Hodnocení hluku

Nadměrný hluk je obdobně jako znečištění ovzduší jedním z nejzávažnějších faktorů působících negativně na zdravotní stav obyvatel ve velkých městech. Dlouhodobé působení hlukové zátěže může vedle poruch sluchu vyvolat i řadu dalších onemocnění, jako jsou stres, neurózy, chorobné změny krevního tlaku apod. Hlavním zdrojem hluku v městském prostředí je pozemní doprava, především silně narůstající doprava automobilová. Kromě okolí frekventovaných komunikací jsou silně exponovanými oblastmi také okolí letišť, železnic, příp. okolí stavenišť. Negativní působení hluku je zvýrazněno vysokou koncentrací obyvatel na poměrně malých plochách. Praha je v působení hluku na obyvatele nejhůře postiženou oblastí České republiky. Podíl obyvatelstva zasaženého nadměrným hlukem se pohybuje těsně pod 50 % (studie SZÚ, 1994).

(informace z ročenky Praha ŽP 2006)

Legislativně zavedeným kritériem pro hodnocení hlučnosti v životním prostředí je ekvivalentní hladina hluku L_Aeq. Je to energetický průměr okamžitých hladin akustického tlaku A za definovanou časovou jednotku, jíž je 1 hodina. Vyjadřuje se v decibelech (dB). Právní úprava posuzování stavu akustické situace ve venkovním prostředí byla v roce 2006 daná zákonem č. 258/2000 Sb., o veřejném zdraví, v platném znění a s ním souvisejícím nařízení vlády č. 88/2004 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Zákon č. 258/2000 Sb. ukládá všem provozovatelům a správcům zdrojů hluku povinnost nepřekračovat nejvýše přípustné hodnoty hluku v prostředí. Pokud by tuto povinnost nemohli dodržet, stanoví zákon obsahové a termínové požadavky pro jejich další postup ve správním řízení ve vztahu k orgánům ochrany veřejného zdraví.

Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., které je prováděcím předpisem k tomuto zákonu, pak kromě stanovení nejvýše přípustných hodnot hluku („limitů“) v prostředí:

a) pracuje s pojmem „stará zátěž“ a stanoví pro ní zvláštní limit L_Aeq 70 dB v denní době a 60 dB v noční době; k překročení limitní hodnoty hluku pro „starou zátěž“ přitom dochází už i tehdy, je-li překročena kterákoliv z limitních hodnot L_Aeq pro denní/noční dobu, přičemž musí být zohledněna i nejistota stanovení,

b) ukládá provozovatelům zdrojů hluku (a také správcům komunikací) zajistit nepřekročení zvláštního limitu provedením potřebných opatření tam, kde je hodnota L_Aeq vyšší,

c) zmocňuje příslušný orgán hygienické služby, aby dočasně souhlasil s překročením tohoto limitu tam, kde si náprava vyžádá delší čas, pokud tímto prodlením nebude ohroženo zdraví obyvatel.

V praxi jsou kromě deskriptoru L_Aeq používány i další charakteristiky akustické situace, jako maximální hladina akustického tlaku A, L_Amax, (umožňující zachytit např. průjezdy extrémně hlučných vozidel), minimální hladina akustického tlaku A, L_Amin, (pro popis hluku pozadí), případně pravděpodobnostní hladiny L_An (nejčastěji L_A90).

Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem základní hladiny hluku L_Aeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu.

Tab. Limitní hodnoty pro environmentální hluk

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb.
Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru

Část A

Druh chráněného prostoru	Korekce (dB)
	1)	2)	3)	4)
Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní	–5	0	+5	+15
Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní	0	0	+5	+15
Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor	0	+5	+10	+20

 

Korekce uvedené v tabulce se nesčítají.
Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce –10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se použije korekce –5 dB.

Vysvětlivky k tabulce:
1) Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku*, s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů.
2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách.
3) Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy.
4) Použije se v případě staré hlukové zátěže na pozemních komunikacích a drahách, kdy starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy.
____________
* § 30 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.

V oblasti hlukové legislativy došlo v roce 2006 k úplné transpozici Směrnice 2002/49/ES o hodnocení a řízení environmentálního hluku do české legislativy.

Transpozice sestává:

a) z novely zákona o integrované prevenci č. 222/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, jíž byl novelizován zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění.

V novele zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, jsou v § 81 v souvislosti se strategickým hlukovým mapováním uloženy povinnosti Ministerstvu dopravy, Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu pro místní rozvoj a krajům.

b) z vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 523/2006 Sb., ze dne 21. listopadu, kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (vyhláška o hlukovém mapování).

c) z vyhlášky č. 561/2006 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj, o stanovení aglomerací.

Poznámka:
Vyhlášku o stanovení a vyhlašování tichých oblastí ve volné krajině připravuje Ministerstvo životního prostředí.