří svůj nesouhlas s těmito „novotami“ vyjadřují prostřednictvím volně pobíhajících psů, kteří se baví proháněním mírumilovných býložravců a příležitostným „okusováním“ jejich pastevců. Je tedy velmi vhodné, aby se veřejnost dozvěděla, proč je pastva na vybraných skalních srázech a svazích nad Prahou tak důležitá.

Pastva domácích ovcí a koz (i skotu), probíhala na teplých jižních stráních již od mladší doby kamenné (před 6000 – 3200 lety) a doprovázela i osídlování Pražské kotliny. Zásluhou těchto zvířat a divokých býložravých kopytníků, kteří travnatá území vypásali před nimi, se nám do dnešních dnů zachovala rarita z doby ledové – svahové a skalní stepi. Jejich porosty jsou druhově velmi bohaté a patří dnes mezi nejcennější objekty ochrany v síti zvláště chráněných území (ZCHÚ) v ČR.
Rostliny svahových a skalních stepí jsou většinou drobnější a nižší, snášejí velmi dobře sucho a dokáží žít téměř bez půdy. V méně tvrdých podmínkách, v místech kde je víc srážek, ale nemohou soupeřit s rostlinami, kterým se daří v hlubší půdě. V našem současném klimatu, které je optimální pro vývoj lesa, by svahové a skalní stepi bez cílené péče člověka zanikly. Ani s nejnovější technikou však není v lidských silách udržovat sekáním a vyřezáváním všechny stráně a různá kamenitá místa. Obratné kozy a ovce si s nimi naopak snadno poradí.
V to také doufali ochránci přírody ze Říčan, kteří  se zhostili nelehké úlohy „údržbářů“ pražských chráněných území a to pod patronátem Magistrátu hl.m. Prahy, odboru městské zeleně. Od r. 2000 začali na několika ZCHÚ na základě smlouvy s hl.m.Prahou s pastvou smíšeného stáda ovcí a koz pod trvalým dohledem pastevců. V současné době dvě stáda těchto zvířat obhospodařují 20 lokalit na 15 chráněných územích. Je třeba podotknout, že dohled nad stádem není jen záležitost romantická (i když z vyvýšených stanovišť zbytků skalních stepí jsou krásné pohledy na Prahu), ale vyžaduje kromě odborných znalostí i velmi dobrou fyzickou kondici a ochotu zříci se mnoha dnes již samozřejmých vymožeností civilizace.
Při pastvě dochází mezi pasoucími se zvířaty a rostlinami k vzájemnému ovlivňování. Tyto vztahy od počátku sleduje (kromě jiných odborníků) i skupina pracovníků z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze – Uhříněvsi, kteří ochráncům přírody poskytují nejen odborné rady, ale i provozně užitečné kontakty.
Pastva obecně prosvětluje porost a umožňuje tak i rozvoj nízkých, dříve zastíněných druhů. Podporuje růst do šířky (zvláště u trav) a tím snížení množství prázdných míst bez vegetace.
Na pasených plochách ZCHÚ se zjistilo mnohem více změn ve výskytu stepních druhů, než na neobhospodařovaných – kontrolních plochách. Pastva podporovala rozšiřování (zabírání nových stanovišť) u mnoha druhů rostlin. Výrazně převažovaly šířící se druhy a bylo méně případů stagnace, než na plochách nepasených, kde bylo šíření, úbytek i stagnace v téměř vyváženém poměru. Druhy, které reagovaly na různých územích rozdílně, bude třeba sledovat delší dobu. Do průzkumu účinků pastvy neblaze zasáhlo sucho v r.2002 a 2003 likvidující druhy na obou frontách;  pasené plochy však měly ztráty nižší. Významným zjištěním je, že pastva zbrzdila šíření trávy ovsíku vyvýšeného, který se vyskytoval jako agresivní utlačovatel stepních druhů téměř na všech lokalitách. Spásaly ho rády ovce i kozy. Hlavním úkolem koz ale je očistit všechna území od náletových dřevin, zvláště od trnky. S tím kozám pomáhají i ovce, zvláště na místech, kde dřeviny převažují. Jak ukazují probíhající pozorování zvířat, kozy mají velmi pestrý jídelníček a nevyhýbají se ani tak ostnitému druhu, jako je máčka ladní.

Pastva v „čištění“ zanedbaných ploch opravdu pomáhá, zvláště pokud probíhá v klidu. Proto milí Pražané při svých vycházkách respektujte předsunutá oznámení o přítomnosti zvířecích „údržbářů“. Neničte je A VEZMĚTE v těchto místech SVÉ PSÍ KAMARÁDY NA VODÍTKA !!!!

Článek vychází z řešení institucionálního záměru MZE 0002701402.