Hluk a obyvatelé Prahy
Nadměrný hluk je obdobně jako znečištění ovzduší jedním z nejzávažnějších faktorů působících negativně na zdravotní stav obyvatel ve velkých městech. Dlouhodobé působení hlukové zátěže může vedle poruch sluchu vyvolat i řadu dalších onemocnění, jako jsou stres, neurózy, chorobné změny krevního tlaku apod.Hlavním zdrojem hluku v městském prostředí je pozemní doprava, především silně narůstající doprava automobilová. Kromě okolí frekventovaných komunikací jsou silně exponovanými oblastmi také okolí letišť, železnic, příp. okolí stavenišť. Negativní působení hluku je zvýrazněno vysokou koncentrací obyvatel na poměrně malých plochách.
Praha patří v působení hluku na obyvatele mezi nejhůře postižené oblastí České republiky. Podíl obyvatelstva zasaženého nadměrným hlukem se pohybuje těsně pod 50 % (vyhodnocení pro územní plán, 2010, studie SZÚ, 1994) (více o měření a hodnocení hluku). Hlavními zdroji hluku v městském prostředí je pozemní doprava, zejména pak doprava silniční (více o hluku z pozemní dopravy v Praze). Exponovanými oblastmi, kromě okolí liniových dopravních staveb, jsou také okolí letišť (více o leteckém hluku v Praze), nelze vyloučit ani statické zdroje hluku jako jsou staveniště, restaurační zařízení, sousedský hluk aj.
K snížení hlukové zátěže realizuje hl. m. Praha řada protihlukových opatření (více o protihlukových opatřeních), jednak dle přijatého Akčního plánu snižování hluku pro aglomeraci Praha (více o aktuálním Akčním plánu), a také v rámci plnění opatření dle harmonogramů odstraňování staré hlukové zátěže vypracovaných již dříve Technickou správou komunikací hl. m. Prahy a Dopravním podnikem hl. m. Prahy, a.s.