Hluk z pozemní dopravy

(Informace z ročenky Praha ŽP 2007)

Nejvýznamnějším zdrojem nadměrného hluku působícího na největší počet obyvatel města je automobilová doprava. Počet automobilů i dopravní výkon se stále zvyšují. I přes pokračující výstavbu dopravního okruhu dosahují komunikace v hustě obydlené zástavbě v centru města dopravní nasycenosti v průběhu celého dne. Stav povrchu vozovek v řadě případů přispívá ke zvýšení hlučnosti, protihlukové zábrany jsou realizovány jen na malé části komunikační sítě. Na nejrušnějších komunikacích v Praze dosahují ekvivalentní hladiny hluku v denním období hodnot až 80 dB, např. Veletržní, Legerova, Sokolská apod.

 

Hluková měření

Pravidelná měření hlučnosti ve vybraných lokalitách v Praze byla prováděna v rámci systému IOŽIP od roku 1984 do roku 2000 na 8 lokalitách (viz ročenka 2001). Opakovaná měření hluku provádí dlouhodobě též Hygienická služba, zejména v rámci celostátního programu Státního zdravotního ústavu „Monitorování životního prostředí ve vztahu ke zdraví obyvatelstva“. Výsledky dlouhodobých měření potvrzují, že v lokalitách s ustáleným dopravním řešením a vesměs naplněnou dopravní kapacitou se příliš nemění ani hlukové poměry. Vlivem celodenní zátěže se stírá vliv dopravních špiček. V hlučnějších lokalitách jsou stabilně překračovány přípustné limitní hodnoty L_Aeq ve dne i v noci.

Nepravidelná, časově omezená měření hluku jsou prováděna většinou jako součást ekologických studií u rozsáhlejších investičních akcí. Součástí prováděných studií je obvykle i návrh protihlukových opatření a následná postrealizační kontrola jejich účinnosti. Další jednorázová měření jsou na území města prováděna jako kontrola k prošetření stížností nebo k ověření výsledků modelových výpočtů.

 

Hlukové mapy

Hlukové mapy se staly ve světě i v České republice významným nástrojem popisu hlukové zátěže měst. Zásadním impulzem pro vznik a používání nového typu hlukového mapování bylo přijetí Směrnice Evropského parlamenu a Rady ES, týkající se hodnocení a omezování hluku v životním prostředí (Directive 2002/49/EC). Základem této směrnice jsou 3 hlavní zásady: harmonizace (indikátorů, hodnocení, metod výpočtů i měření, monitorování, strategie a legislativy), shromažďování informací ve formě hlukových map a informovanost veřejnosti o současné hlukové situaci i strategii a financování snižování hluku. Hlukové mapy prezentují úrovně hluku (hodnoty indikátorů a jejich porovnání s limitními hodnotami), dále vyjadřují zátěž obyvatelstva (počet osob či obydlí v určité oblasti, zasažených určitým hlukem). Jsou orientovány především na využití při územním plánování a tvorbě strategií. Vyžadovány jsou pro velké aglomerace, hlavní silniční a železniční dopravní trasy a důležitá letiště, předpokládá se aktualizace do 5 let od jejich pořízení. Na strategické hlukové mapy budou navazovat akční plány, jež musejí být vypracovány do 18. 7. 2008.

 

Rozdíly mezi strategickým hlukovým mapováním a hlukovým mapováním

Pojem „strategické hlukové mapování“ byl do legislativy členských států EU zaveden transpozicí Směrnicí 2002/49/ES.

Cílem uvedené směrnice bylo (a je) zajistit v členských státech EU jednotné postupy snižování environmentálního hluku. Směrnicí jsou takové postupy doporučené a postupové kroky sestávají z vypracování strategických hlukových map a následných akčních plánů.

Strategické hlukové mapy jsou při snižování hlukové zátěže prostředí identifikačním krokem, akční plány jsou pro snižování hlukové zátěže prostředí realizačním krokem. Indikátory, které se v obou krocích používají, jsou 24-hodinová hodnota L_DEN a (klasická) hodnota L_Aeq pro noční dobu. První z uvedených indikátorů nebyl do doby vypracování Směrnice 2002/49/ES používán v žádném z členských států EU.

Strategické hlukové mapy jsou vypracovávané pro volné pole a výšku 4 m nad terénem. S hodnotami indikátorů ze strategických hlukových map se následně pracuje i v akčních plánech.

Důležitou skutečností ovšem je to, že transposice Směrnice 2002/49/ES do legislativy členských států EU neruší legislativu členských států pro environmentální hluk.

Markantní a hlavní rozdíly mezi hlukovým mapováním a strategickým hlukovým mapováním spočívají:

• v zaměření na oblast strategické či operativní práce s hlukem v území
• v různych souborech indikátorů pro posuzování environmentálního hluku
• v zohledňování/nezohledňování odrazů akustické energie od odrazivých struktur
• v posuzování všech zdrojů hluku v území (strategické hlukové mapování) oproti (známým) relevantním zdrojům hluku v území (hlukové mapování).

 

Žádným z obou výše uvedených typů hlukového mapování nelze nahradit druhý z výše uvedených typů hlukového mapování; oba popsané způsoby mapování nejsou ovšem konkurenční, ale (jistým způsobem) komplementární.

Hl. m. Praha má v oblasti tvorby hlukových map již dlouholeté zkušenosti. Časově i metodicky lze vypracovávání hlukových map v Praze charakterizovat třemi vývojovými etapami, a sice:

1. Vypracovávání hlukových map na základě měření. Etapa se vztahuje k období 1976–1996, kdy bylo v pětiletých intervalech vypracováno 5 hlukových map automobilové dopravy v denní době. Mapy zobrazují úroveň hlučnosti vybraných hlavních komunikací na území celého města. Pro jejich zpracování byly využity výsledky velkého množství krátkodobých měření (300–500).

2. Vypracovávání hlukových map postupy založenými na kombinaci dlouhodobých a krátkodobých měření (sond) a navazujících výpočtů. Tato etapa má „přechodový“ charakter (používala se v ní měření a výpočty), pokrývá období 1992–1997, kdy bylo pro různé části území města postupně vypracováno 6 map rozložení hlukové zátěže (MRHZ) v denní době. Na tuto etapu navázal i pilotní projekt výpočtové plošné hlukové mapy automobilové dopravy v denní době pro městskou část Praha 2, který byl realizován v roce 1998.

3. Vypracovávání výpočtových hlukových map. V období 1998–2005 bylo vypracováno 5 výpočtových celopražských hlukových map, identifikujících hluk na území Prahy, resp. v okolí sítě vybraných komunikací, pro niž jsou k dispozici vstupní údaje o intenzitě dopravy. Jsou to: hlukové mapy automobilové dopravy v denní době a v noční době, hlukové mapy tramvajového provozu v denní době, souhrnné výpočtové hlukové mapy automobilové dopravy a tramvajového provozu v denní a v noční době. Do této kategorie spadá i výpočtová hluková mapa automobilové dopravy v denní době pro severozápadní část Prahy z roku 2000, zpracovaná alternativními výpočetními postupy.

 

Tab. Přehled projektů hlukového mapování v Praze

Název projektu	Časové období	Použité postupy
Hlukové mapy automobilové dopravy (HMAD)	1976–1996	měření (krátkodobá)
Mapy rozložení hlukové zátěže (MRHZ)	1992–1997	měření (krátkodobá, dlouhodobá), výpočty
Plošná hluková mapa automobilové dopravy v Praze 2	1998	výpočty (ověřovací studie)
Výpočtová hluková mapa automobilové dopravy (VHMAD)	2000	výpočty
Výpočtová hluková mapa automobilové dopravy, Praha – severozápad	2000	výpočet (alternativní metodika)
Analýza zátěže obyvatelstva nadměrným hlukem dle VHMAD	2001	výpočet (analýza GIS)
Výpočtová mapa tramvajového provozu v denní době	2002	výpočet
Výpočtová hluková mapa automobilové dopravy v noční době	2004	výpočet
Součtová výpočtová hluková mapa automobilové a tramvajové dopravy v denní a noční době	2005	výpočet (shrnutí)

Poznámka:
Výpočtové mapy po roce 2000 byly zpracovány s využitím stejných vstupních dat o intenzitě automobilové dopravy v roce 2000.

Základní informace o výsledcích pravidelných měření hluku v Praze i výstupy ze zpracování hlukových map jsou od roku 1989 pravidelně zveřejňovány v ročenkách o životním prostředí v Praze. Po digitalizaci a převodu do GIS jsou hlukové mapy od roku 1997 prezentovány i jako součást Atlasu životního prostředí Prahy na internetu na www.premis.cz/atlaszp. Tyto stěžejní výstupy Informačního systému o životním prostředí v Praze (IOŽIP) jsou vydávané pro management města, odborné pracovníky, ale zejména pro veřejnost. Jsou standardně dostupné v elektronické formě (v české i anglické verzi) na webových stránkách města envis.praha.eu a na CD-ROM. Souhrnná prezentace hlukových map v Praze je uvedena na CD-ROM Praha Životní prostředí 6.

Aktualizace postupu pro odstraňování staré hlukové zátěže z automobilové dopravy na území hl. m. Prahy proběhla v roce 2007.

„Výpočtové hlukové mapy automobilové dopravy v denní a noční době. Praha 2005“ byly vypracovány na základě požadavků zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. V prováděcím nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, k tomuto zákonu jsou jako indikátory pro posuzování stavu akustické situace ve venkovním prostředí stanoveny pouze deskriptor L_Aeq pro denní dobu (06–22 h) a deskriptor L_Aeq pro noční dobu (22–06 h). Na rozdíl od strategických hlukových map jde v těchto hlukových mapách o výpočty hodnot L_Aeq pro reálnou situaci v území, tj. i se započítáním odrazů akustické energie od objektů v posuzovaném území. Výsledky ve „Výpočtových hlukových mapách automobilové dopravy v denní a noční době. Praha 2005“ byly vypočítané pro výšku 4 m nad terénem ve 3-D výpočtovém modelu území hl. m. Prahy. Umožňují operativní práci s environmentálním hlukem na území hl. m. Prahy, především při odstraňování (či alespoň při snižování) „staré hlukové zátěže“. Na jejich základě se následně vypracovává (a orgánem ochrany veřejného zdraví posoudí) harmonogram snižování staré hlukové zátěže. Plnění harmonogramu je kontrolováno.

 

Souhrn základních kvantitativních výsledků

Imisní hodnoty L_Aeq automobilové dopravy byly vypočítané celkem ve 964 206 výpočtových bodech na území hl. m. Prahy, což obnáší výpočet imisních hodnot L_Aeq pro 4 821 030 metrů fasád objektů ve 120-metrovém oboustranném okolí automobilových komunikací. Numerický přehled setříděných pásmových imisních hodnot L_Aeq v 5-decibelovém pásmovém třídění je pro denní dobu (06–22 h) a pro noční dobu (22–06 h) uveden v tabulkách.

 

Tab. Rozdělení četností imisních hodnot L_Aeq v denní době (06–22 h) v pětidecibelovém škálování

Pásmové hodnoty LAeq v dB	Četnost	Relativní četnost
LAeq Ł 40	180 930	18,8
40 < LAeq Ł 45	169 496	17,6
45 < LAeq Ł 50	195 998	20,3
50 < LAeq Ł 55	167 354	17,4
55 < LAeq Ł 60	115 227	12,0
60 < LAeq Ł 65	79 507	8,2
65 < LAeq Ł 70	46 402	4,8
70 < LAeq Ł 75	8 991	0,9
75 < LAeq	301	< 0,1
Součet	964 206	100,0 %

 

Tab. Rozdělení četností imisních hodnot L_Aeq v noční době (22–06 h) v pětidecibelovém škálování

Pásmové hodnoty LAeq v dB	Četnost	Relativní četnost
LAeq Ł 40	446 933	46,4
40 < LAeq Ł 45	184 458	19,1
45 < LAeq Ł 50	138 885	14,4
50 < LAeq Ł 55	100 580	10,4
55 < LAeq Ł 60	65 448	6,8
60 < LAeq Ł 65	25 120	2,6
65 < LAeq Ł 70	2 642	0,3
70 < LAeq Ł 75	132	< 0,1
75 < LAeq	8	< 0,1
Součet	964 206	100,0 %

 

Numerický přehled pásmových imisních hodnot L_Aeq, setříděných podle výše hygienických limitů uvedených v nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, je pro denní dobu (06–22 h) a pro noční dobu (22–06 h) uveden v tabulkách.

 

Tab. Rozdělení četností imisních hodnot L_Aeq v denní době (06–22 h) podle limitů nařízení vlády č. 148/2006 Sb.

Pásmové hodnoty LAeq v dB	Četnost	Relativní četnost
LAeq Ł 55	713 778	74,0
55 < LAeq Ł 60	115 227	12,0
60 < LAeq Ł 70	125 909	13,0
70 < LAeq	9 292	1,0
Součet	964 206	100,0 %

 

Tab. Rozdělení četností imisních hodnot L_Aeq v noční době (22–06 h) podle limitů nařízení vlády č. 148/2006 Sb.

Pásmové hodnoty LAeq v dB	Četnost	Relativní četnost
LAeq Ł 45	631 391	65,5
45 < LAeq Ł 50	138 885	14,4
50 < LAeq Ł 60	166 028	17,2
60 < LAeq	27 902	2,9
Součet	964 206	100,0 %

Poznámka:
Všechny vypočítané hodnoty L_Aeq ve výpočtových bodech byly prezentovány čtyřmi tiskovými výstupy v mapových listech pro území hl. m. Prahy v měřítku 1 : 50 000.