Královská obora - Stromovka
Aktualizovaný popis k 6/2007.
[ Úvodní popis | Základní charakteristika | Orientační mapa | Ostatní mapy | Zajímavosti | Fotogalerie | další ]
zdeKrálovská obora - Stromovka o rozloze 82,1 ha je jedním z nejvýznamnějších přírodně krajinářských parků, původně obora, s množstvím exotických dřevin. Pro park je typická soustava rybníčků, dodnes napájených Rudolfovou štolou. V současné době je Královská obora (lidově zvaná Stromovka) největším pražským chráněným parkem, který slouží k rekreačním, sportovním i kulturně vzdělávacím účelům. Královská obora - Stromovka byla založena Přemyslem Otakarem II v roce 1268 a pro svoji malebnou polohu v meandru řeky byla oblíbeným místem panovníků. Na přelomu 15. a 16. století byl na místě dnešního Místodržitelského letohrádku postaven lovčí hrádek (později několikrát přestavěný, naposledy v novogotickém slohu v roce 1836). Královská obora Stromovka je překrásné místo k procházkám, parkem vedou cyklistické trasy, mnohé z cest lze využít i k projížďce na kolečkových bruslích. Z terasy Místodržitelského letohrádku je krásná vyhlídka na panorama severních částí Prahy. V roce 2006 bylo otevřeno nově zrekonstruované dětské hřiště " Kaštánek" v ulici Nad Královskou oborou. |
zdeZákladní údaje:Park náležející do skupiny ploch celopražského významu dle Koncepce péče o zeleň v hl.m. Praze Přístupnost pro veřejnost, spojení MHD:ANO, celoročně, zdarma bez omezení
|
zdeOrientační mapa:
1 Místodržitelský letohrádek, 2 Šlechtova restaurace, 3 portál Rudolfovy štoly, 4 vodárenský domek, Planetarium, 5 bývalý Rudolfův rybník, 6 Dubový pahorek (bývalý ostrůvek), 7 hájenka, 8 Gotthardská brána s pamětní deskou (připomíná zpřístupnění Královské obory veřejnosti), 9 "Malá říčka" - slepé rameno Vltavy, nové dětské hřiště Kaštánek
zdePohyb psů ve Stromovce-mapa
|
Sportovní a volnočasové aktivity
|
Chráněná příroda a zeleň (Atlas ŽP)
|
Letecké snímky
|
zdeZajímavosti
zdeRudolfova štola
Rudolfova štola byla vybudována na příkaz císaře Rudolfa II. v roce 1583. Štola sloužila a slouží jako přivaděč vltavské vody do rozšířeného a do té doby deštného rybníka v Královské oboře průkopem pod Belvedérským vrškem z Vltavy od novomlýnského jezu. Řízením prací byl pověřen tehdejší vrchní hormistr království Lazar Ercker ze Šrefnkelzu a důlní měřič Jiří Oeder z Ústí. Pro provedení díla byli najati havíři z Kutné Hory. Hloubení šachet postupovalo velmi pomalu, jednak pro charakter hornin, jednak pro přívaly vod. Nářadí určené k ražení štoly bylo velmi jednoduché – kladiva, krumpáče, různá dláta a podobně (ve štole se nachází velké množství stop po tomto nářadí a vyplývá z toho i úctyhodnost celého díla). Rozměry štoly byly asi 3,5 x 2,2 m. Hloubky šachet se pohybovaly od 33 do 39 metrů. Při ražení se pracovalo ze dna každé šachty na obě strany, takže havíři postupovali vždy proti sobě.
Štola byla dokončena v roce 1593, celá stavba tedy trvala 10 let. Na začátku štoly na břehu řeky byl vybudován domek pro poddůlního tzv. havírna, v domku jsou instalována stavidla pro regulaci průtoku vody štolou. Vyústění ve Stromovce je pod bosovaným portálem se znakem Rudolfa II. a letopočtem 1593.
Rekonstrukce štoly proběhla v letech 1988 až 1994. V roce 2002 zaplavila Rudolfovu štolu povodeň. Štola byla zanešená bahnem a bylo nutné ji kompletně vyčistit. V současnosti je Rudolfova štola po opravě v dobrém stavu a podle potřeby přivádí vodu do obory. Vodní domek při jejím ústí byl rovněž opraven. V domku se nachází nově zrekonstruovaná historická Francisova turbína pohánějící vlastní silou (bez jediné kilowaty elektrické energie), "vodomet ve starém parku" umístěný a fungující uprostřed nově opravené fontány.
zdeMístodržitelský letohrádek
Podle nejstarších záznamů nechal lovecký hrádek či dvůr chráněný zdmi v oboře postavit roku 1261 král Přemysl Otakar II.. Pozdější objekt, který byl již základem dnešního letohrádku, vznikl v létech 1495 až 1502 za Ladislava Jagellonského. Rudolf II jej nechal přestavět renesančně. Dnešní novogotická podoba pochází z poslední přestavby k roku 1804 a souvisí se zvelebováním obory a jejím zpřístupňováním veřejnosti z přičinění nejvyššího purkrabího, hraběte Chotka. K letohrádku patří původně hospodářské, dnes obytné přístavby. Objekt dnes slouží jako archiv novin a časopisů Národního musea.
Z terasy u letohrádku se otvírá jeden ze základních pohledů na Královskou oboru a celou Trojskou kotlinu. Jako by celá kotlina až po trojské stráně byla souvisle vyplněna korunami stromů.
zdePlanetárium
Planetárium je nejmladším členem Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Pravidelnou činnost zahájilo 20. listopadu 1960. Svou velikostí patří k největším na světě a je jediné svého druhu v Česku. V roce 1991 byl obnoven provoz v astronomickém sále COSMORAMA. Jde o kruhový sál pro 210 diváků. Projekční plocha 843 m2 je největší u nás. Systémy v sále dokáží vytvořit dokonalou iluzi vesmíru.
Praktické informace - otevírací doba, vstupné, "Jak se k nám dostanete" - informace na webu Planetária hl.m.Prahy
Historie a zajímavosti
|
FotodokumentaceJaro ve Stromovce (2004), květnové louky (2004) |
Projekty a studieProjekt managementu Královské obory v Praze 7 (2004) |
zdeSTAVEBNÍ AKCE
(realizované a plánované správcem parku)
V roce 2006 se správce královské obory Odbor ochrany prostředí MHMP soustředil zejména na „drobné“ stavební práce a úpravy vegetace tak, aby byl zachován charakteristický ráz parku.
Mimo těchto prací bylo investováno také do nového vybavení parku. Na stávajícím dětském hřišti „Kaštánek“ je dokončen objekt zázemí, který tvoří veřejné WC a místnost pro ostrahu hřiště. Obnova dětského hřiště "Kaštánek" byla zahájena v roce 2003. Kompletní obnova povrchů, instalace herních prvků pro různé věkové skupiny, vše si pod dohledem manželů, architektů Žentelových při plánovacích víkendech a v anketách vybrali sami rodiče a děti, kteří spolupracovali s bývalým OMZ MHMP a Centrem pro komunitní práci (CPKP) na konečné podobě nového „Kaštánku“ (podrobnosti na stránkách CPKP). Otevírací doba dětského hřiště "Kaštánek" v období 1.4. - 31.10. je od 8 - 20 hod. a v období 1.11. - 31.3. od 9 do 16 hodin.
Jsou obnoveny původní jezdecké schody v jižní části Stromovky.
V okolí Planetária byly v prvních měsících roku 2007 dokončeny parkové úpravy, jejichž významnou součástí je i nové rosarium. Nové cesty, záhony s růžemi mnoha odrůd, barev a vůní doplněné slavnostním parkovým osvětlením oživují část Stromovky sousedící s Planetáriem. Podrobnosti zde.
V září 2004 byla zahájena obnova cest, více článek: Informace o opravě cest v Královské oboře (Stromovce). Je zahájena stavba "Projekt rekonstrukce původní vozovny tramvají" na objekt sociálního zařízení a občerstvení pro návštěvníky parku.
V roce 2006 bylo ve Stromovce provedeno velké množství stavebních úprav a drobných oprav technického vybavení. Konkrétně se jednalo o:
- Odstranění sedimentů z Malé Říčky
- Opravu Rudolfovy štoly a zdí u Císařského Mlýna
- Opravu zpevněných ploch na dětském hřišti „Sputnik“ (kde byla v minulém roce instalována oblíbená atrakce – provazová pyramida)
- Oprava drobného mobiliáře (nátěr laviček, zábradlí a obnova piktogramů)
- Na jaře roku 2007 došlo k vyčištění koryt vodních toků v části Starého parku
V rámci údržby parků se dále provádí zprůchodnění a pravidelné čištění dešťové kanalizace, včetně drobných oprav. V listopadu byla zahájena oprava havarijního stavu napouštění Horního rybníka.
V rámci stavebních prací dále pokračuje rekultivace rozsáhlých ploch, které byly nejvíce zničeny povodní, tzn. upravují se louky v okolí Malé Říčky a pokračuje i odstraňování dalších suchých stromů, kterých ještě třetí rok po povodni uschlo 374 ks.
Podařilo se úspěšně rekonstruovat i původní hájovnu, která slouží jako zázemí zahradní údržby.
V parku je prováděna pravidelná údržba stromů, která se provádí většinou za pomoci horolezecké techniky. V lednu 2007 po větrné smršti popadalo přibližně 6 desítek velkých kosterních větví či samotných stromů. Během jarních měsíců 2007 byla změněna bývalá panelová cesta za tratí na štěpkovou cestu.
Zahradníci mimo takzvanou základní údržbu, za cca. 12.000.000,- Kč, vysázeli v parku množství nových atraktivních rostlin (cibuloviny, rododendrony, azalky a růže). Po neblahých zkušenostech z minulých let jsou výsadby atraktivních keřů jištěny proti krádeži kotvením.
Výsadby 2005: 14 000 ks rododendronů, 600 ks okrasných keřů, 29 000 ks cibulovin (krokusy, sněženky, narcisy, modřence aj.), 600 ks trvalek
zdeLITERATURA
ČERMÁKOVÁ, Václava. Povodeň i zátopa ve Stromovce. Zahrada – park – krajina, 2003, roč. 13, č. 1, s. 2-6.
Královská obora. In PACÁKOVÁ, Božena. Pražské zahrady a parky. Praha : Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2000, s. 175-180.
MORÁVEK, Pavel. Povodně a geochemie. Zahrada – park – krajina, 2003, roč. 13, č. 1, s. 2-6.
ONDROUŠEK, Karel. Obnova rybníků. Zahrada – park – krajina, 2001, roč. 11, mimořádné číslo, s. 18.
ŠTUDENT, Vladimír. Obnova Královské obory. Zahrada – park – krajina, 2001, roč. 11, mimořádné číslo, s. 13-16.
VACULOVÁ, Kateřina; ONDROUŠEK, Karel. Rudolfova štola. Zahrada – park – krajina, 2001, roč. 11, mimořádné číslo, s. 16-17.
VOJÍŘ, Vladimír. Rudolfova štola po povodni. Zahrada – park – krajina, 2003, roč. 13, č. 1, s. 7-8.