Podstatná část území je tvořena skalním defilé sestávajícím z pískovců spodního turonu s typickou radiální tektonikou. Jsou zde vidět zajímavé prvky rozpadu pískovců s přirozenými i upravenými jeskyňkami. V horních partiích jsou již pískovce více narušeny zvětráváním (průsakem srážkových vod shora), jsou již málo zpevněné a dochází k jejich rozpadu na písek i balvany. Geomorfologicky území reprezentuje okrajovou část křídové tabule vystupující nad pražskou kotlinou. Z dřevin se zde vyskytují javory mléč, klen, babyka, tatarský, stříbrný, ginala, hlohy, lípa srdčitá, krušina olšová, jírovec, duby letní a zimní, třešeň, jabloň, bříza, střemcha, pámelník, tis, mahalebka, líska obecná, myrobalán, hrušeň, trnka, růže, akát, ořešák královský, jeřáb obecný, pustoryl, smrk pichlavý, vrba jíva, jasan, zimolez tatarský, štědřenec, bez černý, svída, pámelník. Zejména v dolních partiích je bohatý nálet javoru a jasanu. Velká část dřevin pochází z náletu, území bylo dříve odlesněno. Bylinné patro tvoří převážně synantropní nebo ruderální druhy a nenáročné druhy sušších luk. V osluněných a teplejších lokalitách roste jetel prostřední (Trifolium medium) a chrpa čekánek (Colymbada scabiosa). Malé zbytky suchomilné vegetace se vyskytují na horních hranách skal, např. kyselka obecná (Acetosella multifida), chlupáček obecný (Pilosella officinarum) a smělek štíhlý (Koeleria macrantha). Prostředí poměrně hustého porostu stromů a keřů vytváří také příznivé podmínky pro hnízdění řady druhů ptáků. Území je průběžně udržováno a podporována dřevinná skladby odpovídající danému stanovišti. Je zde častý výskyt černých skládek, které jsou podle potřeby uklízeny. Náletová vegetace před skalními stěnami je částečně redukována aby lépe vynikla krajinná dominanta pískovcových skal. Pozor, vstupovat na okraje skalních stěn a zdržovat se pod nimi je nebezpečné. Pískovec místy silně zvětrává! Proto prosíme, choďte zde jen po cestách a držte své psi na vodítkách. Prosíme, chovejte se k přírodě ohleduplně ! |